Jako tsunami 08

Ošklivé, krátké a sama nevím, proč to sem dávám. Popřála bych vám hezké počtení, ale tady to nehrozí.

„Tiše, Naruto. Kakashi sensei spí.“ zašeptala rázně, ale potichu Sakura. Naruto si právě začal zpívat. Byli na cestě už čtyři dny a začínal pátý. Běželi lesem. Arashikia právě vezl na zádech Kakashiho.
„Už nespí.“ ozvalo se z Arashikiových zad.
„Dobré ráno, Hatake Kakashi.“ pozdravil Ara, když Kakashi seskočil z jeho zad.
„Kde máte Tsunami?“ zeptal se zaraženě, když zjistil, že běží jen Sakura a Naruto. Cestu jim zahalil lehký dým a před nimi se odjevila tygřata. Když byl s týmem jejich táta, mohla si odpočinout.
„Nazdar tygříci. Tsunami? Říkala, že se jde porozhlédnout kolem. Nemohli bychom zastavit? Dát si třeba ramen nebo dva ram...“ začal opatrně Naruto a pro jistotu se vzdálil od Sakura a nedokončil větu. Včera ho za tenhle návrh praštila po hlavě. Teď se na něj vděčně podívala. Naruto z toho zakopl. To musí být hodně unavená. Pomyslel si a zvedal se ze země.
„Hm... Teď když jsem se tak pěkně prospal... No tak dobře. Uděláš ramen, Naruto?“ zeptal se zbytečně Kakashi, protože Naruto už přinesl dříví. Zapálil ho a vytáhl ramen.
„Myslíte, že si dá Tsunami-sama taky?“ zeptal se jich a v duchu doufal, že ne, protože by zbylo víc na něj. Vedle jaho ruky přilétl kunai. Všichni hned stočili zraky do korun stromů, odkud zbraň přilétla. Jen Arashikia zůstával klidný.
„Ještě jednou mi řekneš Tsunami-sama a udělám si tě místo ramenu! Jen Tsunami!“ ozvala se tvrdě Dream a seskočila přimo před Naruta. Probodla ho pohledem a sebrala si kunai. Pak se na něj usmála a Narutovi spadl kámen ze srdce. Přece jen rozčílená dcera Tsunami s nebezpečným Kekkei Genkai, to je špatná kombinace.
„Jak ses nám vyspal, Kakashi-sensei?“ otočila se na Kakashiho s úsměvem.
„Dobře, díky tady Arashikiovy. Děkuju.“ odpověděl Kakashi a poděkoval Arovi.
„Aleat, Ara. (Děkuju, Aro.)“ promluvila Dream opět cizím jazykem.
„Nechceš nás tu řeč naučit?“ zeptala se Sakura.
„Můžu, ale až po jídle. Teď se musíte jít najíst, aby jste měli dost sil.“ usmála se Dream a vzala si od Naruta svou porci. Když uviděla Narutovu misku ramenu, smála se.
„Přejíš se.“ smála se na něj.
„On? Nikdy!“ řekla Sakura a vzala si svou porci. Kakashi si vzal poslední zbylou porci, Naruto už jedl. Tsunami dojedla jako první, protože půlku porce dala tygříkům.
„Tak co, naučíš nás tu řeč?“ ptala se nedočkavě Sakura.
„Jasně. Vyrazíme? Kdo má vůbec teď spát?“ ptala se Dream. A balila si věci.
„Já.“ ozval se Naruto.
„Ale nejsem vůbec unavený.“ dodal.
„Tak teda máš volon, Aro. Ot aleat hama. (A děkuju moc.)“ řekla Tsunami a pohladila Arashikiu po hlavě.
„Erna kon (Nemáš zač) , má malá kunochi.“ odpověděl Ara a rozplynul se. Vzduch v místě, kde stál Ara se zavlnil a ozval se Arův hlas.
„Lataon tagea Ardono.“ pověděl hlas a opět ztichl.
Dream se pousmála, zatímco všichni ostatní uvidevě koukali.
„Co to ...?“ divil se Naruto.
„Jen mi říkal, abych nezapomněla pravidla Ardona.“ vysvětlila Tsunami.
„Vyrazíme už?“ ptala se Sakura. Kakashi přikývl a rozběhl se jako první.
„Jaká jsou ta pravidla?“ ptala se Sakura.
„Teď ne. Kdyby to slyšeli nesprávné uši, mohlo by to dopadnout zle.“ odbila ji Dream. Po deseti minutách běhu lesem se kolem nich rozprostřela mlha.
„Není to technika krytí mlhou?“ ozval se nečekaně Naruto.
„Hai.“ odpověděla Dream a po vzoru Kakashiho vytáhla kunaie.
„Sumayku.“ zašeptala a oči se jí rozzářily.
„To je zlý.“ řekla potichu a hodila skrz hustou mlhu kunai.
„Chabý pokus.“ ozvalo se z mlhy.
„Ty už jsi se naučil chytit kunai, Telone?“ zeptala se pohrdavě Dream a výstražně se koukla na Kakashiho. Ten pochopil a odhalil Sharingan. Otočil se směrem, kterým koukala Tsunami. To co viděl se mu vůbec nelíbilo.
„Naruto, Sakuro, buďte zticha a připravte se na boj.“ zašeptal Kakashi a odpovědí mu bylo tiché:
„Hai.“
„Tenhle kluk vyniká ve vodních a zemských jutsu. Kdo jsou ti lidé kolem něj, to nevím. Vezměte si tohle.“ šeptala Dream a vytahovala z batohu tmavě modré ažčerné pláště. Lehce se třpitily. Každému podala jeden. Jako pláště Akatsuki. Napadlo Kakashiho, když se dotkl látky toho pláště.
„K čemu nám to bude?“ zeptala se Sakura. Namia se jí otřela o nohu. Sakura to skoro necítila.
„Tlumí údery.“ oznámila Tsunami a opět se otočila směrem, kterým byli protivníci. Mlha se pomalu rozplývala. Proti nim stálo šest mužů. Jeden z nich držel bývalému týmu 7 velmi známou zbraň. Sakura se zděsila:
„To je přeci...“