manga_preview
Boruto TBV 07

Tajemství Sharinganu

anime_simple_red_doll.png

Byla noc. Tmavá, hustá mlha se linula ulicemi Konohy. Mlhou šli dva muži v černých pláštích a kloboucích s rolničkou. Rolička se rozezněla prázdnou ulicí. Tedy skoro prázdnou. V přítmí staré lampy stála malá holčička. V ruce držela starého vybledlého rozpáraného medvídka.
„Jdeš si jdeš,
ani nevíš, kde už seš.
Kapy, kap,
začínáš se trochu bát.
Bucy, buc,
už si běžíš pro pomoc.
Ťapy, ťap,
nevíš, co bys rád.“ Tiše šeptá do noci dívenka.
Oba muži se na sebe podívali, pak se otočili na malou holčičku. Zvedl se lehký vánek, který holčičce prozradil, že už není sama. Prázdné oči stočila na místo, kde stáli tiše klidně členové Akatsuki. Ale jakoby se dívala skrz ně.
„Nejsme sami.“ Zašeptala do tmy holčička. „Ale brzy budeme. Co takhle si zahrát hru?“ podívala se směrem na plyšovou hračku, kterou vzápětí pustila na zem. Zvedl se prach a dutý kovový zvuk se rozezněl.
„Neříkej mi, že to šlo z té hračky.“ Otočil se černovlasý muž na svého kolegu. Ten jen pokrčil ramena. Oba si sundali své slaměné klobouky. Rudé oči nižšího muže zářily tmou. Vyšší, se žraločím obličejem se na ni podíval. Vzal si ze zad Samehadu.
„Kisame, snad nechceš bojovat?“ řekl tiše muž s rudýma očima.
„Jestli to bude nezbytné, musím to udělat, Itachi. Znáš Peina.“
„Znám. Ale cílem mise není bojovat.“ Holčička všechno slyšela, ale zůstávala chladně klidnou.
„Není cílem bojovat,
duši mou do spárů dostat.
Toť náplní mise tvé,
trápit malé dítě.“

Oba se najednou zarazili. Co může vědět o NĚM? Pomyslel si Itachi. Kisame se vzpamatoval z šoku první.
„Půjdeš s námi dobrovolně?“
„Půjdu? Nepůjdu? Co se na tom změní? Nepřestane pátrat, dokud TO nenajde.“ Konstatovala, už bez říkanek.
„Co víš o …“ přemýšlel žralok, jak to říct, „o NĚM?“
„Vím víc, než si umíš představit.“ Sehnula se znovu pro medvídka.
„Kap, kap, kape stále,
neví, že mu někdo nohy zláme.
Spousta tyčí,
hromy křičí,
jeden pokoří,
další se vztyčí.“ Zašeptá si pro sebe, ale tichem se říkanka rozléhá více, než se zdá. Mlha se stále drží při zemi a zdá se, že ještě více zhoustla.

Najednou se mladé dívce podlomila kolena a spadla na zem v křeči. Itachi neváhal a hned se k ní rozběhl. Chytil ji dříve, než si rozbila hlavu o ostrý patník.
„Nevím, co ví, ale nejspíše ví dost o tom, co ji čeká.“ Poznamenal, když se zvedal s dívkou v náručí.
„Měli bychom to zjistit.“ Přišla k Itachimu a zvedla ze země podivného medvídka bez oka. Byl až nezvykle těžký. Jako by byl vyplněn kovovými pilinami. Chvíli se na medvídka upřeně díval, ale pak odvrátil oči. To, co se stalo potom, by nikdo neuhodl.

Kisame následoval Itachiho. Znovu si nasadil klobouček a medvěda stále držel v ruce. Medvídek jako by se zavrtěl. Kisame tomu nepřikládal žádný význam, ale když se podíval na méďu, jeho hlava se otočila, aby viděl Kisamemu přímo do očí.

„I-Itachi!“ Trochu vyděšeně.
„Co se děje, Kisame?“
„T-ten medvěd… On je…“ Neschopen dopovědět.
„Co se děje?!“ už trochu podrážděně. Kisame na něj pouze otočí medvídka s vražedným výrazem.
„Itachi, co se to tu ksakru děje?“ Zeptá se vyděšeně Kisame.

Itachi se podívá na dívenku, která je stále v bezvědomí.
„Myslíš, že to má spojitost… S ní?“
„Nevím, ale proč tak náhle omdlela?“

Najednou se dívka probrala a spustila šílený jekot, při kterém tuhla krev v žilách. Oba muži jako by do země vrostli. Nemohli se hnout. První, kdo proťal ohlušující ticho, byla ona plyšová hračka. Když ji Kisame leknutím upustil, postavil se medvídek na vlastní nohy, a pomalu se belhal k Itachimu, stále držící dívenku.

„Já tě sním!“ Zazněl skřípavý zvuk medvídkova hlasu.
„A já tě sním!“ pokračoval „A budu si hrát! A pak tě sním! Sním tě!! Sním! Sním!!!“ Zvyšoval hlas.
Malá dívenka slezla z Itachiho náruče a chytla medvídka za packu. Uchiha se stále nemohl hýbat, jeho oči byly plné strachu a děsu. Dívenka si začala potichu broukat. Spolu se zlověstným skřípáním medvídkova hlasu, jenž opakoval stále ty dvě věty, to znělo jako složitá symfonie ztělesněného strachu.

Kisame nebyl schopen slova. Neměl ani odvahu se podívat na Itachiho, jestli je na tom stejně.
„Mám mnoho jmen.“ Řekla hlasitě. „Jedno z nich je strach. Další je děs. A ještě jedno je…… Sharingan “ Itachi se vyděšeně nadechl a cukl sebou, když slyšel to jméno. Jak by to jen mohlo být… Proč to tak je? Kisamemu se rozšířily zorničky a upadl na chodník. Byl v okamžitém bezvědomí. Dívenka k němu přišla a zavřela mu oči. Otočila svůj pohled k Itachimu.
„Ty mě znáš.“ Zlověstně zašeptala. „Kolik lidí jsi kvůli mně zabil?“ Nastalo znovu ticho. Jen jemný větřík si pohrával s rolničkou na klobouku stále nehybného muže.
„Hm?!“ Pobídla ho v řeči. „Tak kolik?!“ její hlas práskl nocí jako bič.
„Jen… Jednoho…“ Stále mu ta slova vázla v hrdle.

Jen naklonila hlavu ke straně. „Jednoho?“ Podivila se. „Tvůj kamarád nesnese bolest.“ Malinko se jí zvedly koutky do lehkého úsměvu.
„Bolest…“ Zašeptal Uchiha. „Jak…?“ Zeptal se. Stále tomu nemohl uvěřit. Potkal… JI. Nevěřil, že by mohla být osoba. A ještě nepravděpodobnější bylo, že Ji potkal.
„Jak? Podívej, Můro,“ řekla medvídkovi, „já mu to řeknu. Já jsem minulost. Já jsem přítomnost. I budoucnost. Vím.“

Itachi se stále vzpamatovával z šoku. Jeho kolena se podlomila a musel se zapřít rukama o studený chodník. Z rudých očí mu kanuly slzy, ale tvář nebyla zkroucená smutkem. Padaly na cestu, ale tvář nebyla poznamenána ani hněvem. Dívenka k němu pomalu dokráčela. Začala si zase broukat tu známou melodii.

„Změň svou mysl,
a zůstaň sám.
Změň svůj zvyk,
a sni si dál.“

Mangekyou sharingan. Je to iluze? Je to sen? Co se stalo? Je Kisame opravdu… mrtvý? Nemůže být… To nejde! Není to možné… Jak by to mohlo existovat? Nemůže to být ona! Utápěl se ve své bolesti, která se začala prodírat i skrz jeho kůži. Na rukách i na tváři se začaly objevovat drobné ranky.
„Dnes jsem si pro tebe přišla. Přišla jsem si pro každého. Všichni byli mou obětí.“ Vzala jeho krvavý obličej do svých dlaní. Naklonila ho tak, aby jí viděl do čistě rudých očí. Neměla zorničky.
Jen rudá. Rudá byla všude. Krev. Všude jen krev. Samá krev. Rudá. Krev mísící se s rudou v jejích očích. Krouživý pohyb. Mám závrať. Utápím se v jejích očích. Tolik bolesti. Rudá. Bolest. Krev…

Tělo Uchihy Itachiho dopadlo bezvládně na chodník. Medvídek vycenil zuby.
„A teď tě sním. Sním tě. A sním tě! Sním! Sním tě! Já tě sním!!“ Holčička se otočila k odchodu. Šla temnou ulicí zpátky. Zpátky tam, kam patří. Medvídka už nic nemohlo zastavit. Vrátí se, až zde dokončí svou práci.

Poznámky: 

Moje první dílo, doufám, že se líbí. Lépe řečeno, moje první dílo na Konoze Laughing out loud Zbytek není publikovatelný Smiling Budu ráda za každý komentář Smiling

4.88889
Průměr: 4.9 (18 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele viaverca
Vložil viaverca, So, 2013-03-30 12:52 | Ninja už: 4016 dní, Příspěvků: 2 | Autor je: Prostý občan

totálně úžasná povídka XDDDDDDDDDDD

Obrázek uživatele Hideki
Vložil Hideki, Pá, 2013-04-05 17:22 | Ninja už: 4122 dní, Příspěvků: 124 | Autor je: Pěstitel rýže

Moc děkuju Vio Smiling

Obrázek uživatele Yuki Shikimuto
Vložil Yuki Shikimuto, So, 2013-03-23 12:43 | Ninja už: 4535 dní, Příspěvků: 38 | Autor je: Prostý občan

fak hezké začátek mi připomínal trochu jednu knížku Caddie a Hadrová megie ale je to bombastické ... =)...


Obrázek uživatele Camelia
Vložil Camelia, Pá, 2013-03-22 21:01 | Ninja už: 4687 dní, Příspěvků: 1469 | Autor je: Pěstitel rýže

Na mě to zase tak pžasná atmosféra nebyla, nicméně musím uznat, že příběh to byl zajímavý. Čtyři Smiling

Ach ten sentiment...

Obrázek uživatele Hideki
Vložil Hideki, So, 2013-03-23 09:21 | Ninja už: 4122 dní, Příspěvků: 124 | Autor je: Pěstitel rýže

Děkuju, ocením veškerou kritiku Smiling

Obrázek uživatele Kishiwa no Hoku
Vložil Kishiwa no Hoku, Pá, 2013-03-22 19:03 | Ninja už: 4026 dní, Příspěvků: 1 | Autor je: Prostý občan

:3 tak to bolo úžasné *_* Vážne, aj keď som našla niekde nejaký ten preklep, ale domyslela som si Smiling

Obrázek uživatele Hideki
Vložil Hideki, Pá, 2013-03-22 19:14 | Ninja už: 4122 dní, Příspěvků: 124 | Autor je: Pěstitel rýže

Děkuju, ještě bych se ráda zeptala, kde byl můj překlep? (ať to můžu opravit)

Obrázek uživatele Sarah Nara
Vložil Sarah Nara, Pá, 2013-03-22 18:39 | Ninja už: 4686 dní, Příspěvků: 473 | Autor je: Obsluha v Ichiraku

Wow.. mala som husiu kožu Smiling Nejak som celý ten dej prežívala. Vedela som si úplne predstaviť tú atmosféru ^^ Geniálne, vážne Eye-wink

~FC for mestekova~

Moje FanFiction

Obrázek uživatele Hideki
Vložil Hideki, Pá, 2013-03-22 19:01 | Ninja už: 4122 dní, Příspěvků: 124 | Autor je: Pěstitel rýže

Děkuju Smiling Asi se začnu červenat Laughing out loud
Musím přiznat, že jsem měla dost dobrou "hudbu" jako podklad Laughing out loud

Obrázek uživatele Liea
Vložil Liea, Pá, 2013-03-22 16:59 | Ninja už: 4116 dní, Příspěvků: 40 | Autor je: Pěstitel rýže

Úžasné, super, nejlepší! Laughing out loud

Obrázek uživatele Hideki
Vložil Hideki, Pá, 2013-03-22 19:02 | Ninja už: 4122 dní, Příspěvků: 124 | Autor je: Pěstitel rýže

Lieinko děkuju Smiling A moc děkuju za propůjčení "kapy, kap" což mě inspirovalo k příběhu Smiling

Obrázek uživatele lucathemeh
Vložil lucathemeh, Pá, 2013-03-22 11:26 | Ninja už: 4607 dní, Příspěvků: 393 | Autor je: Pěstitel rýže

Jsem ráda že jsi to tedy na tu konohu dala Smiling
Sama jsem ti řekla že to dobré je, takže po 2 chválím a tentokrát ti to i ohodnotím 5/5 Laughing out loud
P.S.: Jediné co mi nesedí je ten název příběhu co asi má málo společného s dějem.

Obrázek uživatele Hideki
Vložil Hideki, Pá, 2013-03-22 19:00 | Ninja už: 4122 dní, Příspěvků: 124 | Autor je: Pěstitel rýže

Název bylo to nejtěžší, co mě potkalo Laughing out loud Ale po konzultaci s několika lidmi jsme se rozhodli na názvu, jaký má Laughing out loud

Obrázek uživatele Kami-chan
Vložil Kami-chan, Čt, 2013-03-21 23:13 | Ninja už: 4206 dní, Příspěvků: 649 | Autor je: Utírač tabulí na Akademii

Páni, co jiného k tomu říct? Na mě to bylo asi až moc zašifrované, protože jsem některé úseky nepochopila, no moje blbost Laughing out loud na můj mozek je to prostě moc.
Celkově to bylo jak ze slohové tak i z gramatické stránky skvělé. Na jakoby první povídku krása Eye-wink Smiling
I když jen - chudáček Itachí a Kisame Tak teď ti nevím... zlata jedna Smiling

*Chňu*
Kakashi&Kami

"Nikdy, nikdy, nikdy, nikdy se nevzdávej." - Winston Churchill
"Láska je jako vězení, taky nevíte jak se dostat pryč." - Ikusei Kusachi
"Jediný azyl, vždy a všude otevřený pro všechny trpící, je příroda." - Suzume Kusachi
"Vše co kvete jednoho dne uvadne." -Orochimaru

Obrázek uživatele Hideki
Vložil Hideki, Pá, 2013-03-22 18:59 | Ninja už: 4122 dní, Příspěvků: 124 | Autor je: Pěstitel rýže

Děkuju Smiling
Kdybych to trochu nezměnila, tak by to (myslím) nikdo nepochopil, protože všichni, kterým jsem to dala přečíst, to nepochopili Laughing out loud