Souboj dvou mocných očí část 2

Darren rychle odskákal dál od Kisameho, až na břeh. Ruce mu stále krvácely a atk neměl jinou možnost než je zabořit do vlhké hlíny. Sice se mu do nich dostane špína, ale to později mnichové uzdraví. Hlavně, že to zastaví krvácení. Kisame začal sestavovat pečetě.
„Teď teprve něco uvidíš, kluku!“ vykřikl a najednou se z celé vody, která byla v jezeře, sformoval obrovský vodní drak. Darren překvapením vykřikl.
Dobře tedy, jak chceš, problesklo mu hlavou. Musí použít druhou schopnost svého Doganu- zvětšování a zmenšování přírodních věcí. Rychle kolem sebe nechla zvětšit několik kamenů tak, aby vytvořily pevný štít, přes který nepronikne sebemenší kapka.
„Vidím, že jsi hodně silný, chlapče,“ promluvil Kisame. Darrenovo umění ho doslova ohromilo. Když s ním začal bojovat, ani v nejmenším neměl potuchy, co se v něm skrývá. Tak ohromná moc. Zamračil se a poslal rychlým pohybem ruky draka, aby zničil štít. Jenže ať se snažil sebevíc, kameny chránili svého tvůrce stále. Dokonce se na nich neobjevil sebemenší škrábanec. Darren mezitím ve svém štítu přemýšlel, jak by Kisameho mohl zničit. Pak mu to došlo. Nechtěl použít všechny tři stupně Doganu- kdyby ho někdo viděl, dokázal by se mu pak vyrovnat-, ale jinou možnost neměl. Jeho záchrana byla skrytá v iluzích.

„Sakra, kde to jenom může bejt?!“ rozčiloval se Mike a prohledával úřední listiny. Někde tu přeci muselo být, kdo vychovává jeho bratra!
„Hej ty! Co tam děláš?“ vykřikl někdo za jeho zády. Mike se otočila spatřil nějakého senseie, který měl strašně huňatý obočí.
„Jak vidíš, prohlížím si tu listiny,“ odpověděl s nezájmem.
„Ale to je zakázané! Okamžitě odtud odejdi kluku, nebo to budu muset nahlásit.“
„Vážně? To mě ale strašlivě mrzí,“ odvětil Mike a s pomocí Rasekatoganu nechal senseiovi shořet jeho tlusté obočí.
„Au… co se to sakra…“ Svojí větu nedokončil, protože ho najednou obklopil ohromný žár. Tělo se mu začalo roztékat. Zprvu cítil žár, ale hned na to mu tělem proudil chlad. Pak se mu zastavilo srdce a on upadl na zem.
„Ubožák,“ zhodnotil to Mike a opět se otočil k listinám.
„Mám to!“ Uchopil list, na kterém se uvádělo všechno o jeho rodném bratrovi. „Takže se jmenuje Darren. Hmmm. Vypadá to, že žije u nějakých mnichů! Uvidíme tedy, co všechno umí.“ Mike se rychle vydal na dlouhou cestu. Celé jeho tělo toužilo po krvi… po krvi jeho vlastního bratra!

Kisame nechla svého mohutného draka zmizet a nyní čekal, co se stane. Kamenný štít začal pomalu mizet a v něm se objevil ten hoch.
„Vidím, že jsem tě podcenil, chlapče. Ukaž mi tedy, co ještě umíš,“ vybídl Darrena. Kisame doufal, že by ho mohl přesvěčit ke vstupu do Akatsuki. Byl by to perfektní kousek. Než však stačil něco říct, Darrenovo oko ho zavedlo do iluze. Kisame si to moc dobře uvědomoval.
„Nic víc neumíš?“ zeptal se a soustředil se. Od Itachiho věděl, jak se z iluze dostat, nebyl pro něj tedy žádný problém se zachránit. Darren se zamračil. Tohle nečekal. Nechtěl však, aby Kisame zaútočil s nějakou z jeho smrtelných technik a tak musel rychle jednat.
Vybral si pěkný kamínek, na kterém Kisame stál a nechal ho zvětšit tak, aby se jeho soupeř octl alespoň dvacet metrů nad zemí. Kisame byl opět překvapen. Darren se však nezdržoval a z kamínků kolem nově vzniklého sloupu stvořil pomocí Doganu bodáky. Pak už jen sloup nechal rychle zmenšit a Kisame padal přímo do chřtánů smrti. Darren se usmál a sledoval svého bezmocného soupeře.
Ale Kisame tak bezmocný nebyl. Rychle si stoupl na svůj meč a v tu ránu si začal pomalu slétávat dolů do bezpečí. Šokovaný výraz na Darrenově tváři naznačoval, že něco takového vůbec nečekal. Jenže pokud teď Kisame nezemře, nemá Darren vskutku žádnou šanci na záchranu. Musel jednat rychle. Nechla po svém těle rozproudit třetí stupeň Doganu a hned na to zmizel v tmavém kouři. Objevil se u Kisameho.
„Hra skončila, ty slizká rybo!“ vykřikl a prudkým kopnutím ho z meče shodil. Kisame stačil vydat jen krátký výkřik, než se nabodl na kůly. Darren se objevil na zemi a rychle oddychoval. Byl to těžký boj a navíc ještě nikdy v životě nikoho nezabil…