Kdo jsem?
Kdo jsem?
Jsem Síla.
Stojím v prázdném prostoru. Chci se na sebe podívat, ale nemůžu. Vidím kolem sebe jen červeň. Jako krev.
Cítím jen vztek.
Jen nenávist.
Vidím zrcadlo v dáli. Běžím k němu. Vtom se prudce zastavuji.
Není v něm můj odraz. Vidím skupinku lidí.
Znám je? Ano, kdysi jsem je znal. Možná.
A oni kdysi znali mě. Znali jméno, které já zapomněl.
Ale teď mě určitě nenávidí.
Protože jsem Vztek, jsem Nenávist.
Ještě cítím Jeho. Toho, který vždy první mluvil a byl tak horlivý. Ale teď už je pro něj pozdě. I pro mě. Teď jsem Síla.
Dívám se na ty tváře. Vidím šedovlasého muže s maskou, bělovlasého muže a hnědovlasého muže. Ušklíbnu se.
Vidíte mě? Jste na mě hrdí? Vidíte moji sílu? Těšíte se, až tento svět změním v prach? Vy, kteří jste mi dali svědomí, které nenávidím?
Podívám se na muže se žlutými vlasy a na rusovlasou ženu, která stojí vedle něj.
Vy jste mi dali život, a pak jste ho zničili. Poloviční život vyděděnce. Vy, kteří jste se o mě měli starat.
Prý jste mě milovali.
Ale já už nevím, co to znamená.
Dívám se na chlapce s červenými vlasy.
Ty jsi byl stejný, jako já. Dříve jsme si rozuměli. Ale ty ses dočkal většího uznání. Protože jsi své lidi ochránil. Obětoval se za ně.
Nechápu proč. Byla to slabost.
Pokračuji v průzkumu tváří. Většinu z nich už neznám. Dívám se na ně rudýma očima. Očima nenávisti.
Zastavuji se u ní. Ty růžové vlasy mě dráždí.
Ty sis vybrala jeho místo mě. Vybrala sis toho, koho jsem nenáviděl. To on mi ukázal Sílu, Vztek a Nenávist. Ukázal mi cestu.
Cestu temnoty.
Můj pohled sklouzne na nesmělou, modrovlasou dívku.
Ty jsi mě milovala. Bála ses to říct. Styděla ses za to. Přesto ti děkuji. Ty jsi mě probudila. Probudila jsi sílu, kterou ani Jeho otec nedokázal zastavit. Nikdo mě nezastaví.
Protože jsem Nenávist.
Přistupuji k zrcadlu. Chci se rozmáchnout a roztříštit ho.
Zapomenout. Chci je rozsápat a zapomenout.
Natáhnu ruku. Zvolna ji spouštím k zrcadlu. Pak se zarazím.
Protože oni se usmívají.
Proč to dělají? Vždyť mě nenávidí!
Mizím v zrcadle. Stojím přímo před nimi. Ale nemohu se pohnout.
Stále se usmívají. Pak udělají krok. Jdou ke mně.
Chci je zastavit a zabít. Ale nemohu. Proč?
Pak blonďatý muž a rusovlasá žena natáhnou ruku.
Srst se mi naježí.
A ztuhnu.
Objímají mě. Každý z jedné strany.
Nechápu je. Vtom pláču. Nenávidím je.
Pak se přidají další. Objímají mě a usmívají se.
Najednou slyším hlas: „Kdo jsi?“
V mé mysli se objeví dvě slova. Slova, která jsem zapomněl. Rezonují mnou a já proti své vůli říkám:
„Jsem blonďatý.“
„Jsem modrooký.“
„Uzumaki Naruto.“
No, tohle mě napadlo jednou večer. Ani nevím jak.
Snad se Vám to líbí.
Misia AK (15*): Je to naozaj pekne precítené, len ... neviem si akosi Naruta takto predstaviť. I keď, keď si predstavím Kuramu ... Ale o to je to zaujímavejšie - pozrieť sa na názor a pohľad iných. Páčilo sa mi, ako skoro na každého mal nejakých pár viet, ktorými ich opísal. A ten záver - čo dokáže také objatie a úsmev . Naozaj pekné .
Zvláštní pohled na to máš... velice vydařené, pokud mohu soudit
Asi se může zdát, že na Naruťáka tak trochu nadávám. Ale to spíš na ten konec mangy. To na začátku a to uprostřed si stále nosím v srdci.
Jo, a můžete mrknout i sem, občas tu něco o Naruťákovi i písnu: http://naoki-keiko.blog.cz/
Úžasný nápad moc pěkné
Úžasnýýýýýýýýýýýýýýýý.
Super Vážně... originální
Občas si tak večer ležím v posteli, dívám se na hvězdy a říkám si: Kde mám ku**a střechu?!
Tobiho syn je hodný chlapec! Ne! Tobiho dcera je ještě hodnější chlapec!! *by Somča *
Gaiův táta: Sobečtí lidé jsou... jako kočky. Gai: A chlupatí lidé? Gaiův táta:Taky jako kočky. xDDD
jedním slovem . . . fascinující ^/_\^
"Abychom přežili tak lpíme na tom, co známe a čemu rozumíme a říkáme tomu realita. Ale znalosti a porozumění nejsou vždy jednoznačné. Realita může být jen další iluze." Uchiha Itachi
Super. Na môj vkus možno trochu prikrátke, ale vedela som sa do toho vžiť a páčilo sa mi to. 5/5
Moc pěkné, takové pěkně emocionální a tak vůbec (až jsem se do toho vžila)....5/5
krása nemám slov
krása nemám jen nedokážu si Naruta takhle uvažovat
6.9.2016 se narodil můj synoveček je to nejlepší den na světě