Princezna vyvolena Měsícem: Únosce zjištěn, 5.díl

Když si byl král jistý, že je Kakashi dost daleko a opravdu nic neuslyší, šel se podívat na "sušenky", které se mezitím vzpamatovali a snažili se zdrhnout.
"Ale, ale, copak to tu vidím? Snad ne snahu o útěk."
"Vy, kdo jste a co po nás chcete?!" řval Naruto.
"Já jsem se ptal první."
"Nebuďte hloupej, je snad očividný, že se snažíme zdrhnout, ne?"
"Stejně tak je očividný, co po vás chci."
"Ne, to teda není očividný!"
"Vzhledem k tomu, že jsem vás nechal v bezvědomí dovést sem, tak to nejspíš znamená, že jsem vás chtěl tak trochu odklidit z cesty."
"Proč?"
"To tě nemusí zajímat. Spíš bych být tebou vymýšlel poslední slova."
"Tss, někdo jako vy nás nemůže prorazit! Koukejte nás pustit, abych vám mohl rozbít tu vaší užvaněnou hubu!!!" křikl Naruto po králi.
"Ale, ale, chlapeček se nám nějak rozčiluje. Radši se uklidni. Nemá smysl se vztekat, za chvíli už s vámi bude stejně konec," řekl zlověstně, otočil se na dva ninji a dal jim rozkaz, "odveďte je do kopky a pak je dostaňte ven z toho pojízdného minivězení."
"Rozkaz. A taky musím uznat, pane, že na to, že vám to pojízdné vězení dala babička, je docela dobrý."
"Jo, já vím. Konečně mi taky dala něco použitelného. A teď už jděte!"
Ninjové jenom kývli hlavou a odešli i s pojízdným vězením a jeho obsahem.

"Tak jo, jak to uděláme?" zeptal se ninja s červenou maskou. Budeme mu říkat červenka.
"Jednoduše to minivězení otevřeme a vyklopíme je z toho a pak rychle zamkneme," odpověděl ninja s oranžovou maskou. Tomu budeme říkat pomeranč.
"Co když zdrhnou?"
"Nezdrhnou, všechno mám pod kontrolou. Tak jdeme na to!" zavelel pomeranč.
"Tak fajn..."
Pomeranč a červenka rychle otevřeli minivězení, vyklopili je z toho a rychle zamkli.
"Hotovo!"
"Hej, co si o sobě myslíte? Koukejte nás pustit!" řval Naruto.
"Uklidni se, chlapečku, nemá cenu se rozčilovat. Stejně tě nikdo nepustí a nikdo tě neuslyší a to platí pro všechny. Ovšem můžu vás uklidnit tím, že vy tři už dlouho trpět nebudete!" zasmál se zle červenka a spolu s pomerančem odešli.
"To nás tady jako nebudou hlídat?"
"Očividně ne, asi nejsou nejbystřejší."
"Lidi, můžete se ztišit, snažím se dospat to, o co nás Kakashi připravil."
"Saii, sakra, unesli nás, jsme zavřený a nemáme ponětí, kde je Kakashi a nevíme, jak se odtud dostat, jak v takovéhle chvíli můžeš myslet na spánek?!"
"Sám nevím."
"... "
"Hele, nechte toho oba dva, radši vymýšlejte, jak se dostat ven."

"Sakra, kde jsou?! Hledám už přes dvě hodiny! To je den tohle, fakt!" mrmlal si Kakashi pro sebe.
"Hmmm, zdá se jako by vám něco chybělo, je to tak?" vysmíval se Kakashimu za zády divně oblečený a nehezky vypadající muž.
"Jak to... víte?"
"Haha, já jak to vim? No, je to vcelku jednoduché. Byl jsem u toho."
"Cože?!" naštval se Kakashi, popadl muže pod krkem a přitiskl ho ke zdi.
"Hele, klid. Uklidni se."
"Nevšiml jsem si, že bych ti během těch pár vteřin dal povolení mi tykat! A teď mluv!"
"C-co mám říkat?"
"Nehraj idiota, moc dobře víš, co po tobě chci! Tak mluv, kde jsou a co si s nimi udělal?!"
"Uklidni se! Říkal jsem, že jsem byl u toho, když vesničtí ninjové sebrali tu tvoji sebranku! To je všechno, co ti můžu říct! Nic víc nevím a nic víc jsem neviděl!"
"Lháři!"
"Já nelžu!"
"Fajn, když nic nevíš, tak tě nepotřebuju a můžu se tě bez výčitek zbavit!" pohrozil mu Kakashi a výhružně zvedl ruku na znamení, že mu jedna přistane.
"Dobře, tak jo! Budu mluvit! Budu mluvit!"
"To se jako bojíš tak moc toho, že ti jedna přilítne?"
"Moc dobře vím, že bych nemusel schytat normální pěstí... Moc dobře vím, kdo jsi!"
"Vážně?! Hmm, zdá se, že jsem populární."
"Tss."
"Zdržování už bylo dost! Teď mluv!"
"Fajn... to král zařídil únos tý tvý bandy."
"Cože?!" divil se Kakashi. Hmm, i když, už od začátku se mi zdál divný...
"Kam je zavřel, kde jsou teď?!" ptal se dál Kakashi naštvaně.
"Zkus hádat!"
"Koukej to vyklopit! Na tohle já nemám náladu!" zavrčel Kakashi a přitlačil ho ještě blíž ke zdi.
"Tak fajn... logicky je zavřel někde na hradě! Ale kde, to ti fakt neřeknu!"
Kakashi už se dál na nic neptal a hned vyrazil směrem k hradu.

U bran si opět podal toho otravnýho strážného a vešel do hradu.

"Vaše veličenstvo!"
"Ano, Borekine? Co se děje?" zeptal se s nezájmem král svého sluhy.
"Jde sem zase ten ninja..."
"Cože?! Jak se sem dostal? A co zase chce?!"
"N-nevím, pane..."
"Jdi mi z cesty!" zabručel král a odstrčil sluhu.
"Dobrý den, vaše veličenstvo," uklonil se Kakashi.
"Dobrý den, pane Hatake. Moji ninjové jsou právě na misi k nalezení vašeho týmu jestli se na to chcete zeptat."
"Ne, nechci! Jenom se chci zeptat, jestli o zmizení mého týmu něco nevíte?"
"Já? Samozřejmě, že ne!"
"Dobře... a třeba tip, kde by mohli být a kdo by je mohl unést?"
"Obávám se, že ne. Pokud už nemáte otázky, rád bych vás požádal, aby jste odešel."
"Dobrá tedy..." řekl Kakashi a vyšel ven z hradu, ovšem ale ještě nebyl za branami. Otočil se, aby se ujistil, že ho nikdo nevidí a rychle zaběhl za hrad, kde si našel schovku.

"Prosím, nemlaťte do toho stolu, nebo se zase roz..." nestihl doříct Borekin, jelikož král svou pěstí ze vzteku zničil stůl.
"Já ho zabiju! Ten idiot mu určitě všechno řekl!" vztekal se král: "Zavolej mi sem někoho!"
"J-jistě," vykoktal Borekin a odešel. Za chvíli se vrátil i s ninjou za zády.
"Co potřebujete, pane?" zeptal se ninja.
"Chci, aby jsi mi sem přivedl tu krysu!"
"Jakou?"
"Tekuho!"
"Tekuho?"
"Ano, Tekuho!"
"Už jdu," řekl ninja a odešel.

"Hej, ty starý pošuku! Ty půjdeš se mnou hezky za králem!"
"Proč? Já nikam rozhodně nejdu!"
"To teda jdeš!" křikl ninja, popadl ho a začal ho vléct směrem k hradu.
"Koukej mě pustit! Co je tohle za způsoby?!"
"Ticho! S tebou se jinak zacházet nedá!" zařval na něj zpátky.
Za nedlouho už byli u krále.
Král k nim přešel a dal ninjovi pokyn, ať odejde.
"Teku, Teku, Teku, co pak jsem se to dozvěděl o tvé zradě?" promluvil král klidným, ale zato děsivým hlasem.
"Já se omlouvám! Já nechtěl, nechtěl jsem mu nic říct, ale on, on mě mohl zabít..." koktal Teku.
"Zbabělče! Nejsi nic víc než zbabělec! A já teď nevidím absolutně žádný důvod, proto aby jsi byl ještě naživu."
"Ne, prosím, nedělejte to, už to nikdy neudělám! Nezabíjejte mě, prosím!"
"Hmm, nemám důvod ti věřit. Stačí, aby ti někdo jenom trochu pohrozil pěstí a ty mu hned všechno vykecáš. Takovéhle já nepotřebuju! Stráže! Odveďte ho do hladomorny, za chvíli si tam pro něj přijdu!"
Stráže ho odvedli do hladomorny a zamkli ho tam.
"Tak, výborně. Teď už jenom chybí se postarat o ty tři a o ni!!!"