Prosím, neumírej!!! 03

Další díl, začátku si nevšímejte, ten se mi moc nepovedl, ale myslím že to co se bude dít dál stojí za přečtení. Hezkou zábavu

„ Už je vidím!“ Řekl Sasuke.
„Promiňte, my jsme… no.“ „Zaspali“ Doplnil je Shikamaru a zívnul si.
„Takže už bysme mohli vyrazit.“ Prohodil Kakashi a otočil se na povel k odchodu. „Tak jdeme!“ „Jo“ Řekli všichni jednohlasně a vyskočily na větve stromů.
Cesta probíhala hladce, nikdo neůtočil a nevyskitly se žádné problémy. „Sakuro, jsi vpohodě?¨“ Zeptal se Naruto Sakury, která byla úplně bledá.
„J-jo, je mi f..“ Nedořekla to, protože jí uklouzla noha a spadla na zem.
„Sakurooooo!!“ Zavolal Naruto a už byl u ní. Když si všichni všimli že je Naruto se Sakurou dole, hned k nim seskákali. „Sakuro, co je ti?“ Zeptal se Kakashi.
„Já… chce se mi… zvracet..“ A už běžela za křoví.
„Hééééj, lidi! Je mi to fakt líto, ale musíme se utábořit a zítra ráno pokračujeme v misi.“ Zavelel a šel směrem kam Sakura zaběhla.
„Sakuro, co ti je?? „J-já vážně nevím… vzlyk…. Strašně… mě …… bolí břicho.“ Zavzlykala Sakura a sedla si na zem. Kakashi ji následoval a obejmul ji.
„Uvidíš, všechno bude OK, a když ne, zítra s tebou půjdu do Konohy. Souhlasíš?“ „Tak jo“ Usmála se Sakura a zvedla ruku směrem ke Kakasiho masce. Stáhla ji a naklonila se k němu, Kakashi se nijak nebránil jen čekal co udělá. Sakura se k němu naklonila a políbila ho. Nepřestávali, nechtěli….
Z jejich polibku je vyrušil až něčí hlas… „Hm… to mě mohlo napadnout“ Zašklebil se na ně Sasuke
„Kakashi, prosím můžete nás nachvilku nechat o samotě?“ Zeptala se Sakura a Kakashi jenom kývnul na souhlas a odešel.
„Sasuke proč tohle děláš, proč se mezni nás pleteš?“ „Sakuro, ty děláš že seš slepá, ale ty to vidíš!“ „A co jako? Já jenom vidím Tebe, jak se mi pořád pleteš do života, já nejsem slepá to ty! Myslíš že je to pro mě jednoduchý, nejdřív jsem pro tebe vzduch a ty si jen tak odejdeš k Orochimarovi a pak si přijdeš a čekáš že se ti vrhnu kolem krku?! Všechno jsi skazil!!!“
„Ne Sakuro, prosím tohle neříkej“ Sasukemu stekla slza po tváři
„J..Já miloval jsem tě, už předtím ale neviděl jsem to, moje pomsta mě zaslepila, miluju tě a vždy budu!“ S těmito slovy Sasuke vyskočil a odskákal do lesa.
„Promiň Sasuke, už je moc pozdě“ Zašeptala Sakura a odešla směrem do tábora.
Obněco později:
Všichni byli po večeři a hlídky byli taky rozdělené. Jako první měl hlídku Kakashi a ostatní se ukládali ke spánku.
„A proč nemám hlídku taky já?“ Hádala se Sakura s Kakashim.
„Sakuro promiň, ale musíš se šetřit a navíc co kdyby se ti udělalo špatně?? Pochop, Itachi je blízko a musíme být ostražití.“ „Tak dobře, ale kdyby se něco dělo tak mě vzbuďte!“ „Tak dobře a teď už spi.“ Pohlasil ji po tváři Kakashi a šel zkontrolovat okolí. Sakura si teda lehla a snažuila se usnout.
„Sakuro, Sakuroooo!!“ Ozývalo se ze všech stran. „Pomoz nám honem, Kakashi umírá honem pojď sem!!“ Křičel někdo. Sakura ten hlas nepoznávala, vůbec nevěděla kde je, všechno kolem bylo černě a červeně zbarvené. „Kakashi umírá, prosím POMOZ nám!“ Pořád jí to znělo v uších, nevěděla kde je, co se děje, chtěla křičet, nešlo to. Chtěla se rozběhnout za hlasem ale nemohla se pohnout. Zavřela oči, ale hned je otevřela. Před ní ležel Kakashi a z pusy mu tekl pramínek krve. „Sakuro!! Prosím nechci umřít, teď ne!!!!“ „ Kakashiiiiiiiiii“ Zakřičela a otevřela oči. Uviděla oblohu posetou hvězdami. „Byl to jen sen!“ Řekla si v duchu. Sedla si a uviděla Kakasiho jak sedí u ohně. „Auuu“ Sykla a chytla se za břicho. Svírala jí bolestivá křeč.
„Sakuro!“ Řekl Kakashi a už byl u ní. „Sakuro co ti je? Co tě bolí?“
Ptal se vyděšeně Kakashi. „Ka-Kakashi já..“ Nedořekla to a omdlela.
„Sakuroooo!!! No tak vzbuď se, mluv se mnou!! Sakra!“
Kakashi šel směrem k Sasukemu. „Sasuke, dělej vstávej!!“ „C- co se děje?“ Zeptal se omšele Sasuke. „Sakura, omdlela!“ Vyhrkl Kakashi a v tu ránu byl Sasuke okamžitě na nohou. „Co je, co se děje, kde je?“
„Sasuke uklidni se, prosím vzbuď Naruta a řekni mu že sem odešel se Sakurou zpátky do Konohy.“
„Ale…““DĚLEJ!!! Nemáme čas!“ „Ok, ok, ale neměl bych jít s váma?“ „Ne, to opravdu není nutné“ „Ale když si dáte pauzu sám ji neuhlídáte.“ Řekl Sasuke a šel vzbudit Naruta.
Díky Narutovi byli všichni na nohou.
„Kakashi, co se děje!“ Vyjekla Kurenai. „Musím se Saskurou zpátky do Konohy, omdlela a tep jí slábne!“ „Dobře, tak se nezdržuj a běž!!“ Jen co to dořekla, Kakashi vzal Sakuru do náruče a skákal s ní lesem přímo do Konohy.
„No tak, vydrž už jsme blízko“
Něco po poloedni Kakashi vrazil se Sakurou do kanceláře Hogage.
„Hokage…“ „Kakashi, co tu děl…“ Nedořeklka když viděla jeho výraz a Sakuru v náručí. „Honem, polož ji na stůl!“ Rozkázala Tsunade a rukou smetla pár papírů ze stolu.
Když už Sakura ležela na stole, Tsunade se dala do vyšetřování.
„Ale ne!!! Musí okamžitě do nemocnice!! Musíme jí tam HNED odnést!! Pomoz mi Kakashi… nestůj tam tak a DĚLEJ!! Vřískla a Kakashi hned vzal Sakuru a běželi do nemocnice.
Kakashi seděl v čekárně s hlavou založenou v rukách. Operace už trvala asi 5 hodnin. Když najednou vyšla ze dveří od sálu Tsunade.
„Tsunade-sama, jak to dopadlo!“ Vyskočil Kakashi a změřil si ji pohledem. Tsunade sklopila oči a po tváři jí stekla slza.
„Víš Kakashi, Sakura na minulé misi utrpěla vážné zranení, měla natržené střevo(promiňte, ale v tuhle chvíly mě nic lepšího nenapadlo ) a poraněné plíce. Byla na tom dost vážně, ale jakž takž se nám ji podařilo dát dohromady a dokonce jsme se domívali že bude v pořádku, ale zmýlila jsem se.“ Po tváři jí teď tekly slzy.
„Ale teď se objevily komplikace.. Myslím že jí selhaly střeva….vzlyk…a bojím se že zemře.“ Její tváře teď byli zalité slzami. Už to nevydržela a spadla do kleku na zem.
„Je to teď jenom na ní jestli bude bojovat, nebo to vzdá.“