Tatsu 04

Poznání

A nastalo ticho. Awe byl mrtvý, věděl to. Nelíbilo se mu to . Ne proto, že by snad chtěl , nebo si přál ještě něco udělat…. No možná pár věcí nedotáhl do konce . jako třeba tuto misi , jako třeba misi ochránit Naruta… možná to nebyla mise ale byl to slib… slib jednomu starému příteli… jednomu člověku, kterého měl rád… jediného kterého znal…vzpomínal na to jak se poprvé setkali…. Byly to úsměvné vzpomínky….

…… chlapec se procházel v lese, v nádherném jarním lese. Vše krásně vonělo. Všude bylo plno života. Tento les žil… Byl to jeden z lesů , který obklopoval Skrytou Listovou vesnici.
Chlapec měl světlé vlasy barvy odpoledního slunce, nádherné modré oči nejhlubších zákoutí moří. Oblečen byl do zelené vesty a modrých kalhot, přes ramena měl přehozen plášť , ohnivý plášť , který byl svázán u krku šňůrkami. Dotyčný měl kolem krku náhrdelník a potichu si to šlapal lesem. Bylo vidět , že přemýšlí. Nevěděl že je pozorován a sledován…
Awe stál ve stínu stromů a pozoroval světlovlasého chlapce….

Na co jsem to jen tenkrát myslel ? proč jsem si vybral zrovna jeho , Nebo si on vybral mě? A z jakého důvodu ? to nevěděl , už se to nikdy nedozví, protože pro něj byl tento chlapec už dávno mrtvý….

Pak náhle uslyšel , či spíše ucítil , že něco není v pořádku. Věděl , že když se umírá , tak vše bledne , všude se sklání mlha , která obejme tělo a pokryje mysl závojem , neprostupným závojem….
Něco ale nebylo pořádku, něco bolelo….
Něco nebylo tak jak by mělo….
Něco chybělo….
Ano chybí mi ten pocit odloučení , ten pocit prázdnoty … pocit odchodu …. Odchodu kam ? ….. vím kam … domů 

Cítil jak mu někdo tlačí na hruď , pálilo to ,byla to opravdu velká bolest….
Někdo se mu snaží pomoci…. Aha… jak zbytečné chtěl jim říct…. A komu vlastně… nevěděl … snad Naruto ? Ne ten ne … Naruto neumí žádné lékařské techniky , to věděl probíral se mu totiž myslí….
Pak mu to došlo… snad ta dívka ? ta růžovlasá dívka na kterou vzpomínal Naruto , když málem zemřel ? tu kterou označoval jako svou sestru ? ….
Ano jedině ona to může být… Ale Awe nepředpokládal , že by jakýkoliv člověk měl tak velkou moc a zkušenosti aby zahojil jeho hluboké rány…. Nepředpokládal , bylo to doslova nemožné… jak jen se zmýlil…

Sakuře se námahou na čele perlil pot … bylo to těžké hodně těžké, kdyby to byly jen povrchové rány , uzdravila byl ho ani ne za minutku, ale tohle…. V duchu proklínala Nejiho… střelila po něm ošklivým pohledem…
Neji stál vedle klečící Sakury a tvářil se jako by s tímto neměl nic společného…
„ Co je ?“ zeptal se Sakury, která vypadala dost naštvaně.
„Nic co by mělo být ?“ řekla Ssakura milým hlasem.
„Jen to , že se na mě díváš jakobych to způsobil vše já. Což ostatně není pravda, není to moje vina.“
„Jo tak není ? A koho asi ?“ Sakura už byla na pokraji varu.
Neji se zamračil a stisknul ruce v pěst.
„Pokud laskavě dovolíš, tak byl už dost zmlácený než jsme Vám přišli na pomoc.“ Nejiho nemůže prostě nic rozhodit, tvářil se klidně , ale moc klidný nebyl.
Byla to pravda , Sakura věděla , že měl Neji pravdu , ale nikdy by to neřekla.
„Jo možná ale ty jsi ho musel skoro zabít , že ?“ možná by bylo lepší kdyby mlčela. Neji se na ni podíval pohledem –jsi příliš –hloupá a zbytečná – abys žila.To Sakuru ještě více rozčílilo.
„Myslel jsem , že vám chce ublížit.“ Bránil se Neji.
„Jo tak myslel ? znáš to pořekadlo : jeden hlupák myslel, že,“ale v tom se zarazila , Neji vypadal , že po ní každou chvíli skočí a provede ji opravdu něco ošklivého,,vše ví a zná, ale není to pravda.“ Hezky se z toho vykroutila . Uff pomyslela si Sakura tak tohle bylo o fous.
Kakashi se přišel na ně podívat se slovy :,,Jak to vypadá Sakuro ? dostane se z toho ?“
Sakura jen sklonila hlavu a podívala se do strany:,,možná , ja vážně nevím kdyby“začala mluvit a podívala se opět na Nejiho „kdyby se mi Neji snažil alespoň trochu pomoct, tak by …“
„Neji dělá co může , měli by jste si pomáhat, oba dva víte , že týmová spolupráce je ta největší výhoda jakou můžete mít.“S těmito slovy je opustil a mířil si to přímo k sedícímu Narutovi a dalším, co se opírali a různě posedávali vedle nedalekého stromu.
Sakura se opět podívala na ležícího v bezvědomí. Měla tady ještě hodně práce.
Snažila se soustředit. Po malém Kakashiho kázání se Neji i ona uklidnili.Sakura se soustředila a začala opět léčit když v tom se sem dobelhal Naruto :,,Tak jak ?“
„Jak co ?“Sakura neměla náladu.
„co s ním je ?“
„nic“
„Nic?“
„Ano nic“
„To jako , že mu nic není, Sakuro ?“ nenechal se odbýt Naruto
„Ne ty pako“
„tak c….“Sakura se na něj znechuceně podívala a Naruto zmlkl…. Viděl , jak se strašně snaží a doufal , že Awemu opravdu nějak pomůže….

Awe se probral, měl neuvěřitelné štěstí , nebo smůlu ? Takové myšlenky by mě opravdu neměly napadat… ale napadaly…
Uviděl Sakuru jak klečí vedle něj a namáhavě oddýchává … tak to ona ?
Sakura se na něj podívala a než stačila něco říct …
„Vítej“zamumlal Naruto.
Awe se na něj podíval a usmál se.
Ostatní se zvedli a přicházeli k nim ..
Tak a teď začne výslech…… pomyslel si Awe
A začal….
„Kdo jsi?“vypálil Neji.
„Koho myslíš?“Awe měl dobrou náladu.
„Koho asi?“Neji moc ne.
„Nevím“dobře se bavil.
„Tak ty nevíš?“
„Ne“
Nejimu zahořely tváře a zablýsklo mu v očích.Awe se chtěl rozesmát.
„Kdo jsi?“znovu to zkusil Neji.
„A kdo jsi ty ?“
„Bavíš se dobře?“
„Tak trochu, ty ne ?“
Tahle hra se mu začínala líbit, zajímalo ho jak dlouho to ten chlapec, spíše mladý muž vydrží..Naruto ani necekl a trochu se pohihňával… Má dobrý smysl pro humor , ale s takovou ho neji za chvíli….
„Já se teda nebavím“zuřil Neji „Tak kdo jsi ?“
„Jsem Nikdo“
„Nikdo?“
„Ano Nikdo“ Neji se zatvářil jako by ho rozbolely zuby.
Vzdal to, otočil se a odešel. Výslechu se ujal Kakashi.
„Naruto, ty víš jak se jmenuje a co je zač? Co tady dělá? Kde se tady vzal? A Proč tě zachránil ?“ Kakashi se zdál být výřečnější než obvykle.
Naruto se přestal hihňat a odpověděl „ Vím, ale neměl by to říci sám ?“