Anděl beze jména - 3.část

Sasuke se nakloní k jejímu uchu a pošeptá: „Viděla jsi taky tu záři?“
„Žádná tam nebyla, asi jsi měl vidiny.“
„Možná.“

„Určitě. Chceš ještě něco vědět?“
„Ano. Jak se menuješ?“
Dívka se zarazí a pak napíše: „Nemám méno.“
„A co tvoji rodiče? Oni ti jméno nedali?“
„Než mi ho stačili dát, zemřeli.“
„To je mi líto.“
„Nemusí. Tys to neudělal.“
„Jsi ninja?“
„Ne. Nebyl, kdo by mě vyučil.“
„Kolik ti je?“
„Už moc na to, abych se stala ninjou.“
„Co jsi dělala dříve?“
„Nic. Chodila od vesnice k vesnici a to dělám stále.“
„Proč jsi přišla sem?“
„Měla jsem cestu kolem.“
„Zůstaneš tu nějakou dobu?“
„Ano. Co jsi dělal, že kolem tebe byla taková spousta krve?“
„Šel jsem lesem a zaútočil na mě medvěd.“
„To by to vše vysvětlovalo.“ Pomyslí si dívka.
„Už půjdu.“ Napíše děvče a než se jí Sasuke stačí zeptat na další věci, je pryč.
„Fuj, to bylo ofous.“ Pomyslí si dívka když vyjde z nemocnice.
Venku už není taková zima. Naopak, sice je sníh, ale je teplo a svítí slunce. Dívka si to zamíří směrem ke kamenným hlavám. Když prochází ulicí, všichni si ji prohlíží a povídají si o ní. Už se vesnicí rozkřiklo, že neumí mluvit. Někdo se jí kvůli tomu smál, druzí ji litovali a třetím to bylo ukradený. Děvče se zastaví u květinářství. Vejde dovnitř a tam si povídá Ino se Sakurou. Děvče se zadívá na Ininu ruku. Ino ruku zakryje rukávem a vrhne na dívku zlý pohled: „Vybírej rychle, brzy budem zavírat. Nerada bych tu kvůli tobě byla až do zítra.“
A to dívku zabolelo. Vezme sněženku a s velkou bolestí v srdci ji položí na pult. Ino si z ničeho nic chytne ruku.
„Copak je, Ino?“ Zeptá se Sakura.
„Jen mne začala bolet ruka.“
Děvče zaplatí květinku a dá si ji do brašny. Venku koukne na chlapce, jak si drží koleno.
„Konohamaru, co je s tebou?“ Zeptá se Naruto.
„To je divné. Z ničeho nic mě začala šíleně bolet noha.“
Dívka pokračuje dál ve své cestě. Projde okolo ní Orochimaru a usměje se na ni. Dívka na něj vrhne zlověstný pohled a jde dál.
„Proč to udělala?“ Zeptá se sám sebe Orochimaru.
Dívka dojde na kopec, položí sněženku do sněhu a upře na ni zrak. Sněženka zazáří a zmizí. Ve sněhu po ní nezůstane ani stopa.
Dívka se obrátí a jde zpět do vesnice.