O všem a přitom o ničem (ep. 004)

K téhle části mého šíleného přběhu jsem neměla moc inspiraci, takže jsem plácala totální kraviny...
prosím, buďte schovívaví...

Minulý díl končí u zanechání Zetsua(???) s Kabutem, aby ho hlídal A NEJEDL
___________________________________________________________

"To bude dobrota...vypadá chutně." navrhovala černá polovina Zetsua.
"To teda nebude. Víš, co říkal Itachi." odporovala bílá.
"Na Itachiho kašlem."
"Tak to teda nekašlem."
"Ale já mám hlad!"
"Jenže já ne!"
Mezitím se Kabuto probral.
"A taky mám chuť!"
"Mě neposloucháš, či co?"
"Ne, to teda neposlouchám!"
"Budeš poslouchat!"
"Nebudu!"
"Jsi ale hrozný nechutný zvíře!"
"Já mám ale fakt hlad!"
"Nech si zajít chuť!"
"Prostě ho snim a hotovo!"
"Ne, nesníš!"
Hádaj se jak děti ve školce, pomyslel si Kabuto.Ale to mi je vlastně vhod... Kdybych se pokusil utéct...
"No tak, aspoň si kousnu!"
"Já ti jednu vrazim!"
"Ne. Já vrazim jednu tobě!"
"To teda nevrazíš!"
"Tak si jenom líznu..."
"To se opovaž! Ještě ho oslintávat!"
Obě Zetsuovy poloviny byly tak zabrané do vzájemné hádky, že si ani nevšimly, že Kabuto utekl a místo svého těla nastrčil klon.
Pche, pomyslel si Kabuto, rozdvojená osobnost. A jedna půlka blbější než druhá. Teď se už jenom dostat za Orochimarem a Sasukem. Sasukemu pár vrazim... A Tak se Kabuto bezpečně dostal z dosahu vražedného Stromečku.

Stromeček ale mezitím pokračoval v hádce, která už vlastně neměla smysl...
"Říkám ti, že ho snim, ať se ti to líbí, nebo ne!"
"A já ti zase říkám, že si máš nechat zajít chuť!"
"Ty se bojíš!"
"To teda nebojim!"
"Seš srab!"
"Ne, nejsem!"
"Ale seš!"
"Ale nejsem!"
"Slušňáčku!"
"Debile!"
"Srabe, srábkovaně proužkovanej!"
"Tak dobře, ale jenom si kousnout..."
Když chtěl ale Zetsu ochutnat svého zajatce, čekalo ho nemilé překvapení.
"Je to klon! Utekl!"
A hned tu byl další důvot k hádce černé a bílé (navzájem se rušící) poloviny Stromečka.
"To je z toho, žes mě nenechal ho sníst!" nadávala černá půlka.
"Ne, to je proto, že jsi ho chtěl sníst!" odsekla bílá.
Takhle se tam hádali nejspíš celý den, jelikož do bitvy nedorazili...

O půl hodiny později, Konoha

..."Tak jste viděla duševní stav Ten-Ten, Tsunade-sama." uzavřela Sakura obhlídku Sasukeho obětí.
"No, to je skvělý.Takhle po ní nemůžeme chtít, aby bojovala. O jednoho schopného ninju míň." postěžovala si Tsunade.
"A to má Orochimaru zaútočit co nevidět."
V tu chvíli se ozvala rána. Pak následovaly výkřiky a Ten-Ten chytla hysterickej záchvat bláznitýdy, kterej byl slyšet po celé nemocnici.
"BACHA! OROCHIMARU ÚTOČÍ! SASUKE NÁS ZABIJE! POMOC!!!" rozléhalo se budovou.
"Co to bylo?"
"Sakuro, běž se na to podívat. Pak mi přijď říct, o co jde. Budu v kanceláři Hokage."
"Provedu!"
Sakura tedy vyrazila za zdrojem té divné rány a výkřiků.
Doběhla k hlavní bráně, která nyní ležela v troskách pod obrovským hadem, žvýkajícím Izumu. Kotetsu ležel na zemi v krvi.
Sakura v duchu zaječela a rozběhla se ke kanceláři Hokage.
"Tsunade-sama! Útok už začal! Izumo je.. no, jaksi sežranej a Kotetsu na tom taky není nejlíp!"
Tsunade rychle svolala všechny shinobi, co sehnala a započala obranu.

Po několika minutách, Konoha, obrana začíná, Kabuto dorazil

Sasuke, schovaný ve stínu Orochiamrova hada pozoroval situaci. Bojovat se mu nechtělo.
"Sakuro..."
mumlal si potichu pro sebe,
"nezapojuj se, prosím..."
V tom ji uviděl. Stála tam, v ruce kunai potříštěný krví, vedle ní několik zvučných ninjů připravených o hlavy a jiné nepotřebné věci. Její modré vlasy vlály ve větru... byla tak krásná... počkat! Modré vlasy??? Odky má Sakura sakra modrý vlasy?! Sasuke si teprve teď uvědomil změnu Sakuřina vzhledu.
Je nádherá!
Sakura stála a hleděla na toho obrovského hada. Lépe řečeno spíš na to, co stálo na jeho hlavě. Rozběhla se, cestou probodla několik nepřátel a konečně vyskočila na hada, Orochimarovi tváří v tvář.
"Orochimaru, ty idiote! Hnusáku, slizoune, zombíku, úchyle, hadí truse..." vyčerpala snad milion nadávek a s maniakální rychlostí se snažila Orochimara zasáhnout. Ten, ačkoliv se zezačátku úspěšně vyhýbal jejím útokům, po chvíli začal polevovat. To byl ten problém-ostří kunaie bez větších problémů projelo bílou rukou.
"Ale, ale, zdá se mi, že jsi silnější, než při našem posledním setkání..." ušklíbl se.
"Taky by ses mi mohla hodit... do sbírky k Sasukemu..."
"Tak s tim nepočítej, hadofluse!"
Sasuke sledoval celý boj. Je dobrá, pomyslel si, ale lorda Orochimaru neporazí. Zabije ji! Zasáhla ho! Teď přestali bojovat, jako by si povídali! Sakura útočí, lord se vyhýbá...
Náhle se stalo něco, co ani jeden z nich nečekal. "Cože?!" Sasuke se neubránil výkřiku. Sakura...Orochimaru...
Jejich rty se spojily do dlouhého, nečekaného polibku.
"Fůůůůj!" Sakura zděšeně odskočila.
"Náhodou, mě to zas tak hnusný nepřipadalo..." Orochimaru si olízl rty.
"Jseš nechutnej!"
"Nepovídej..."
Sakura si nevšimla, že je opatrně zatlačována do slepé uličky...teda ke zdi.
"Neboj se," uklidňoval Orochimaru způsobem, který spíš vyvolával paniku,
"brzy budeš moci být se Sasukem... nebo se mnou... napořád!"
Poté použil TU techniku. TU samou, kterou před lety použil na Sasukeho.
Tu, která mu na něm tak krásně zabrala... Sakura omdlela.

Orochimarovy jednotky se začaly stahovat. V tu chvíli dorazili Akatsuki, kteří však dostali jen vynadáno za pozdní příchod. I když ještě pozabíjeli pár protivníků...
...Konoha utichla. Živí prohledávali bojiště, aby našli zraněné(popř. zabité). Kromě Izuma a Kotetsu byla mrtvá ještě Ino. Koho by napadlo, že Kabuto, předtím tak trochu vyřízený Sasukeho ohnivým jutsu by pro ni byl takový problém?! Vážně zraněná byla Hinata, Kiba, Iruka, Gai, Lee (který uprchl z nemocnice) a Choji. Neji, který byl ráno vyslán na misi s několika dalšími nejmenovanými ninji tomu všemu unikl. Ostatní vyvázli jen s lehčími zraněními.
Jediný, kdo nebyl k nalezení... byla Sakura...

V PŘÍŠTÍM DÍLE:
Co se talo se Sakurou? Je ještě v Konoze?
BONUS: první zmínka o jistém vztahu mezi Narutem a Hinatou.

pokráčko už jsem napsala - http://www.konoha.cz/?q=node/22301