Souboj dvou mocných očí část 1

Tak jo, tohle je něco jako pokračování Naruto vs Rasekatogan, takže ten kdo tu povídku nečetl, se možná chvilku za začátku nebude orientovat, ale to stejně nevadi

"Uvědomuješ si, co jsi provedl, Miku?!" zařvala už po několikáté Tsunade. Chlapcovi jménem Mike to bylo vcelku lhostejné. Svou babičku nenáviděl, ikdyž k ní z části choval respekt. Konec konců ona mu pomáhala zvládat jeho záchvaty šílenství.
"Stalo se toho tolik?" zeptal se znuděný Mike a ohryzoval si při tom nehty na rukou.
"No... to si ze mě děláš legraci, ne?!!!" vykoktala ze sebe šokovaná Hokage. "Ty mi vyvraždíš všechny mladé a nadané ninji a ještě se mě s úsměvem zeptáš: Stalo se toho tolik?! Oni byli slibnou budoucností Konohy!" Tsunade si rukou podepřela čelo a nevěřícně zavrtěla hlavou.
"Zas tak silní nebyli," usadil jí Mike. Tsunade se jeho poznámku snažila ignorovat.
"Promiň, ale nedáváš mi na výběr, Miku. Za tvé provinění ti musím udělit ten nejhorší trest. Trest smrti." Když říkala poslední slova, prudce jí bodlo u srdce. Měla svého vnuka ráda. Jeho záchvaty se daly tolerovat. Moc dobře si také uvědomovala proroctví. Ano, Mike měl bratra se stejně silným okem. Sice by mělo mít jiné schopnosti, ale celkově má být stejně silné. Také si uvědomovala, že ti dva se mají spolu setkat a provést poslední bitvu. V té se rozhodne, která strana vyhraje. Bylo jisté, že Mike je zlý - alespoň zčásti - a proto Hokage soudila, že ten druhý by měl být na straně dobra. Věděla, co musí udělat. Když nyní zabije Mika, ještě než získá svou celou sílu, ušetří tím spoustu životů.
"Trest smrti říkáš? A nejseš náhodou padlá na hlavu?!" odsekl Mike po chvíli. Věděl, že kdykoli jindy by si to nedovolil, ale tímto okamžikem v něm zmizela jakákoliv schovívavost a dobrota, kterou v něm jeho babička vypěstovala. Jeho duši opět začal uchvacovat ten hrozný démon, který vraždil lidi. V očích se mu objevil Rasekatogan.
"Miku, soustřeď se. Snaž se myslet na něco pozitivního," snažila se na poslední chvíli Tsunade odvrátit jeho duševní přeměnu. Nepovedlo se to a poznala to již brzy. Začalo jí být vedro. Uvědomila si, co se děje... Mike jí chtěl svým okem upálit! Tsunade se na čele objevila značka, do které dlouhá léta ukládala většinu své chakry. Pomalu jí začala žárem praskat kůže, ale rychle se ohromnou dávkou chakry zase uzdravovala.
"Moc dobře víš, že mě stejně nemůžeš zabít!" Zakřičela na Mika, ale už si svou větou nebyla zas tak jistá. Žár rychle přibýval a jí docházela chakra.
"Miku ne!" Vykřikla na poslední chvíli, ale nijak jí to nepomohlo. Oheň se jí dostal do plyc a postupně se rozrůstal. Zanedlouho už ležela Tsunade mrtvá na zemi. Mike se škodolibě usmál. Také věděl o věštbě. Každou noc si představoval, jak svého bratra vraždí. Těšil se, až se s ním utká. Rozhlédl se kolem sebe a vyrazil na cestu... vstříc svému osudu... vstříc předpovědenému zápasu...

"Jsi připraven, Darrene?" Zeptal se starý mnich mladého chlapce.
"Samozřejmě, mistře." Mnich se usmál a vybídl hocha, aby vyrazil. Darren měl splnit jistý úkol, aby byl přijat mezi mnichy. Musel zneškodnit jednoho člena Akatsuki. Už předem si Darren vybral Kisameho. Věděl, kde se momentálně nachází. Skákal na větvích s ohromnou rychlostí a netrvalo mu nijak dlouho, než dorazil k nedalekému jezeru. Zahleděl se na klidnou hladinu.
"Vylez, ty slizkej červe!" Zakřičel a čekal. A vskutku, z vody se vynořil sám Kisame s úšklebkem na tváři.
"Co chceš?" Zeptal se a namířil svým mečem na Darrena.
"Chci tě zabít," odpověděl stroze Darren. Věděl, že to vyznělo sebejistě. Byl strašně zvědavý, jestli zvítězí, nebo prohraje. Jeho oko mu dodávalo neuvěřitelnou sílu, kterou chtěl také využít. Kisame se usmál.
"Tak fajn. Stejně jsem si chtěl dát menší procvičku," pronesl a vrhl se na Darrena. Ten začal rukama sestavovat pečetě.
"Vyvolávací technika! Fuuton, samuraj no jutsu!" zvolal a před ním se zjevil válečník, stvořený ze vzduchu. Kisame na něj poslal ohromnou vlnu vody, ale samuraj ji prudkým nárazem vzduchu odfoukl.
"Vypadá to, že jsi silnější, než jsem myslel," prohlásil Kisame. Darren se usmál, když v tom se z vody vedle něj a samuraje vynořily dva vodní klony a uvěznily je ve vodní kouli. Válečník se snažil z toho dostat, ale naprosto marně. Zato Darren neztrácel hlavu. Od mnichů věděl, že Kisame tohle umí. Věděl také, jak se z toho dostat. Začal se soustředit a po chvíli vyvolal svou oční techniku- Dogan. Ta se mu postupně rozlezla po celém těle. Tím vyvolal třetí a nejtěžší stupeň Doganu. A najednou se Darren rozplynul ve vzduchu. Zbyly po něm jen zbytky tmavého kouře. Když v tom se ten kouř objevil i u pravého Kisameho. Z kouře vyšel Darren.
"Myslel sis, že mě dostaneš touhle technikou?" zaptal se s úsměvem na tváři a prudce Kisamemu vytrhl z rukou jeho meč. A to byla Darrenova první chyba. Z meče vyjely ostré jehly rozřezaly mu úplně ruce.
"A ty sis myslel, že mi můžeš vzít jen tak meč a nebýt nijak postižen?" oplatil mu otázku Kisame a vzal si svou zbraň zpět. Darren šokovaně sledoval své krvavé ruce. Ještě nikdy necítil tak silnou bolest, jako teď. Pomalu ho opouštěla síla. Věděl, že nyní nebude moct použít žádné jutsu, protože jeho ruce byly zničené. Má však ještě jednu šanci. Bude se muset spolehnout na Dogan...