Akatsuki aneb balada, která zabíjí

Akatsuki, to je naše parta,
červený mrak, toť jest náš znak.
Masoví vrazi, to je naše garda,
škoda jen, že nikdo z nás nemá dobrý zrak,
pak by se nám bijju lépe lovili.

Ovládnout svět,
to je náš plán.
Těd když ho víte,
musíme doufat jen,
že ho nezjistíte dál.
Jinak by si nás šéf,
k obědu dal.

Náš šéf, to je grázl,
má v sobě tisíc tyček.
Možná proto má mozek plný kytiček.
Tak nám místo něj šéfuje jeho manželka,
no jo to je zas pěkná hysterka.

Máme tam taky děcko,
co si myslí, že Madara je.
Má masku jak lízátko,
asi genetická mutace, nebo co to je?

Též je tam holka-kluk,
co si myslí, že "umění je výbuch".

Taky je tam nindža druhu loutka,
ten má uchylku dělat panenky.
No jo, aby to taky nebyly hysterky.

Víte, proč je tu tolik idi*tů?
No přece každý dobrý skončí hlavou dolů,
na těle je lísteček s nápisem
"Jashin je bůh s dopisem".

Každýmu druhýmu zas někdo vyrve srdce.
Vážně díky, za peníze.

Schyzofrenická kytka trpí hladovkou.
No a pak máme mít lednici plnou ?

Je tam ryba, bohužel né k jídlu,
ta je tady leda tak pro zábavu.

Též tu máme Uchihu,
který zas trpí dysleksijí.
Takovou, že ani schody nevidí.

To je asi všechno, o jiných členech nevím a ani nechci.
Trapně končí balada nebo Báseň má, no co já neříkam,
že navrh ve psaní mám.

Málem jsem zapomněl na hadího muže,
ten se ale někde v podzemí klouže,
a zbírá lidské duše.

Ups, to je zas k jinému příběhu,
no ale pro zmizík už nedoběhnu,
protože mi někdo usek nohy
a tak na zemi křičím na bohy:

"Ach, to jste ale idioti,
ani jsem to nedokončil a umírám."

Naštěstí mi vyhověli a konec píšu na smrtelné posteli.
Tam mě dostali Akatsuki.