Kroniky Vzduchu Shippuuden:Díl 12-Bijuu

„On je z Písečné? Co to znamená?“ řekl Kakashi když se dívali na tělo poraženého protivníka, ale rozhodně to nebyl Itachi….
„Nejsem si jistá, začali jsme ho postrádat těsně před tím, než unesli Gaaru.“ Řekla Chiyo.
„Možná to byl špeh Akatsuki!“ řekla Sakura.
„Ani tomu nechci věřit. Pracoval 4 roky v radě vesnice.“ Řekla Chiyo.
„To by znamenalo, že Akatsuki měla celou tu dobu naprostý přehled o dění ve vesnici.“ Řekl Jaden.
Chiyo se zamračila.
„Ale teď s tím už nic nenaděláme. Měli by jsme pokračovat. Je jasný, že nás tenhle týpek měl jenom zdržet. A jestli používají tak dokonalou přeměňovací techniku na to aby nás zdrželi…“ řekl Jaden a podíval se po ostatních.
„…tak už začali vyjímat Bijuu.“ Dokončila Chiyo, vytáhla štětec a papír a začala na něj něco psát.
„Jak vlastně vyjmete Bijuu?“ zeptala se Sakura.
„Je na to potřeba silná pečetící technika, která vyvažuje sílu Bijuu, ale i když to uděláte, tak Jinchuuriki…“ řekla vážně Chiyo, vytáhla svitek hodila ho na zem a po tom, co udělal nějakou pečeť se ze svitku vytvořil umělí pták.
Chiyo ho zvedla, dala mu do zobáku správu, co napsala a pták odletěl.
„…to snad ne!“ lekla se Sakura, když pochopila, co Chiyo chtěla říct.
„…tak Jinchuuriki zemře!“ dořekla Chiyo.
Jaden se zadíval do země a zatnul pěsti.
Sakura uhnula hořce zrakem od Chiyo a po tvářích jí ztekly slzy.
„Vždycky se tak jednoduše rozpláčeš Sakuro.“ Řekl povzbudivým hlasem Naruto.
Sakura se na něj podívala.
„Neboj. Zachráním Gaaru.“ Usmál se na ní odhodlaně Naruto.
„Naruto!! Já se bojím o te-.“ chtěla říct Sakura, „Musíme si pospíšit!!“ přerušil jí Naruto a poodešel od nich dál.
Sakura se za ním chvíli smutně dívala.
Najednou jí někdo položil ruku na rameno.
Sakura sebou trhla a podívala se před sebe.
„Neboj se Sakuro! Dalšího přítele už odejít nenechám!!“ usmál se na ní odhodlaně Jaden.
Sakura ho chvíli sledovala, ale po chvilce už trochu klidněji kývla.
Vydali se dál.

K večeru se Kakashi zastavil na jednom palouku.
„Stát! Tady si odpočineme.“ Zavelel.
„Ale proč??!! Musíme si přece pospíšit jinak-.“ Namítl Naruto.
„Po boji s Itachim jsme značně zpomalili. Když si tu odpočineme, tak se tam pak dostaneme rychleji. A navíc zítra budeme možná bojovat s těmi, co unesli Gaaru. Musíme být ve 100% kondici!“ Dodal trochu smutně Kakashi.
Naruto nakonec kývl. „Dobře.“

Kolem táboráku leželi Naruto se Sakurou a Jadenem a spali.
Kakashi seděl na větvi o kus dál a sledoval je.
To by mohlo stačit… Řekl si a seskočil dolu.
Chiyo seděla na dece a hleděla do ohně.
„Půjdeme, ne?“ řekl Kakashi. Chiyo kývla.
„Hej vy tři!! Pokračujeme, vzbuďte se!“ zavolal Kakashi.
„Ok.“ Řekla po chvíli Sakura a protáhla se.
Jaden zamžoural očima a posadil se.
„Ještě minutku…“zabrblal něco Naruto.
„Chceš přece zachránit Gaaru, ne?“ řekl Kakashi a Naruto byl vzhůru, jako když do něj střelí.
„Samozřejmě!“ řekl odhodlaně.
Za chvíli se zase hnali lesem.

Mezitím v úkrytu Akatsuki stálo na prstech obrovské sochy jedenáct osob.
Z úst sochy vycházel nějaký obrovský chakrový proud a na druhém konci byl Gaara. Z úst a očí mu vycházela jaká si divná energie.
„Co uděláme s tím odporným hmyzem?“ řekl Kisame.
„Už jsme je zdrželi dostatečně. A jinak je tu ještě plán B.“ řekl muž s rozcuchanými vlasy a s několika kruhy v očích.
Bělovlasý muž se pousmál.

„Nikde nikdo…je možné že-.“ Řekl zamračeně Jaden a podíval se na Kakashiho.
Naruto zatnul zuby a jeho oči zrudly.
Při dalším doskoku na větev se odrazil mnohem silněji a prudce zrychlil.
Jaden ho sledoval a zamračil se.

„Gai a ostatní tam už jsou.“ Řekl najednou Jaden.
„Vážně? Takže jsme už blízko.“ Podíval se na něj Kakashi.
Za chvíli vyskočili z lesa a přistáli na hladině řeky, která tekla menším skalnatým údolím.
Před nimi byla červená brána s otvorem, zavaleným velkým kamenem s pečetí na něm.
„Jdeš pozdě Kakashi.“ Usmál se bojovně Gai.
„Sorry, zdrželi jsme se na cestě.“ Řekl Kakashi a narovnal se.
„Naruto, Sakuro, Jadene!!“ všiml si jich Lee a zavolal na ně na pozdrav.
„Nazdar kolego.“ Pousmál se Jaden na Nejiho.
„Zdravím.“ Řekl neutrálně Neji.
„Kdo je ta stará paní?“ zeptala se TenTen.
„To je Chiyo-sama. Bývalá členka rady Písečné.“ Představila jí Sakura.
„Těší mě.“ Zavyktorkovala Chiyo.
„Tak to uděláme, Kakashi?“ zeptal se Gai.
„Jo!“ řekl rozhodně Kakashi.
A je to tu…Akatsuki…Sakirou…!!! Zamračil se Jaden a podíval se na pečeť.

„Je to tam celkem prostorné a velké, ale…“ řekl Neji, když se zadíval dovnitř svým Byakuganem.
„Ale?“ zeptal se Jaden.
„Nemám moc dobrou představu, jaké to tam je. Jsou tam nějací lidé.“ Řekl Neji.
„Hej! Kde je Gaara??!!“ začal Nejim cloumat Naruto.
„Čekej, právě ho hledám!!“ odvětil Neji.
Po chvilce nějak ztuhl : „Co-co to je??“ řekl zaskočeně a vypnul Byakugan.
Naruto jím přestal cloumat.
„Co jsi viděl??“ zeptal se ho Jaden.
„Těžko se to vysvětluje.“ Řekl zaraženě Neji.
„Což znamená…“ řekla TenTen.
„Což znamená, že to musíme vidět na vlastní oči!!“ řekl odhodlaně Lee, ale někdo mu položil ruku na rameno.
„Proto to vezmu zkrátka.“ Řekl odhodlaně Gai a poodešel po řece trochu do zadu.
Pak se s bojovným řevem rozeběhl proti skále.
„Atáááák!!!!!“ zařval a vrazil ránu pěstí proti kameni.
Skála se trochu otřásla a voda zavlnila….Ale to bylo všechno.
Gaiova pěst se zastavila asi centimetr před skálou.
„Bariéra, jo?“ řekl Gai.

Muž s těmi kruhy v očích se podíval ke vchodu.
„Venku je pěkně rušno, co?“
„Zdá se, že už se sem dostali.“ Řekl Kisame.
„Je to ta skupina, co zdržoval Kisame, nebo…“ zeptal se zase ten muž.
„Jsou to obě.“ Řekl ten chlápek, co byl pokrytý nějakou rostlinou.
„Takže se sem dostali ve stejný čas. Nicméně…“ řekl jeden z Akatsuki a podíval se na Gaaru.
„Smůla. Přišli trošku pozdě.“ Řekl zase ten první muž.
„Tak to už abychom šli. Přeci jen venku začíná být hlučno.“
„Co budeme dělat s těmi venku? No, ani nevíme, jestli se dostanou dovnitř.“ Řekl Kisame.
„Nepodceňuj je. To bys měl vědět.“ Řekl Itachi.
Kisame se zasmál : „No připouštím, že mají brutální sílu.“
„Sasori, Deidaro…a Sakirou. Zařiďte to!“ řekl vůdce.
Sakirou se pousmál a podíval se na Itachiho. Chvíli se na sebe jenom dívali.
„Z Listové, co? Snad se nebudu nudit…“ řekl neutrálním hlasem.
Itachi přivřel své oči se Sharinganem do úzké linky.
„Tak neusni navždy!“ sykl a jeho hologram se rozplynul. Na to ho následovali ostatní hologramy, až tam zůstali jenom Deidara se Sasorim a on.
„Toho vysokého blonďáka…necháte mě.“ Řekl Sakirou.

„Co by jsi řekl, že je to za pečeť?“ řekla Chiyo Kakashimu.
„ Pečeť pěti pečetí.“ Řekl Kakashi a zamyšleně sledoval kus papíru se znakem, na velkém kameni před nimi.
„Souhlasím.“ Kývla Chiyo.
„Bariéra pěti pečetí?“ zopakoval nechápavě Naruto.
„To je druh bariéry, která má 5 částí, které jsou od sebe umístěny různě daleko. Abys jí mohl odstranit, musíš ty lístky sundat všechny ve stejnou dobu.“ Vysvětlil mu Jaden.
„OK!! Tým Gai se o to postará!! Použijeme jako signál bezdrátové vysílačky!!“ řekl bojovně a sebejistě Gai a vyšátral z batohu 5 vysílaček.
Nastavili si frekvence a Lee se nadechl…
„SLIŠÍTE MĚ????!!!“ řekl do vysílaček, ale měl nastavenou hlasitost na maximu, takže to Tým Gai a Kakashiho málem porazilo.
„Lee!!! Máš to moc nahlas!!“ řekla TenTen se slzami v očích.
Lee se zatvářil překvapeně a pak se na omluvu uklonil : „OMLOUVÁM SE!“ řekl, ale stále při stejné hlasitosti.
„Lee!! Hej Lee!!“ řekl polomrtvě Gai.
Lee se zatvářil opět zaskočeně a konečně si ztlumil hlasitost.
„Omlouvám se.“ Řekl už normálně a skupina si sborově oddechla.
„Neji, kde jsou ty pečetě?“
„Jedna je na kameni, severně odtud asi 500 metrů…Druhá je na kmeni stromu v rokli 350 metrů na jiho-jihovýchod…Třetí je na skalní stěně 600 metrů na severozápad…A poslední je v lese téměř 800 metrů jihozápadně odtud.“ Řekl Neji, když se rozhlédl svým Byakuganem.
„Ok!! Tak tým Gai…“ řekl Gai a napřáhl před sebe nataženou dlaň s odhodlaným bručením.
Lee ho chvíli sledoval než na jeho dlaň položil svojí : „Ano!!“
Gai spokojeně zabručel a podíval se na TenTen.
Ta se zděsila z toho, že zase jejich sensei vymyslel takovouhle trapárnu, ale musela před tím jeho odhodlaným pohledem a mručením ustoupit a dát tam svojí dlaň taky : „Tak jo.“ Řekla otráveně.
Gai zase spokojeně zabručel a podíval se na Nejiho.
Ten ho jenom znechuceně sledoval a nehnul ani brvou.
Gai ho propaloval svým odhodláním nabytým pohledem a přidával na intenzitě bručení, až to jeho „ HHHHHMMMMMM!!!!!“ bylo slyšet po celým lese.
Nakonec udolal i Nejiho a nasadil ten svůj zářivý úsměv.
„Bojovat plnou sílou mládí!!! Boj! Boj! Boj! Boj! A ještě víc boj!!!!“ začal skandovat bojovně Gai a pohupovat se s dlaněmi na sobě.
„Teď!!“ zavelel a skupina zmizela.
Naruto to vše pozoroval s obrovským nadšením.
„To je super!! Je to fakt super, že jsou tak nažhavený!! Hej!! Co to taky zkusit???“ řekl obdivně Naruto a otočil se na svůj tým s nataženou dlaní před sebou.
Sakura: To radši umřu!!
Kakashi: Jo.
Chiyo: Hlupáku!
Jaden: Nejsem magor!!!
Zdrtili ho kompletně do jednoho.

Potom se Kakashi přesunul k pečeti a připravil se jí odtrhnout.
Jaden se zamračil.
Za touto stěnou…je Gaara…a nejspíš i…on!! Zamyslel se Jaden a zatnul zlostně zuby.

„Trvá jim to.“ Řekl Sasori.
„Nebuď tak netrpěliví, Sasori. Trpělivost je vzácnou ctností a ti kdo jí ovládají bývají moudří muži.“ Řekl Sakirou trochu pobaveně.
„To je možné…ale já netvrdím, že jsem moudrý!“ odvětil Sasori.
„Já se taky docela těším, a ne že bych s tím nemohl nic udělat, ale necháme je ještě chvilku v napětí…“ pousmál se Sakirou.
„Vy máte zajímavou povahu, mistře Sakirou.“ Pousmál se Deidara a podíval se na Sakira.
Sakirou na něj vrhl letmý pohled.
Deidara při pohledu do jeho očí trochu ztuhl.
Tak temný pohled…!! Ten jsem ještě nespatřil ani v očích šéfa!! Přemýšlel Deidara.