manga_preview
Boruto TBV 17

Pouta ep.3 - První střet

Sakura a její tým zabalili tělo mrtvého vesničana a vydali se na cestu zpět do Konohy. Přesně podle plánu zůstal Naruto se svým týmem ve vesnici, aby mohli pokračovat v pátrání.
„Něco vás trápí pane starosto,“ zeptal se Naruto.
„Pokud to co říkáte je pravda, neměla by se vesnice připravit na nečekaný útok? Nemáme opustit své domovy a uchýlit se někam do bezpečí, co třeba do Konohy tam je bezpečno nebo ne?“ ptal se starosta s rozechvělým hlasem.
„Máte pravdu, měli byste se připravit, avšak si nemyslím že je v této situaci někde bezpečno a už vůbec ne v Konoze, protože právě o ni nepříteli jde ze všeho nejvíc. Jejich přesný záměr zatím neznám, ale jejich činy mluví sami za sebe, plánují svrhnout shinobi a z toho vyplývá že Konoha bude dříve či později napadena.“
„Dobře, rozumím zůstaneme tedy zde a děkuji za upřímnost, věřím že mnoho jiných by využilo příležitosti získat pár živých terčů jen aby při útoku zdrželi nepřítele. Jestli chcete můžete zůstat dle libosti.“ domluvil starosta a odešel.
„Tak a co teď sensei, v dopise bylo jasně řečeno že pokud se nevrátíme zítra budou další mrtvý, ale my musíme pokračovat pro dobro všech, nemám snad pravdu?“ chytračil Kano.
„Máš i nemáš, budeme pokračovat jenom mi dejte dvě minuty a vyrazíme,“ řekl Naruto a zmizel za roh budovy.

Je to dvacet minut co Naruto a ostatní opustili vesnici, opět cestují ve své tradiční formaci, nikdo z nich nemluví pouze se plně soustředí na svůj úkol a cestu, která je před nimi. Jedna věc pouze neodpovídá, Naruto řekl že budou pokračovat tak proč jejich kroky směřují zpět do Konohy? Rozhodl se snad uposlechnout požadavky, nebo chce získat čas?
Najednou se z korun stromů objevili čtyři letící kunaie, každý z nich zasáhl jednoho člena týmu přímo do srdce, všichni padli na zem.
„Mám je, nejvyšší bude mít radost, počkat co to je, oni zmizeli, jak je to možné, ach už chápu, použil klony a přeměnu je dobrý to uznávám, tak kde ale jsou ti pravý? Bude si je muset najít sám, já se vrátím ke zbytku klanu.“
V tu samou chvíli o patnáct kilometrů východně pospíchá pravý tým a Naruto zjišťuje, že návnada byla odhalena.
„Tak a je to, právě zničili mé klony připravte se na útok, teď po nás půjdou o to usilovněji,“ rozkázal Naruto.
„Použít klony na odlákání nepřátel bylo chytré, ale škoda že to nevydrželo déle, musím se toho od mistra ještě hodně naučit,“ přemýšlel si v duchu Haru.
Pokračovali ještě minutu když se jim do cesty postavilo pět postav.
„Stůj Uzumaki Naruto!“
Všichni čtyři se namístě zastavili.
„Konečně jste vylezli z nor, co se mi takhle představit?“ křikl na něj Naruto.
„Nebudu se představovat někomu koho za dvě minuty zabiju, řeknu pouze toto…
„Naruto nad tebou,“ zařval mu v hlavě Kurama akorát včas aby mohl všechny strhnout stranou než na zem dopadla pečeť a vytvořila omezující pole.
„Dobrý pokus a co tohle?“ než se stačili ti tři vzpamatovat byl Naruto v biju modu a vrhnul po nepříteli Rasen-shuriken, ten se ale jen odrazil od nějaké bariéry.
„Pěkné, ale měl jsem tě upozornit, máme kolem sebe ochranou bublinu přes kterou neprojde žádná tvá technika, ale jestli chcete můžete to chvíli zkoušet už dlouho jsem se nepobavil.“
„Kage-bunshin,“ okolo Naruta se objevilo deset klonů.
„A všichni Odama-rasengan,“ klony použili rasengan, ale ten se jen odrazil od bariéry zpět na ně a všechny zničil.
„Copak jsi neslyšel, žádná technika nemůže projít skrz tuhle bariéru.“
„Co teď sensei, jestli je to co říká pravda můžeme tu blbnout celý den a stejně je nezasáhneme,“ začal Kano.
„O kus ustoupíme, zajímá mě jestli půjdou za námi,“ rozkázal Naruto.
Měl pravdu, pokaždé když Narutův tým udělal krok nepřítel se také pohnul. Ustoupili o patnáct metrů a vtom se z podzemí objevil poslední klon přímo uprostřed bariéry a kunaiem vyřídil jednoho z nepřátel, víc už udělat nestihl neboť byl vzápětí zničen.
„Cože, kdy jsi schoval klon, no jistě vytvořil jsi jich deset, ale nikdo si nevšiml že do útoku bylo vysláno jen devět. Jak jsi ale mohl vědět o jediné slabině této bariéry?“ křičel vůdce nepřátel.
„Nic jsem nevěděl, ale musel jsem něco zkusit a ono to vyšlo,“ řekl Naruto a zároveň tímto úspěšným zákrokem zlepšil morálku svého týmu.
„Nepočítej s tím, že budeš mít podruhé štěstí, no pro jistou rozšíříme bariéru i na zem, sice se nebudeme moci hýbat, ale na vaše zabití to stejně nepotřebujeme,“ prohlásil nepřátelský velitel opět plný sebevědomí.
„Dobrý trik, ale proč jste jich neschoval víc, už mohlo být po všem.“
„Před pěti lety bych se o to asi pokusil a neuspěl, naučil jsem se hodně věcí a trpělivost a rozvaha je jedna z nich, doufal jsem že ses to už taky naučil Haru. No musím říct i tak mě dost překvapilo, že se podařilo schovat jeden klon, čekal jsem neúspěch, bohužel stejný fígl dvakrát nezabere a pořád jsou čtyři, teď navíc budou dávat větší pozor.“
„Dost bylo řečí!“ křikl nepřátelský velitel a začal skládat nové pečetě.
„Pečeť Pána podsvětí,“ a položil ruku na zem.
Technika zasáhla všechny Narutovi společníky, ti se přestali hýbat a barva jejich kůže se začala pomalu měnit na mrtvolně šedivou.
„Tak a teď jsi na řadě ty Uzumaki Naruto!“
„Ty jeden zmetku, co jsi to s nimi provedl, jestli umřou tak se nikde neschováš, zabiju tě i kdybych měl tu bariéru roztrhat vlastníma rukama,“ přestával se Naruto ovládat.
„Naruto hoď se do klidu, nebo budou opravdu mrtvý, nezapomeň co jsi před chvílí řekl Harovi, trpělivost a rozvaha,“ promlouval k němu Kurama.
„Jestli umřou? Jejich smrt je jistá, víš tahle pečeť z nich vysává chakru a s tím i životní energii, během pěti minut bude po nich a jediné co tomu může zabránit je že bych přerušil spojení a to nehodlám udělat a ty na mě nemůžeš protože jsem za bariérou, takže být tebou se s nimi rozloučím, hahaha,“ měl nepřátelský velitel až nechutnou radost.
„Hele ty zmetku, přísahal jsem že je ochráním a já neberu svá slova zpět!“
„A co chceš jako dělat, ukecat mě k smrti?“
Naruto začal vytvářet Rasen-shuriken.
„Už zase tohle, bojím se že jenom ztrácíš čas,“ vysmíval se Narutovi.
„Kuramo, potřebuji tvůj chakrový štít aby nás ochránil,…
„Neříkej mi, že chceš použít tu techniku, víš co se stalo minule, skoro ti to utrhlo ruku a to nemluvím o…“
„Tak dělej nemáme čas,“ přerušil ho Naruto.
Okolo celého týmu se začala utvářet červená bublina a v ní Naruto pokračoval se svojí technikou.
„Tak základní Rasen-shuriken mám, teď přidat více chakry a zahájit vertikální rotaci, no tak vydrž.“
Rasen-shuriken se v Narutově ruce začal zvětšovat a uprostřed okolo pevného středu se objevil druhý rotující prstenec chakry.
„Mám to, teď už jenom hodit, snad to vyjde.“
„Co to tam dělá, nic nevidím, ale ten skřípot je větší než u té předchozí techniky, co to jenom je?“ přemýšlel velitel.
„Kuramo připraven?“
„Jenom doufám, že víš co děláš!“
„Fuuton: Secchuu Rasen-shuriken“ *
Z chakrové bubliny vyletěla Narutova technika a narazila do ochranné bariéry, ovšem tentokrát se nerozplynula, naopak stále narážela a snažila se prodrat dovnitř. Všichni co stáli v bariéře znervózněli a snažili se jakýmkoliv způsobem dostat pryč, bylo ovšem pozdě. Shuriken se začal rozšiřovat a ničit bariéru až do chvíle kdy explodoval.
Uběhla hodina, když se Naruto probral a nad sebou viděl Sakuru jak ho léčí.
„Konečně jsi vzhůru, víš že seš naprostej blbec Naruto!“ začala ho hned peskovat.
„Co tu děláš a co ostatní jsou v pořádku?“ hned se ptal
„Co tu dělám, co tu prý dělám, ten tvůj výbuch byl vidět třicet kilometrů daleko a zničil les v okruhu půl míle a ty se ptáš co tu dělám! Měla bych tě praštit, ale nevím co by na to řekla Hinata.
„Asi by se přidala.“ poznamenal Kurama.
„Všichni jste měli štěstí, že žijete. Ale jejich zranění nejsou jen od výbuchu, Naruto co jsi zjistil o nepříteli?“
„Moc toho není, je to nějaký klan, používají silné pečetící techniky a určitě to jen tak nevzdají.“
„To opravdu není mnoho, ale je to začátek, teď se koukej zvedat musíme do vesnice abych je mohla pořádně ošetřit.“
„A co nepřítel?“ ptal se Naruto
„Ten buď utekl, a nebo se vypařil při výbuchu.“ Odpověděla mu Sakura.
„Kuramo díky za záchranu.“
„Jo máš za co, použil jsem tolik chakry že se my obnoví až za několik dní na to si nezvykej.“

Je to pět dní co se vrátili do Konohy, Naruto se uzdravil okamžitě a jeho svěřenci se nyní cítí tak dobře, že je Sakura mohla propustit domů. To jsou ale jediné dobré zprávy, Kakashi byl znepokojen hlášením co dostal natolik, že zrušil všechny probíhající mise a veškeré síly soustředil na pátrání po nepříteli.

„Konečně brány vesnice, nebylo vůbec jednoduché obejít tolik hlídek, ale jsem zde.“
K vesnické bráně se blíží tajemná zahalená postava.

(*křížový rasen-shuriken*)

Poznámky: 

Tak další díl je hotový,snad se bude líbit, za komenty a připomínky budu rád. To že stále píšu nepřítel má svůj smysl, počkejte a identita bude odhalena je to podstatná část příběhu.
Mějte se lidi, čau čau.

4.75
Průměr: 4.8 (4 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, Ne, 2019-08-11 21:55 | Ninja už: 6000 dní, Příspěvků: 7933 | Autor je: Moderátor, Člen Dvanácti strážných nindžů

Mise L4: Teď teprve se nám to pěkně rozjelo. Na první střet to nebyl vůbec špatný boj. Tou bariérou si mi připomněl ochranný štít, co měli Goal'di ve Hvězdné bráně. Ale zpátky k povídce. Dialog mezi Narutem a Sakurou byl vtipný. Taky bych měla chuť ho praštit. Tak nepřítel se nám ukazuje v pěkných barvách. Stejně mě zajímá, kdo to je.

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska