Vyjímka z pravidel (04. Kapitola)

Ještě chvilku počkala akdyž měla jistotu,že jsou dostatečně daleko vyšla ze svého úkrytu.
,,Tak zkoušky...? Ta holka tedy byla gennin...."
Zatímco uvažovala nad tím,jaké by asi bylo střetnou se s ní v boji došla až na cetu. Podle Slunce zkontrolovala správný směr a opět se ponořila do myšlenek.
,,No,každopádně by to byla pěkná nuda! Stejně jako tohle putování! Nesnáším samotu. Potřebuji být středem pozornosti a jak to mám tady udělat? Ptáci mě bududou obdivovat jen těžko."

Slunce už se vyhouplo vysoko na oblohu a blížilo se poledne. Z brašny vytáhla rýžové hrudky a dala se do jídla. Přitom ani nezpomalila krok. Do soumraku chtěla být v Konoze. Ať už má to divadýlko za sebou. Když dojedla zahodila ubrousek na zem a prohrábla si havraní vlasy. Bylo opravdu horko a cesta vyla úmorná. ,,Kdybys si tak alespoň měla s kým povídat...!"
Nejspíš svou myšlenku proneska příliš nahlas,protože se za ní v zápětí ozvalo:
,,A já bych ti nessstačil...?"

Prudce se otočila. Stál před ní muž se zvláštně bledou tváří.
,,Ah...to jsi ty."
Dala se opět do chůže a on šel po jejím boku.
,,Čekalass ssnad někoho...?"
,,Ani ne. Jen se divím,co TY děláš tak blízko Konohy."
,,Byla byss překvapená,ale mám v chuuninských zkoušškách ssvůj tým."
,,Cože? Ty?"
,,Ale jisstě..."
Spojil ruce v několika pečetích a v okamžiku ořed ní stál někdo naprosto jiný. černé vlasy stažené so ohonu,v zelené vestě a černých kalhotách.
,,Nojo. Ty tvoje proměny."
,,Nebavme sse už o mě."
,,A o čem tedy?"
,,Proč ssi tu? že ssess tu tak najednou objevila..."
,,Řekněme,že jsme našla někoho,kdo mě dokázal vrátit zpět. Vadí ti to snad?"
,,To ani v nejmenšším. Vždyť víšš,že pro tebe mám sslabossst."
Vzal ji kolem ramen ale vysmekla se mu.

,,Varuji tě! Neprobouzej staré příběhy..!"
,,Tenkrát jsssi mluvila jinak..."
,,Nech minulost být! Teď už je všechno jinak."
,,Šškoda...škoda,aby tě to nemrzelo..."
Znovu si ji přitáhne k sobě,využije momentu překvapení a vtiskne jí horký polibek.

Za okamžik je ale překvapený on,když dostane ránu pěstí,že musí o pár kroků ustoupit aby si udržel rovnováhu a místo něžně vypadající dívky vprostřed cesty stojí rozzuřená žena. Vlasy jí povlávají kolem hlavy v naprostém bezvětří,oči jí rudě žhnou a proudící chakra je téměř vidět.
,,Já..jsem...tě...varovala Orochimaru!"
Snaží se zachovat si klidnou tvář,i když ho čelist celkem bolí.
,,Uklidni sse Hanako ano? Nechci sss tebou bojovat. Sstejně jako ty víšš,že bys neměla ššanci mě porazit,vím já,že byss to nevzdala,dokud byss nezemřela. A mě by pak zabil tvůj bratr sse ssvými přáteli.Omlouvám sse."
Dívka se pomalu uklidňuje,ale i když už nevypadá tak hrozivě jako před okamžikem pořád ještě nezrušila Sharingam.
,,Jestli to uděláš ještě jednou..."
,,Už sse to nesstane."

Poledne se přehouplo v podvečer a oni bok po boku,jakoby se nic nestalo prošli branou do Listové.
,,Podle toho,co jsi mi řekla byss měla za Hokagem jít hned. Dokud je ješště vyřazovací kolo."
,,Já vím! Ale snad se mohu alepoň najíst ne?"
,,No dobrá. Mášš ješště ráda sshusshi?"
,,Hm...to mám. Ale myslím,že bys mě už neměl doprovázet. Nebylo by dobré,kdyby nás spolu někdo viděl."
,,To mášš pravdu. Alesspoň ne před zkoušškami."
,,Takže zatím sbohem!"
,,Ssbohem Hanako..."

Vešla do nejbližší restaurace a usadila se u stolu. Pohledem zběžně přelétla přez lidi a zastavila se na růžovovlasé dívce se třemi společníky.
Ona už si jí také všimla.
Obě najednou pak vyhrkly:
,,Cože?! TY?!"
,,Co tu děláš holko z lesa?!"
,,Co je ti do toho? Nejspíš nebudeš tak silná jak ses vytahovala,když musíš mít kolem sebe tři ninjy!"
,,Cožééé?! Řekni jí něco Sasuke-kun."
,,Má pravdu. Nejsi moc silná Sakuro."

Sasuke? tak tohle je můj malej bráška...

Do hádky se vloží stříbrnovlasý muž.
,,Myslím,že by ses nám měla představit. Vidím,že jsi z listové,ale nikdy jsem tě tu neviděl. A ty Sakuro,se omluv. Nechovala ses příliš mile.a pokud jde o mně. Jmenuji se Hatake Kakashi."

,,Já jsem Hanako...Myslím,že na příjimení nezáleží. Nebo lépe řečeno,smí ho vědět jen Hokage. Vše je ve svitku,který mu nesu..."
,,Pořád jsi nám neřekla,jakto,že tě nikdo z Konohy nezná."
,,Ty musíš být Sasuke Uchiha viď? Tvá pověst tě předchází a když máš na zádech Uchiha znak..."
Vysvětlí,když vidí překapené reakce.
,,A já? víš,kdo jsem já?"
nevydrží už mlčení blonďatý chlapec.
,,Ty? Ty jsi pěkně hlučný že? Nejspíš Naruto,jestli se nepletu."
,,Máš pravu!"
,,Mohla bys nám už odpovědět?"
opět zasáhne Kakashi.
,,Učila jsem se u soukromého elitního učitele. Jeho jméno nesmím prozradit. Vlastně vám nesmím říci nic. Vše se musí dozvědět až Hokage. Ten pak všem genninům i jejich učitelům řekne to,co uzná za vhodné."
,,No dobrá...necháme tedy toho výslechu. Přišla jsi see najíst,pokud chceš,přisedni si k nám."
,,Děkuji!"

Sedla si na volou židli u kulatého stolu. Bohužel přímo naproti Sasukemu.
Když se na něj zadívala začervenal se a uhnul pohledem.
Sakura se na ní dívala s nenávistí...
Cože? proč se na něj tak dívá?! Toteda nééé,Sasuke-kun je můj!

Naruto chvilku pozoruje Hanako,chvilku Sakuru.
Páni. Je hezčí než Sakura. A vypadá celkem mile...

Sasuke.
Cože? co to dělám? Chovám se jak nějaká holka! Ale ona je tak zvláštní. Úplně jiná než ostatní.

Kakashi
To je opravdu zvláštní. Zajímalo by mě,jestli mluví pravdu. Cítím z ní silnou chakru. A nejspíš má nějaké kekei genkai. Jen vědět jaké...