A rum už nikdy více!

Ách... Další povídka... Mám pocit, že mi hráblo a dělám z toho bajku, páč tohle je povídka, která má být vám výstrahou. "Čeho je moc, toho je moc" Budu doufat, že se pobavíte... ale musím upozornit na ten konec... Pochází z povídky Už nikdy rum! Holt jsem neodolala XD

Tsunade stála na svém Hokážském (bo jak se to skloňuje) balkónku a spolu se Shizune a zíraly někam do dálky. „Je to přesně jak se to říká. Sakura-chan je po vás, Naruto-kun po Jiraiyovi-sama a Sasuke-kun po Orochimarovi.“ Ozvala se po chvíli znechuceně Shizu a odvrátila zrak. Kdežto Tsunade neustále vytrvale zírala na střechu domu a dva lidi, válející se na ní. Pak sklouzla pohledem dolu do ulic a uviděla, jak se o zdi toho domu opírá postava a brousí si zbraně. „Ti dík… Tak když je to teda tak, tak proč se Sakura cumlá na tý střeše s Narutem?! Já jsem na tohle Jiraiyovi nikdy nenalítla.“ Tsunade si dala hlavu do dlaní. Ano, ano měla stoprocentní pravdu. Naruto a Sakura právě vášnivě a hlavně tělesně (ehm, ehm ) debatovali o všem možném a Sasu si dole brousil otráveně zbraně. Ačkoli byl bývalý tým 7 opět pohromadě, Sasuke těm dvoum jako obyčejně dělal křoví a Narutovi poskytoval vhodné aliby, protože Naruto nebyl zas takový svatoušek, jak vypadal.
Naše drahé, dole čekající, křoví otráveně pohlédlo na hodinky. „No konečně… Už jsem si pomalu brousil zuby…“ ozvalo se pronikavé hvííízd a Naru hbitě vyskočil, přičemž se začal bleskurychle oblékat. „Moment! Kam zase pospícháš?! Tak je to, zatraceně, vždycky! Nějaký hvíízd a ty už letíš jak splašenej…“ vrčela Sakura, pak se uculila a přitáhla si Naruta k sobě. „Hej, hej! Já už fakt musím, vždyť to ví-“ snažil se vykroutit Naruto ale jaksi neodolal ehm… dívčí ehm kráse, ehm…
Sasanka obecná si nudou přeci jen začala brousit ty zoubky, chudák (absolutně ho nelituju XD Teda možná, že joo… XD). Po dalších pěti minutách, když už Sasu neměl co brousit, se před něj snesl s provinilým výrazem Naruto. „Když Sakura…“ povzdechl si modroočko a začervenal se. „Jsi jí měl kofnout…“ zašišlal bezzubý Sasuke. „Ale to je tfůj ploblém…“ A oba rychlostí blesku vyrazí bůh ví kam…
„Á, ten chlap ví jak na to…“ Vedle hokážského balkónku stál strom a z toho stromu čouhal dalekohled. „Taky se učil od znalce…“ Ero-sennin se otočil na soudruha Dlouhého jazyka, který v ruce otráveně držel sešit. „Máš všechno?! Jestli ano, tak hurá na další zastávku… Zlatý Naruto, aspoň mi ten sběr usňadňuje…“

„Ahoj květinko moje…“ Naru vrazil do Květinářství Yamanaka a poslušně se vrhl Ině kolem krku. Ta se ale otočila k němu zády, takže se Naruto rozplácl na stěně… Ale nevadí, páč se brzky oklepal a opět se začal k Ině lísat. „Ale noták, copak jsem ti udělal, květinko?“
„Zase jsi přišel pozdě… a cejtím z tebe dívčí vůni, ty sukničkáři!“ prskla Ino. „Já a sukničkář?“ nadhodil Naruto angel face+angel smile a to už se oba váleli za pultem. Po dvou minutách se ozvalo opět hvíízd. Ino se zrovna pokusila Narua políbit, když se jí rozplynul pod

rukama. „Zatraceně, ten hajzl!“ vyjekla afektovaně.
„Hele… nepžemýslel si, že bys někdy udělal klony?“ Sasu a Naru uháněli k domu, dobře skrytému v… listech. Ale nebojte, Zetsu tam nebydlí XD
„Nazdárek beruško.“ Bafnul náš blonďatý cvrček s Kyuubim v těle. „Ježiši marjáá, takový šoky mi dělat!“ zaječela Hinata a pak rázem zčervenala jako fuchsie a skvěle konkurovala světoznámé šprtce Hermioně…
„Jak si se vlastně dneska měla?“ Naru se sbíral ze země a znaveně se opřel o stěnu. To víte, zahýbání je pořádný záhul… „Bezvadně a díky tobě ještě víc…“ Zčervenala opět Hinata a rozpačitě se začala oblékat (Bože, Naru je teké prase… XD). Klidnou atmosféru přerušilo ostré hvíízd a Naruto s provinilým výrazem vyskočil z okna. Hinata se za ním, celá červená, vyklonila a šeptla: „Tak zase zítra…“
„Budem mít zase zpozdění…“ Sasu si prolistoval kalendář. „Je uz dávno tma a měl jsi tam být pžed tmou…“

„Ahojky má skvělá kunoichi!“ Tenten po něm vrhla zářivý pohled. Zatra… budoucí Rokudaime Hokage se sem dostavil… vypadá tak úúža….

„Nepžišlo ti někdy trapný, takle ty holky podvádět?!“
„Šašu…“ Naruto už z něho byl tak zblblý, že už z toho šišlal taky. „Mám tě tu jako alibáka a pžipomínačše, tak mi do toho k***adrát nekecej!“
Nakonec nám Naru zakotvil ve světoznámem klubu ve Zvučné. Dívek tam bylo mraky, pití taky. A díky tomu, že Naruto prohlašoval, že je budoucí Hokage, se na něj dívky lepily jak na mucholapku. Pokud neobstojily, přilepily se na Sasua a bylo jim jedno, že má mašličku a je bezzubý. Naru z toho vyzunkl za dobrou chvíli celou jednu láhev rumíka. A tak když už nemohl rozeznat moc dobře vzhled, vpotácel se na parket a všiml si jedné fakt kočky: blonďaté vlasy, modré oči… a zezadu jí obejmul. „Šmarjá, co to děláš, ty úchyle?!“ Naru si mlhavě vzpomínal, že tenhle hlas už někde slyšel… ale co už… Popadl chudáka dívku, která se statečně bránila a odvlekl jí pryč. První varovný signál měl být ten, že dívka byla nějak plochá. Ale co… holt nemá takový hrudník jako Tsunade, z toho se nestřílí… Dívenka byla tak vyčerpaná, že popadla, během „cesty“, první flašku alkoholu, co jí přišla pod ruku a pořádně se napila…

Naruto se probudil a to s pořádnou kocovinou. Bylo mu divné, že leží v nějakém pokoji, který byl v nějakém pajzlu. Zvedl se a pohlédl vedle sebe. Jahá… holka…. Jenže v tu se ta holka probudila.
„k***adrát, co tu děláš, Deidaro?!“