Co je to OSUD? Minulost,přítomnost, budoucnost … | 11.|

„Do toho Nano!“ zakřičel Naruto povzbudivě.
/Tohle bude zajímavý souboj …/ pomyslí si Tenten a tiká očima z jednoho na druhého.
„Do toho Neji! Ukaž jí co proto!“ povzbuzuje Lee.
„Jde se na to!!!“ vykřikne Nano s Nejim najednou a vyřítí se proti sobě.……………………. .

Oba se zastaví, jelikož se mezi nimi utvoří oblak kouře ze kterého se objeví Kakashi.
„Tým Gai a tým Kakashi se mají dostavit k Tsunade-sama. Něco jsem přerušil?“ pozvedne významně Kakashi obočí.
( Sakra to jsem mrcha co ? xD Sorry,ale nemohla sem si pomoct. )
„Kakashi- sensei to si děláte snad srandu!“ vykřikne zklamaný Naruto.
Neji vypne Byakugan a promluví: Nic zvláštního.“
„Dokončíme to jindy …“ řekne mu Nano, když prochází kolem něj.
/Možná .../ pomyslí se Neji a vyrazí i s ostatníma za Tsunade. Po cestě dojdou ještě pro Sakuru. Lee kolem ní pořád skáče a obtěžuje jí. Sakura to nevydrží a jednu mu natáhne, ale on se nedá odradit. Sakura si povzdechne a nakloní se k týmu 7.
„To musí být něco vážnějšího, když jdou 2 týmy a ještě k tomu s Nejiho Byakuganem, nemyslíte?“ optá se jich. Nano kývne na souhlas.
„Hm … asi jo. A já se tak těšil, že budu moct chvíli trénovat a zlepšit se.“ Posmutněl Naruto. Sakura protočila oči.
„Tak to ber jako trénink ne? Akorát, že trochu ostrý, jelikož se můžou ukázat nepřátelé.“ Ozvala se Nano.
„To je fakt!!!“ vykřikne její bratr až málem narazí do Leeho, který si mne napuchlou tvář ještě od Sakuřiny rány.
Za chvíli už všichni stojí před Tsunade v kanceláři. Maito Gai dorazil těsně před nima, takže už tam nervózně postával.
„Tak jste tu všichni?“ ozve se pátá hokage. Všichni na souhlas kývnou.
„Dobře. Teď mě poslouchejte dobře. Přišel naléhavý dopis od Písečné.“
Při slově písečné zdvihl Naruto oči se zájmem. Tsunade se teď tvářila dost vážně.
„Jejich zvědi zjistili, že k nim míří skupinka nepřátelských ninjů. Bohužel nestihli zjistit kdo to je. Proto nás žádají o případnou pomoc. Je možné, že se tam ukáží i Akatsuki. Není to jisté, ale hned jak něco zjistíte, tak mi dáte vědět. Pošlu za vámi když tak co nejrychleji posilu. Vaší novou misí je pomoct písečné při případném útoku a zjistit informace o nepřátelích. Zbytek potřebných rozkazů vám dá Kazekage. Poslechněte ho stejně jako kdybych je vydávala já. Budu čekat na zprávu. Sbalte se co nejdříve vyrážíte.“ Všichni se rozprchli si sbalit své věci a sešli se před hlavní bránou.
„Nano, Naruto … dejte na sebe pozor…“ zašeptala Tsunade a Shizune se na ní zvláštně podívala.

„Jste tu všichni?“ zeptá se Kakashi-sensei akorát když Nano dorazila.
„Ne. Ještě tu není Naruto.“ Odpoví mu na otázku Sakura. V dálce se noří zářivě žlutá hlava.
„To bude on.“ Ukáže Tenten na bežícího kluka směrem k nim.
„Omlouvám se, ale musel jsem si sebou ještě zabalit ramen.Na koho se čeká?“ otázal se, když viděl jejich naštvaný pohledy.
„Na tebe!!!“ vyjede na něj Sakura.
„Dobrá, jsme tu všichni!“ křikne Gai.
„Teď vám vysvětlíme zatím pozice a plán na cestu do Písečné. Je možné, že se objeví komplikace, pokud bychom cestou na někoho narazili.“ Spolu s Gaiem jim Kakashi vysvětlil plány. Do vesnice ukryté v písku to trvalo tři dny a proto hnali co nejvíce. První noc se ani neutábořili a pospíchali dál jen s malými přestávkami. Sakura po cestě párkrát praštila Leeho do obličeje a Naruta nazvala idiotem, když se oba dva bavili celkem hlasitě o ní. Teten se občas bavila s Gaiem-senseiem. Kakashi vedl týmy ve předu. Předposlední šla Nano a hloubala v myšlenkách. Neji šel jako poslední. Sledoval upřeně Nano a sem tam zkontroloval okolí Byakuganem. Tentokrát se Nano nevraceli vzpomínky z dětství, ale na první setkání s Akatsuki. Na Rogena-Temného Anděla. Na jeho celou osobnost. Ty oči, co jí tak uchvátili.
/Jaký úchvatný oči ??? Co to sakra melu. Je to nepřítel. Je zlý, záhadný … není to ale to, co mě tak přitahuje? Sakra … jen aby se mi moc nezalíbil. Jinak to bude zlý. To nesmím dovolit. Je to jen chladný bezcitný zabiják co žízní po krvi./ byla tak rozrušená že celá na okamžik zazářila Tokapaaou.(Chakra,kterou má Nano v sobě. Pro ty, co neví.) Naruto se Sakurou a Nejim se na ní podívali. Ostatní si toho nevšimli.
„Em … v pohodě.“
/ Nic se neděje … naprosto nic … jenom sem celá nervózní a ani nevím z čeho./ prohodí Nano. Neji přimhouří oči.
/ Co to sakra je?/ pořád mu to vrtá hlavou.
„Myslím si, že tuhle noc si můžeme odpočinout. Na zítřek bychom měli být silní. Zítra po poledni bychom mohli být už v písečné pokud to pude hladce.“ Oznámí jim Kakashi. Rozloží stany a rozdělají oheň. Při té možnosti jim udělí hlídky po dvou. Nano má hlídku se Sakurou jako první.

„Jdu se projít po okolí.“ Prohodí směrem k senseiovi, který jí odpoví : Nechoď daleko.“ A zaleze do stanu. Zajde hloub do lesa. „ Paao …“ po boku se jí zjeví její věrný přítel. Spolu s ním se posadí na plochý kámen rozléhající se uprostřed mýtiny nedaleko od tábora.
„Dnes jsou hvězdy tak krásný … vidíš támhle tu velkou ?“ pokývne hlavou směrem k velké zářící hvězdě.
´´´ Vidím … ´´´mluví v duchu se svým panterem, který je sotva ve tmě vidět díky jeho černému zbarvení. Paao nemluví, je zvíře. Ovšem díky tomu , že je démon, dokáží se spolu domluvit telepaticky. Slyší si na vzájem každou myšlenku a vidí skrz oči toho druhého, když je potřeba. Vidí mu do jeho celé mysli.
„To je hvězda mých rodičů. Dávají na mě pozor a sledují každý můj krok tak, jako Narutův.“
´´´ Nemyslíš, že bys mu to už měla říct? Jak dlouho chceš ještě čekat? Dokud neumřeš?´´´ rýpnul si do ní Paao.
„Ani nevím … nejsem si prostě jistá. Mám z toho hrozné obavy.
´´´ On ti za to hlavu neutrhne …mimochodem mám špatný pocit …podívej se na ten měsíc.´´´
„Máš pravdu … zase se barví do ruda jako minule. To je špatné znamení …“ nakrčí dívka obočí.
„Určitě to jsou oni. A „On“ jde s nimi … cítím to. Navíc do toho všeho mě znepokojuje ten sen co se mi stále zdá … ´ Stojím uprostřed temnoty a přede mnou se rozzáří bledě modré oči upírajíc upřený pohled na mě. Nemůžu se ani hnout a ty oči se přibližují ke mně čím dál víc… najednou se objeví těsně u mě s ledovým pohledem. Cítím, chladno, cítím smrt…. Ale nic se nestane. Ten ledový pohled z jeho očí mizí a mě obklopuje teplo. Najednou se oči vzdalují se smutným výrazem, který mne propaluje … když se mi podaří rozběhnou, chci je chytit. Chci, aby zůstali, ale nedosáhnu na mě. Ztrácí se mi v dáli a já se opět ocitám v černo černé tmě, kde nic není vidět… ´ … asi jsem moc pesimistická.“ Povzdechne si.
´´´ Rád bych ti pomohl, ale tvoje city zastavit nemůžu … ´´´
„Co tím jako myslíš ???“ vyjede na pantera.
´´´ Ty víš co. Zalíbil se ti, ať už je v Akatsuki nebo jinde. Máš ho ráda už od prvního pohledu. Cítím to tvoje rychle bušící srdce vždy, když si na něj vzpomeneš nebo vyslovíš jeho jméno. Tohle nezapřeš ani kdyby si chtěla. Nano … mě lhát nemusíš a ani nemůžeš. Vycítím to . Jsme jako jedna duše akorát ve dvou tělech.´´´ Má pravdu, jako vždy.
„Měli bychom se vrátit.“ To je jediné co mu na to odpověděla a poté se vydali zpět k tábořišti. Seděla spolu se Sakurou okolo ohniště. Moc toho nenamluvili. Spíš vůbec. Jsem tam chodili kontrolovat okolí a když byl čas, popřáli si dobrou noc a šli spát. Tentokrát se jí nezdál ten samý sen … bylo to úplně něco jiného.
´Rogen stojí někde mezi stromy a přemýšlí o ní. Otočí se jako se koukal přímo na ní. Jeho pohled je zvláštní … jakoby se v jeho očích zračil stesk, nedočkavost, chtíč a touha … Dojde k ní. Když je těsně u ní ………….´sen zmizí a ona se probouzí do vycházejícího slunce.

´Stojím mezi stromy a stále o ní přemýšlím … nemohu na ní zapomenout ať chci sebe víc. Pořád se mi zjevuje tajemná kráska jménem Nano. Otočím se a vidím, jak stojí naproti mně a upřeně se na mě dívá. Pohled opětuji … jsem tak rád že jí vidím, až jsem sám překvapený … Jak tam stojí … mám strašnou chuť jít k ní a jen se jí dotknout… její hebké pokožky, kterou mírně odkrývá její úbor. Rozparek na sukni mě nestydatě láká … jdu směrem k ní …..´ sen se vytratí a udivený Rogen se probouzí. Nechápe co to s ním je. Snaží se potlačit city a myšlenky. Nejde mu to a tak je povolí…

Všichni už mají skoro zabaleno. Nano si přes sebe přehodí svůj oblíbený plášť a pobídne Paaovi, aby se zvednul. Všichni se vydají směrem do Vesnice ukryté v Písku. Hloubá ve svých myšlenkách a neustále se vrací ke snu, který se jí tuto noc zdál.
„Nanoooooooooooo!!!“ někdo jí zběsile máchá rukou před obličejem.
„Hm ?“ zamručí.
„Už na tebe volám pěknou dobu a ty furt nic!!!! Není ti něco? Si taková bledá … a zamklá.“ Zeptá se jí zaujatě Naruto.
„Jsem v pořádku.“ Odpoví klidně aniž by se na něj podívala. Sleduje cestu před sebou a ještě přidá. Naruto na ní pořád zkoumavě kouká. Nano už zase nevnímá. Zrovna přemýšlí, jak tohle prožívá Rogen, když jí opět někdo volá.
„Co je zas ?!“ odsekne nervózně.
„Ehm promiň, jen se málem narazila do stromu.“ Drží ji za ruku Sakura.

/Dneska je nějaká divná …/
„Aha dík.“ Znova zrychlila až byla vedle Kakashiho.
„Si nervózní … děje se něco?“ zeptá se jí starostlivě sensei.
„Mám špatný tušení … jako tehdy…“ odpoví tišeji . Kakashi se zamyslí.
/ Minule bojovala s nějakým mladíkem z Akatsuki … nějaká nový člen … je to kvůli němu ? Nebo prostě jen cítí, že se stane něco špatného?/
„Ano , je dost možné, že se tu ukáží. Dávej si pozor. Ať se ti nestane to, co minule. Potřebujeme každého schopného člověka.Ať tě trápí cokoliv … hoď to za hlavu … samo se to později vyřeší .“ /Snad jsem jí trochu pomohl./ odpoví jí na to.
„Dík. Od kdy máte takovýhle otcovský instinkt Kakashi-sensei ?“ ušklíbne se Nano a zařadí se v pomalejším tempu mezi Naruta a Sakuru.
„Tss …“ povzdechne si nabručený Kakashi …
/ A to mám za to, že se tak starám./ xD
Zastavili se. Před nimi se objevila poušť.
„Za tímhle je náš cíl.“ Řekne Sakura.
„Konečně …“ vydechne Nano a vydají se na cestu.

Za chvilinku to přejdou a ocitnou se před branami Písečné vesnice. Tam už je čeká sám Kazekage s jeho sestrou, bratrem a pár strážemi …………………