Temný Fénix 01

POZOR! Spoiler!

Naruto má velké tajemství. Nezdá se být tím, kým je. Ale proč by se měl odhalit předtím, než bude připraven na klacky, které mu pod nohy hází Rada? Sandaime, který se konečně probudil ze své letargie se snaží ujistit, že v Konoze se zase naplno rozhoří Ohnivá Vůle. Chytrý/Silný Naruto.

Kapitola 1 - Klam

Osoba skrytá pod tmavě šedým pláštěm spěchala z jednoho stínu domu do druhého. Byla tak rychlá, že si jí nikdo nevšimnul. Neměla na sobě nic, co by pomohlo k její identifikaci, přesně jak to bylo v plánu. Pokud by ji někdo identifikoval, mohl by být obviněn z ilegálních činů, jejíž výsledkem by pravděpodobně byla kancelář Hokage. Ne. Dnes bylo v plánu něco jiného. Prázdné ulice jeho domovské vesnice jen napomáhaly jejím plánům. Konečně dorazila ke své skrýši. Zatlačila na kámen ve zdi a ta se bezhlučně odsunula stranou díky zvuk potlačujícím pečetím. Jakmile se osoba dostala dovnitř, tak se zeď zasunula zpět, předstírajíc, že se zde nic zajímavého nestalo.

Osoba rozsvítila lampy, aby se zde mohla rozhlédnout. Byl to kluk asi metr a půl vysoký, štíhlý a měl na sobě tmavě šedé kalhoty, černé obvazy na kotnících, tmavě šedé triko s dlouhým rukávem a šedými chrániči rukou. Na rukou měl černé rukavice s matnými kovovými pláty na hřbetu. Jeho hlava byla krytá kapucí, na obličeji maska nechávajíc odkryté jen levé oko. Kapuci a masku konečně odstranil, aby odhalil neposlušné žluté vlasy stejně jako tři čáry na jeho tvářích.

Sestupoval po schodech za skrytými dveřmi a po pěti minutách chůze dorazil do místnosti, kde se okamžitě rozsvítila světla, která osvěcovala místnost připomínající spíše menší halu. Byl to čtyřúhelník rozdělen na šest částí vysokými zdmi. Jen jedna z těchto částí byla uzavřena. Byla to ta, která měla dveře vzadu na levé straně. Čtyři části byly přibližně stejně velké, ale zbylé dvě byly dvojnásobné velikosti.

Vešel do jedné z menších místností, kde z kapes vytáhnul svitky se zbraněmi a odpečetil první várku zbraní, která obsahovala několik shurikenů a kunaiů, krátký meč, dvě katany, čtyři kodachi, srp na řetězu, balení jehlic, dva fuuma shurikeny a čtyři dýky. Všechny zbraně průběžně umisťoval do patřičných regálů. Větší zbraně, jako třeba meče, umisťoval na zeď vedle. Kluk poté přešel k vedlejšímu regálu, který obsahoval svitky různých druhů. Každý z nich obsahoval svitky jen jednoho zaměření.

Jeden regál měl znamení pro vodu, další pro vzduch, oheň, zemi a blesk. Byly zde i tři nelementární regály, obsahující informace o taijutsu, kenjutsu, fuuinjustu, klanových technikách, politice, významných rodinách, geografii, přežití a strategii. Odpečetil další svitek a roztřídil jeho obsah. Měl by se do nich podívat, ale nyní měl na práci jiné věci. Poslední svitek obsahoval váčky s penězi, které vložil do skrýše.

„Dneska se povedl pěkný úlovek.“ Řekl pro sebe kluk. „Chuuninské zkoušky se mi vždy líbily. Pokaždé na tom jen vytěžím.“
Poté přešel do protějších dveří, kde byla umístěna koupelna s kuchyní v popředí. Pustil vodu, rukou otestoval, jestli je přijatelné teploty a poté si užíval teplo, které jej obklopovalo. Když se umyl, zastavil vodu a osušil se ručníkem ze stojanu.

Pak se převlékl do pyžama a šel do ložnice, kde byl umístěn nábytek, který vlastnoručně vyrobil. Měl šatník, postel a noční stolek. Vybavení jako matraci koupil pod Henge.

Nikdo, ani Stařík Hokage nevěděl o tomhle jeho úkrytu. Ve skutečnosti, v celé vesnici nebylo místa, kde by se kluk cítil v bezpečí. Kromě tohoto úkrytu. Kdyby jej někdo hledal, tak v jeho bytě by našel jen klon, který za něj předstíral, že spí ve své posteli. Bylo to opravdu velké štěstí, že měl ve zvyku pozorovat pravé geninské testy, které si přichystali jejich senseiové. Před třemi lety, když mu bylo devět, sledoval divného stříbrovlasého senseie s maskou na obličeji, jak používá Jutsu. Prvně si myslel, že to jsou jen obyčejné klony, stejné jako se učí na akademii, ale pak se ukázalo, že jejich rozdíl spočíval v tom, že mohly útočit stejně jako originál. Zahlédl pečetě potřebné pro Jutsu, které si vryl do paměti a pak začal trénovat sám.

Kage Bunshin se stalo jeho nejoblíbenějším jutsu. Zaprvé, mohl s jejich podporou udělat více práce. Zadruhé, po dvou týdnech používání zjistil, že když klon zmizí, tak se na něj a ostatní klony přenesou jeho zkušenosti. To mu v jeho tréninku opravdu pomohlo. Celá vesnice jej nesnášela, aspoň co si od útlého dětství pamatoval. Bylo zde jen pár osob, které jej neodsuzovaly. Ani si nepamatoval počet návštěv nemocnice, které musel podstoupit kvůli jejich nenávisti. Našel způsob jak to vyřešit. Věděl, že jediná cesta k tomu, aby porazil kohokoliv, byla ta, že se stal silnější než ti, co jej 'mučili'. Nezajímalo jej, jestli je zraní. Ti, kteří jej tak zřídili, budou platit.

Ale stát se silným se samozřejmě nestane přes noc. Navíc se také potřeboval chovat jako student akademie a neupozorňovat na sebe. Neměl v plánu se nechat popravit příkazem Rady, která ve vesnici byla jeho největší nepřítel. Důvod jejich nenávisti objevil před pěti lety. Po krádežích svitků a knih ze starých a nepoužívaných skladišť v akademii se stal chytřejší. Z jeho pohledu to byla nutnost, aby dokázal v téhle proklaté vesnici přežít. Byl si jistý, že kdyby Hokage nebyl ten jeden z mála, kteří jej neodsuzovali ale podporovali, tak by byl už dávno mrtev. Ale i tak... Hokage stárnul a přestával zvládat svou práci na sto procent.

On, Naruto Uzumaki, byl Kyuubi Jinchuuriki, který na vesnici zaútočil v den jeho narození. Z nějakého důvodu to vesničané věděli, a proto jej ze spojitosti s liškou nenáviděli. Jako kdyby se na místo Jinchuuriki toho démona dobrovolně přihlásil. Ale oni jej místo dvou osob, člověka a démona drženého pod pečetí, viděli jako toho démona. Hlupáci. Dokonce i s jeho samoukou ohledně pečetění věděl, že liška a on, jsou dvě různé bytosti.

Jednoho dne čistil sklad ve Hokage budově jako trest za vtípek, které mu sloužily jako odbourávání stresu z vesnice. Našel tam krabici popsanou Kanji znakem, který znamenal Yondaime. Když ji vytahoval z prachu, tak se říznul o obnažené nodachi. Několik kapek krve z ranky spadlo na krabici. Tyto kapky krve odemkly pečeť, která držela krabici uzavřenou.
Rychle zavázal zranění na ruce a otevřel krabici. Našel v tam několik osobních věcí, které tu po Yondaime Hokage zůstaly. Svatební list, jeho osobní rodný list, kde bylo v kolonkách rodiče zapsáno: Minato Namikaze a Kushina Namikaze nee Uzumaki. Toto zjištění jej šokovalo, ale byla to jeho jediná šance ke zjištění, jestli mu rodiče něco zanechali. Z nějakého neznámého důvodu mu Hokage lhal. Zabolelo jej, že mu Stařík neřekl to, co teď zjistil. Dále zde bylo několik dokumentů bankovních účtů. Tady se dočetl, že zdědil docela velké jmění, dále několik pozemků kousek od Konohy. To mohl zkontrolovat později. Pár obrázků jeho rodičů, které vzal a schoval jej v záhybech oblečení. Dále si všiml, že je zde zapsána poloha domu jeho rodičů, což by bylo skvělé, pokud by byl pořád prázdný.

Zkontrolovat to, se mu zdálo jako docela dobrý nápad. Našel malý domek jen o dvou patrech. Najít jej bylo složité, protože byl skryt pečetěmi. Po necelé hodině našel jednu, která jej vpustila dovnitř. Po bližším prozkoumání bylo jasné, že ten, kdo zařizoval interiér, měl vkus na detaily. Objevil malý svitek s jutsu, hodně poznámek k pečetění se znakem Uzumaki a Skryté Vířivé. Dále tam byl svitek se znakem klanu Namikaze ze země Ohně. Protože do této doby přečetl dvě knihy Historie Klanů, tak znal historii obou.

Tohle jej ještě více rozzuřilo. Měl by být oslovován jako princ, ale jemu by stačilo, kdyby jej oslovovali jako sobě rovného. Z knihy O Namikaze klanu se dozvěděl, že dcera Nidaime Hokage se vdala za dědice klanu Namikaze. To dělalo z jeho otce vnuka Nidaimeho, a jeho osobě pravnuka. Shodaime by byl jeho prastrýc. Jediný z Hokage, se kterým nebyl nijak spojen, byl Sandaime, ale ten se k němu choval jako ke svému druhému vnukovi.

Byl také spojen s manželkou Shodaime, Mito Uzumaki, která si jej vzala z důvodu posílení vztahů mezi Konohou a Uzushio. Mito Uzumaki byla prateta jeho mámy. Našel také zápisy, které říkaly, že jeho máma přišla do Konohy, aby převzala Kyuubiho po staré Mito. Také zde bylo psané, že ji nikdo kvůli Kyuubimu neodsuzoval jen proto, že o tom věděl jen Sandaime a několik nejvyšších úředníků. Proč tedy stejnou věc neudělali i pro něj? Proč vesničané museli vědět, že drží Kyuubiho? Nedávalo mu to smysl.

Shrnul deku z postele, na kterou si pak sednul. Poté nastavil budík, podíval se na fotku rodičů, která stála ve stojánku vedle budíku a usmál se. Zítra by měl vstanout přesně. Nechtěl na sebe zbytečně upozorňovat. Představil obrázek id**ta. Bylo mnohem snažší nechat vesničany aby mysleli, že je nevychovaný a není pro ně nebezpečím. Alespoň do té doby, než by byl dost silný, aby se dokázal vypořádat s následky svého odhalení. Poté by jim ukázal, jak se mýlili. Nepřeskakoval třídy, aby na sebe neupozornil. Byly tu i opakované sabotáže jeho studií, které vyústily v nelibost k vesnici. Kdyby se jen odtud mohl dostat a nebýt okamžitě pronásledován ANBU. Ne. Nejprve musel zesílit. Nechat všechny aby jej podcenili. Dokud Hokage dokázal zabraňovat nejhorším útokům na jeho osobu, tak by měl vydržet. V posledních pěti letech na něj nebyl spáchán žádný vážnější útok. Samozřejmě, že nejhorší útoky přicházely od Uchihů.

Ale dokud kontrolovali Policii, tak proti nim nešlo nic podniknout. Oficiálně, pokud by byl chycen některý z útočníků, tak by byl potrestán. Z neoficiálních zdrojů ale věděl, že si to pohlídali. Byl jedním z mála osob, které byly z Uchiha masakru nadšené. Z jeho pohledu udělal Itachi velmi dobře že je všechny zabil. Ale Naruto sám z toho jen získal. Jeho tajnou skrýš našel jen tři týdny před masakrem. Byla to obrovská shoda náhod.

Zrovna byl na útěku od dalšího shluku napitých vesničanů, a tak hledal něco, kde by se mohl skrýt. V úzké uličce se přitiskl ke zdi, kde se aktivoval mechanismus. 'Dveře' byly umístěny opravdu nízko, což byla příčina, že to nikdo neobjevil. Ihned na to, se po zádech propadl do temnoty. Zeď se okamžitě uzavřela.

Ve tmě začal okamžitě panikařit, pak se pomalu uklidnil a vydal se na průzkum. Celé podzemí bylo naplněno děsivými přístroji. Některé z nich se zdály být užitečné, a tak je ponechal. Pár jich bylo děsivých. Kupříkladu kusy lidských těl naložených v tekutině. Díky bohu jich bylo málo. Možná tak deset. Byl zde i svitek s několika jutsu, několik zbraní, lékařské vybavení a svitky, informace o jedech a ty byly i obsaženy v nádobách kousek dále. Byl si jistý, že pár strojů bylo určeno k mučení.

Stroje přesunul do druhé části místnosti na levé straně. Uložil tam všechny věci, které zde nepotřeboval, ale zároveň je nechtěl vyhodit. Kdo věděl, jestli by se mu mohly v budoucnu hodit?

V noci hned po Uchiha masakru se vplížil do jejich sídla. Hledal svitky a zbraně, které by mohl uložit do sbírky. Našel jich překvapivě mnoho. Dokonce celý pytel. V žádném případě nemohl nechat tolik vědomostí ležet jen tak, nebo nechat ty p*tomce těžit ze znalostí Uchihů. Naštěstí okolo nebyly žádné stráže, a tak bylo poměrně snadné se tam vplížit. Všichni byli zaneprázdněni s hledáním vraha. V tu noc získal sedmadvacet jutsu svitků všech druhů. Většina z nich byla ohnivá. Nechtěl se nechat chytit, a tak se raději vrátil do skrýše.

Během týdne se tam vydal ještě dvakrát, ale čistící čety provedly až moc dobrou práci a všechny užitečné věci zmizely. I když... On sám z toho získal poměrně dost. Teď měl docela dost jutsu, která se mohl učit.

Ze všech svitků, které nashromáždil, se toho docela hodně dozvěděl o taijutsu. Svitky mediků se také hodily, když hledal, kde je tělo nejvíce zranitelné. Genjutsu – tam uvíznul hned na začátku. Chvíli na to, se pokoušel o ninjutsu. Brzy si uvědomil, že jeho hlavním problémem je ovládání chakry. Měl tolik chakry a tak malou kontrolu, že zpackal každé jutsu, které se vyučuje na akademii. Ty zatracené jutsu z Akademie prostě potřebovaly příliš málo chakry. Naštěstí měl i svitek z nemocnice, který popisoval všechny známé způsoby, jak kontrolovat chakru. Byl opravdu rád, že našel tohle místo. Měl totiž kde cvičit, aniž by na to někdo přišel. Přestože se předchozí vlastník pravděpodobně nepohyboval na světlé straně zákona, tak byl nejspíše dobrý shinobi.

Od dob, kdy začal Naruto trénovat v téhle tajné místnosti, tak se naučil, jak předcházet tomu, aby neplatil za jídlo více, než zbytek vesnice. Začal lovit v lesích. Asi čtyři míle od Konohy našel malou mýtinu, kde ninjové normálně nechodí, a založil si tu malou farmu. Zde mohl pracovat v klidu. Špehoval geninské týmy pod velením jounina, aby se naučil zacházet se zbraněmi tak dobře, jak to bez protivníka jen šlo. Brzy na to pracoval na kontrole chakry a začal se učit jutsu nižších úrovní.

Bylo ráno. Naruto se připravil na další den plný utrpení. Nesnášel předstírat, že je id**t. Měl by být označován jako génius. Věděl, že by v souboji porazil jakéhokoliv chuunina a většinu jouninů z vesnice. Jediní, u kterých si nebyl jistý, jsou ABNU a samozřejmě Hokage. Přestože mu bylo teprve dvanáct, tak byl fyzicky silnější, než všechny ostatní děti jeho věku, zahrnujíce toho kluka, který kopíroval Maito Gaie. Nejlepšího Taijutsu specialistu vesnice. Přesto všechno byl omezen tím, kolik toho dokázalo snést tělo dvanáctiletého kluka. Protože měl Kyuubiho, tak se z většiny zranění vyléčil téměř přes noc.

Poslední rok trénoval opravdu intenzivně. Hlavně proto, aby mohl vykonávat mise mimo vesnici. Tento rok byl také posledním, kdy byl veden jako civilista. Někdy si pohrával s myšlenkou, že by vykonal zkoušku o rok dříve, ale jeho šance by se zvýšily, kdyby se stal geninem ve stejném věku, jako ostaní z jeho třídy. Jako syn Yondaimeho by měl být schopen se ubránit nepřátelům, kteří by se chtěli pomstít jeho otci.

Po nějakém čase došel také k závěru, že kdyby Sandaime neměl řádný důvod mu lhát, tak by mu nejspíše řekl pravdu. Stařík Hokage se jej vždy snažil chránit, ale i tak nebyl vždy úspěšný. Rada měla na jeho vkus až příliš mnoho moci, a to jak nad rozhodnutími Hokage, tak i nad zbytkem vesnice. A dokud se z Naruta nestane ninja, tak nebude pod přímým velením Hokageho. Protože byl Hokage jeho oficiální opatrovník, tak byl vždy součástí Narutových trestů za vtípky. Pokud by se stal ninjou, tak by si jej Rada musela přestat všímat. Rozhodně neměl v plánu se vzdát možnosti stát se ninjou.

Díky bohu, že zkoušky byly za dva dny. Konečně by se mohl dostat pryč z Akademie, získat jounina jako senseie a konečně ukázat své schopnosti. Doufal, že by se zde našlo několik osob, které by se k němu mohly chovat alespoň neutrálně.

Zhasnul světla a vyšel z pokoje. Vzal lucernu a vydal se směrem k východu. Byla zde i dírka, aby mohl zjistit, jestli je někdo v okolí, ale jako vždy zde bylo liduprázdno. V této ulici nebyly žádné vchody do domů a byla dostatečně úzká, aby se zde nevyplatilo ukládat věci. Jen několik odpadkových košů bylo na jednom z konců. Otevřel zeď a vystoupil. Měl na sobě oranžovou kombinézu, kterou mu prodavač jako jedinou prodal. Samozřejmě, že byla předražená, ale hned další noc, si vzal i věci, které by se do ceny téhle kombinézy taky vlezly. Tohle dělal vždy. Pokud speciálně pro něj prodavač předražil zboží, nebo jej vyhodil, tak si vzal věci, které mu prodavač dlužil, nebo pro daný obchod vytvořil vtípek.

O jeho 'kompenzacích' nikdo nevěděl. Rada by mu to pěkně spočítala. A protože nikdo nemohl nic prokázat a nikdy žádnou z věcí nenašli v jeho vlastnictví, tak nemohli donutit Hokageho, aby jej potrestal. Ode dne, kdy se naučil Kage Bunshin, tak jej do školy posílal místo sebe a sám šel trénovat na cvičiště. Jedinou vlastnost, která na něm pro vesnici byla pravdivá, byla jeho Nikdy se nevzdám povaha. Vše ostatní bylo předstíráno.

Naruto přišel k Akademii, kde si sednul do zadní části místnosti. Tam položil hlavu na stůl s úmyslem, ještě trochu se prospat. Nikomu to nevadilo. Jediný z učitelů, který se jej pokoušel přimět k věnování se látce, byl Umino Iruka. Naruto věděl, že i on jej neměl kvůli Kyuubimu v lásce, ale prokázal tolik profesionality, aby se nenechal svou nenávistí ovlivňovat. Z tohoto důvodu Iruku respektoval. Neměl jej rád, ale respektoval jej.

Naruto se vzbudil až v době, kdy do třídy vstoupily největší Uchihovy fanynky. Haruno Sakura a Yamanaka Ino jako vždy předvedly svůj hlasitý vstup do třídy.
Všechen ten rozruch jen pro emo kluka, jehož jediným cílem je zabít Itachiho. A ten mizera ani není tak silný. Jistě. Na studenta Akademie to bylo hodně, ale kdyby požádal o pomoc několika ninjů z vesnice, tak by z něj dnes byl už chunin.

Naruto mohl udělat zkoušky už dva roky nazpět, kdyby chtěl, ale rozmyslel si to. Také věděl, že ze Sasukeho se nestane tak dobrý ninja jako z jeho staršího bratra Itachiho. Itachi byl vzácný génius. Byl chytrý a k tomu i silný. Nestávalo se zase tak často, aby se tyhle dvě vlastnosti sešly a vyvážily. Itachi se stal geninem v sedmi, chuninem v deseti, jouninem ve dvanácti a ANBU kapitánem ve třinácti. To byl opravdu úžasný rekord.

Sasuke byl tak zakomplexovaný nenávistí, že mu to bránilo využít všechen svůj potenciál. Jeho nenávist vůči Itachimu jej držela zpět. A to i přes to, že trénoval opravdu hodně a soustředil se na věci, které jej klan učil předtím, než byl vyvražděn. To znamenalo, že měl celkem dobré základy v Uchiha Taijutsu, které se zakládalo na Sharinganu, který Sasuke zatím neaktivoval. Také znal C-rank Katon ninjutsu - Katon: Technika Velké Ohnivé Koule. Naruto věděl, že tohle jutsu Uchihové s oblibou používali. Sasuke byl také nejlepší v trojce ninjutsu, které se vyučovaly na Akademii, stejně jako ve vrhání kunaiů a shurikenů.

Neznal žádná Genjutsu, která se Naruto dokázal naučit až po tisících hodinách tréninku s klony v ovládání chakry. Neměl žádné zbraně krom základních Kunaiů a Shurikenů, které se naučil používat v boji.

Naruto si vzal příklad ze Sandaimeho a naučil se používat Bo-hůl, stejně jako uměl používat Tanto, které si vybral jako záložní zbraň. Sasuke taktéž nevěděl nic o Fuuinjutsu, kde Naruto následoval rodiče a už teď v nich byl na úrovni mistra.

Zatímco Sasuke byl schopný na jeho věk, tak byl hodně daleko od toho, aby jej nazývali géniem. Tento titul se v dnešní době rozdával jako D-rank mise. Hyuuga Neji o ročník výše, Uchiha Sasuke v tomto ročníku a vsadil by se, že by tak nazývali i někoho v nižších ročnících.

Dvě holky které se praly o to, která z nich je hodna toho, aby seděla vedle jejich idolu. Co bylo nového? Kdyby se ty dvě kr*vy podívaly na lavici ve které Sasuke seděl, tak by si možná i všimly, že jsou tam volná dvě místa. Emo jim nevěnoval ani špetku pozornosti. Jen přemýšlivě hleděl na tabuli, jako vždy.

Iruka konečně dorazil a obě holky ihned poslal do lavic daleko od Sasukeho. Poté začal opakovat látku ke zkouškám. Naruto měl v plánu udělat to, co bylo nezbytné aby prošel zkouškou, ale ani o vlas víc. Chtěl mít nízké skóre, aby jej všichni podceňovali a tím pádem by se dostal do stejného týmu jako Sasuke. Jejich skvostný Uchiha přece nesměl neudělat zkoušky. A aby jej udrželi šťastným, tak mu museli dát i silného jounina jako senseie. Naruto věděl, díky svým perfektním schopnostem v oblasti plížení, že tým Jejich Uchihy zkrátka musel projít pravou geninskou zkouškou. Věděl, jací jouninové obvykle berou týmy. Aby prošli testem, stačilo mu vědět, kterého z nich získali jako senseie. Pak stačilo upravit své chování během zkoušky. Dokonce věděl, jakou zkoušku má v oblibě Hatake Kakashi, divný jounin, od kterého zkopíroval Kage Bunshin. Tento muž byl velkým zastáncem týmové spolupráce. Toho by nebylo tak těžké dosáhnout, kdyby přinutil toho Ema spolupracovat za cílem projít.

Jutsu, které dnes opakovali, bylo Henge. Naruto měl svou vlastní verzi, se kterou obvykle uváděl Iruku do rozpaků. Oiroke no Jutsu. Tohle bylo obravdové Henge, žádná trapná iluze úrovně Akademie. Nikdo nepoznal rozdíl. Naruto vytvořil tohle jutsu, aby rozptýlil ty, co jej honili a pak je mohl dorazit. Mohl by přísahat, že pětadevadesát procent vesnice bylo tvořeno perverzáky.

Naruto byl zkoušen u tabule. Použil své Oiroke jutsu. Iruka se zhroutil ze ztráty krve a dívčí osazenstvo třídy chtělo Naruta okamžitě vykastrovat. Blonďák vzal nohy na ramena.

Zamířil do Ichiraku, kde si objednal sedm porcí ramenu. Nesnášel instantní ramen, který se prodával v obchodě. Měl jej příliš mnoho, když byl menší. Bylo to jediné jídlo, které si byl schopen jako jediné uvařit. Ramen v Ichiraku byl chutnější a zdravější. Obsahoval nějaké to maso, rybinu a zeleninu, které jeho tělo potřebovalo.

Lovit a rybařit začal necelé dva měsíce po objevení skryté místnosti. Liška dostávala potřebné živiny, se kterými mohla pracovat. Jeho zeleninovému políčku se docela dařilo a dokonce začal pěstovat i ovoce. Naruto se naučil, jak by mohl žít téměř úplně sám o sobě. S mírným podnebím, jaké panovalo v Ohnivé zemi, se nemusel bát o extrémně chladné počasí, které by mu znemožnilo cokoli pěstovat. Také sbíral oříšky a ovoce ze stromů v lese. To všechno mu umožnilo konečně vyrůst. Když začal chodit na Akademii, byl jeden z nejmenších ve třídě. Teď byl jedním z nejvyšších. Pochopitelně, ještě nedorostl stejné výšky jako jeho otec, Namikaze Minato.

Získávání čerstvého mléka a vajíček se ukázalo jako docela problém, hlavně ze začátku. Jakmile se naučil Henge, tak se vše vyřešilo. Mohl si zajít koupit věci, které potřeboval, a to bez toho, aby jej honili. Nekupoval vše, co potřeboval, protože nechtěl dávat tolik peněz lidem, kteří jej nenáviděli. Mohl s nimi udělat mnohem lepší obchod, když počkal na karavan obchodníků, kteří do Konohy přijížděli dvakrát do roka. Od nich si kupoval věci, které chtěl. Koupil si novou sadu oblečení, které mohl začít nosit, jakmile se z něj stane ninja.

Konečně nastal den zkoušek. Naruto odpověděl na tolik otázek, kolik bylo potřeba na vykonání zkoušky a aby se zbytečně nedostal do problémů během ninjutsu zkoušky. Nevěděl, jak učitelé vezmou jeho klonové jutsu. Vrhání zbraní a taijutsu vykonal na průměr. Nebyl pro něj problém vyřídit děti vesničanů bez toho, aby prozradil, že umí Namikaze i Uzumaki Taijutsu. To mohlo počkat do doby, dokud nebude dost silný, aby s ním nemohl už nikdo jen tak vymést podlahu.

Nastal čas na poslední část. Iruka ohlásil, že mají vykonat klonové jutsu. Naruto si povzdechnul. To byl od Rady jen další hřebík do rakve, ve které si mysleli, že jej mají. Bylo více než známé, že tohle jutsu mu prostě nešlo. Ale se vším tím tréninkem na kontrolování chakry by toho mohl dosáhnout.

Přišel do pokoje, kde na něj čekali Iruka a Mizuki, aby jej mohli otestovat. Naruto, který chtěl projít, se koncentroval a použil nejméně chakry co uměl.

„Bunshin no jutsu!“ vykřikl a objevil se oblak kouře.

Když se to konečně pročistilo, bylo zde dvacet Narutů, kteří by se tak tak daly nazvat řádnými klony. Zabarvení bylo sice trochu slabé, ale byly to klony, se kterými by se dalo pracovat. Naruto si oddechl úlevou. Iruka by to mohl přijmout, i když to nebylo perfektní.

„Tak, to je překvapení Naruto. Nebylo potřeba vytvořit tolik klonů.“ Řekl překvapený Iruka. Narutovi tohle jutsu prostě nesedělo.

„Tohle jutsu jsem trénoval opravdu tvrdě, ale z nějakého důvodu je tohle nejmenší možný počet klonů, který mohu vytvořit a je to opravdu hodně náročné na soustředění.“ Řekl Naruto rozpačitě.

'Zatracený démon. Tohle je přijatelný výsledek a kompletně to mění moje plány. Chtěl jsem jej využít ke krádeži toho Svitku. Byl jsem si jistý, že to nezvládne.' nadával v duchu Mizuki.

„Hm, vypracoval ses. Prošel jsi, Naruto, ale měl bys na tomhle jutsu pracovat, dokud nezvládneš perfektní klony. Potřebují ještě trochu barvy.“ Komentoval Narutův výsledek, když předával čelenku.

„Jako by se stalo Iruko-sensei. Děkuju.“ Řekl Naruto a ani nemusel předstírat radost z toho, že prošel.