Kroniky Vzduchu Shippuuden:Díl 3-Nenávist

Sakirou a Sasori vyšli z lesa a šli po cestě, vedoucí zrovna kolem skály napravo, když se Sakirou zastavil a podíval se za sebe.
Zamračil se.
Nebe nad místy, kde byl Chrám ohně bylo zatažené černými mraky…a ty se podivně přibližovaly.
Za chvíli je dostihl silný vítr a málem jim strhl slamáky, kdyby si je nepřidrželi.
Nad lesem za nimi se zvedal místy prach a stromy se prohýbali.
„Co je to?“ řekl Sasori a podíval se na Sakira.
Sakirou se pousmál.
Za chvíli se stromy na kraji lesa rozletěli do stran, jako když by je smetla lavina.
Z lesa se vyřítila nějaká postava a za ní se hnala vlna větru v závěsu.
Sakirou se pousmál trochu víc a sundal si slamák.
Postava se zastavila kus před nimi. Kolem ní šlehal prudký vítr a místy dělal brázdy do země.

„Vyřídila ti Nami můj pozdrav?“ řekl Sakirou.
Jaden měl rozzuřeně vyceněné zuby a krvelačný výraz.
Jeho duhovky byly černé jako noc.
Co je to za stav? Že by za to mohlo Větrné Oko? Zamyslel se Sakirou.
„Co je to za kluka?“ podíval se na Sakira Sasori.
„Jenom atrakce.“ Ušklíbl se Sakirou.
Jadenův výraz ještě potemněl.
„…Vrátil ses??!!....To byla chyba!!!!“ zavrčel podivným temným hlasem Jaden.
Sakirou se pousmál.
„Sakirou!“ řekl naštvaně a otráveně Sasori.
„Můžeš jít na před…jestli chceš.“ Řekl přes rameno Sakirou.
Jak je Sasori tvářil nebylo vidět, protože měl přes pusu bílí šátek.

Sakirou se otočil zpět na Jadena : „Už máš dost silnou nenávist?“
Jaden zatnul zuby ještě víc : „Fuuton: Tlakové zničení!!!“ zařval a švihl rukama proti Sakirovy.
Od Jadena se na Sakira vrhla obrovská tlaková vlna, která drtila pod sebou zemi a trhala sebou všechno co jí přišlo do cesty.
Sakirou se zamračil : „Katon: Jutsu obří dračí hlavy!!!“ zvolal a z pusy vypustil proti tlakové vlně obrovský proud ohně, který nabral tvar draka a střetl se s vlnou.
Tlak a oheň se smíchaly a explodovaly.
Po okolí se rozeběhla exploze a spálila veškerou vegetaci poblíž.
Sasori vyskočil na skálu vedle nich, aby ho exploze nezasáhla a nevzrušeně sledoval souboj.

Jeho techniky jsou mnohem silnější, a ani nepoužívá pečetě…zajímavé.…Podíval se na Jadena Sakirou.
Ale víc času na přemýšlení mu Jaden už nedal : „Jutsu Obrovského tornáda!!!“ použil další techniku Jaden a kolem něj se roztočil obrovský vzdušný kužel větrných čepelí a vrhl se opět na Sakira.
Sakirou před sebou rychle zvedl ze země obraný štít, ale musel držet soustředění i pomocí rukou, nebo by ho útok možná prorazil jak do něj tornádo řezalo čepelemi.
Po tom vrazil ruce před sebe. Štít se proměnil v hliněnou vysokou vlnu a tu Sakirou poslal proti Jadenovy.
Jaden se přikrčil a po odrazu rychle zmizel útoku z cesty. Vlna srovnala půlku lesa za ním se zemí.
Sakirou sklouzl pohledem za sebe.
Za ním se objevil Jaden. Hořeli mu pěsti a měl napřaženou ruku za hlavou k ráně.
„Hhháááááá!!!!!!“ zařval Jaden a vší silou vrazil pěst proti Sakirovy.
Vznikla další exploze.
Ale před Jadenovou pěstí levitovala ta hmota, co byla původně meč, a byla zformovaná opět do štítu a chránila Sakira.
Mezi hmotou a Jadenem vznikl mezitím dost široký kráter, jak se energie Jadenova útoku rozeběhla do stran od štítu.
Sakirou za sebe švihl rukou a hmota odhodila Jadena pryč.
Hmota se opět zformovala do meče a Sakirou udělal několik pečetí : „Jutsu zbraňové imitace!“ řekl a z meče se vytvořilo asi deset dalších.
Sakirou před sebe napřáhl ruce a začal s nimi dělat různé složité pohyby.
Meče se vrhly na Jadena.
Jadenovy pěsti stále hořely.
Jaden sáhl za sebe a vytrhl z pouzder za zády dvě dýky, ale vypadaly jinak, než ty co nosíval. Měly uprostřed čepelí modrý pruh a měli několik znaků, vyrytých v rukojetích.
Jadenova chakra vstoupila do dýk a jejich čepele vzpláli ohněm a zároveň ostrým vzduchem.
Dva meče se vrhly na Jadena z prava, s úmyslem ho propíchnout, ale Jaden se rychle otočil dokola a sejmul je trefou jedné dýky. První meč se rozlomil a druhý akorát odletěl.
Jaden pak přešel do útoku.
Rozeběhl se směrem na Sakira, ale cestu mu zkřížilo zbylých 9 mečů.
Jaden se předklonil do předu a opřel se rukama o zem. Když byl nakloněný zády k zemi, vrazil nohy dolů a zašlápl jeden meč ze shora země.
Odrazil se rukama od země a vymrštil se zpět na nohy.
Vykryl několik útoků mečů a vyskočil do vzduchu.
Rychle přeskočil Sakira, doskočil do podřepu a otočil se zpět na něj.
Potom se na okamžik Sakirovy zdálo, že čerň v Jadenových očích ještě trochu potemněla.
Jaden zvedl dýky nad hlavu a máchl jimi prudce k zemi.
Z dýk se vyvalila ostrá vlna větru a brázdila před sebou koryto zemí, řítící se přitom na Sakira.
Sakirou rychle povolal před sebe své meče a zkřížil je před sebe do cesty té ostré vlny.
Vlna do nich tvrdě narazila a chvílí do nich neodbytně řezala, až se kolem mečů začal vlnit vzduch třením.
Sakirou zvedl obočí.
„Zajímavé…“
Jaden se opět odrazil a vyskočil do vzduchu nad Sakira. Když byl nad ním, vrhl se prudce k zemi.
Sakirou uskočil do strany a Jaden vrazil ránu dýkou do země, kde potom vznikl další kráter.
„Mohl by jsi trochu uhnout Sasori?“ zavolal Sakirou na Sasoriho a napřáhl ruce směrem ke skále.
Zvedl je do vzduchu a semkl dlaně, jakoby v nich něco držel.
Skála se pomalu vytrhla ze země a vznesla do vzduchu.
Sakirou švihl rukama do strany a skála se roztříštila na kousky.
„…Potřebuji pevnější materiál…“ Pousmál se Sakirou. Tenhle souboj ho začínal bavit.

Otočil se na Jadena, který stál v kráteru po jeho posledním útoku.
Kousky kamení levitovali ve vzduchu kolem Sakira.
Sakirou na chvilku zavřel oči : „Pojď!“ , řekl a opět je otevřel.
Jaden zavrčel a zmizel z kráteru.
Objevil se před Sakirem, ale ten se ani nehnul.
Jaden proti němu vrazil ohnivou ránu pěstí.
Ale výbuch trefil kamennou stěnu, která se před Sakirem z kousků kamení zformovala.
Vzduchem se proletěli kousky kamene.
Jaden opět zmizel, objevil se za ním a útok zopakoval.
Ale se stejným výsledkem.
Jaden vyskočil do vzduchu a doskočil o kus dál před Sakirem a chvíli ho sledoval.
Sakirou se pousmál : „Vidím…máš silnou nenávist.“
Jaden měl v očích nepříčetný výraz.
Vrazil dýky zpět do pouzder, napřáhl pravou ruku za sebe a v dlani se mu začala koncentrovat Vzdušná chakra. V dlani se mu formovala tlaková větrná koule a nasávala do sebe vzduch kolem, až kolem Jadena začal vířit vítr a cloumat mu s oblečením.
Ale stalo se něco, co nebylo běžnou součástí toho jutsu.
Temné mraky nad Jadenem začali klesat a soustředit se do klesající spirály.
Spirála se spojila s větrnou koulí v Jadenově dlani a mraky se do ní začali hrnout.
Koule začala černat.
Sakirou se zamračil. Ta chakra…!!!
Jaden se napřáhl a vrazil ruku proti Sakirovy.
„Fuudaiton!!!!!“ zařval a z jeho dlaně se proti Sakirovy vrhla obrovská černá vlna.
Sakirou udělal rychle pár pečetí a zvolal : „Atmosférický oheň!!“ na to si přiložil dva prsty k ústům, nadechl se a z úst mu vytryskl obrovský proud namodralého plamene.
Vlna modrého ohně se vrhla proti drtivé explozi, která se na Sakira hnala od Jadena.
Techniky se střetly a z bodu střetu se zablýsklo oslnivé světlo, které se rozeběhlo po okolí.

Tsunade seděla za stolem a četla nějaké dokumenty. Ale nedokázala se na to soustředit.
Vstala, přešla k oknu za jejím křeslem a otevřela ho.
Naklonila se ven a zadívala směrem k chrámu ohně.
Najednou si všimla záblesku a černého mraku, stoupajícího z místa kus od chrámu.
Za chvilku jí rozcuchal vlasy trochu prudší vítr, co se vehnal do okna.
Tsunade se strnule dívala do místa, kde se právě to vše odehrálo.
…Jadene!!
Najednou dovnitř vtrhla Shizune.
„Tsunade!!! Právě dorazil Hiro s Nami!!! Nami je ve velmi vážném stavu!!! Rychle, pojďte!!!“ zavolala na Tsunade Shizune s naléhavostí a zoufalstvím v hlase i očích.
Tsunade sebou trhla a otočila se zděšeně na Shizune. Semkla rty do úzké linky a vrhla se za ní ze dveří.

Sakura skákala ze stromu na strom, když pocítila, jak kolem proběhla menší tlaková vlna a trochu jí oslepil záblesk světla před ní.
Doskočila na větev a zamžourala před sebe.
Za chvíli se k ní lesem před ní přihnala prudká vlna větru. Sakura se chytla pevně kmenu a vší silou se držela, aby jí vlna nestrhla s sebou.
Po chvilce se vše uklidnilo.
Sakura rychle dýchala a dívala se před sebe.
Co to sakra bylo??!!!...snad….Vyvalila zděšeně oči Sakura a vrhla se opět dopředu.

Na místě, kde byla skála a travnaté okolí poseté stromy byl teď už jenom kráter.
V něm se vznášel mrak prachu a z nebe ještě padali kusy hlíny.
O kus dál doskočil Sakirou.
Ten kluk mě fakt donutil použít techniku výměny!!! Zamyslel se a zaujatě se pousmál.
Za ním doskočil Sasori.
„Sakirou, musíme už jít, nebo nebude šéf dvakrát nadšený.“ Řekl Sasori.
Sakirou se na něj otočil a po chvilce kývnul.
„Tak dobře!“ řekl a oba zmizeli v mraku prachu.

Sakura doskočila na poslední strom, před rozsáhlým prostranstvím před ní. Byl tam prachový mrak, takže nebylo skoro nic vidět.
Sakura se zděšeně rozhlédla po okolí.
Tady…byl les!!!!
Uprostřed mraku se zformovala menší spirála a mrak prachu se rozfoukl do stran.
Sakura si zakryla obličej a potom se podívala před sebe.
Před ní se objevil obrovský kráter.
Uprostřed jedné půlky stála rozkročeně a sklesle nějaká postava.
„Ja-Jadene!!“ poznala ho Sakura.
Jaden najednou klesl na kolena a spadl nehybně k zemi.
Sakura se lekla a vrhla se k němu.
Doskočila vedle něj a obrátila ho na záda.
„Jadene!!! Slyšíš mě??!!“ zavolala na něj úzkostlivě.
Jadenovy tekl z pusy pramínek krve a vypadal celý dost pomláceně.
Po chvilce pootevřel oči.
„…Sakuro?...Co…co se stalo?“ řekl pomalu Jaden.
Jeho oči opět zářili tou modrozelenou jako obvykle.
Sakura mu pohlédla do očí a trochu se jí ulevilo.
„Ty…si nic nepamatuješ??“
Jaden sklopil zrak. Najednou vytřeštil oči : „Nami!!!!“ ,vzpomněl si a pokusil se rychle zvednout, ale zasténal a zůstal ležet.
„Nehýbej se!!“ nařídila mu Sakura a přejela mu nad tělem rukama.
„Není to nic vážného….Měj jsi velké štěstí, Jadene!!“ oddechla si Sakura a pousmála se na něj.
Jaden jí zamyšleně pozoroval.
„…Sakuro…co se stalo?“
Sakura zvážněla.
„Bojoval jsi proti Akatsuki. Ty si to opravdu nepamatuješ??“
„Vážně??? Poslední, co si pamatuji je, že jsem viděl…Nami…ležet mrtvou na zemi.“ Řekl hořce Jaden, zavřel oči a posadil se.
„Nezemřela Jadene. Oživila jsem jí, ale nevím, jestli přežije. Hiro jí odnesl zpět do Konohy.“ Řekla Sakura.
Jaden na ní vytřeštil oči.
„Co-cože??!!! Takže žije???“ podíval se na Sakuru.
Sakura se pousmála a kývla.
Jadenovy se třásli oči.
„A já jí nechal ležet na zemi…“ řekl tiše.
Najednou se rychle zvedl.
„Počkej!! Neměl by jsi se ještě hýbat!!!“ řekla naléhavě Sakura.
„Nemůžu tu jen tak sedět. Sakuro, vždyť mě znáš.“ usmál se na ní povzbudivě Jaden.
Sakura ho v kleče sledovala.
„Znám…Jsi tak tvrdohlavý…“ vstala Sakura a podívala se Jadenovy do očí.
„…ale i čestný a spolehlivý. Tak pojďme!“ Usmála se na něj a kývla k lesu.
Jaden se usmál : „Díky…“ řekl a zmizeli skokem z kráteru.