KONOHA vs MAFIE I.

Tak jsem se opět mírně nudila a vymyslela něco pro zasmání, tak kdyžtak napište ňákej koment, ať vím, jestli mám vůbec plodit dál

Byl pátek 13. a v Konoze bylo všechno vzhůru nohama. Každý, kdo se teda podíval poslední dobou do kalendáře, byl schovaný doma a snažil se nic nedělat. Vlastně spíš nic nepodělat, ale jak je známo, věci se umějí podělávat i samy od sebe, a to zrovna v těch nejnevhodnějších chvílích.
Tak tomu bylo i dnes. Tyto útrapy se však netýkaly Gaie, který už třetím dnem skákal po pravé noze okolo vesnice, neboť opět prohrál s Kakashim v kámen, nůžky, papír, a Akamaru, jež ho neúnavně tahal za nohavici hrajíc si na komisaře Rexe.

Naruto měl den stojící za starou belu už od rána.
Nejenže se mu zdálo, že musí za trest prodávat s Ino kytky v krámě jejího otce, ale když vstával z postele, uklouzl na ledabyle pohozené slupce od banánu, ve snaze udržet rovnováhu se zachytil záclony, která se pod jeho vahou utrhla, Naruto se do ní celý jaksi zamotal, zavrávoral, zakopl o nohu postele, přepadl dozadu a nakonec dosedl na jediný, polouschlý, kaktus v pokoji.
Pro svou záchranu musel přivolat dva klony a po pár minutách byl konečně volný.
Posnídal krajíc už dobře 2 dny nepoživatelného chleba a vydal se za Tsunade. Možná to ale nebyl nejlepší nápad. Byl ještě dobrých dvacet metrů před kanceláří hokage a už slyšel její jemný, něžný hlásek: ,,Jak se vůbec opovažuje?!?Něco takového mi posílat! Já myslela, že to snad už mám za sebou!"
Naruto přešlápl z nohy na nohu, otočil se a zdrhal jak cikán před robotou. Zastavil se až venku, poté co se ujistil, že je od Tsunade dostatečně daleko a s nechutí zjistil, že lije jako z konve. Když v tom do něj někdo vrazil.
,,Nemůžeš dávat... to jsi ty."
Byl to Kiba a vypadal opravdu zamyšleně.
,,Co se děje? Proč tady bloumáš v takovýmhle dešti?" optal se Naruto.
,,Ale, ráno jsem si našel páreček blech a nevim, jestli patří Shinovi nebo Akamarovi. A jak sám dobře víš, oba si na nich hodně zakládají. Chtěl jsem se na to Shina zeptat. Neviděl jsi ho někde?"
Po Narutově zavrtění hlavou pokrčil rameny a šel dál. Naruto ho ještě chvíli zmateně sledoval a potom se rozběhl do nemocnice. Po asi čtvrt hodinovém hledání ji konečně spatřil, jak vychází z pokoje ve třetím patře se zdravotní kartou v ruce.
,,Sakuro! Hej, Sakuro!!"
Dívka zvedla hlavu, rozeběhla se k němu a... zarazila mu pěst mezi oči.
,,Co tady tak pořváváš, ty baka, nevíš, že jsi v nemocnici?"
,,Promiň, Sakuro, ale ráno jsem se pro tebe zastavil, abychom šli společně k Tsunade, ale nebyla jsi doma. Tak jsem šel sám a... nevíš, co se jí stalo? Podle jejího hlasu bych řekl, že zrovna nemá svůj den."
Sakura přikývla.
,,O tom mi povídej. Už od včerejšího večera tu máme střevní epidemii, nikdo neví, kam dřív skočit. Naštěští máme na odpoledne zajednané pro děti loutkové představení. Jen doufám, že Sasori dorazí včas a nevytasí se s nějakou moc krvavou hrou, už tak tady všichni zvrací."
Ještě tak spolu rozprávěli a vymýšleli samé za vlasy přitažené důvody, které by dokázaly Tsunade takhle rozparádit, například zastavenou distribuci saké, zrušení místní herny nebo snížení vánočních prémií. Když se náhle a závratnou rychlostí vřítil do chodby Shino.
,,Sakuro, Sakuro, zrovna tebe hledám. Musíš mi pomoct," hulákal a strkal jí pod nos rozevřenou ruku, na níž se choulily dvě mouchy.
,,Podívej, co se stalo. Musíš je zachránit. Já.. trochu jsem trénoval a pak jsem dal všem svým věrným pomocníkům, broukům a tak, chvíli volna a Oskar s Agátou se vrátili takhle, celí promoklí a prochlazení. Co když dostanou zápal plic?!"
Shino se soucitně zahleděl na dvě bezvědomé mouchy, zatímco Sakura s Narutem na něj koukali jak na svaté zjevení. Jako první se vzpamatovala Sakura: ,,Éé, něco s tím udělám, vezmu je rovnou na sál, nesmíme je ztratit."

MEZITÍM U TSUNADE V KANCELÁŘI
Shizune byla vyděšená a krčila se v rožku místnosti, když hokage, fialová vzteky, házela vším možným, co jí přišlo pod ruku. Potom se jako zázrakem uklidnila a posadila se za stůl.
,,Promiň, Shizune, měla jsem tě tehdá poslechnout, když jsi mi radila, ať to nedělám. Ale já jsem nemohla odolat. A teď mi hrozí exekuce. Chápeš to? Chtějí mi sebrat moji milovanou Katsuyu, a to jen kvůli tomu, že jsem dvakrát nezaplatila leasingovou splátku."
Shizune vykulila oči.
,,Já myslím, že teď je pro nás mnohem větší hrozbou Itachi. Je to přece jen velitel mafie a ty mu stále ještě dlužíš nějaké peníze."
Tsunade se na chvíli zamyslela: ,,Ale my jsme se přeci potom vyrovnali jinak a neříkej mi, že si to nepamatuješ. On si teď myslí, že si po pěti letech jen tak příjde a bude mě vydírat? To nedovolím. Vždyť já si od té doby, co mě pustili z léčebny, nepůjčila ani jeník."

I když by se vám na první pohled mohlo zdát, že Tsunade na vesnici nezáleží, opak je pravdou, a hrozbu Itachiho rozhodně nebrala lehkomyslně. Nechala si k sobě zavolat Naruta, Sakuru, Leeho a Kakashiho, kterého po dlouhé době hledání našli na nejvyšší budově Konohy, kde si nestydatě prohlížel Lea a hlídal Gaie, jestli plní úkol prohrané sázky.
Zrovna si pomyslel, že si bude muset od Jiraiyi půjčovat časopisy častěji, když mu Shizune oznámila, že má misi a do tří minut se má hlásit u Hokage. Když tak učinil, s dvacetiminutovým zpožděním a trapnou výmluvou, že Gai rozvířil okolo vesnice písek tak, že nemohl za Boha najít správnou budovu, Tsunade jim vylíčila své trápení s mafií. Poté, co zahlédla jejich vyděšené pohledy, jelikož pověst gangsterského bosse Itachiho byla všem dobře známá, se zamračila.
,,Snad jste si nemysleli, že nemám žádné řešení!"
Zařvala a prohodila oknem židli. Přikázala jim, ať jdou do země Titánů, kde sídlí jediná osoba, z které měl kdy vůbec Itachi strach - Herkules a že ho musí přivést stůj co stůj. Čtveřice vyvolených po sobě zmateně pomrkávala, Tsunade si toho všimla.
,,Tak snad, abyste už šli nebo čekáte, že vám zavolám taxi?!" zařvala a prohodila oknem Shizune.

Naruto, Sakura, Lee a Kakashi si šli sbalit nějaké věci, po deseti minutách se sešli u hlavní brány, dokonce i Kakashi dorazil včas, poněvadž měl stále před očima z okna letící Shizune, a vydali se na cestu.