30 + 3 NA CHATĚ, díl 006 - Krvavá bitka

Dobrodružství chatařů pokračuje Co se stane, když se Lee šprajcne na špatném místě, a jaký to spustí sled událostí? Značení už znáte (červené - moje maličkost, modrá - hAnko), tak nezbývá než popřát hezké čtení.

Čekání na večeři bylo vskutku únavné. Kdo neusnul, ten se snažil něco dělat, a kdo neusnul ani potom, ten koukal do krbu a čekal na spásu. Danieeru zanechala upravování fotek, ukradla Gaarovi Nintendo DS a udělala si tam svojeho psa, další nespící, skrblík Kakuzu a nábožensky založený Hidánek jí koukali každý přes jedno rameno a pořád si tu hru chtěli půjčit. Pein si šel uklidit text a šlehl sebou ve dveřích, když viděl Deidaru, který se místo ke svému plyšovému medvědovi tisknul k Sasorimu.
Nakonec všechny vzbudil Choujiho ohlušující řev: „VEČEŘÉÉÉÉÉÉÉÉ!!!“ po němž se „Přátelé z chatky hAnčina strýce“ poskládali ke stolům v jídelně a nedočkavě se vrhli na jídlo. Znovu nastala ona soutěž, kdo toho víc sní u toho stolu támhle vzadu. A zase soutěžila čtveřice Sasu-Naru-Dani-Lee. Ti, co už dojedli, zakládali fankluby a povzbuzovali.
„Vyhrál jsééééém!“ zaječel Lee a vyskočil tři metry do vzduchu, načež se zaryl hlavou do stropu a nemohl se osvobodit.
„To máš z té svojí síly mládí!“ prohlásil triumfálně Neji, načež Gaara začal mlátit rukou do stolu a chechtal se jak z jara.
„Pomooooc!“ ozvalo se přidušeně ze stropu a majitel hlasu začal zuřivě kopat nohama.
„Kdyby tady byl Gai-kun, už bys byl dole, ale on tu bohužel není,“ zamumlal Kakashi, který projednou odložil Icha Icha.
„Zetsu, sundej ho. Drobí mi omítku do jídla,“ zabručel Naruto a posunul si misku z dosahu sypajícího se prášku.
„A jak asi? Já jsem ninja, ne Bulbasaur!“ odsekl dvoubarevný týpek. Jako vždy pohotová hAnko využila chudáka Kotetsu coby schůdky, totiž vylezla mu na ramena a stáhla přidušeného kluka dolů. Lee chvíli kuckal, pak setřásl bílé hrudky z vlasů a naštvaně se rozhlídnul po spolustolovnících.
„Vy jste teda kámoši, málem jsem se tam zalknul! Pojďte všichni ven, vyzývám vás na souboj! Taková potupa si žádá pomstu, přísahám, že poteče krev!“
„KREEEEEEEEEEEEEEEV!!!“ zařval Gaara nadšeně a jedním skokem byl na dvorku. Kankurou zoufale pokýval hlavou a vydal se za bráškou, aby ho trochu zklidnil.
„To jako myslíš vážně?“ obrátil se na Leeho Kiba.
„Smrtelně!“
„SMRRRRRRRRRRRRRRRRRT!“ vyjeknul Hidan ještě nadšeněji než předtím malý písečnák, načež vystřelil ze dveří jak namydlenej blesk.
„To je banda idiotů,“ povzdechnul si Kakashi. Jiraiya do něj však dloubnul hřbetem Flirtovacího ráje: „Nebuď labuť a pojď, aspoň bude nějaká prča!“
„Tobi je moc unavený na to, aby se rval,“ kníknul človíček v oranžové masce a odebral se na pokoj. Zbytek Akatsuki party však velice rád následoval oslizlého nábožného kolegu na dvůr. Lee se rozhlížel po zbývajících chatařích.
„Tak co, srabi? Zalekli jste se snad síly mládí???“ hAnko si odfrkla: „S náma snad nepočítáš? My jsme tě přece zachránili!“ Popadla Kotetsu za ruku a odvlíkla ho neznámo kam, kde pak dělali neznámo co. Asuma a jeho věrný stín Shikamaru prohlásili, že se kliďo zůčastní souboje pod širým nebem, neboť si stejně chtěli jít zapálit. Kibovi zaplály očička a vysublimoval společně s nimi.
„Teda, ten Asuma je hroznej, učit malý děti kouřit... Copak neví, jak to škodí zdraví?“ zahlásila Ivana, načež z kapsy vytáhla balíček mentolových cigaret a vyrazila na dvůr. Nakonec se všichni pod nějakou záminkou ocitli venku...
„Fajn, kdo že je rozhodčí?“ zeptal se Lee, který se nemohl dočkat, až někoho zkope do krychličky.
Na zahradu přišel ten nejtvrdší soudce z chaty – Danieeru. Jen málokdy uznala něčí vítězství a co se týče pravidel, tak s těma byla hodně na štíru, neboť je sama zásadně nedodržovala. Doprovázeli ji samozřejmě naši tři ninkeni - Akamaru si lebedil na její hlavě, Valy na pravém rameni a Pakkun na levém.
Jako první proti Leemu nastoupil Gaara, celý žhavý na tu krev, kterou tlustoobočnatec sliboval. Měl štěstí, že v blízkosti jednoho kilometru (čti přímo na dvoře) se nacházelo pískoviště, neboť bez písku by byl úplně nahraný.
„Jenom poznámka, hoši,“ začala jediná holka mezi těmi, které sžírala chuť navzájem se zabít. „Tady platí jediné pravidlo – žádná pravidla!“ Hned na to ji málem zasáhla plastová židle, čirou náhodou letící vzduchem.
„Citovat ten blbej film asi nebyl nejlepší nápad,“ podotkl Pakkun, načež mu Danieeru nacpala do tlamy Gamakichiho.
Zatímco se rozhodčí dohadovala s Pakkunem, kterého Gamakichi šimral jazykem na mandlích, řež začala, a hned velice zostra. Všichni se mydlili navzájem, vzduchem létalo hodně věcí, jako třeba „Katsu!“ nebo „Síla mládí!“, taky „Tvůj osud je prohrát!“ a občas i „Pomsta!“. Pak se často dalo zaslechnout „Chcípni!!!“, čemuž se Hidan od srdce zasmál a nesmíme opomenout ani „ÁÁÁÁÁÁ!“. Jednou někdo zavřískal „Kde mám peněženku?!“, sem tam se ozvalo „Nééé, Genjutsu nééé!“ a „To bolí, dattebayo!“. Do toho ještě klapání dřevěných zoubků, ukážky, pak si někdo zahrál na Sakuru, zařval „Shannarou!“ a prohodil Naruta oknem. Jednou bylo slyšet „Nešahej na mě, perverzáku!“ a taky „Neviděl někdo mojí knížku?“. Najednou se na balkoně objevil Tobi, stihl zakřičet „Tobi for the rescue!“, skočil a zmizel někde uprostřed bitevní vřavy.
Najednou se ozvalo prásknutí biče a někdo pronesl: „Žáby vládnou světu!“, načež zaznělo plesknutí facky se slovy: „Hadi vládnou světu!“ a následovně horlivé přitakávání: „Ano, Orochimaru-sama!“. Shikamaru z plna hrdla zaječel že „Je to otrava!“, někdo si začal z nudy zpívat „Money, money, money...“ a prach na bitevním poli se vířil tak, že ctihodná rozhodčí viděla houby.
Najednou se z prašného oblaku vykutálela Tobiho maska... Danieeru ji pohotově sebrala a nařídila Valy, ať ji někde bezpečně schová. Valy prohlásila, že ji přidá na supertajné místo, kam Konohamaru uložil již Hidanovu modlitební knížku a odběhla.
Pak bitva utichla stejně náhle, jako začala. Potlučení, potrhaní, krvácející shinobi se váleli na usmoleném plácku, kde jistě dalších sto let tráva neporoste... a všichni upřeně zírali na Tobiho, který ležel tváří k zemi a tiše fňukal.
„Hajzlíci... tak já vás přijdu zachránit a vy takhle... navalte mi tu masku nebo!“
„Nebo co?“ usmál se škodolibě Kisame. „Vstaneš a všechny nás spráskáš na hromadu? To by ti ale bylo vidět do tvářičky, miláčku!“ Tobi se zavrtěl a rozbrečel se naplno. Danieeru k němu přikročila a pokusila se ho utěšit, ale chlapeček jen vztekle plácnul ručkou do země.
„Dokud mi ji nevrátíte, budu tu ležet a nikdo mě nedonutí vstát, ani kdyby pršelo, sněžilo, přiřítilo se tornádo nebo kdovíco! Však byste mě pak oplakali, až bych tady umřel hladem a zimou!“
Danieeru usoudila, že jde do tuhého. Hvízdla na Valču a ta poslušně přihopkala i s maskou. Tobi si ji nasadil, vyskočil hbitě na nožky a naštvaně bývalou rozhodčí, nynejšího provinilého andělíčka, pozoroval. Najednou kdosi začal skandovat: „Pomstu, pomstu, pomstu!“ (hádejte kdo to byl) a postupně se k němu přidávali ostatní. Tmavovláska pohodila hlavou, zasyčela: „Pro mě za mě!“, pak zaujala bojový postoj a vyzývavě hleděla na „pomeranček v županu“, přemýšlejíc, jestli ji vůbec někdo kromě hAnko a Valy má rád. Bohužel to vypadalo, že Dani je poněkud „Loveless“.
„Hele, Tobi, neříkals, že jsi unavenej?“ zkusil se z toho andělíček nenápadně vykroutit, avšak Tobi zavrtěl hlavou, až mu maska málem znova odlítla.
„Snad by ses ho nebála!“ popíchnul hnědovlásku Kakuzu, načež byl sražen do bazénu.
Křidýlka a svatozář okamžitě opustily svoji majitelku a vystřídal je ocas a růžky. Danieeru, která vždycky chtěla být jako Xena z jejích her na PlayStation se postavila do pozice naštvané Tsunade a rukou naznačila, ať se teda Tobi ukáže.
I rozeběhl se chlapík s oranžovou maskou, ale jakmile byl v dosahu, Danieeru použila „Suiton: Kyblík na ocase no Jutsu“ a chrstnula na Tobiho zelenou vodu z bazénu, do které ještě pro jistotu nasypala sůl. Tobi zaječel něco jako „Spaste se!“ a začal pištět nadávky, běhat kolem po dvorku a nevěděl, jak si vytřít šálou oči, když mu Kishimoto-sensei zakázal sundávat masku. Když běžel kolem novodobé Xeny, tak mu natáhla nohu, Tobi upadl a srazil znova do bazénu Kakuzu, který se teprve hrabal ven.
Nadšený sázkař Akamaru zjistil, že poněkud prodělal, protože si vsázel na Tobiho. Ale kdo měl, sakra, vědět, že Dani bude zákeřnější než „Akatsuki“ skrblík. Nakonec Tobiho přivázala šálou na větev stromu - hlavou dolů! Pak zdrhla do chaty, zabouchla za sebou dveře od pokoje a psala si do deníčku vítězný zápis.
Oknem k ní doléhaly různé hlášky, jako „Tobi, ty jseš chabej“ nebo „Není ani Genin a už tě dokáže porazit“ a pak se to stalo.
„Tobi... chtěl sis tady ležet, tak si tu budeš viset!“ prohlásila Peiňule a byla poslední, kdo zmizel za hlavními dveřmi a nechal Tobiho napospas osudu a nepřízni počasí. Zetsu a Kisame se zašili do rohu a brečeli, neboť zase nemohli spát venku. Danieeru dopsala zápis do deníčku, a chvíli koukala z okna. Nakonec se jí ubohého pomerančku zželelo a vydala se ho odvázat. Jen, co ji Tobísek zmerčil, spustil nadávky, které ve slovníku nemá ani samotný Hidan. Naivní brunetka se však k prskajícímu stvoření přiblížila, povolila šálu a namísto vděku se dočkala nafackování!
„Ty malej zmetku!“ zavrčela a udělala to první, co ji napadlo – strhla Tobimu masku, načež se mohla pokochat jeho tváří...

Varování - další díl může způsobit zdravotní riziko: zranění v důsledku pádu ze židle, zhoršené dýchání a podobně.
Ano, souhlasím s rizikem.
Ne, nesouhlasím s rizikem.