Aishiteru 8

„To už jsem někde slyšel. Teď ten kecal leží pohřbený tři metry v zemi,“ řekl sebejistě Naruto, ale ve skutečnosti si nebyl až tak jistý, že Emeraruda dokáže porazit jen tak snadno. „Každý, kdo se jen pokusí ublížit mým přátelům, zemře,“ Naruto se tvářil vážně. Emerarudo se jen zasmál. „Tím myslíš tu Hyuugu? Je pro tebe tak důležitá? Její Kekkei genkai má na trhu s lidmi dost velkou hodnotu… Jak vidím, přinesli jste mi sem ještě jeden pár byakuganu. Mám to ale šťastný den,“ usmál se Emerarudo a už si v duchu počítal jejich cenu.
„Jejich Byakugan nedostaneš,“ naštval se Naruto. „Je vážně krásná, co myslíš?“ zeptal se Emerarudo a podíval se na Hinatu. „Bude škoda připravit jí o oči…Velká škoda,“ poznamenal a pečlivě si prohlížel Hinatu. To Naruta dokonale vytočilo a vytvořil tři nové klony. „Konec řečí! Bojuj!“ zakřičel Naruto a vrhl se na něj. Emerarudo odlepil oči od Hinaty a zvedl svou katanu.
„Čepel mého meče je neuvěřitelně ostrá. Když k ní přidám ještě svojí čakru, stává se neporazitelnou. Stačí se k tobě jen na pár centimetrů přiblížit a useknu ti hlavu… Přiblížíš se ke mně a zemřeš,“ svými slovy jen Naruta víc naštval. To co Naruto nenáviděl byli lidé, kteří se povyšovali nad ostatní a mysleli si, že jsou něco víc. Nastalo ticho. Naruto přemýšlel o svém prvním kroku. Nesmí se k němu přiblížit moc blízko. Ale jak blízko to bylo?
Naruto vyslal jednoho ze svých klonů. Emerarudova čepel ho zasáhla dvacet centimetrů od jeho těla. Klon se rozplynul.
„Necháváš za sebe bojovat klony? Bojíš se, že by ses rozcuchal?“ Emerarudo se znovu zachechtal a volnou rukou hbitě udělal pár pečetí. V jeho levé ruce se objevil nový meč tvořený pouze čakrou. Teď měl meče dva a jeden vypadal nebezpečněji, než druhý.
„Hra skončila. Teď je na čase zbavit se odpadu. Až tě rozsekám, zbavím se tvojí růžovovlasý kamarádky, protože nemá žádnou cenu. Nemusíš se bát, jsem gentleman. Její smrt bude rychlá a bezbolestná. Potom mi zbývají jenom ti Hyuugové. Hm… Dva páry Byakuganu. Jsem vážně šťastlivec,“ zasnil se Emerarudo a nevnímal útočícího Naruta.
„Varoval jsem tě!“ křikl Naruto a v ruce se mu formoval rasengan. Už byl blízko cíle, když v tom ho zasáhla čepel z čakry. Naruto ucítil silnou bolest ve svém břiše. Spadl na kolena a vykašlával potoky krve. Bolestně zasyčel, což dodalo jeho protivníkovy značnou dávku optimismu. Naruto zvedl hlavu a podíval se na Emeraruda. Už zase se usmíval. Mávl rukou a názorně předvedl Narutovi, co jeho meč dokáže s tuctem stoletých stromů.
„Naruto!,“ zakřičela Sakura a chystala se Narutovi na pomoc. „Stůj Sakuro. Tohle je můj boj, a tak se o něj postarám sám,“ řekl Naruto a pomalu se postavil. „Neříkal jsi, že hra skončila? Tak pojď a předveď mi, co dokážeš!“ zařval na Emeraruda a vytvořil dva klony.
„Zase ty tvoje klony? Zmůžeš se i na něco jin..“ nestačil dokončit větu, protože na něj jeden z Narutovo klonů zaútočil.
„Koukám, že jsem byl až moc laskavý. Víš co? Smrt tvojí růžovovlasý kamarádky bude pomalá a krutá,“ zasmál se ďábelsky Emerarudo a zvedl svojí čakrovou katanu. Z pravé strany k němu přilétla skupinka shurikenů, které na něj hodil klon. Usmál se a jedním mávnutím ruky je zlikvidoval. Nevšiml se ale, že pravý Naruto je teď za ním a v pravé ruce má zformovaný rasengan. Když otočil hlavu, bylo moc pozdě. Ucítil prudkou a nepředstavitelnou bolest v zádech. Upustil svoje meče a padle na kolena.
„Ty! Koukám, že jsem tě podcenil…“ zachroptěl Emerarudo. „To máš za to, že jsi unesl Hinatu… A tohle za to, že jsi vyhrožoval Sakuře!“ zakřičel Naruto a zasadil nepříteli poslední a smrtelnou ránu. Emerarudo dopadl na zem.