Školní festival

Expozice

Třetí se díval z okna kanceláře na chaos pod okny a skřípěl zuby. Nesnášel tenhle den a nejraději by ho zrušil, jenže pak by čelil vzpouře dětí Konohy.
Byl totiž čas tradičního školního festivalu Ninjovské akademie. A ty spratkové si vždycky zabrali náměstí před školou a zabarikádovali nejfrekventovanější dopravní tepnu vesnice. Zásoby do obchodní čtvrti se musely dopravovat úzkými uličkami, které se za chvíli zacpaly, nikdo se nikam nemohl dostat. Tedy krom jeho kanceláře, kam chodila jedna stížnost za druhou. Tento den nesnášel všechny ty malé fakany, kterým byl zasvěcený a Prvního, který při budování vesnice nemyslel na dopravní obslužnost.

Mise

Izumo měl jediný úkol, dopravit vůz s ohňostrojem, od skladu s výbušninami doprostřed vesnice. Tedy jednoduchý. On by byl jednoduchý, kdyby se už nejméně hodinu a půl nepohyboval hlemýždím tempem po totálně zacpané Konoze. Bylo hrozné vedro a jemu se doma v ledničce chladilo pivo.
Navíc se za posledních dvacet minut nehnul z místa. Byl unavený. Zavřel oči.

Vzbudil ho naštvaný křik. Rychle se probral; kolona se zase rozjela. Popohnal koně a svraštil obočí. Rozjel se moc rychle, jakoby byl jeho vůz najednou nějak lehčí. Otočil se dozadu a nadzvedl plachtu.
„A do p***le!“
Zatímco spal, mu někdo vybrakoval náklad.

Kolize

Neji seděl v místnosti školní rady a hryzal si pečlivě střižené nehty. Cítil se jak Hinata. Už přes dva měsíce se, jako předseda školní rady, snažil, aby celý festival šlapal jako dobře seřízené hodinky. A teď se mu to všechno sypalo na hlavu. Házení shurikeny si hned po prvních deseti minutách vyžádalo zranění, protože pečlivě vymyšlené bezpečnostní opatření všichni ignorovali. Třída 4.C vykouřila celé východní křídlo budovy, když začala vařit do své „restaurace“ a Chouji snědl zbytek.
Do místnosti vtrhla Tenten a narušila jeho sebelítostnou litanii.
„Máme problém!“
Neji si povzdechl.
„Někdo ukradl ohňostroj!“
Nejiho zděšený výkřik slyšela celá škola.

Genjutsu

Měli půjčený starý sklad na dvoře školy. Zaprášená okna, vrzající dveře a perfektně skřípějící podlaha. Kiba byl hrdy na nápad, že udělají strašidelný dům na náměty cesty Poustevníka šesti cest na horu Yuan. K strašení využívali namalované kulisy, umělou krev a genjutsu. Kiba měl na sobě kostým starce z hory a s nadšením strašil všechny, kteří došli na konec.
Neměli nejmenší problém, tedy krom několika dětí, které budou mít do smrti noční můry a jedné loužičky, kterou museli uklízet. Dokonce se před atrakcí tvořila fronta.
„Shino, vystřídáš mě?“ zakřičel Kiba.
„Já bych rád, ale zmizel mně kostým,“ ozvalo se obratem.

Krize

Iruka patřil k lidem, kteří si školní festival rozhodně neužívali. Ne že by nepřál žákům trochu zábavy, ale musela to být tak masivní akce, která se vždycky nevyzpytatelně zvrhla v katastrofu? A komu to navíc budou dávat všichni za vinu? No přece jemu. Jako kdyby mohl za to, že ti blbečkové minule při polštářové bitce zranili čtrnáct lidí a poškodili pět domů.
Někdo zaklepal.
„Dále!“
Dovnitř se nahrnul Neji, očividně velice rozrušený.
„Co se stalo?“
„Někdo ukradl ohňostroj!“
„Co s tím mám dělat? Tak nebude.“
Nejiho pohled ho vyděsil.
„Umíte si představit, co udělají, až jim to oznámíte?“
„A sakra…“

Ninjutsu

Sasuke dohlížel na neskutečně nudnou disciplínu. Na školním hřišti u umýváren stálo zařízení, které vypadalo jako obří trubka. Jeho účelem bylo, že návštěvník atrakce se postavil k užšímu konci, udělal pár hraných pečetí, zakřičel „Katon!“ a foukl do trubky. Sasuke měl za úkol vypustit trochu plynu ze zásobníku a škrtnou zapalovačem. Výsledkem byl výšleh ohně a nadšení v očích ne-ninjovských dětí. Bylo mu z toho na zvracení. Navíc smrděl kouřem a byl promočený od občasného hašení.
„Sasuke, neměli jsme čtyři náhradní zapalovače?“ zeptal se ho Lee, když ho střídal.
„Jak to mám asi vědět!“ štěkl a naposledy udělal falešný katon.

Peripetie

Shikamaru se zašil do nejzapadlejší třídy v nejvyšším patře. Oficiálně zde měl dohlížet na zápasy v shougi, ale jediný kdo mu dělal společnost, byl jeho otec, se kterým celý den hrál. Pokud tam někdo přeci jen zabloudil, nezdržel se více než deset tahů. Otec to také uvítal, alespoň si odpočinul od manželky.
Jejich klid narušil Neji.
„Výborně, já věděl, že budete tady. Můžete mě pomoct. Potřebuju vymyslet jak udělat improvizovaný ohňostroj, jinak tenhle festival neslavně skončí a ty jsi ten nejchytřejší člověk, co znám. Zachráníš celou akademii!“
Shikamaru se na něj znuděně podíval.
„Trhni si!“ řekl mu a táhnul věží.

Taijutsu

Ino si připadala, že se pro tento den narodila. Do vlasů si vetkala květiny, oblékla si zdobné kimono, půjčila si velké máminy náušnice s rubíny a rtěnkou stejné barvy si přetřela rty. Na tváře si nanesla tradiční bílý make-up a celý měsíc nacvičovala onu elegantně nepřirozenou cupitavou chůzi.
Rozevřela dva vějíře a několikrát je cvičně protočila v rukou. Byla připravena vyjít na pódium a tančit do tónu šamizenu a rytmu bubnů. Sasuke se do ní určitě zamiluje.
„Ino, máme problém!“ to byla poslední věc, kterou chtěla slyšet.
„Jaký?“
„Nemůžeme najít buben.“
„Tak tleskej, vysoký čelo!“ zasyčela a vyšla na pódium.

Katastrofa

Nejimu tekl pot po čele. Za chvíli bude muset předstoupit před dav a oznámit mu to. Tu nešťastnou novinu. A oni zdivočí, rozsápou jeho tělo a kusy masa nakrmí prasata. Pak ho ještě zabije strýc. Hinata totiž měla odpálit první malinkou světlici, těsně před začátkem opravdového ohňostroje.
Vyšel na pódium a viděl všechny ty natěšené obličeje. Uklidnil je pohybem ruky a nadechl se.
„Musím vám oznámit nešťastnou zprávu. Někdo ukradl celý ohňostroj, a proto nebude.“ Dav zašuměl.
Na pódium přicupitala Hinata a v naprosto nejhorší možný okamžik vypustila svoji malinkou světlici. Puf! Konec. Dav zdivočel.
Nad Konohou se rozezněl buben.

Katon

Nikomu nepřišlo divné, že Naruto na celý den někam zmizel. V jednom měl pravdu, doopravdy si ho všímali jen tehdy, když zlobil. Jeho relativní neviditelnost se mu hodila při shánění věcí pro svůj plán. Nejtěžší bylo dostat všechno nahoru na památník. Seděl na vlasech čtvrtého.
Natáhl na sebe kostým a vyčkával. Tenhle plán byl skoro geniální. Celý se třásl napětím. Když se dole na náměstí objevilo světélko Hinatina ohňostroje začal bubnovat. Po chvíli se všechny hlavy otočili směrem k němu a vyčkávali.
Zapalovačem zapálil ohňostroj. Barevná světla naplnila oblohu. Děti propukly v jásot. Naruto byl najednou na chvíli strašně šťastný.