Temné proroctví 14

Temné proroctví 14

Přijíždí kavalerie!!!

Oba dva ve stejnou chvíli uslyšeli smrtelný svist zbraně. Otočili se a nemohli dělat nic jiného, než se dívat do tváře jejich vraha. Stál tam Kisame se svou zbraní uprostřed máchnutí. Ale úder nikdy nedopadl, jelikož byl zablokován mužskou postavou v tmavém oblečení.

„Naruto,“ vydechla překvapeně Hinata.
„Zmizte odsud, oba,“ přikázal jim Naruto a svojí katanou odhodil Kisameho pryč. Trošku se natočil, aby si je mohl prohlédnout, a tím naskytl i tuto možnost jim. Měl na sobě stále to černé oblečení, ale tentokrát měl na čele svojí čelenku. „Hned, zmizte! Bude to tady nebezpečné!“
„Ale,“ chtěl namítnout Neji, ale Naruto se už rozběhl jinam. Směrem k těm nejhorším bojům. Směrem, kterým se stáhnul i Kisame.

Naruto se připojil o kousek dál k oběma Uchihům, kteří teď pozorovali Madaru, který zavelel k ústupu. Všichni z Akatsuki i ze zvučné vesnice se stáhli a vytvořili tím volné místo mezi dvěma soupeři – Konoha, Akatsuki.
„Takže jste konečně dorazili,“ řekl klidným hlasem Pain, když pozoroval, jak se všichni tři přemisťují před válečníky z Konohy.
„V tom nejlepším,“ usmál se Itachi. I on stejně jako Naruto a Sasuke měl na sazenou čelenku Skryté Listové, aby tím dal vědět, kam vždycky patřil.
„Vyvolení,“ ušklíbl se Madara jedovatě. „Ti jenže mají zastavit temnotu. Jaká ironie. Vrah, zrádce a démon.“
„Nikdo není svatý,“ odtušil Sasuke, ale tahle slova se zaryla velmi hluboko, jelikož trefila hřebíček na hlavičku.

„Tsunade,“ řekl s obavami Jiraiya a sklonil se k vyčerpané přítelkyni.
„Jsem v pořádku,“ mávla rukou a dívala se na ty tři, kteří teď tvořili pomyslnou hranici mezi nimi a nepřítelem.
„Vrátili se,“ šeptl poustevník směrem k ní. „Chtějí naplnit to staré proroctví.“

„Naruto, Sasuke,“ vykřikla Sakura a nikdo nevěděl, zda to bylo radostí nebo vztekem. Za ní stalo několik jejich přátel a měřili si ty dva zvláštními pohledy.
Ti dva jmenovaní se jenom pootočili a zadívali se na přátele. Narutovo srdce se zachvělo, ale věděl, že teď musí zůstat neoblomný, jestli je nechce ztratit v boji.
„Všichni se stáhněte,“ zahřměl směrem k nim.
„Cože,“ zdvihla Sakura pěst směrem k němu.
„Tohle je rodinná záležitost,“ přidal se Sasuke. Poté se otočil zpátky k nepříteli a řekl: „Že Madaro!“
Všichni zůstali překvapeně zírat.
„Madaro,“ zeptala se Tsunade, jestli špatně neslyšela.
„Přesně tak,“ odtušil Madara Uchiha. „Nemá cenu to dál skrývat.“
„Ale ty jsi zemřel, už před mnoha lety,“ namítla Pátá. „Když jsi bojoval s mým dědečkem.“
„Milné informace,“ zasmál se.
„Zničil jsi náš klan,“ zavrčel Sasuke. „Donutil jsi bratra zabít naší rodinu. Za tohle zaplatíš!“
„Klan Uchiha byl slabý,“ odvětil klidně. „Až zabiji i vás dva, budu poslední Uchiha a moc Podsvětí bude má!“
„Jen přes mou mrtvolu,“ ozval se vztekle Naruto.
„To se dá lehce zařídit“ usmál se Madara.

Někteří členové Akatsuki se pohnuli kupředu – Hidan, Kakuza a Kisame. Itachi, Sasuke a Naruto tasili svoje zbraně a čekali na nepřítele.
„Zabijte je,“ křikl Madara a přes bojiště se rozezněl strašlivý smích.

Střet mezi bojovníky byl strašlivý. Síla, kterou měli, se projevila v plné síle.
Kolem Naruta vířil vítr a stěžoval tak Kakuzovi útok. Za to Narutovi usnadňoval krytí a útoky. V ruce mu zazářil rasengan, který zkombinoval se svou větrnou chakrou a vyslal toto všechno směrem na Kakuza. Ten jenom stačil skrz vítr zahlédnout oslňující poryv světla a větru a už ucítil na hrudi bolest. Překvapeně klesnul na kolena a ucítil, jak mu dva z jeho životů utíkají mezi prsty.
„Ty spratku,“ zavrčel a podíval se na Naruta, který stál o kus dál a kterému v ruce stále rotoval rasengan.
„Jsi celkem odolný,“ řekl Naruto a zvědavě si ho prohlížel. „Tahle technika dokáže porazit stromy.“
„Mám pár es v rukávu,“ odtušil klidně Kakuza.
„Ale jsi už vyčerpaný,“ zašklebil se na něho Naruto. „Síla, kterou ti dala brána, je už skoro pryč. Připrav se na smrt.“
„Silné kecy,“ usoudil člen Akatsuki a znovu se postavil na nohy. Bitva se rozhořela na novo. Tentokrát oba používali svoje zbraně. Naruto se zkušeně vyhýbal jeho útokům a sám mu zasadil několik těžkých ran.
Najednou padl Kakuza čelem na zem. Naruto se překvapeně zarazil a velmi opatrně se k němu přiblížil. Co kdyby to byla past, že. Špičkou katany do něho dloubnul, ale žádná reakce. Opatrně se k němu sklonil a zkusil nahmatat tep, žádný nebyl. Kakuza byl mrtev. Naruto pokrčil rameny a otočil se čelem k Madarovi a ostatním, kteří zatím jenom pozorovali boj těchto šesti ninjů.

Sasukeho elektřina dala už Hidanovi pár ran, ale nevypadalo to, že by to na něm nechalo nějaké stopy. Spíše se zdálo, že ho to baví. Sasukeho to začalo pomalinku vytáčet. Zabodl katanu do země, rychle udělal několik pečetí a vztyčil ruku k nebi. To se zatáhlo a spustil se z něho blesk, který sjel do jeho nastavené ruky. Sasuke na nic nečekal a poslat tuto sílu směrem na Hidana. Ten tušil, že tato technika by mohla ublížit, tak se pokusil krýt, ale moc se mu to nepovedlo. Blesk ho zasáhl do břicha a on klesl na kolena. Než se stačil vzpamatovat, byl už Sasuke u něho a napřáhl svojí katanu k poslednímu tahu. Silou setrvačnosti ji nechal klesnout a Hidanova hlava se najednou válela v prachu a v krvi.
„To bolí,“ promluvila ta hlava a Sasukemu se zježili hrůzou všechny na hlavě. Nechápavě se díval na tu mluvící část těla a naprosto nechápal, jak je toto možné.
„Co tak blbě čumíš,“ zasmál se Hidan jeho reakci. „Nikdy jsi neviděl bezhlavého?“
Sasuke zvědavě přešel ke zbytku těla a zkoumavě se na něho zadíval. Pozorně si prohlížel Hidanovu hruď i nohy, něco hledal. A pak to našel. Sklonil se k jeho pravému rameni, rozhrnul látku pláště a spatřil malinkou pečeť.
„Co to děláš,“ zajímal se Hidan, který netušil, že by mohl Sasuke odhalit jeho tajemství věčného bytí.
„Uvidíš,“ ušklíbnul se a vytáhnul kunai. Pečlivě zaměřil a bodl doprostřed pečetě. Hidanova hlava strašlivě zaječela a celé jeho tělo se prohnulo do oblouku.
„Ty haj ….,“ zařvala bolestí hlava, ale nestačila to dopovědět, jelikož technika, co ho držela na živu, skončila.
Sasuke si spokojeně stoupnul, otřel si katanu, vrátil ji zpátky do pouzdra a zvědavě se otočil na bratra, aby se podíval, jak to jde jemu.

„Itachi, proč jsi nás zradil,“ zeptal se Kisame svého bývalého partnera.
„Nikdy jsem k vám skutečně nepatřil,“ odvětil klidně. „Vždycky jsem byl věrný Konoze, i když se to možná nezdálo.“
„Takže jsi pro ně dělal špeha,“ řekl Kisame a pomalu odmotával pruhy látky ze své katany.
„Tak bych to taky nenazval,“ vyvrátil mu Itachi toto tvrzení a taky pomalinku tasil katanu. „Jen jsem potřeboval informace a chránil Naruta, jak jsem to slíbil jeho otci.“
„Ale je ti jasné, že teď tě zabiji,“ zavrčel Kisame.
„Nenechám se tak lehce,“ usmál se svým ledovým úsměvem.
Jejich katany se střetnuli s ohlušujícím třesknutím. Kisame vyslal na Itachiho jeden ze svých zubatých úsměvů a prudce se stáhnul. Itachi něco takového očekával, takže ho toto nepřekvapilo. Místo toho prudce zaútočil směrem vpřed na Kisameho hlavu. Ten se prudce sehnul a ohnal se katanou po Itachiho nohách. Itachi se odrazil od země a katanu mu neškodně proletěla pod nohama. Všechno toto se dělo velkou rychlostí. Útok střídal útok. Oba velmi dobře ovládali svoje zbraně a boj byl dlouho nerozhodný.

„Oni bojují bez sharinganu,“ řekl překvapeně Kakashi, který se přidal společně s ostatními k Tsunade, a teď pozoroval bitvy.
„Ale proč,“ nechápal Jiraiya.
„Jakoby se nechtěli vyčerpávat,“ nadhodila Tsunade. „To znamená, že jejich síla rapidně vzrostla.“
„Nebo se připravují na něco většího,“ usoudil Kakashi.

„Kisame, stáhni se,“ ozval se nad bojištěm Painův hlas. Kisame se vztekle otočil na velitele, ale když viděl jeho obličej, usoudil, že hádat se nemá cenu. Prudce se tedy odrazil od země a znovu na ní dopadl, až vedle Paina.
„Vidím, že jste se zlepšili,“ řekl Madara klidným hlasem a podíval se na dva mrtvé spolubojovníky.
Naruto se Sasukem se mezitím postavili každý na jednu Itachiho stranu a teď se taky dívali směrem na Madaru.
„Jsme samé překvapení,“ odtušil Sasuke.
„To vidím,“ odvětil klidně Madara. „Tak to tedy začneme brát vážně.“
„Že by snad konečně,“ ozval se Naruto a kolem něho se objevilo na desítky jeho klonů. Všechny měly stejné oblečení a zbraně, ale působily jiným dojmem, než kdysi. Teď vypadali silnější.
Madara dal rukou signál všem jednotkám zvučných ninjů a ti se rozběhli na Konohu. Ostatní z Akatsuki a Orochimaru nezůstali pozadu.
A ani ninjové z Listové nelenili a vrhli se do boje o svojí vesnici a životy blízkých.

Naruto teď bojoval proti Orochimarovi, který spustil kola Sasukeho osudu, a velmi si tento boj vychutnával. Konečně měl možnost se pomstít za všechno, co kdy tento had způsobil jemu a všem ostatním.
„Bojuješ dobře,“ pochválil ho Orochimaru a z pusy si vytáhnul meč. „Ale ne dost dobře!“
Naruto najednou ucítil, že se nemůže hnout. Orochimaru na něho použil, nějaké paralyzující jutsu a on teď nemohl hýbat končetinami.
„To je tvůj konec,“ zasmál se sannin a vysokou rychlostí na něho vyslal svůj meč.
Naruto se nemohl nijak bránit, mohl jenom sledovat, jak se k němu ten meč blíží. Říká se, že vám před smrtí proběhne celý život před očima, ale Naruto měl v hlavě úplně prázdno.

Sasuke to všechno viděl, a došlo mu, že Naruto umře.
„To ne,“ křičel v duchu. Všechnu svou chakru soustředil do noh a obrovskou rychlostí se mu hnal na pomoc. „Stihnu to? Naruto nesmí zemřít!“

Naruto uviděl jakýsi temný stín ve svém zorném poli a pak ucítil velkou bolest.

„Stihl jsem to,“ úlevně vydechl Sasuke. Ve své hrudi cítil bolest a tlak. Podíval se dolů a viděl, jak mu těsně pod srdce vychází z hrudi Orochimarův meč.
„Sas …uke,“ uslyšel před sebou bolestný výdech. Zvedl hlavu a uviděl, že ten meč měl takovou sílu a rychlost, že prošel jeho tělem a ještě se zabodl hluboko do Narutovi hrudi.
„Naru…,“ vyrazil ze sebe. Z koutku úst mu vytéká krev a on cítí, že už dlouho žít nebude.
Naruto se pokusil na něho usmát, ale místo toho mu z úst vytekla krev a on se rozkašlal. Jsou spojeni ve smrti jedním mečem. Sasuke se ještě pokusil natáhnout svojí ruku, aby se ho naposledy dotknul, ale jeho srdce dobilo dřív než to stačil dokončit. Ruka mu klesla, celé tělo ochablo a z očí se vytratil lesk.
Naruto se díval, jak se ze Sasukeho očí vytrácí život, a věděl, že půjde brzo za ním. Ucítil, jak jeho srdce přestalo bít a i on se odebral do světa po životě.
Jejich těla držel ve svislé poloze jenom ten meč, který teď Orochimaru vytáhnul a díval se, jak ty dvě mrtvá těla klesají k zemi.

Itachi, který bojoval na druhé straně bojiště, ucítil v hrudi obrovskou bolest, až si musel kleknou, aby to vůbec unesl. Ještě v pokleku se otočil neomylně směrem, kde zemřel jeho bratr a Naruto.
„Ne,“ vydralo se mu z hrdla a přemístil se na to místo.
Celý zaražený poklekl k tělům jeho bratra a Naruta a v očích mu objevili slzy.
„Sasuke,“ vyrazil ze sebe zmučeně. „Naruto.“
Najednou ucítil v hrudi další bolest, překvapeně se zadíval dolů a uviděl, jak mu z hrudi kouká kunai. Prudce se otočil a vší silu, která mu ještě zbyla se ohnal po útočníkovu hrdle. Byl to Kisame, který se chytil za hrdlo a snažil se zastavit krvácení, ale nebylo mu to nic platné. Odvrávoral pár metrů a tam padl mrtvý k zemi.
Itachi mezitím znovu pokleknul ke svým partnerům v boji a cítil, jak z něho uniká život. Padl tváři na zem a ještě z posledních sil se pokusil natáhnout ruku ke svém bratrovi, ale jeho srdce vypovědělo srdce dřív. Z jeho očí se vytratil život a jas. Další z Uchihů je mrtev.

V tu chvíli jakoby se zastavil čas, všichni přestali bojovat a zadívali se směrem, kde leželi tito tři.
„Ne,“ vykřikla Sakura a měla pocit, že její srdce přestane bít taky.
Madara se přemístil přes celou pláň a teď stál nad těmi třemi. Ušklíbl se a řekl: „Zabijte je všechny! Tihle tři nám už v cestě stát nebudou! Proroctví se nevyplní!“