Temné proroctví 13

Temné proroctví 13

Začíná boj o světlo!

Tsunade spolu s Jiraiyou stále stáli na střeše budovy Hokage, když se kolem nich objevili zástupci všech klanů a velitelé jednotlivých jednotek Konohy.
„Pátá,“ uklonili se všichni.
„Čelíme útoku,“ řekla jednoduše a ukázala na Akatsuki, kteří se pomalinku blížili k vesnici.
„Jaký je plán,“ zeptala se hlava klanu Hyuuga.
„Bránit vesnici,“ odvětil prostě Jiraiya. „A všechny její obyvatele.“
„Klany Hyuuga, Inuzuka a Aburame budou bránit severní bránu,“ začala Tsunade vysvětlovat podrobněji plán obrany. „ANBU spolu s dalšími jednotkami budou u západní brány. Klany Nara, Akimichi a Yamaha po vás chci, abyste zabezpečili východní bránu. Ostatní jounini a chunini vám budou pomáhat, kde se jenom bude dát. Za žádných okolností nepusťte nepřítele do vesnice. Rozchod!“
Střecha najednou zela prázdnotou až na Pátou a jejího dlouholetého přítele, který zamyšleně pozoroval nepřítele.
„Tsunade, kolik vidíš démonů,“ zeptal se jí pojednou.
„No,“ zarazila se a rychle je spočítala: „Osm?“
„Správně,“ kývnul poustevník. „Chybí jim Kyuubi.“
„Takže oni si myslí, že Naruto je ve vesnici,“ zvažovala Tsunade. „Proto jsem přišli?“
„Tak to opravdu nevím,“ pokrčil rameny. „Ale jsem rád, že Naruto je asi v pořádku.“

Itachi stál ve stínu stromu a pozorně se díval na Akatsuki, jak se blíží ke Konoze. Kousek vedle u dalšího stromu se krčil Sasuke a vedle něho v křoví Naruto.
„Kdy se do toho chcete vložit,“ zeptal se Naruto.
„Někdy v prostředku,“ odtušil Sasuke.
„Musíme počkat, až vyčerpají část té síly, co ji dává ta brána,“ vysvětloval Itachi. „Doufám, že nevědí, že ta síla je omezená.“
„To by bylo špatný,“ zašklebil se Naruto.
„A ani nevíme, jak omezená je ta naše,“ ozval se Sasuke.
„Itachi, nemáš typy, jak se dostat těm skřetům na kobylku,“ zeptal se nadějně Naruto.
„No,“ ošil se Itachi. „Věříš, že ani ne.“
„A víš že jo,“ opáčil Naruto.
„Jak překvapující,“ zasmál se Sasuke a ukázal na Orochimara, který stál na hadí hlavě.
„Originální,“ zašklebil se Naruto.

Orochimaru vyvolal svého oblíbeného hada, teď mu stál na hlavě a díval se na Konohu.
„Co tady zase chceš,“ objevili se na zdi, kolem Konohy, Tsunade a Jiraiya.
„Konečně Konoha padne,“ zašklebil se na ně jejich bývalí přítel.
„A myslíš, že to půjde tak lehce,“ zeptala se ho Pátá.
„Vás je sice víc, ale mi máme sílu,“ odvětil klidně Orochimaru.
„V této vesnici žijí vynikající ninjové, kteří vás nenechají ji zničit,“ řekl Jiraiya.
„To se ještě uvidí,“ ušklíbl se hadí muž a dal pokyn hadovi k útoku.
Jiraiya okamžitě udělal několik rychlých pečetí a před zdí se objevil Gamabunta a s oběma saniny na hlavě.
Žabí šéf se rozhlédl kolem, až mu pohled padl na Orochimaru, řekl: „To je zas von? To jste ho ještě nezabili?“
„Jak vidíš, tak ne,“ odsekl mu Jiraiya.
„A kdepak je Naruto,“ zajímal se o svého nejmladšího žáka.
„Naruto opustil vesnici,“ odpověděla Tsunade, což zaslechl i Orochimaru.
„Však se tady ten spratek ukáže,“ řekl a poslal hada do útoku, který zablokoval Gamabunta.
„Pochybuji,“ odtušila Tsunade. „A kde máš to svého poskoka a špióna?“
„Támhle,“ ukázal prstem na nedalekou skupinku lidí.
Tsunade tím směrem otočila hlavu a uviděla, jak Kabuto bojuje s její Shizune a metají na sebe svoje techniky.
„Ale na to nemáš čas,“ vykřikl Orochimaru a vystřelil na ní svůj hadí jazyk, který ovšem chytnula a trhla s ním zpátky.
Bitva mezi třemi sanniny se rozhořela a byla vedena na život a na smrt.

„Hele to je Gamabunta,“ ukázal Naruto na obří žábu.
„Takže sannini se zapojili do boje,“ řekl Sasuke.
„Je radost vidět žabího šéfa znovu v boji,“ usmál se Itachi.
„Ty jsi ho viděl, někdy předtím,“ zajímal se Naruto.
„Naposledy před šestnácti lety, při boji s Liškou,“ odvětil Uchiha. „Tenkrát na něm stál Yondaime.“
„Takže táta měl taky žáby,“ usmál se Naruto.
„Jo.“

U severní brány se objevili Hidan, Kakuza a Kisame, aby čelili spojeným útokům od klanů Hyuuga, Inuzuka a Aburame.
„Vidím, že tady to bude zajímavé,“ odtušil Kisame a díval se na zvířecí zástup bojovníků od klanů Aburamae a Inuzuka. Jejich hmyz a psi netrpělivě pošlapávali nebo polétávali kolem, už už zaútočit.
„To bude obětí,“ radoval se Hidan, čímž si vysloužil od Kakuzy nevěřícný pohled.
„Za ta létá co jsem spolu, jsem tě ještě úplně pochopil,“ odtušil Kakuza.
„Nechci se míchat do vašeho rozhovoru, ale čeká nás práce,“ tasil Kisame svojí katanu a zamířil s ní na obránce Konohy.
„Nenechte nikoho projít,“ křikl Hiashi, hlava klanu Hyuuga.

U západní brány to nevydalo o nic lépe. ANBU společně s údernými jednotkami čelili Zetsuovi a Konan. Yamato spolu s Kakashim veleli těmto týmům a snažili se jim vzdorovat. I když byli jenom dva, jejich síla byla znásobená působením brány. Měli prostě co dělat.

Východní bránu bránili klany Yamanaka, Nara a Akimichi. Snažili se seč mohli, ale proti společným silám Madary a Paina neměli moc šanci. Pomalu byli nuceni ustupovat, až na pomyslnou bezpečnostní hranici.
„Budeme se muset stáhnout,“ usoudila hlava klanu Nara.
„Pátá nebude moc potěšená,“ křikl v odpověď jeho syn Shikamaru. „A poslouchat její výčitky bude strašný!“
„Nedá se nic dělat,“ pokrčil otec rameny. „Potřebujeme posily.“
„Ale kde je vzít,“ ozval se Chouji a vykryl jeden z mnoha útoků.

„Začíná to tady vřít,“ řekl Sasuke.
„Už můžeme,“ zeptal se s nadějí v hlase Naruto, ale Itachi jenom zakroutil hlavou.
„Ještě chvíli,“ uklidňoval ho Sasuke.
„Podívej se, jak ti tupci ničí Konohu,“ zavyl Naruto nešťastně.
„Vydrž to,“ zavrčel Itachi ledovým hlasem.

Orochimaru prožíval krušné chvilky, musel se ubránit dvěma sanninům, kteří byli rozhodnuti ho konečně zabít. Mrkl koutkem oka po Kabutovi, aby se přesvědčil, jak se mu vede.
On i Shizune byli vyčerpaní, ale jejich odhodlání porazit toho druhého bylo obrovské. Oba krváceli z množství ran a škrábanců, ale žádné ze zranění nebylo smrtelně nebezpečné. Shizune zazářila kolem dlaně chakra a znovu se vrhla do boje.
„Kam koukáš,“ křikla Tsunade a její pěst proletěla kolem jeho hlavy. Možná by i skončila rozmáčknutá, kdyby neuhnul.
Orochimaru na nic nečekal a pomocí ohnivé techniky dal znamení jeho čekající zvučné armádě. Ta se přiřítila z kopců a zaútočila na Skrytou Listovou s úmyslem jí konečně zničit.
„A sakra,“ utrousil Jiraiya, když to uviděl.

Boje u bran se také nevyvíjeli dobře, ale přece jenom se nepřátelé stáhli a boj probíhal teď na větším prostranství před Konohou. Do bojů se teď zapojili i zvuční ninjové a další členové Konohy, kteří do teď střežili vnitřní stanoviště.

„Itachi,“ zavrčel Naruto, který už otrhal celý keř, za kterým se schovával, jak byl netrpělivým.
„Ještě ne,“ odvětil Itachi klidně.
Sasuke se jenom šklebil, když poslouchal jejich dohadování.
„Myslím, že zabiji dřív tebe než některého z nich,“ odtušil vztekle Naruto.
„Jen si posluž,“ usmál se Uchiha.

Do teď se zdálo, že si Akatsuki s ninji z vesnice pohrávají, ale teď už to začali brát vážně. Armáda ze zvučné bojovala se členy vesnice, na obou stranách byli už nějaké ztráty, ale nijak veliké. Tsunade s Jiraiyou stále bojovali s Orochimarem. Shizune s Kabutem si také dávali pořád navzájem do těla. Klany z vesnice se snažili porazit některého ze členů Akatsuki, ale moc se jim nedařilo.
Nebo že by se na někoho přece jen usmálo štěstí?

Neji bojoval se Zetsuem boj na smrt. Používal techniky klanu Hyuuga, ale na tvrdou skořápku nepřítele to nemělo nijaký efekt. Najednou se odněkud přihnala Sakura a obrovskou silou udeřila na Zetsu. Ten už neměl čas její útok vykrýt. Jenom ucítil tlak na jeho tělo a zvuk křupnutí.
„Nechám to na tobě,“ křikla a utíkala na jinou část bojiště.
Neji využil chvilku nepozornosti nepřítele a udeřil vší silou a chakrou do praskliny na brnění. Zetsu bolestně vykřiknul a klesl na kolena. Vyplivnul na zem pár kapek krve a zadíval se na Nejiho nenávistným pohledem.
„Za to zemřeš,“ zavrčel na něho.
„To se ještě uvidí,“ odvětil Neji klidným tónem. Věděl, že mu v chakrovém oběhu zacpal několik bodů.
A boj začal na novo, akorát bylo vidět, že Zetsu začíná ochabovat. Poté mu Neji zasadil finální ránu, mířící na srdce, jeho konečný chvat. Zetsu se sesunul k zemi s překvapeným pohledem, který už mu nikdy nezmizí.
„Neji,“ ozval se mu za zády dívčí hlas. Otočil se a uviděl, jak k němu běží Hinata se starostlivým pohledem v očích. „Jsi v pořádku?“
„Asi jo,“ klesl Neji unaveně na kolena. Hinata se k němu starostivě sklonila a prohlížela si ho, jestli ji nelže. A právě v tu chvíli se to stalo.
Oba dva ve stejnou chvíli uslyšeli smrtelný svist zbraně. Otočili se a nemohli dělat nic jiného, než se dívat do tváře jejich vraha. Stál tam Kisame se svou zbraní uprostřed máchnutí.
Ale úder nikdy nedopadl, jelikož byl zablokován mužskou postavou v tmavém oblečení.

díky jednomu človíčkovi se mi podařilo dostat zpátky tuto povídku, tímto mu velice děkuji ale chci upozornit, že nevím kdy se mi podaří poslat další díl