Návrat do Konohy 5 let uplynulo 11. část

Tak je to tu :)

Kisame se zatvářil velice vážně a přeměřil si Naruta od hlavy k patě.
„Tak jo jdeme na to!“
Zakřičel Naruto a několik jeho klonů se vrhlo na Itachiho. Ten je s klidem zlikvidoval a zaměřil na Naruta svůj obyčejný sharingan. Naruto se rozběhl a se zablesknutím zmizel.
„Hmm... vypadá to že je ten kluk po otci“
Řekl znuděně Itachi a usmál se. Úsměv mu ihned zmizel z obličeje jakmile dostal ránu do zad. Najednou do obličeje, do boku, do břicha, do zad.

Co se to ksakru děje? Kde je ten spratek? Vypadá to že obyčejný sharingan mu nestačí.

„MANGEKYOU SHARINGAN!“
Itachiho oči zarotovaly a obyčejný sharingan se změnil na mangekyou sharingan.
„Teď tě dostanu ty spratku!“
Opět rána do zad.

Vydím ho!

Rána do břicha. Irachi zareagoval a chytl Naruta za ruku, bylo to jako ve zpomaleném filmu. Itachi hleděl Narutovi do obličeje. Naruto se na něj usmál.
„Čemu se směješ?“
Objevil se záblesk a Naruto byl opět pryč.

Ale, vždyť, to není možné! Ani můj mangekyou sharingan ho nedokáže plně zpozorovat.

„Kde seš ty smrade?!“
Vykřikl do ticha Itachi. Opět Naruta spatřil, lépe řečeno spatřil šmouhu která se řítila na Kisameho.
„Kisame pozor!“
Vykřikl Itachi, ale pozdě. Kisamemu se před očima zablesklo, dostal zásah a odletěl asi padesát metrů daleko. Itachi k němu přiskočil a snažil se najít známky života, marně. Byl mrtvý ještě dřív než dopadl na zem.
Opět se zablesklo, ale teď se žlutý blesk z listové alias Naruto objevil na hlavní bráně.
„Je mrtvý. Mým novým jutsu jsem mu zničil všechny orgány. Na povrchu možná vypadá nepoškozen, ale uvnitř nic nezbylo.“
Itachimu opět sklouzl pohled na Kisameho kterému vytíkal z úst pramínek krve.
„Nevadí, stejně jenom překážel“
Zvedl se a kopl do Kisameho těla jako do hadru.
„Teď jsem tady jenom já a ty!“
Zakřičel Itachi a díval se na Naruta. On mu pohled opětoval a se zablesknutím se objevil přímo před ním a kunai mu zasunul kamsi pod plášť. Narutovi klony již byly pryč.
Všichni tomu přihlíželi. Itachi se sesul k zemi a Naruto pořád stál nad jeho tělem. Spadla mu čelenka se znakem listové . Pomalu pootočil hlavu, usmál se a zvedl palec směrem k nebi. Všichni to sledovali jako by čekali že vypukne ohňostroj. Ovšem to se nestalo. Naruto se sesul na kolena a vytáhl si Itachiho kunai z břicha.
Měl ho schovaný pod pláštěm a jakmile ho Naruto bodl, on bodl jeho. Pohodil ho vedle sebe a jeho krev potřísnila zem. Naruto padl na zem, jeho přívěšek mu sklouzl z krku a zavřel oči.
Tsunade které už byly vyléčeny nejtěžší zranění se rozběhla k Narutovi, stejně jako všichni z vesnice. Začalo pršet. Tsunade se k Narutovu tělu sehla a otočila ho na záda.
„Byl by z tebe dobrý Hokage“
Pronesla a uronila několik slz které dopadli na Narutovo tělo potřísněné krví. Hinata se sehla k Narutovi, položila mu hlavu na hruď a začala vzlykat.
"Naruto, neodcházej mi! Teď nemůžeš umřít Naruto!"
Naruto pootevřel svoje modré oči a pohlédl na Hinatu.
"Hin, já... miluju tě"
Opět je zavřel a naposledy vydechl.
Všichni brečeli nad Narutovím tělem.
„I nebe pláče“
Pronesl do toho všeobecného smutku Kakashi který tomu všemu přihlížel s těžkými zraněními.
Sasuke k Narutovi klekl.
„Měl si takový hloupý sen, ale vždycky sis našel nějakou cestu. Tak proč teď Naruto? Proč?!“
A po tváři se mu skutálela slza.

Druhý den se konal pohřeb. Ne jen Naruta ale všech co padli za bránění Konohy.
„Naruto Uzumaki, syn Minata Namikazeho čtvrtého Hokageho Konohy. Položil statečně svůj život za ochranu vesnice stejně jako jeho otec...“
Pohřeb se konal na střeše budovy Hokagů. Byli tam všichni vesničané, i ti co ho moc dobře neznali.
Všichni měli černé oblečení. Z řady pomalu vystoupila Sakura a přešla k Narutově fotce.
„Vždycky si byl můj přítel Naruto, jsi hrdina.“
A se slzami v očích položila k Narutově fotce žlutou růži které kvetou jenom jeden den v roce a to bylo právě teď.
Hinata šla po boku Nejiho který ji neustále podepíral.
Sasuke, Shikamaru, Shino, Chouji, Konohamaru, Kakashi, Ino, Lee, Kiba atd...
Všichni šli a pokládali k jeho fotce žlutou růži se slzami v očích.
Nakonec šla Tsunade. Pohlédla na nebe a na tvář jí dopadlo několik kapek deště který se právě spustil.
„Naruto... tak uřvaného člověka jsem v životě neviděla. Nadruhou stranu, mi to bude chybět... Vždycky si ke mě přišel a ječel na celé kolo. To jak si mě oslovoval „babčo Tsunade“ a ty tvoje kravinky které si kdy prováděl. Ale také si byl výjímečný shinobi který položil za svoji vesnici a všechny co v ní žijí život. Zachránil si nás Naruto, tvůj otec by byl pyšný.“ A s úsměvem na tváři položila na Narutův hrob přívěšek prvního.

Pro příznivce NaruxHin tu mám jedno video, také to podtrhuje atmosféru posledního dílu http://www.youtube.com/watch?v=ZuQMn6Z0k_w&feature=related na závěr vám přeji hezký poslech :)