Láska vs. Žárlivost 03 - Dvě zmizení v jeden den

„Mami...mami...“ dral ze sebe dráček, který se ještě pořádně nenaučil mluvit.
„Ne! Kde je Ketsueki? Musím ji najít!“ vybuchl Doragon a vydal se směrem, kudy šel včera Naruto. Nevěděl proč, ale myslel, že to má něco společného s ním. Náhle mu někdo zatarasil cestu.
„Kakashi sensei!“ vykřikla radostě Sakura. „Kde jste byl? A kde je Naruto?“
„Nevím, nenašel jsem ho. Snažil jsem se ho dohonit, ale bylo to marné. Prostě zmizel.“
„Ale určitě má něco společného se zmizením Ketsueki!“
„Co? Ona zmizela? A jak to víš?“ zahrnul ho Kakashi otázkami.
„Ano, zmizela,“ řekl Doragon a ukázal na osamělého Nabikaseru. „Tito draci jsou velmi starostliví a své potomky nikdy nenechávají o samotě. Já to vím z vlastní zkušenosti.“ S těmito slovy se opět vydal na cestu, ale Kakashi mu znovu zastoupil průchod.
„Půjdeme s tebou.“ Promluvil a pokynul Sakuře a Sasukemu. Dívka nenuceně přispěchala ke své lásce, zato Sasuke se líně zvedal ze země a pomalu hasil oheň.
„Pospěš si!“ Naléhala na něj Sakura s prosebným pohledem.
„Už se řítím!“ Ironicky pronesl Sasuke. Nakonec už všichni stáli před velikou skálou. Odrazili se nohama od země a vyskočili nahoru. Rozhlíželi se ze strany na stranu, ale když nikde nic nezahlédli, rozdělili se. Každý na jinou světovou stranu a s energickým nadšením.
Sasuke náhle zahlédl v dálce světlo. Vlastně to byl oheň a ne ledajaký. Byla to hotová výheň. Chlapec běžel za senseiem a vyprávěl mu, co právě uviděl.
Našli ostatní a spolu s nimi se vydali tím směrem. Skákali po skalách, chvílemi po stromech a s nadšením, že najdou Naruta - nebo v případě Doragona spíš Ketsueki - zrychlili.
„Ach ne!“ Vykřikl hlasitě rudovlasý mladík.
„Co se stalo?“ ptala se vyděšeně Sakura.
„Nechali jsme tam Nabikaseru! Musím se pro něj vrátit!“ žalostně vysvětloval Doragon. Náhle se ze Sasukeho batohu ozvalo tichounké zakašlání a otvorem se z něj vyvalil dým.
„A co myslíte, že jsem tam dělal tak dlouho?“ řekl Sasuke s úsměvem po pronikavých pohledech ostatních a opatrně si začal sundávat batoh ze zad. Rozepl ho a vytáhl malinkého dráčka.
„Ach, Sasuke!“ Zavískla Sakura.
„Díky, kámo!“ poplácal ho po zádech Doragon.
„Není zač!“ pronesl Sasuke a mírně se začervenal. Daragon popadl vyděšeného dráčka, který si ještě nepřivykl na světlo toho dne a posadil si ho na rameno.
„A můžeme pokračovat v cestě!“ řekl Doragon jako kapitán velké a známé lodi. Skákali tedy dál, z místa na místo až uviděli oheň jen pár metrů před sebou.
Bylo to veliké ohniště před jeskyní, ve které ležel malý blonďatý chlapec a opíral si hlavu o něco velkého. Byl to drak.
„Naruto a Ketsueki! Tamhle tedy jsou!“ radovala se Sakura. Doragon naštvaně propíchl spícího ninju svým pohledem a ten se jako kouzlem probudil z tvrdého spánku. Rozespale se rozhlížel kolem dokola až zbystřil čtyři postavy postávající několik desítek metrů od něj, jak se pomalu sunou směrem k němu.
Přepadl ho strach.