Návrat do Konohy 5 let uplynulo 10. část

Tak je tu další dílek, doufám že se vám bude líbit :)

Postava se naklonila až k jeho tváři a nadzvedla svou ruku. Naruto pohotově zareagoval a postavu srazil pod sebe (pozice: Naruto klečí na postavě která leží zády na kameni).
Ta lesklá věc co postava držela... ten přívěšek mu byl povědomý.
„Naruto!“
Vyjekla postava která se poddala Narutovu tělu.
„Co-co tady děláš?“
„N-no já... chtěla jsem... chtěla jsem tě jenom vidět“
„A jak si mě našla?“
„Ko-Konohamaru mi řekl že seš tady“
„Hmm... přeci jsem mu říkal že nechci aby to komukoliv prozradil“
„P-promiň... já teda... já půjdu domů“
„Ne to je v pořádku, zůstaň tady Hin. Já tě chtěl taky vidět“
Vydechl Naruto a políbil ji. Chvíli se tam tak líbali a pak se Naruto překulil vedle Hinaty na záda.
„Víš já, chodím sem často, hlavně když se chci uklidnit“
Řekl Naruto a Hinata jenom mírně přikývla že mu rozumí. Pomalu se k němu přisunula a položila mu hlavu na hruď. Tiše vzlykla aby to nebylo slyšet, ale Naruto cítil jak se její tělo chvěje.
„Co se děje Hinato?“
„Hl-hlavní rodina ne-nechce ab-ychom se stýkali“
„Cože?!“
Naruto se rychle posadil a pohlédl na Hinatu která seděla a tiše vzlykala. Nechtěla mu pohlédnout do očí, ale jeho oči ji přímo přitahovali.
„Říkají, že si“
Hinata se opět rozvzlykala. Naruto ji pohladil po vlasech a přitáhl si ji k sobě blíž.
„Co říkají?“
„že si odpad této vesnice a že pošpiňuji jméno našeho rodu, říkají že-že je v... že jsi ta zrůda která je v tobě“
Dořekla Hinata a opět se rozvzlykala. Naruto ji utišil a pomalu se zvedl. Políbil vášnivě Hinatu a se slovy.
„Neboj zařídím to“
Zmizel v bílém dýmu.

„Hééj! Ty co tomu tady šéfuješ!“
Ozval se výkřik na hlavním nádvoří klanu Hyuuga. Všude se začali rozhrnovat dveře a vykukovali z nich lidé v různých oblečeních. Jediné co všichni měli společné byly bílé neúprosné oči.
„Tebe sem hledal démone!“
Ozvalo se za Narutem a ten se otočil. Stál tam Hinatin otec s rukama schovanýma v opačném rukávu.
„Nikdo Hinatě nebude zakazovat s kým se může stýkat a s kým ne!“
„Ale, ale, démon se hněvá... co uděláš teď ty nicko? Zabiješ mě?“
Po těchto slovech se všichni přihlížející hlasitě rozesmáli a ukazovali si na Naruta.
„Jednoho dne se stanu Hokage a všichni mě budou muset respektovat. Já vám ukážu že nejsem to za co mě máte!“
Po těchto slovech se přihlížející rozesmáli ještě více a Naruto zmizel v hustém dýmu.

Naruto skákal po střechách a sem tam s dopadnutím, mu pod nohama praskly tašky které pokrývaly některé střechy.
Po nedlouhé chvíli proskočil svým oknem a s naštvaným pohledem se usadil do křesla.
Nějakou dobu už přemýšlel o tom co se tento den odehrálo a pomale usnul.

„Narutó!“
Ozval se výkřik za dveřmi a několik zabušení.
„Vstávej Naruto!“
Opět následovalo několik zabušení na dveře.
„Nojo, vždyť už jdu, klid“
Řekl ospale Naruto a kymácel se směrem ke dveřím.
„Tsunade-sama a několik našich shinobi! Bojují u brány s Itachim a Kisamem. Moc dlouho už to nevydrží. Spousta jouninů už padla a chuninů taky. Potřebujem i geniny Naruto!“
Vychrlil ze sebe zadýchaný Kotetsu.
Naruto neváhal ani vteřinku.

Co když je tam i Hinata? Musím ji zachránit!

Řekl si v duchu a už vybíhal ze dveří směr brána. Řítil se obrovskou rychlostí a neustále myslel na Hinatu a na všechny své přátele co tam bojují. Zrychlil, když v tom ho pohltil zlatý blesk a Naruto najednou stál před vstupní bránou. Nechápal jak to dokázal, ale to ho teď vůbec netížilo.
„Vidím snad ducha?“
Hlesla tiše Tsunade když spatřila žlutý záblesk. Ne jen ona si toho všimla.
„Žlutý blesk z listové“
Pronesly skoro všichni, co ho znali (Minata), svorně když zahlédli Naruta.
„Babčo Tsunade vydrž!“
Zakřičel Naruto a opět se zablesklo. Objevil se přímo mezi Tsunade, která již utrpěla těžká zranění, a Kisamem.
„Taju Bunshin No Jutsu!“
Zařval Naruto a objevilo se snad tisíc klonů kteří vytvořili „zeď“ mezi shinobi z Konohy a Itachim s Kisamem.
„Vypadá to že nejdřív budeme muset odstranit tohohle kluka“
Pronesl s úsměvem Itachi.