Uč se dcero...04

Uč se dcero ….
Dobrou kunoichi býti
Aneb
Velké nástrahy malého světa 4. Díl

17:00
Shinobi svět, Ohnivá země, Konoha, Akademie.

Iruka právě vycházel ze své sluncem zalité kanceláře a mířil domů. Testy již měl opravené a nic ho už na Akademii tedy nedrželo. Rozhodl se jít domů přes školní dvůr, protože odtud to měl blíž domů. Zrovna šel k tréninkovému úseku, když uviděl zcela zpocenou a totálně vyřízenou Hamano, jak háže shurikeny na terč z posledního.
„Ty si ještě tady?!“ Zeptal se překvapeně.
„A co mám asi dělat! Neřekl jste do kdy tu mám trčet!“ Osopila se na něj Hamano.
„Aha..“ řekl Iruka a nervózně se poškrábal ve vlasech.
„No to se mi snad jen zdá!! Já mám taky 1000 jinejch věcí, který bych dělala raději, než tady házela kunaje a trčím tady jen proto, že jste mi zapomněl říct, že můžu UŽ JÍT DOMŮ??!!!“
„Počkej, počkej!! Tak za to, že jsi tak pilně trénovala, tě zvu na večeři a přitom ti někoho představím.“ Snažil se Iruka zahladit situaci. Hamano už chtěla vztekle odseknout, ale v tom jí zakručelo v břiše a bylo jasno. Společně s Irukou se vydali na večeři.

18:00
Shinobi svět, Ohnivá země, Konoha, Ichiraku ramen.

Hamano se zastavila, pusu dokořán a hleděla na věc, která byla pro ni téměř posvátnou. To co si přála nejvíc vidět, ochutnat, cítit, slintat nad plnou miskou!! Ichiraku ramen….ten malý prostý podnik, který jste nemohli nechat jen tak při návštěvě Konohy.
„Žjjoovaa!!“ Vydala nakonec jen chabě Hamano.
„Co si to říkala?“ Zeptal se Iruka.
„Iruko-sensei arigató!!!“ A to už měl Iruka Hamano pověšenou na sobě s psíma očičkama.
„No,jo no. Mohla by jsi se mě slézt?“ A Hamano ho pustila. Už se chystala na první krok k tomu snu když ji něco zasavilo.
„Iruka-sensei hój!“ A ze zatáčky se vyřítil Naruto. Hamano na něj pohlédla a toho dne už jí podruhé spadla dolní čelist. Naruto se udýchaně zastavil u Ichiraku.
„Á Naruto, tohle je Hamano Ayumi, Hamano, tohle je Naruto.“ Naruto si Hamano konečně všimnul a podával ji ruku.
„Jsem Uzumaki Naruto a…“
„….jednoho dne se stanu Hokagem.“ Dopověděla Hamano za něj. „Já vím a znám tě.“ Naruto se jen nechápavě podíval. „Jsi hlavní hrdina. Doufám, že se ti ten sen vyplní a přivedeš Sasukeho zpět.“
„No, zrovna jdu od něj. Když už jsme se spojili, tak jsem využil příležitosti a zašel na pokec.“
„Doufám, že tohle v manze nebude.“ Pomyslela si Hamano.
„Nejsi ty náhodou ta naše?“
„C-co?“
„No, ty máš být ta kunoichi co za nás bude bojovat ne?“
„Hmm..jo tohle…asi jo no.“
„Jak asi! Musíš vyhrát! Víš co já tě naučím nějaké techniky a….“
„Hej já už mám celkem hlad mládeži. Tak co kdybychom šli dovnitř?“ Ozval se Iruka a ti dva byli v mžiku uvnitř. Iruka se k nim připojil.
„Iruka-sensei doufám, že máte plnou peněženku, jinak to tu dnes nezacálujete. Sním toho tolik co Naruto!!!“ Prohlásila Hamano a Iruka si povzdechl.
„Další do fanklubu ramenu….chjo…. kde má na to ninja pořád brát…?“
Naruto s Hamano po sobě hodili šibalské úsměvy a objednali si. Za chvíli jim rozesmátý Teuchi postavil před ně královsky vonící misky plné toho nejlepšího ramenu ve vesmíru.
„Itadakimas!!!“ Ozval se radostný výkřik všech tří a všichni se chopili svých hůlek. Hamano ty své uchopila a zabořila do misky pro nudle, které ji ovšem proklouzly.
„Ani návod k tomu nedali!!“ Vztekala se Hamano a snažila se obkoukat funkčnost a použití hůlek, zatímco Naruto už srkal ze svojí misky. Nakonec se Irukovi chudinky nebohé Hamano zželelo a učil ji zacházet s hůlkami. Po čase plném sžírajícího hladu Hamano pozřela sousto a začala dorovnávat Narutův náskok. Iruka jen nad tím nechápavě a bezmocně kroutil hlavou.

15:00
Shinobi svět, Ohnivá země, Konoha, Cvičiště.

Byl krásný slunečný den a Hamano si to zrovna kráčela po cestičce k bojišti, kde se měli s Narutem setkat a zahájit tak jejich oficiální trénink. V Akademii měla již odmakáno. Dokonce se stihla naučit Henge no Jutsu za což byla Irukou pochválena, i přesto, že ho s Narutem včera téměř odrbali na kost. A ptáte se co kluk z Akademie? To nikdo neví. V Akademii se totiž ten den neukázal a Hamano usoudila, že je to jen dobře.

Když Hamano došla na cvičiště Naruto už stál u prostředního s kůlů a s úsměvem na tváři hleděl do mraků.
„Vzpomínky co?“
„Jo, jo.“
„No, hlavní hrdina to vždy nemá lehké….“ Řekla Hamano a čekala na Narutovu reakci.
„Hlavní..hrdina? Slyšel jsem dobře?!!“
„Naprosto.“ Přisvědčila Hamano a Naruto začal kolem kůlů poskakovat, že to vypadalo, jak jeden z tanečků indiánů připravujících se na boj.
„Jupí!! Takže musím být nejlepší!! Jsem hvězda!!!“
„No, jo, ale v porovnonání s některýma jsi zatím chabej.“
„Hamano….!“ Řekl ublíženě Naruto a ta se šibalsky usmála.
„Tak rychle! Nauč mě nějakou techniku, strategii, cokoliv!!“
„No jo mate…“ řekla na obranu Naruto. „Umíš Kage Bunshin?“
„Ne…“
„Tak začneme tím…“ A Naruto se dal do výuky.

20:00
Shinobi svět, Ohnivá země, Konoha, Cvičiště.

Na louce se objevil obláček kouře a pak vzteklý výkřik.
„Jau jau…“ A Naruto za sebou nechával rigol. „Myslím, že tvůj trénink by spíš měla korigovat Sakura-chan….“ A mnul si bouli na hlavě, když se zvedal. Hamano stála sotva na nohách, funící jak bizon po Velké Pardubické.
„Umíš sice jen tři klony, což je za jeden den úžasný pokrok, ale líp ti jde je livikovat.“ A masíroval si zápěstí.
„Co teda navrhuješ?“ Zeptala se Hamano a mezi jednotlivými slovy se vždy mohutně nadechla.
„Já myslím, že umíš dobře využívat chakru a tak by ti spíše vyhovoval bojový styl bábí Tsunade a Sakury-chan, což je trochu smutné….“ A zamlčel se. „Ale musší umět i jiná jutsu a techniky, abys byla lepší než soupeř, takže tě budu i nadále cvičit! Taky by nezaškodilo něco s taijutsu tlusto…“
„Ne!!!!“ Zvedla se o d Hamano masová vlna protestu. „Víš Lee je sice prima, ale ten jeho trénink bych taky nemohla přežít. To už mě rovnou můžete zakopat, protože tam mě čeká jistá smrt z vysílení!!!!“
„Taky pravda.“ Řekl Naruto. „No myslím , že pro dnešek to tu už můžem zabalit.“ A Naruto podpírající vysílenou Hamano se společně vydali ke svým domovům. „Myslíš, že by nás byl ochoten Iruka-sensei pozvat na ramen?“
„Po tom včerejšku dost silně pochybuju!“ A se začali společně smát.

20:00
Shinobi svět, Ohnivá země, Konoha, Kalendář hokage.

„Jak je na tom Iruko?“
„Tsunade-sama není příliš brzy na hlášení? Vždyť je to teprve dva dny co tu je.“ Tsunade překřížila prsty a povzdechla si.
„Asi máš pravdu…Pořád se chci nějak pojistit, že to opravdu dokáže…že pro nás vyhraje. V sázce je mnohem víc, než si většina lidí uvědomuje.“ A sklesle se zadívala z okna své kanceláře na hlavy Hokagů. Iruka, jako žádný chlap, nerad viděl Tsunade takhle skleslou.
„No jestli vám to pomůže. Dneska dokázala udělat celkem slušné Henge no Jutsu, což je podle mě opravdu nad míru vynikající nato , že je tu teprve druhý den. Navíc si ji vzal do parády Naruto, ale myslím ,že spíš bude mít větší vlohy pro váš styl boje. A taky by se měla hodně soustředit na přesnost. Moc jí nejde zaměřit na cíl se zbraněmi.“
Tsunade to poslouchala a zjevně byla potěšena těmi zprávami.
„Hm…tak o to by se mohla postarat Tenten. Arigato Iruka. Teď se mi bude lépe spát.“
„Není za co…“ A Iruka zmizel a zůstal tu po něm jen obláček kouře.
„Ksó!!! Kolikrát jim mám ještě říkat, že plynovou masku nosit nehodlám!!!“
A Konohou padající pomalu do spánkového režimu se nesl sípavý kašel Godaime Hokage.