Čtyři blesky - 2

Čtyři blesky – 2
V minulém díle jste viděli...
„Nevíte, s kým si zahráváte!“ Řekl hlasitěji Raikage.
Shinobi mu neodpověděli. Ninja s červeným a fialovým bleskem na masce, se jen otočili a odbíhali pryč. V tom Raikage opět ve své plné rychlosti zaútočil, na záda vedoucího komanda. Před Raikagem se ale objevil ninja se žlutým bleskem na masce a nastavil před něj ruce. V tom se mezi Raikagem a “žlutým“ objevila pečeť do které Raikage vletěl. Ozvala se velká rána a Raikage se objevil o několik metrů dál, s pěstí zabořenou v zemi.
„Zdá se, že tohle bude zajímavý souboj, asi si vás trochu vyzkouším.“ Řekl Raikage s úsměvem.

Dva shinobi právě dokončovali svojí missi. Před nimi leželo několik mrtvých těl jejich nepřátel ve velké kaluži krve.
„Vrátíme se, čím déle tu budeme tím je to pro nás riskantnější.“

Oba ninjové okamžitě vyrazili k místu, kde nechali svoje spolubojovníky s vůdcem Oblačné. Nebáli se, že by je Raikage zabil, ale měli strach že se k Raikagemu mohl někdo přidat. Když dorazili na místo boje, Raikage i jejich dva kolegové stáli na proti a zhluboka dýchali.
„Už musíme jít.“ promluvil na dva shinobi.
„Neříkejte že jste za tak krátkou dobu porazili celý tým?!“ podivil se Raikage.
Ninja mu neodpověděl. Všichni čtyři k sobě přiskočili a chytli se ninji v žluté masce. V tom se před Raikagem objevil žlutý záblesk světla a všichni ninjové byli pryč.
Naše čtveřice se objevila před Konohou.
„Běž si odpočinout, přenést nás všechny a na takovou vzdálenost musí být vyčerpávající.“
„Jsem v pořádku.“
„Moc se nepřepínej.“
Všichni vyrazili k Hokage.

V kanceláři Hokage:
„Misse splněna.“ Řekl vedoucí skupiny při podávání informací Tsunade.
„Skvělá práce.“

V kanceláři Raikageho:
„Jak je sakra možné že Konoha má takové lidi?!“ Mluvil si pro sebe zlostně Raikage v kanceláři, kde ho bezradně pozorovala jeho asistentka.
„Pane možná, když nám popíšete informace z bitvy a schopnosti nepřítele, tak naši lidé na něco přijdou.“
„Dobře, uděláme vše abychom je dostali!“
Asistentka Raikageho si pozvala ještě jednoho podřízeného, který již v ruce svíral štětec se svitkem.
„Můžeme začít.“
„Dobře, začal bych tím že oba měli obrovskou chakru, unavovali se stejně rychle jako já, když jsem se snažil co nejvíce navýšit svoji chakru. Dále měli oba úžasnou rychlost, za celý boj jsme si nedali ani jednu ránu. Já je zkrátka nemohl trefit při jejich rychlosti a oni se nemohli dostat přes moje bleskové brnění. Nedal jsem jim příležitost k nějakému většímu útoku. Oba byli výborní v taijutsu a předváděli zkušené pohyby. A taky...“
„Co?“
„Mám pocit jako bych je oba už někdy potkal.“

V kanceláři Hokage:
„Mám pro vás další úkol.“
„Zase?!“ řekl otráveným hlasem jeden z nich.
„Nebojte se teď budete mít pár dní volna, ale za tři dny potřebuji doprovodit na jednu schůzku.“
„Kde?“ Zeptal se hned vedoucí skupiny.
„V Zemi Klidu.“
„O té jsem ještě neslyšel.“
„Právě proto je to také tam.“
„Ok.“
Všichni čtyři odešli z místnosti a dále už šli každý svou cestou.

O Tři dny později stáli všichni i s Tsunade před branou vesnice.
„Můžeme jít?“ Zeptal se vedoucí komanda. Tušil že to nebude poklidná cesta.
„Ano.“
Všichni se dali na cestu, která měla trvat dva týdny tam a dva zpět.
Celá cesta na místo schůze byla poklidná. Schůze proběhla rychle a všichni se vraceli domů. Až při třetím dnu cesty...

„Hokage-sama.“ zašeptal ninja k ní nejblíž.
„Ano já vím.“
Všichni věděli, že je někdo už celý den sleduje. Ale nechtěli ho hned zabít, mohl to být shinobi z Kamenné vesnice a tím posloužit jako zdroj informací.

O několik hodin později:
„Už se bude stmívat, utáboříme se zde. Já pohlídám Hokage-sama a vy připravte tábor.“
Ostatní jen přikývli. Po vydatné večeři jimž byla ryby, si všichni lehli do svých stanů. Hokage měla samosebou svůj osobní.
Neznámí pronásledovat konečně vylezl ze svého úkrytu. Přikradl se ke stanu Hokage. Pomalu rozepínal stan.
„Ani se nehni!“ Řekla osoba svírající katanu u jeho krku. Byl to právě vedoucí skupiny.
V tom se nenápadný cizinec rychle otočil. Ninja s červenou maskou se okamžitě napřáhl k výkopu. Měl sice katanu přímo u jeho krku, ale věděl že by mohl zabít důležitý zdroj informací.
Po útoku od sebe oba shinobi odskočili.
„Kdo jsi?“ Zeptal se vedoucí komanda.
„To jsem přece já.“ Ozval se syčivý hlas. Ninja v dlouhé kápi si pomalu stahoval kapuci z hlavy.
„Kabuto?!“ Vykřikl ze sebe trochu zmatený ninja.
„Proč potřebuješ hokage?“
Odpovědí mu byl zlatý šíp vystřelený z lasa. Chytil ho těsně před zásahem. V tom se na něj řítil další šíp ze předu, zleva letěl obrovský kámen, do zad mu útočili tři podivně vyhlížející postavy a ze předu už útočil Kabuto se svými hady.
„Kage Bunshin no Jutsu.“ řekl ninja. Každý klon vyblokoval jeden útok.
Vedoucí se obrátil ke stanu a uviděl někoho jak drží Tsunade spoutanou. To už byli venku i ostatní členové týmu.
„Kdo jste?.“ Vykřikl jeden z nich.
„Toto je můj tým – Sakon, Tayuya, Jiroubou a Kidoumaru.“ V tomto pořadí si každý sundal kápi z hlavy.
„Vydáme vám Hokage, ale chceme aby jste si každý sundal masku.“ Řekl Kabuto a přiložil Tsunade kunai ke krku.