Dattebayo!...003-Trees

„Hlavně nám pomozte vymyslet, jak domů!!!“ naštval se Neji.

„Fajn,“ pípl Konohamaru a přestal brečet.
„Búúúúúúúúúúú, škyt, búúúúúúúúú,“ pokračoval Naruto.
„Hele, Naruto, Konohamaru už jaksi nebrečí.“ upozornil Naruta Sasuke.
„Fakt?“ zastavil Naruto slzy a rozhlédl se kolem. Když spatřil Konohamara, jak se na něj tlemí, zrudnul jako rajče a vypadal, že kdyby tam bylo nějaké okno, tak z něj skočí.
„Cha cha cha,“ chechtala se Ino. Když však zjistila, že nikdo jiný se nesměje, zpanikařila a přidala se k Narutovi v hledání nejbližšího okna.
„Ach ta dnešní mládež,“ posteskl si Neji, „Ta vůbec nechápe vážnost situace. Ts ts ts… No, nemám zrovna nejlepší osud.“
„Já ti vždycky říkal, že síla mládí je lepší!“ radoval se Lee v domnění, že s ním Neji bude souhlasit.
„Nic takového jsem neuznal! Jen jsem řekl, že mám strašný osud!“ rozkřikl se Neji.
„Pojď taky hledat okno,“ pobídl Leeho Naruto.
„Proč?!“ nechápal Lee.
„No… Na skákání přece,“ vysvětlil mu to blonďák.
„Aha, jako trénink! Proč si to neřekl hned?!“ zasvítily Leemu očička.
„Z žádnýho okna se skákat nebude!“ zahřímal Neji, nervy nadranc.
„Ano, pane,“ pípla Sakura, která stála vedle Nejiho. Teď už asi bude na jedno ucho hluchá, chudinka.
„Hele, víte, co mě teď napadlo?“ dělal se Sasuke chytrým.
„Ne, jak to asi tak máme vědět?!“ křičel Neji.
„Řečnická otázka, ale to nevadí,“ pokračoval Sasuke. Samozřejmě nemohl promeškat příležitost udělat z Nejiho deb*la. „Tady kapitán říkal, že šli po stromech. Vzhledem k tomu, že jsme venku z lesa, tak jediné stromy jsou tady za mnou…“
„Sasuke-kun, ty jsi tak chytrý!“ vznášela se v sedmém nebi Ino.
„Jo, a ty jsi tak hloupá!“ neudržel Sasuke jazyk za zuby. Ale neměl to říkat. Hned mu totiž přiletěla facka, původ: Inina ruka.
„Jau!“ vyjekl Sasuke a mnul si tvář.
„Neurážet barbíny!“ smála se Sakura. Hned taky jednu dostala, ale Ino pak radši utekla, aby jí to nevrátila. To by jí totiž mohlo rozmazat make-up. Nebo vyrazit zub.
„Chudák Ino,“ poznamnal Neji. „Asi se jí nelíbí její osud panenky Barbie.“
„Safra!“ ulevila si Sakura, „Kde jsou ti naši dva hyperaktivisti?“
„No, tak to už si děláš srandu, Konohamaru!“ ozvalo se z lesa.
„Jdem tam, stejně budeme muset tamtudy,“ rozhodl Sasuke.
„Veď nás, Sasuke-kun!“ pronesla Ino, která se k nim zase připojila. Sakura jí tu facku ale ještě nezapomněla a hned jí ji vrátila. Jediné, co to Ino způsobilo, byla trochu rozmazaná červeň na tváře. Řasenku si pak rozmazala sama, když brečela.
„Ne, nebudu lízt tím křovím!“ řval Naruto. „Ty se tam ještě možná vejdeš, ale já už ne!!!“
„Co to tady máte?!“ zeptal se kapitán Neji. Ale nemusel se ani ptát. Našel Naruta, jak sedí u křoví a Konohamara, jak leží v křoví. Jen nechápal, že Naruto tvrdil, že se do křoví nevleze a přitom by se tam vešel i Jiraya.
„Do tý liščí nory se už fakt nevlezu, Konohamaru! A myslím, že ty bys tam už taky neměl lízt!“ ignoroval ho Naruto.
„Vylezte vy dva a postavte se!“ rozzlobil se Neji.
„Jéžiš, ty máš dneska zase den!“ zavrtěl hlavou Konohamaru a vylezl z křoví.
„Takže! První, co teď uděláte je, že půjdete za námi. A zároveň je to taky poslední činnost, kterou máte dovolenou! Jako jediný jounin výpravy se ujímám velení!“ rozkázal Neji. Nikdo mu neodporoval, dokonce ani Sasuke.
„Fajn,“ pípl Naruto.
„Sasuke, vyrážíme. Jdeš první, ať chceš nebo ne!“ zavelel vůdce. Sasuke vyrazil a všichni ostatní hezky za ním. Šli pomalu, byl to přeci jen výlet…