2. šance - kapitola 5 - feudální pán

Naruta pustili z nemocnice asi týden po oslavě, když už byl docela zdráv.(Myslím po fyzické stránce ) Shizune měla co dělat aby ho udržela na lůžku. Několikrát se Naruto dokonce naklonoval a nechal klona ležet v posteli zatím co si zašel na rámen. Shizune ovšem o každé takové intrice věděla a naschvál vždy přišla s injekcí, Narutův klon se ale radši zrušil než aby se nechal píchnout, a tak Shizune hledala spolu se Sakurou Naruta skoro po celé vesnici.
První Narutova noc doma byla skoro jako každá jiná, jen ráno bylo dost neobvyklé.
Ťuk, ťuk, ťuk. „Co to sakra je!“ Otevřel dveře Naruto a hned mu přilítla facka.
„Au, za co to bylo Sakuro.“
„To aby ses probral, máme se ihned dostavit do kanceláře páté.“

„Dobrý den seinsei.“ Pozdravila Sakura Tsunade
„Ahoj babi.“
„Jé, dobré ráno Kakashi, nevšimla sem si tě.“ Uvítala se Sakura i s Kakashim.
„Kde je Kakashi, kde, kde?“ Rozhlížel se Naruto po místnosti.
„Za oknem blbe!“
„Á, ahoj děcka, koukám že máte dobru náladu.“ Pousmál se spokojeně Kakashi a byl rád že je vše při starém.
„Takže, týme Kakashi, vaším úkolem je….“
„Tsunade, Tsunade, přišel dopis z skryté kamenné!“ Vřítila se do místnosti Shizune rychlostí alá Felipe Massa.
Tsunade se zahleděla do dopisu, a po chvíli řekla.
„To není dobré!“
„Co se tam píše.“ Odtrhl se Kakashi od knížky.
„Skrytá kamenná unesla feudálního pána země ohně, chtějí ho vyměnit za Naruta!“
„To přece nemůžou!“ Vykřikla Sakura.
Naruto se smutným obličejem hleděl do země a nic neříkal.
„Obávám se že můžou, jsou ve výhodě. Pokud se s feudálním pánem něco stane odnese to celá země. Bohužel tohle rozhodnutí není jen na mě ale i na správní radě.“
„Tak se vydáme do skryté kamenné a osvobodíme feudálního pána.“ Navrhla Sakura.
„To není tak snadné, pokud se tam vydáte a budete spatření, zabijí feudálního pána!“
„Já pudu!“ Řekl odhodlaně Naruto.
„To nemůžeš, oni tě zabijí!“
„Správný shinoby a zvláště hokáge má chránit svou vesnici!“
„Ochráníme jí!“ Vyhrkla Sakura.
„Ano vesnici možná ano, ale tady už nejde o vesnici, tady už jde o celou zemi!“ Začal Naruto, a ne a ne se nechat ukecat.
„No Naruto, rozhodl ses sám, i když s tebou nesouhlasím je to pro dobro země! Kakashi, Sakuro doprovodíte Naruta až do vesnice skryté v kamenní kde ho vyměníte za feudálního pána a vrátíte se zpět do vesnice, to je vaše mise!“
„To nemůžeš, nemůžeš mu dovolit aby to udělal!“ Snažila se Sakura bránit Naruta!
„Je mi líto Sakuro, ale tady už nejde jen o vesnici ale o dobro celé země.“ Řekla sklesle Tsunade.
„Vyrážíte ihned!“
V místnosti zůstala pouze Tsunade a s velice smutným obličejem přešla k oknu pozorovat tým Kakashi jak odchází na misi.
„Naruto, právě jsi ukázal jak jsi skvělí ninja, doufám že to dobře dopadne.“

S týmem Kakashi se přišla rozloučit celá vesnice. Po opuštění Konohy se vydali směrem skrytá kamenná. Naruto i přes svojí ukecanost byl po celou cestu úplně potichu a vypadalo to že nad něčím stále přemýšlí. Sakura se snažila zakrývat smutek a Kakashi? Kakashi se cestou rozbrečel s výmluvou.
„Ta knížka je tak strašně smutná.“
Ale všichni tři věděli kvůli čemu brečí. ( Sakra Kakashi to bych do tebe neřekl )

Asi okolo 9té hodiny Kakashi rozhodl.
„Tak děcka, tady rozložíme tábor, do skryté kamenné dorazíme zítra.“
„Kakashi, co s Narutem udělají až tam dojdeme?“ Zajímalo Sakuru.
„Jo, to já nevím, ale rozhodně mu nepřinesou pod nos misku rámenu, tím chci naznačit že rozhodně nic příjemného!“
Naruto seděl opodál a vypadalo to že se Sakuře i Kakashimu stranil, asi jim to chtěl ulehčit, ale nešel na to zrovna z toho nejlepšího úhlu.

„Naruto nechceš si o něčem popovídat?“ Snažila se nastolit Sakura konverzaci. Naruto byl však potichu a bylo na něm vidět že se trápí.
„Naruto, můžeš mi alespoň odpovědět když s tebou mluvím!“ Ale Naruto byl stále zticha.
„Nech ho Sakuro, pravděpodobně mu ještě nedošlo pro co se rozhodl a musí si to hlavě urovnat.“ Ozval se Kakahi. Sakura jen smutně přikývla a šla se uložit ke spánku.

„Neměl bys jí takhle ignorovat, už takhle to těžce snáší!“
„Jo já vím, ale nechci jí to dělat těžší.“
„No možná nechceš, ale děláš, takového tě nezná. Skleslí, tichý, to není ten Naruto kterého zná!“
„Měl by ses chovat úplně normálně! Dokonce ještě stále nevěřím že jsi to tak lehce vzdal, Naruto kterého znám se přece tak snadno nevzdává! Sám jsi nám předvedl před 2ma týdny že ten Naruto ještě není pohřbený v hrobě!“ Tahle Kakasiho slova se Narutovi vryla do paměti.
„Máte pravdu seinsei!“ Řekl již omnoho radostnějším hlasem Naruto.
„Tak se mi to líbí! Ale teď pojď spát, zítřek nebude lehký den pro nikoho z nás!“ Usmál se Kakashi a ulehl ke spánku.
„Dobře.“ Pokývl Nauto a uložil se taky.

Když se Sakura ráno probudila, málem nevěřila vlastním očím. Naruto se šťastným výrazem v očích opékal na ohni králíka. Kakáshiho probudila chvíli po Sakuře krásná vůně zvěřiny.
„Dobré ráno.“ Pozdravil oba teď již opět hyperaktivní kluk.
„Musíme se dobře najíst, před dnešním příchodem do kamenné.“
„Hmm tak to si nechám líbit.“ Usmál se Kakashi.
„Naruto, kdes vzal toho králíka? Snad jsi nebyl nějakého ubohého králíčka ulovit v lese!“
„Jasně že ne.“ Zalhal Naruto protože věděl že by jinak Sakuru nedonutil sníst ani jedné sousto.
„Tak děcka je čas vyrazit.“ Zavelel Jonin po dobré snídani.

Tým Kakashi vyrazil celkem slušným tempem. Ke kamenné to měli ještě asi hodinu cesty a tak Naruto navrhl že si zahrají slovní fotbal. Jeho návrh neměl dlouhého trvání, protože Sakuře se nepodařilo najít slovo na G , které by ještě nepadlo a tak Narutovi jednu flákla, za to že má tak blbý nápady. Načež Naruto vymyslel další hru, ale když se podíval na Sakuřin vražedný výraz, sám sobě si radši jedno fláknul aby byl potichu.

„Tak támhle to je. Jak se cítíš Naruto?“ Optal se Kakashi.
„No …. Úplně normálně .“ Vykřikl Naruto ale to už byly u brány Kamenný.
„Takže tohle je ten malej fracek co sundal polovinu armády kamenný?“ Udivil se voják , který je čekal.
„Dobře zajměte je všechny!“
„Cože!?“ Vykřikl Kakashi.
„Být tebou tak se nebráním nebo ten váš feudální pán odnese!“
„Toho skrčka odveďte do laboratoře, a tyhle 2 do vězení!“
„Nééééé Narutóóó!“
„Sakuróó!!!“
„Moc sebou nemel nebo….“
„No jo, no jo.“ Nesouhlasně přikývl Naruto.
„A co bude s feudálním pánem?“ Řekl Kakashi, kterého vedli vojáci do vězení. Ano mohl by se bránit, ale to mohlo ohrozit život feudálního pána.
„Neboj se, pustíme ho, až dokončíme pokusy na vašem kamarádovi.
Kakashiho s Sakurou odvedli do chackrového vězení, ze kterého se ani Kakashi nedokázal dostat. Oba byli přikováni k stěně a vyseli asi metr nad zemí.
„Co dělají s Narutem?“ Strachovala se Sakura.
„Pravděpodobně na něm provádějí pokusy, ale nevím jakého zaměření.“
„Nemyslíš si snad že by…?“
„Ne, určitě z něj nevyndají kkyuubiho, na to je to moc cenné pokusné morče.

Večer toho dne přivedli Naruta za nimi do věznice. Přivázali ho do okovů a odešli. Naruto dýchal ale byl v bezvědomý. Sakura potichu brečela a Kakashi byl nas*aný že kamenný nedodržela slovo.
Asi za dva dny, když Sakura večer usnula objevila se opět v tom divném sklepení. Bylo to tam ale mnohem poničenější než pamatovala. Vydala se opět tou cestou kterou šla kdysi.
„Sakuro si to ty?“ Ozval se Narutův hlas.
Když Sakura spatřila Naruta, nevypadal vůbec dobře. Jeho tělo (navenek) vypadalo úplně normálně ale duše byla poničená. Naruto měl opuchlý oči , po celé hrudi šrámy a krvavé rány. Jinými slovy co nebylo vidět navenek, to co kyuubi dokázal vyléčit se projevovalo na Narutovo duši.
„Naruto!“ Vykřikla dívka. „ Ty vypadáš , co to s tebou sakra dělají.“
„Radši se ani neptej.“
„On sám to pořádně neví, po 5 minutách upadne vždy do bezvědomí kvůli veliké bolesti.“ Ujasnil kyuubi Sakuře situaci.
„A kde se tady zase ty bereš! Že by?“ Divil se kiubi.
„Sakuro, miluješ Naruta?“
Sakura se ale zdráhala odpovědi, když se však zadívala do Narutových opuchlých očí, musela odpovědět.
„Ano.“ Vykřikla a rozbrečela se.
„Sakuro.“ Řekl jen těžce Naruto.
„Tak je to tedy!“ Řekl Kyuubi , protože byl nad věcí.
„Co?“ Divila se
„Jen pravá láska může spojit 2 srdce a duše v jednu (o). Proto tě tu vidím již po druhý, protože oba i když o tom třeba nevíte , sdílíte lásku k tomu druhému.“ Vyjasnil vše lišák ryšavá.
„Pořád jste v tom vězení?“ Vyhrkl pomalu Naruto.
„Jo a jak to tak vypadá tak tam budeme ještě dlouho.“
„To nedopustím!“ Vykřikl Naruto a jeho rány na duši se začali regenerovat.
„Co nedopustíš?“ Optala se Sakura.
„To aby holku co mě miluje a mého seinseie drželi ve vězení a nedodrželi tak slib!“
Sakura se probudila ze snu a pohlédla vedle sebe. Naruto byl taky vzhůru.
„Jsi připravená?“
„Myslíš to vážně?“ Ozvala se láskyplně Sakura
„Jo!“ Řekl odhodlaně Naruto.
To probudilo i Kakashiho.
„O čem to mluvíte děcka??“