Narutova severní mise,kapitola 00-Předtím

Tohle je moje první povídka.

Tento příběh se odehrává v dalekém severském království Rivandol, které je zmítáno válkou.Roky trvajcí konflikt mezi královskými vojsky Kalima III. a bandity snažícími se o sesazení krále.Jak válka pokračovala, ztráty rostly, obě strany byly vyrovnanější než si mysleli a obě se museli rozlížet po posilách dál a dál, až jednou královská vojska narazila na svůj budoucí opěrný bod...Konohu.Ninjové z listové byly odvážní, spolehlivi, plnili své úkoly do puntíku, zkrátka dělali své zemi dobré jméno.Avšak i oni se neobešli beze ztrát, tento příběh je o jedné z nich...

Ten den bylo chladno, všude byla jen hustá mlha,mihotavé plameny osvětlovaly rozmazané obrysy dřevěných hradeb. "Hmmm...Tohle budou jatka." tiše oznamoval krvelačný šepot odněkud z lesa.

Mezitím v malém domku schovaném za hradbami:
Schovaný pod peřinou za kamnami se probouzel.Sundal ze sebe kožešinu, vyšoupnul se zpoza kamen, vzal džber s vodou, položil ho na stůl vedle zrcadla, vnořil do něj ruce a opláchl si vodou obličej, dívajíc se do zrcadla na svou zarostlou tvář si sám pro sebe říkal:"Co tady děláš Riko?Už jsi mohl být doma.Co tě tady drží?Proč jsi s nimi nešel, když jsi mohl?"Rukou si prohrábl své černé vlasy a s pohledem do svých rozespalých hnedých očí si v duchu řekl:"Proč?"Oblékl se,měl kožené boty sahající do půlky lítek, černé kalhoty, černou bundu, kterou mu čátečně zakrývala vesta pokrytá ocelovými šupinami s ramenními chrániči.Připevnil si stehenní pouzdro s kunaiemy a shurikeny,na záda si hodil katanu a vyšel ven.

"Hmmm....Tak hustou mlhu jsem ještě neviděl."Pomyslel si a vydal se na hradby."Něco zajimavého?"Zeptal se stráží."Kvůli té zatracené mlze není nic vidět."Odpovědeli.Riko neodpověděl,odvrátil svůj pohled od stráží do dály v mlze."V té mlze není nic vidět...", zarazil se a pak řekl:Probuďte všechny vojáky,řekněte jim ať se připraví a zhasněte všechny oh..."Najednou ho přerušil podivný zvuk,jako kdyby o sebe narazilo něco dřeveného.Všichni sebou cukly."Jsou tu."Pomyslel si Riko.Z mlhy vyletěl ohromný kámen celý ovešený výbušnými lístky. !BUUUUUUM!Mohutný výbuch rozmetal hradby na cucky, šrapnely z hradeb a z kamene samotného se zapíchly nebo proletěly nejbližšími domy jako nic,slaměné střechy domů začaly hořet od hořícíh kusů rozmetaných hradeb,které se do nich zapíchly.Dírou v hradbách se do vesnice začaly vkrádat temné postavy.

Ve vesnici nastal zmatek.JSOU TU!ÚTOČÍ!Hnalo se vesnicí sem a tam.Nikdo nevěděl co má dělat,rozespalý a dezorientovaní lidé nebyli pro útočníky soupeřem.Nebyl to boj,ale jatka.Rozšiřující se požár skákal ze střechy na střechu a osvětloval krvavé jeviště.Po počátečních zmatcích se domácí přece jen vzchopily a nezvaní hosté se museli začít snažit.Vesničané vytvořili malé improvizované skupinky a bránili se seč mohly.Zbraně a brnění řinčely, cinkaly, bitva se rozjížděla na plno, vetřelci se konečně dočkaly ztrát.

"Eeeh...Co se stalo?Katapult?"Běhalo Rikovi hlavou,když začínal přicházet k sobě."Ah,tak takle to bylo."Vzpomněl si Riko.Ten výbuch ho odhodil až sem, dobrých 40m daleko."Uf, ještě, že mě zabrzdila tahle slaměná střecha a ne něco tvrdšího."Pomyslel si.Vztal,uslyšel jak z něj něco padá, byly to kusy dřeva a kamení, které na něj při výbuchu vyletělo, naštěstí je zastavilo to brnení, spolu s tím,vypadlo i pár šupin.Začal se rozhlížet po okolí,válečná vřava už kolem něj zuřila na plno, vzduchem létaly jiskry, jak se zbraně srážely, pár lidí vydávalo rozkazy,válečnický řev byl ohromný."Hmmmm...?"Riko si všiml stínu,který se mihl jeho směrem na protější střeše.Zbystřil.Vytasil katanu.Z mlhy se na něj vyřítil bandita s ohromnou železnou rukavicí s mohutnými drápy nataženou přesně na jeho srdce.Riko trochu neohrabaně poskočil.Bandita minul a masivně se svými drápy zahryzl do střechy domu.V tu chvíly Rikovy blesklo hlavou:"Dotkne se mě a končím!"Bandita vytáhl drápy i s kusem střechy."Che."Ozval se a rozdrtil ho jako by to byl vzduch.Jak tam tak stál, Riko si ho pořádně prohlédl,Měl:

Dlouhé černé vlasy, bílou roušku přes obličej, hnědou poškrábanou a vestu z tvrdé kůže, pod ní měl bílou bundu, bílé kalhoty, černé kožené boty s bílímy spinkami a vlál na něm bílý plášť.Byl celý od krve.

"Tak co bude?"Zařval bandita a rozeběhl proti Rikovi.Zas po něm švihl těmi svými drápy.Riko to s přehledem vykryl katanou.Moc dobře věděl co teď bude následovat.Bandita nasadil škodolibý výraz,byl poznat jen podle očí.Jen co nasadil ten výraz,Riko ho odkopl,vytasil kunai a mrsknul ji po něm,ta se zabodla do jeho vesty,ale neprošla skrz.Bandita se rozesmál smíchem šílence a pravil:"To je ale škoda viď"?Riko:"Ani ne."Náhlý výbuch ho roztrhal na cucky.Ale výbuch neroztrhal nejen banditu, ale i střechu, "Sakraa!"Zařval padající Riko neštastně.

S ohromným randálem dopadl Riko na podlahu domu,jejíž střechu před chvílí nechtěně odpálil.Ležel na kupě slámy a dřevěných trámů,otočil se na břicho a z ničeho nic:"Brrrrrr!"Oklepala se před ním zrzavá hlava."Oriku."řekl s úsměvem."Vždycky přijdeš v tu nejnevhodnější dobu."Smál se Orik."Ty dva už jsem skoro měl."Pokračoval, zvedl se a vyhrabal ze slámy svou sekeru.Najednou ze slámy někdo vystrčil ruku a začal se drásat ven.Orik se napřáhl a prudce udeřil sekerou do místa,kde by měla být hlava toho přežívšího.Trefil se.Lebka zapraskala, sekera se s mlasknutím zařízla a ruka se už jen bezvládně válela.Orik se usmál:"A hele, přece jen jsi mi jednoho nechal.Tak pojď nebo přijdeš o všechnu zábavu."S těmito slovy vyběhl ven,zůčastnit se té krvavé bitvy.Netušil však,že ta slova co pronesl byly jeho poslední.Jakmile vylezl, vyřítily se na něj dva banditi,byly těsně za sebou.Orik zařval, napřáhl se, ale banditi byly rychlejší, než stačil máchnout, první ho sekl hluboko do břicha,Orik pustil sekeru a oběma rukama si chytil klubko střev,které z břicha vyhřezlo,otočil se na Rika, na jeho pohled Riko nikdy nezapomene, náhle mu druhý bandita usekl hlavu.Bezhlavá mrtvola Rikova přítele sebou bezvládně flákla o zem."Nééééééé!"Vykřikl Riko.

Začalo to v něm vřít,mysl se mu zatemnila,popadl svůj meč,vyběhl ven a se vzteklým řevem se vrhl do boje,pod jeho mečem padal jeden nepřítel za druhým až měl najednou už 16 zářezů.Jeho vztek opadl,začal si opět uvědomovat sám sebe,nejdřiv jen strnule koukal na lidi co zabil,ale pak ho napadlo:"A co já?"Podíval se a s úlevou zjistil, že má na sobě jen malé škrábance a pár modřin."Nic vážného."Oddechl si.Znovu koukal na mrtvoly před ním a na jedné ho něco zaujalo.Měla čelenku, takovou, jako nosí ninjové z konohy, ale měla jiný znak, vzal jeden z kusů hořícího dřeva co se válely všude kolem, aby si posvítil na tu čelenku,"Mlžná,je z mlžné."řekl si v duchu.Najednou ho v přemýšlení přerušil hlas:"Riko!Jsme tu!Nepřítel ustupuje!Vyhráváme!"Volal vítězoslavně Logan,za kterým bězela skupina deseti válečníků.

(Logan je Rikův dlouholetý přítel z Konohy,je vysoký, urostlý, má hnědé vlasy, zelené oči, je oblečený stejně jako Riko.)

"Jsou z mlžné!Najímají si ninji z mlžné!"Volal na ně Riko."Musí se to dozvědět Hokage!Musí se to dozvědět!Já jdu!Já mu to řeknu!"Volal Riko.Logan na něj volal, že tam sám jít nemůže, ale bylo to k ničemu, Riko se jen otočil,vyběhl po zdi jednoho domu,skočil na komín a z komína se odrazil na hradby,z hradeb chtěl už už vyrazit dál, jenže se mu ozval v hlavě hlas:"Kampak?"Z ničeho nic se před ním kdosi objevil a kopnul ho do hlavy tak,že se párkrát otočil kolem své osy a sletěl zpátky na zem,kde už ho zachytily jeho spolubojovníci.Všichni si neznámého prohlížely.

Byl z mlžné,to poznaly hned podle jeho čelenky.Měl ohnivě rudé, dlouhé vlasy až po pas.Byl oblečený v černé, kožené boty pod kolena, kalhoty, bunda, rouška, dokonce i černá vesta, jakou nosívají ninjové, plášť měl také černý, měl jednu ruku po loket useklou a na zádech dlouhý úzký meč.

Prohodil pár pečetí jednou rukou, pak tou rukou mávnul.Nic se nedělo, myslel si Logan."Jeho technika nefunguje nebo co?No to je jedno, musím na něj zaútočit teď, než udělá techniku, která mu zafunguje."Myslel si Logan, chtěl se pohnout, ale nešlo to, podíval si na nohy z hrůzou zjistil, že sníh ve kterém před chvílí stál, se promněnil v led.Takto se zděsili za chvíly všichni bojovníci.Vypadalo to,že všechen sníh co byl ve vesnici se promněnil v led."Tak proto všichni banditi ustoupily."Řekl Riko.Neznámí ninja opět prohodil pár pečetí, když pečetě dokončil všichni sebou trhly.A všichni si uvědomily co je čeká,když z ninjových úst vyšlo:Hyouton: Tsubame Fubuki!Vteřinu na to vyletělo zpoza ninji spousta ledových vlaštovek a mířily si to přímo na ně.Riko a Logan na nic nečekaly: Katon: Housenka no Jutsu!pronesly naráz.Jednotlivými ohnivými kouličkami ničily jednu vlaštovku za druhou."Je jich moc."Pomyslel si Riko."Je to jen otázka času."Logan si myslel to samé:"Jestli jich bude lítat tolik, neudržíme se dlouho.Můžeme tak maximálně doufat v nějaký zázrak."Jejich oněmnělý spolubojovníci s úžasem sledovaly světelnou šou.Náhle však Loganovi jedna vlaštovka unikla a zaryla se mu hluboko do břicha.Logan v duchu zaúpěl, ale jutsu dělal dál, přece se nevzdá.Ale rána byla hluboká, jeho intenzita postupně slábla,zdvojovalo se mu vidění.Jednoruký ninja se chladnokrevně kochal jejich marným bojem.Logan už po pár minutách ztratil vědomí, Riko na to zbyl sám.Vlaštovky už se nedaly zastavit,jedna po druhé pronikaly kolem ohnivých kouliček, Rikovi spolubojovníci vytasili meče, ale ledové vlaštovky je rychle spřelámaly,jedna ulomená čepel rozřízla Rikovi krk, ze kterého vypsrknul obrovský plamen se spoustou krve, teď už měly vlaštovky volný průchod, zabodávaly se do bezmocných těl válečníků,jako šipky do terče.Jejich vrah s mlsným pohledem sledoval,jak jsou jejich těla nakonec rvána na kusy a velice spokojeně a šťastně se řechtal, jak mu to krásně vyšlo.

"Á cha cha cha!Blázni!"Vykřikoval tónem šílence."Netušily, že ostatní vlaštovky létají zběsile po vesnici a hledají si svůj cíl."Usmál se.A opravdu.Vesnice se ocitala v další vlně chaosu, lidé utíkali, křičeli, snažili se schovat, ale před zběsilým lovem vlaštovek je nic neuchránilo.Jako posel smrti se vlaštovky hnaly uličkami vesnice a zabíjely každého, kdo se jim připletl do cesty, létaly i do domů,nikoho neušetřily, masakru nikdo neunikl.Když ve vesnici ustal poslední výkřik, tajemný ninja seskočil z hradeb, a odešel z vesnice, u brány potkal pár dobyvatelů co zbylo, jen kolem nich prošel a prohodil:"Hotovo."

Konec