Narutova severní mise,kapitola 03-Konečně v přístavu

Bože, jsem to zas vyvedl, a ještě mi to tak trvalo, no nic, je tady další díl. Chtěl jsem to udělat kratší, ale nakonec jsem se nějak rozepsal. Tak mě nešetřete a pořádně mi to nandejte v komentech.

"Připravený Naruto?"
"To si piš."
"Dobrá tak teda VYRÁŽÍME!"

A oba vyběhli jak smyslů zbavení.

"To jsou blázni. Ještě před chvílí se sotva vlekli a teď závodí." řekla s úsměvem Tenten.
"Jo a jestli se někde vymelou, tak to zase budu muset dávat do pořádku já." ozvala se Sakura.

Prvních pár metrů závodu bylo celkem vyrovnaných,ale pak se přece jen dostal do vedení Kiba.
"Trochu se loudáš Naruto!" posmíval se mu Kiba.
"Ještě nejsme ani v polovině, jen počkej!" okřikl ho Naruto, silně se odrazil a bez problémů proletěl kolem svého soupeře.
"Počkám na tebe u lodi, myslím, že než tam dorazíš tak stihnu ještě něco klidně sníst." hecoval ho Naruto "Tak zatím!" ještě mu zamával a vyrazil jak střela.
"Pche." zašklebil se Kiba "Tomu říkáš rychlost?!" s těmihle slovy se Kiba také silně odrazil a oba se definitivně ztratili své skupině z dohledu.

Všichni na ně koukali jak na blázny, jen Lee měl takový zajimavý výraz, jako by měl každou chvíli vybuchnout, když se dostatečně nafoukl, tak z něj vyjelo:
"To je úžasnej nápad! Skvělej trénink!" řekl a hlas mu přímo orgasticky přeskakoval do ohromných výšek,takže to znělo velmi komicky. Na nic nečekal a s blaženým výrazem se pustil za nimi.

"Ehh...no jo,Lee" proběhlo všem hlavou.
A už jim taky zmizel z dohledu.

"Ehm...Kakashi-sensei?"
"Co je Sakuro?"
"Říkal jste, že ten nepřítel v lese používal genjutsu, jaké?" vyjádřila se Sakura.
"Dobrá." řekl a pak se na chvíli zamyslel.
"Nejdřív použil jednu mizernou techniku, která nás měla odvést od přístavu, docela se mu to povedlo." řekl.
"Mezitím co jsem prokoukl tu jeho iluzi, tak vás nějak uspal. Po zrušení jeho první iluze přišla hned druhá, byla to změna okolí, byl to útes s vašimi mrtvolami." když to dořekl, Sakura se trochu lekla.
"Mrtvolami?" proletělo jí hlavou, ale hned zase vnímala.
"Tam došlo poprvé ke kontaktu, když začal prohrávat, použil pár dalších triků."
"Zmínil jste se, že se proměnil ve vlkodlaka." vložil se do rozhovoru Neji.
"A, tohle..." povzdechl si.
"VVVRRRAAAAAAAAA!!" znělo Kakashimu v hlavě při té vzpomínce, věděl, že to bylo genjutsu, ale vyděsilo ho to.
"Při tomto genjutsu se pomocí iluze proměnil ve vlkodlaka, ten mě pak chytil, čili jsem se nemohl hnout a potom se mi zahryzl do hlavy, no vlastně to nebylo mě, ale mému klonu." usmál se.
"Jenže zranění z tohoto genjutsu jsou opravdová, pokud by se vám ten vlkodlak zakousl do hlavy, tak skutečně umřete.
"Jak je to možné? Když je to iluze?" skočil do diskuze Chouji.
"Během toho, co mě, teda můj klon držel ten vlkodlak, tak si ten šmejd nandal takovou rukavici se třemi dlouhými čepelemi na vrchu a v momentně, kdy se vlkodlak zakousl, se on zakousl tou rukavicí do halvy mého klonu, proto by byla zranění z tohoto genjutsu opravdová.
"Aha." řekli všichni souhlasně.

"Hej Naruto, to máš tolik peněz, že se tam vzadu tak flákáš?" křikl Kiba.
Naruto ho ignoroval protože ho zaujal divný zvuk, který před chvilkou zaslechl.
"Hmm...jako kdyby někdo křičel."

Jen to dořekl, tak se za ním z dálky ozvalo:
"Jooooooooooooož!" a hrozně rychle se to přibližovalo.
"He?" ozval se Naruto když ho něco zeleného málem převálcovalo a následně to předběhlo Kibu.
"Lee?"
"Ano, přidávám se k vašemu závodu, se stejnými podmínkami samozřejmě." oznámil jim Lee.
"Dobrá, ale to to musímě znova odstartovat." navrhl Kiba.

Všichni souhlasili, zpomalili a seřadili se vedle sebe.

"Dobrá, tak teda tři, dva, jedna...TEĎ! odstartoval to Kiba a s dozněním posledního slova hodil kouřovou bombu. Všechny zahalila hustá mlha, ze které jako první vyskočil Kiba.
"Ten šmejd!" vykřikl Naruto a vyrazil...jako poslední.

Byl sice pozadu, ale na druhou stranu se mohl bez těch kibových řečí konečně soustředit. Začal shromažďovat chakru v nohách. Když uznal, že to bude stačit, vyrazil.

"To bylo dost nefér Kibo!" řval Lee.
"Jen se nedělej! Jako kdybys byl poslední!"
"Pokud to bereš takhle."

Sundal si závaží, vyskočil nad Kibu a závaží mu jemně položil na ramena. Ta ho okamžitě stáhla k zemi, tam udělal několik kotrmelců a byl chvíli mimo. Když otevřel oči, tak se celý les točil kolem něj a nakonec ho předběhli i tři Narutové.

"Sakra." chytl se Kiba za hlavu.
"Teď jsem poslední...Akamaru!" zavolal a jeho věřný psík byl okamžitě u něj.
"Musíme je dohnat Akamaru!"

Už byli u přístavu. Lee už dobíhal. Naruto byl pořádný kus za ním. Už si myslel, že to má v kapse a v duchu si říkal: "Dobrá práce Lee." ale zakřikl to. Na cílové rovince se před něj z keře vyřítil Kiba na Akamarovi a Kiba mu s vítězoslavným úsměvem řekl: "Uvidíme se v cíli." otočil se a začal rychle zvětšoval svůj náskok.
"Musím něco udělat!" přemýšlel Naruto.
"Mysli, mysli, musim sebou hodit, nehodlám prohrát!"
"Hodit, musím sebou hodit. Hee,to je ono." usmál se.
"Kage bunshin no jutsu!" vyvolal dva klony.
"Henge!"

Jeden z Narutů se přeměnil na obří shuriken, další ho chytil a toho chytil další. Společně se roztočili a vymrštili obří shuriken směrem k cíli. Letěl obrovskou rychlostí, za pár vteřin, jako by Kiba náskok nikdy neměl.

"Coo? Narutoo!" řval vztekle Kiba.

Shuriken na svojí cestě málem srazil nyní duchem nepřítomného Leea, který byl už docela dlouho štěstím bez sebe a naprosto nevnímal okolí, jen něco nesrozumitelně vykřikoval a s očima k nebi oznamoval Gai-senseijovi, že vyhrál. Potom co proletěl shuriken těsně kolem Leea, klesl k zemi a pomocí svých obřích hrotů pokračoval dál.

"PUF!" shuriken se rozplynul a v oblaku kouře se zjevil Naruto.

Kiba doběhl až za pár minut, jako poslední a desně se vztekal.
"Naruto! Co to mělo znamenat? To byl jasnej podvod!" seřval ho.
Naruto ho ale nevnímal, jen se s radostným úsměvem otočil ke skupině dvou dalších Narutů, kteří teď doběhli a mířili přímo k němu.
"Joo!" řekli všichni tři a plácli si.

V tu ránu se dva z nich rozplynuli a Kiba poznal, že pravý Naruto byl ze skupiny, která teď doběhla.

"Heeej! Takže ten obří shuriken si nebyl ty!" poznamenal Kiba silným hlasem.
"Ne, nebyl, ale jedno z mých já jo, máš s tim snad nějakej problém?!" opáčil Naruto.
"Jo, byl to podvod!"
"A Akamaru je co?"
"Aale, dyť si to vlastně ani nebyl ty, co se dostal do cíle!" řekl snažíc se zamluvit Akamara.
"Co to plácáš?! Byla to jedna moje část a to se počítá!"
"Co je to za bláboly, klon nemůže bejt považovanej, jako tvoje část, takže jsi skončil poslední ty! Jasný?"
"No to teda ne! To s Akamarem, to byl podvod, takže se tim vlastně nic nemění. Pořád seš poslední TY!"
"Copak to pořád nechápeš? To ty seš ten POS-LED-NÍ!" vykřikl Kiba a s každou oddělenou hláskou posleního slova štouchal Naruta prstem do čela.
"Aaaargh! Týýýý!" odstrčil ho Naruto.
"Já tě naučim!" pokračoval.
"No, to chci teda vidět, ty ňoumo!"
"Heej!"

A takhle se tam hádali. Lee je naprosto nevnímal a jen se koukal na zapadající slunce co zalívalo přístav svými poslenímy paprsky.

"Dokázal jsem to, Gai-sensei." a zahleděl se na slunce mizící za obzor. Vedle něj se zjevil Gai, zazubil se a natáhl ruku se zdviženým palcem, Lee se jen usmál a díval se dál.

Asi po hodině dorazili i všichni ostatní, byli zvědaví jak to dopadlo, ale jelikož se Kiba s Narutem rvali jako koně a Lee slintal někam směrem k obzoru, tak se nic nedozvěděli. Jejich touhu zjistit, kdo vyhrál však náhle přerušil cizí hlas, který se ptal:
"To vy jste ti ninjové z Konohy, na které tu čekáme?"
Všichni pohlédli na palubu loďi, která stála kousek od nich, byl na ní mladík, urostlý, měl hnědé vlasy načesané dozadu, které mu sahali po krk, pohledný.
"Ano." odopověděl hned Kakashi.
"A to, vás, slavné ninji z Konohy, neučí chodit včas?" rýpl do nich.
Po této větě se Naruto i Kiba přestali prát, podívali se na něj a jen tak pro sebe si řekli:
"Kdo si ten blbeček myslí, že je?"
Hned po tom co to řekli se na ně ten mladík podíval dost vražedným pohledem, jako kdyby věděl co řekli.
"Měli jsme po cestě menší potíž, nic s čím bych si neporadil." odvedl od nich pozornost Kakashi.
"Už dvě hodiny máme být na cestě, a ty jsem přijdeš s takovouhle výmluvou?" vypustil naštvaně a vydal se směrem ke Kakashimu.
"Hele brzdi mladej, ještě ti teče mlíko po bradě a děláš tady ze sebe velkýh pána." oplatil mu Kakashi taky naštavaně a vidal jeho směrem.

Navzájem se k sobě přibližovali a nikdo nevěděl co se stane. Přišli k sobě a hleděli na sebe. Chvíli tam stáli a pak se náhle oba rozesmáli a přátelsky se poplácali po zádech. Všichni z toho byli v šoku, ale oddechli si.

"Rád tě zase vidím Kakashi."
"I já tebe Alexi."
Pak se oba otočili směrem k ostaním a Kakashi začal vysvětlovat:

"Takže, tohle je Alexi, je to jeden z tlumočníků, kteří jsou samozřejmě zapotřebí, jelikož lidé z Rivandolu mluví jiným jazykem. Cesta lodí bude dlouhá, tak se máte šanci ho naučit. Rozhodně bude lepší, když se ho naučíte, zlepší to vzájemnou komunikaci protože nebudeme potřebovat k jakémukoliv rozhovoru tlumočníka, tak se snažte."

Hned na něj navázal Alexi:
"No tak pojďte, provedu vás po lodi a přitom vás naučím pár základních slovíček, pak můžete za mnou nebo za jakýmkoliv jiným tlumočníkem přijít a nechat si poradit, budou vám k dispozici. Ale váš hlavní učitel bude tady Kakashi."

A začali stoupat po můstku na palubu, při tom si Alexi a Kakashi něco říkali, nějspíš jazykem, který se měli za těch několik dní na lodi naučit.

"Ten je sladkej, viď?" usmála se na Sakuru Ino.
"Jo, to je." rozplývali se obě, když v tom:
"Hmm? Cooo?! Zase?! Týý!" vyjeli na sebe už už si vyškrábat oči.
Obě od sebe s pohrdavým odfrknutím odklonili pohledy a všímali si svého. Po pár minutách tiché chůze se z ničeho nic ozvala Ino:
"Jéé! Klidně si Alexiho nech, našla jsem hezčího, a se slinou u pusy hleděla na osamělého, vysokého zrzouna. Jen tak tam koukal do dály se zasněným pohledem.
Sakura nechala Ino ať se rozplývá nad tím jejím a ona se bude rozplývat nad tím svým, řekla si a už si ji nevšímala.

"Ehm...Kakashi-san, po kolikáté jedete do Rivandolu?" tázal se Shikamaru.
"Už nevím, je to pár let." odpověděl Kakashi.
"Takže tenhle konflikt je skutečně dlouhodobý." řekl Shikamaru.
"To ano, podílí se na tom, ale i jiné vesnice než Listová." vysvětlil Kakashi.
"Které například?"
"Například Vodopádová, proto jsme také vypluli od nich, část posádky jsou její ninjové. Šlechta v Rivandolu platí za tyto mise velice dobře. Mají dost peněz na to, aby si koupili posily i z jiných vesnic, poslední dobou má hlavní podíl Konoha. Dalo by se říct, že jsou do toho zapleteny snad všechny země, co mají nějaké shinobi." rozvedl řeč Kakashi.
"Páni, ti musejí mít, ale hodně peněz." povzdechl Shikamaru, ale hned pokračoval: "Říkal jste šlechta, copak to neřídí král?"
"No, vlastně ano, král má hlavní slovo, ale i jednotliví šlechtici si najímají shinobi."
"A my tedy budeme sloužit králi, nebo nějakému šlechtici?"
"Co je naše mise, Shikamaru?" odpověděl mu otázkou.
"Aha."

"Tak, to bylo všechno, teď vám ukážu, kde budete spát. Zítřek si organizujte podle sebe, vše na lodi je vám k dispozici." domluvil Alexi.
"To znamená, že všechno jídlo tady...je zadarmo?" optal se Chouji.
"Ano." kývl mu.
"Ty máš ale nehorázný štěstí Kibo." rejpnul do něj Naruto.
"Ty se máš tak čemu smát, troubo." odpověděl mu.
Už to vypadalo, že se začnou znovu prát, ale po sakuřině vražedném pohledu byli klidní jako beránci.

Postupně Alexi ukázal všem kajuty, kde budou spát a při odchodu Alexi dodal:
"Jo abych nezapomněl, cesta potrvá jedenáct dní." s těmito slovy odešel.
Všichni si vybalili, rozvalili se na pohodlných postelích a za chvíli usnuli.