NeoAka Cosplay Team - ep.04 - Zatraceně pěkná ženská

Oro, aka Sasí, měl výjimečně skutečně pravdu. Ať už totiž slečna Haruno vypadala jakkoliv, to, co vešlo do dveří jí bylo podobné jen barvou vlasů a čoček.
Do pokoje ladným krokem na vysokých podpatcích, které hravě strkaly do kapsy i Konaniny speciální skleněné boty, zakoupené kdysi z hecu, že prý na tom neumí chodit, kráčela...žena. Na sobě černou sukýnku tak krátkou, že připomínala spíš kapesníček, a top, který snad tím kapesníčkem dokonce byl, na rukou černé rukavice bez prstů(zato chytře zakrývající dlaně) a na dlouhých nohou síťované punčocháče. Růžové vlasy rádoby-nedbale stažené do drdůlku, z něhož pár neposedných pramenů splývalo na nahá ramena...
Hleděla na přítomné pohledem, který je nutil myslet na věci, na něž by rozhodně myslet neměli, vzhledem k tomu, kdo se v tomto "převleku" skutečně skrýval.

"Ty hele,"šťouchl v tu chvíli Hidan do vedle sedícího Itachiho, "netvrdil nám v jednom kuse, že ani náhodou není ženská?"
Ita-orouš se jen kývl hlávkou, oči stejně jako všichni přítomní přilepené k přicházející krásce.
"Ale no tak, Sasuke-kun," zacukrovala směrem ke kritiku vyřknuvšímu Sasuchimarovi, který v té chvíli poznatelně zbledl, neboť si uvědomil, kým to ta původní růžovovlasá byla vlastně celou dobu posedlá, a kdo se tedy stane Deidasakurovou největší obětí. Navrch se ale rozhodl nedat nic znát a s typicky Sasuovským pohrdlivým výrazem ve tváři na ni pohlédl.
"Sakuro," řekl prostě, "znovu se setkáváme," a v nejbližším okamžiku odběhl z místnosti.
Jinými slovy, zdrhl v záchvatu nepojmenovaného děsu či prostě jen tak z bláznovství.
"Sasuke-kun?" zamrkala Sakurka-Deidarka překvapeně za prchajícím slizounem v Sasankomasce, povzdechla si a došla k uprázdněnému místu na sedačce, čirou náhodou vedle dosud roztaženého Ita-Orouška.
Ten, vida, že vedle něho už nesedí kopie jeho mladšího bratra, vydal ze sebe úlevný povzdech, protáhl ztuhlé končetiny a posadil se konečně trochu normálně. Při tom všem si ale, v rámci své role, nezapomněl smyslně oblíznout rtíky za rádoby-svůdného pomrkávání hadích oček.
"Jashin, nech toho, It-ehm, Orochimaru," poněkud zakoktal Hidanarutík, nevěda, jak dotyčného oslovovat, "je to zatraceně nechutný, -ttebayo!"
"Naruto-kun," protáhl líně Itaoroušek, "ptal sse tě ssnad někdo na tvůj názor?" a dál si nevzrušeně olizoval pusinku.
NaruHidan se vztekle nadechl, aby vypustil na světlo světa několik ze svých vybraných nadávek, avšak vzápětí mu došlo, že Narutínek by něco podobného asi neřekl, a tak jen bezmocně otevřel pusu a zalapal po dechu jako kapr na suchu.
"Hodnej," pochválil ho Ori...teda Itachi a dál si spokojeně olizoval rty.
Deisakurka seděla vedle nich, nožku přes nožku, a neustále koketně pomrkávala hned na jednoho, hned na druhého. Převlečený umělec si neuvěřitelně užíval jejich vilné pohledy, rád, že jim to dává pořádně sežrat. Tvrdili, že vypadal jako holka. Tak ať si to teď vyžerou až do dna!
Co ho trochu udivilo byl ale téměř zklamaný výraz na tváři jeho vlastního imitátora-téměř perfektního DeideiSasoriho. Chtěl se zeptat, co ho žere, či jaký kůrovec to na něj přišel, jenže vážně netušil, jak by to mladá Haruno udělala. Ne, že by se nějak snažil být skutečně jako ona... ale... Nevěděl, čím to bylo, přišel si teď vůči Sasorimu, a nejspíš i ostatním, mnohem nesmělejší.
Ale to ho nesmělo zastavit v plánu pomsty tomu zbabělému Slizounovi! Byl to v prvé řadě on, kdo ho donutil ze sebe tu holku vážně udělat!
...a tak se zvedl, pronásledován pohledy všech přítomných, kromě duchem nepřítomného Sasoriho, a rozhodl se ve své roli pokračovat.

Zdálo se, že i jiná individua si srovnala v hlavě, co se od nich očekává.
"Sakuro-chan," přikvačil si to k němu v tu chvíli Hidanaruto a s téměř naruťáckým úsměvem se zeptal: "nezašla bys na ramen?"
Připadal si jako idiot. Právě tu, ku*va, zval na rande kluka v převleku za holku, která se mu ani normálně nelíbila. Co na tom, že byl teď jejím posedlým fanouškem, hyperaktivním hlupákem Uzumakim.... Jashin, jak jemu to lezlo na mozek. S myšlenkama někde u "vidět tohle Kakuzu, tak umře smíchy," však ale držel úsměv a zkoumal, co všechno pěkného a hezkého ženského na sobě Deidara v převleku měl...
...dokud nedostal ránu mezi oči a s růžovovolasatcovým pokřikem "Shanarooo!" neodletěl kamsi mezi krabice bordelu, naskládané v tomto skla-, um, Orochimarově improvizovaném pokoji.
Nikdo další už se k rádoby-Sakuře nepřiblížil, asi ze strachu o vlastní bezpečí.

Přesuňme se teď k Orosasínovi, zavřenému v koupelně.
"Zatraceně," otíral si čelo kapesníkem, namočeným ve studené vodě, "jak je možný, že Deidara je tak zatraceně pěkná ženská?!"
Měl tendenci začít v zoufalství mlátit hlávkou o zrcadlo, kde se na něj šklebil vyděšený obličej neuvěřitelně ošklivého Sasukeho, zakrývající zmučenou hadí tvář.
Byl v koncích a to to všechno teprve začínalo! Děsila ho představa, že ho takových zážitků čeká ještě víc...a víc... a víc.
Ale snažil se to rozdýchat. Pro vědu se přeci musí obětovat všechno... i kdyby to měla být jeho nevinnost...ehm, tedy, jeho...co vlastně?
V tu chvíli se ozvalo zaklepání na dveře tak jemné, že Orinko vyskočil pár metrů do vzduchu, přičemž narazil hlavou do stropu, z nějž se v tu chvíli začala sypat omítka a ničila mu jeho supersasuvlasy. Tedy paruku, která už se stejně válela na zemi.
"Sasuke-kuuun," slyšel zpoza dveří ďábelský hlas Deisakury, který si tu svou roli zjevně užíval.
"M-moment, hned jsem venku!" odpověděl a počal si rychle upravovat poničený vzhled.
Nechtěl si to přiznat, ale děsil se toho, že by před tou zatraceně pěknou Saku-ehm, Deidarou, vypadal jako idiot s omítkou ve vlasech.
"Ale rychle, Sasuke-kun!" povzbuzoval ho hlas našeptávače za dveřmi, "nebudu tu čekat věčně!"
"To bys ani nemusel," povzdechl si Orosasík nešťastně, než otevřel dveře a vrátil se do místnosti...
...kde mu ta zatraceně hezká ženská, tedy Deidysakura, padla kolem krku.

Zpoza dveří tu situaci sledoval ještě jeden zabiják, skrytý jako obvykle za maskou a hihňal se pod vousy.
"Tobi je možná malý trdlo," zamumlal si pro sebe, než se zase vydal svou cestou, "ale tihle? To je konec."
To, že v tu chvíli už vůbec nezněl jako náš známý trubka Tobík, to snad ani zmiňovat nemusím. A fakt, že se jeho očičko pod maskou ďábelsky lesklo, rozhodně také nebude náhoda.

Poznámky: 

Deidarův povedený/nepovedený cosplay zamíchal myslí nejednomu v Akatsuki. Jak se ale našemu NeoAka týmu bude dařit, až jejich počínání odhalí velký Šéf a jeho Pravá ruka?

Dnešní inspirace...

Versailles
...protože proto.
Nyan cat :3...protože když píšete crazy povídku, musí vám hrabat!

...A chtěli byste vidět, jak Deideisaku přibližně vypadá?

Zde jeden z jeho nevinnějších momentů.

(jedná se o upravenou verzi tohoto obrázku)