Prosím, neumírej!!! 05

Předem chci upozornit že tenhle dílek je kapičku perverzní... A taky je to trochu myš maš.... Je to trošku blbší, ale snad to bude stát za přečtení

Chvíli nic neviděl, ale potom něco ucítil na rtech. Sakura plakala a snažila se mu dát umělé dýchání.
Nemohl mluvit, tak ji vzal za pas a překulil ji.
„Kaka…“ Nedořekla to, protože si ji Kakashi přisunul víc k sobě a políbil ji. (ježiši, jak sem tohle mohla napsat?? Tohle vůbec není můj styl!! ) Až se museli nadechnout a odtrhli se od sebe Sakura na něj překvapeně zírala. „Neměls žádný puls, nechápu to…“ „Heh“ Usmál se. „Já taky ne..“
Po týdnu byla už Sakura doma( věčně u Kakasiho ) . Všichni účstníci mise „lov Itachiho“ se plně zotavily a dokonce chodily i na mise. Sakura od Tsunade měla zakázané na měsíc jakékoli mise a musela být v klidu. Další měsíc mohla pozvolna začít s tréninkem a poslední, třetí měsíc měla být úplně fit.

Byl už večer a Sakura byla opět u Kakasiho doma.
„Jé, večeře do postele? Já bych se najedla u stolu.“ Usmála se Sakura. „Víš co Ti říkala hokage, musíš být pořád v posteli.“ Řekl Kakashi a položil podnos s jídlem na stolek vedle postele. Sakura se hladově vrhla na jídlo a Kakashi jen s úsměvem pozoroval jak se hezky uzdravuje. „Kapasi, meces taty nepo k idlu?“ Zašišlala s plnou pusou. „Ne, ne, díky už sem jedl a teď ani moc nemám hlad..“ Pronesl s úsměvem.
Až Sakura dovečeřela, došla si do koupelny vyčistit zuby, hupsla do postele a zavrtala se do peřin. Už se chystala uložit ke spánku (sakra, zase něco, co bych nikdy nenapsala… asi něco lítá ve vzduchu) když Kakashi vešel do pokoje s peřinami v náručí.
„Huh?“ Vydala ze sebe Sakura. „Heh, no, víš strašně mě z toho gauče bolí záda, tak sem…“ „Jo tak poď!“ Řekla Sakura a podívala se na Kakasiho ďábelským pohledem a posunula se.
„Tak a už sem tady“ Oddechnul si Kakashi. Když si všimnul Sakuřiného (Sry, ale fakt mě nenapadnul lepší způsob jak to skoloňovat…) pohledu okamžitě ho napadlo asi 100 věcí co by mohli podniknout…
Po chvíli vzájemného dívání se jeden na druhého se Sakura naklonila ke Kakashimu a začala ho líbat. Potom si na něho obkročmo sedla a pokračovala dál. Sundala mu tričko a on jí taky, takže byli nazí do půl pasu. Sakura přešla od pusy ke krku a potom i níž. Kakashi ji začal hladit po zádech. Nejdřív prstáka přejížděl po páteři a pak se dostal ke kostrči. Sakuře bylo jasné co chce udělat, tak si sundala i ten zbytek oblečení který na sobě měla. Chvíli se líbali a pak ji Kakashi v odstraňování oblečení následoval.
„Teď uvidíme, jesi ti ty perverzní knížky k něčemu byli“ Zašklíbla se Sakura. „No počkej!“ Zasmál se šibalsky Kakashi a přetočil si Sakuru tak aby byla pod ním. „ Myslím že tohle chce spíš zážitek, než odbornou literatutu.“ „Tak se ukaž!“ Vyzvala ho Sakura a za chviličku sykla bolestí, ale i vzrušením. Kakashi byl v ní. Tam, zpátky, tempo bylo čím dál rychlejší. Pak se Kakashi opřel o loket a lehl si vedle ní. Sakura hlasitě a rychle oddechovala. „Páni, to bylo nádherný“ Usmála se na něj Sakura a víc se k němu přitulila, takže teď měla hlavu položenou na jeho hrudi. Kakashi se jenom usmál. Po chvíly oba usnuli.(ÁÁ, tohle fakt já nepíšu!!!)
První vzhůru byl Kakashi. Nechtěl Sakuru probudit, tak ležel a jenom ji pozoroval. Byla nádherná(chjo… asi pudu k doktorovi…).
Najednou Sakura zvedla hlavu z Kakasiho hrudi a s úsměvem se na něj podívala.
„Tak jak ses vyspala?“ Zeptal se jí Kakashi „Náááádherně“ Zívla si Sakura a naklonila se ke Kakashimu. Chvíly se jen tak líbali a pak ji Kakashi obejmul a pohladil ji po krku, kam po chvíly sjely i jeho rty.
„Kakashi..“ „Hm…“ odvětil Kakashi a pokračoval ve své činnosti.
„Miluju tě, moc.“ Zašeptala Sakura. Kakashi zvedl hlavu a podíval se na ní. „Já tebe taky.“ Usmál se a přitáhl si ji k sobě blíž…
Celé dopoledne leželi v posteli a povídali si. Odpoledne zašel Kakashi pro něco k jídlu.

Uběhly dva měsíce a Sakura už začínala trénovat. Měli zrovna trénink ve 3:15 na cvičišti.
Po tom co Sai poslal Danzoua do pr….čic s tou jeho „bezcitností“, se stal natrvalo členem týmu 7(Gomen za toho Saie, ale nešlo mě to tam nedat ).
K udivení Naruta, Sasukeho a tak trochu i Saie tam Kakashi se Sakurou dorazily včas. O tom že chodí věděl jenom Sasuke, který slíbil že to nikomu neřekne.
„Tak jo mládeži, dneska už se Sakura nebude jenom dívat a zatrénuje si s náma. Tak nejdřív si dáme na rozjezd takový malý turnaj. Sasuke půjde proti Saiovi, když si Naruto tak šikovně zlomil prst. A já budu bojovat proti Sakuře.“ „Dobře!“ Řekli všichni najednou, až na Naruta, který seděl smutně u stromu a nahlížel do Kakashiho knížky.
„Tak jo, začínáme, vítězové bojují proti sobě! Připravit, pozor TEĎ!“ Bojující dvojce vyrazily proti sobě. Sakura se po Kakashim oháněla pěstmi a on s menší námahou uhýbal. Už byla u něho, a nečekaně mu podkopla nohy, takže Kakashi spadnul na zem. Zarazila mu pěst těsně vedle hlavy a sykla na něj: „Vstávej!!“ A odskočila. Kakashi se rychle zvednul a začal útočit. Chvíli bojovali v taijutsu a pak přišlo i na ninjutsu. Úhyb, útok, to se docela hodněkrát opakovalo.
Mezitím si Sasuke otráveně zívnul, protože jednu nohu měl na Saiovi a druhou mu držel kunai u krku. „Je po tobě!“ Ušklíbl se Sasuke a pustil ho. Sai se mezitím zvednul a protáhl se.
Už pěknou chvilku sledovali stále nekončící boj mezi Sakurou a Kakashim. Když v tom se stalo co nikdo nečekal. Sakura spadla na zem, a chytla se za břicho. Hned k ní všichni přiskočily. „Břicho?“ Zeptal se Kakashi. „J-jo, ale není to tak strašný jako předtím.“ „No nic, dnešní trénink odpadá, musím se Sakurou do nemocnice.“ Po těchto slovech ji vzal do náruče a utíkal s ní do nemocnice.
Nemocnice:
„Hokage-sama!!“ Vtrhnul do kanceláře Kaskashi.
„Kakashi, co se zase stalo?“ Zeptala se Tsunade, když uviděla Sakuru v jeho náručí. „Polož ji na stůl“ Nakázala mu. Kakashi okamžitě udělal co říká.
Tsunade začala s prohlídkou kolem podbříška a břicha.
„Páni!“ Vykřikla Tsunade. „Co se děje?“ Vyštěkl Kakashi, když vyděl jak se na Sakuru dívá.
Tsunade se trochu uklidnila a podívala se na Kakasiho.
„Kakashi, prosím můžete odejít.“ „Jo, ehm… Ano,“ Prohodil Kakashi a odešel.
„Tsunade-sama, co se děje?“ Zeptala se Sakura . „Sakuro, nic ti není, ale…. Myslím že se nemýlím, ale…. Jsi těhotná.“ Usmála se na ni.
„C-co“ Vykoktala Sakura. „Jo, slyšíš správně, je to tak… řekneš mi kdo bude tatínek? Jesi mi to tedna můžeš říct…“ Zeptala se Tsunade.
„P-promiňte, ale já už musím jít.“ Řekla zaskočená Sakura.
„POČKEJ!“ Zařvala Tsunade. „Prosím, Sakuro, teď si odpusť tréninky. Můžeš jít“ Kývla na ní Tsunade.
„Děkuju vám.“ Usmála se Sakura a odešla z kanceláře. Na chodbě na ni čekal Kakashi.

Mno, příští dílek by tady teoreticky mohl být za.... eh.... 3 dny. Ale nwm to určitě...