Narutie 02 - Kyuubi, Oroxicht a WC - Osluk

Tak jo! Je tu další kapitola a snad se bude aspoň někomu trošičku líbit!!!

„Zajímalo by mě, jak se to tu vzalo.“ Ozval se Sasuke, který si právě prohlížel okolí plné květin a stromů. Na jedné mýtince plné modrých kvítků se něco pohnulo.
Temari popošla blíž, aby si mohla stvoření prohlédnout zblízka. Mělo to dvě neskutečně chlupaté nohy, na které když pohlédla, začala přemýšlet, jestli si nemá půjčit od Sasukeho žiletku a oholit ho. Jela pohledem k jeho hlavě.
Měl chlupy i na těle a zuby jako osel. Vlastně to celkově vypadalo jako osločlověk. Zvíře zamrkalo a otevřelo unaveně oči.
„Uhni, nevidím na mraky!“ osopilo se na Temari.
„Vždyť žádné nejsou!“ bránila se dívka.
„Tak co tu ještě dělám?“ ptalo se samo sebe.
„P...promiňte mi, ale co jste zač?“ opatrně zjišťovala Tem.
„Já? Já jsem osluk. Jmenuji se Shikamaru.“ Odpověděl a vstal, aby mohl dívce podat ruku. Temari na ni civěla a neodvážila se jí dotknout.
„To je teda zdvořilost!“ odfrkl si Shikamaru.
„Eh... promiňte.“ Řekla a napřáhla k němu tu svou.
„Ne... už je pozdě! Vidíš jak brečím! Fňuk!“ vystrašeným hláskem ze srandy odporoval Shika. Náhle uslyšela chichotání. To za ní na zemi ležela její malá sestřička a mlátila hlavou o strom.
„Nech toho!“ okřikla ji Temari.
„Když on je tak...tak... eh, tak chlupatej a divně smrdí! A je fakt srandovní!“ svíjela se Sakura a bouchla se do hlavy tak silně, že ztratila vědomí.
„Uf! To je aspoň klid!“ oddechli si Tem i Shika zároveň. Náhle se přiřítili i Temčini bratři.
„Co jí je?“ Ptal se Gaara.
„Je blbá.“ Odpověděla mu sestra.
„Aha... tak to jo, už jsem si myslel, že se jí něco stalo!“ zklidnil se Gaara.
„Vstávej!“ pobízel malou sestřičku Sasuke. Ale ta se ani nehla. „Tak nic, no.“ Řekl si pro sebe.
„A tohle je co?“ vyptával se Gaara s prstem namířeným na Shikamara.
„Ježiši, proč mi všichni říkáte „to“! Já sem kdo! 1. pád Kdo? Co?! Copak to neznáte?“ rozčílil se osluk.
„CO?“ Vyhrkli všichni sourozenci sborově.
Sakura se totiž už probrala. Ale ihned schytala od Temari poznámku: „Ty buď zticha, skrčku! Zalez!“ S těmi slovy ji udeřila do hlavy a dívka opět upadla do kómatu.
„To ticho! To krásné ticho!“ prozpěvovala si nad dobře vykonanou prací Temari.
„Ach...tak můžeme. Gaaro, Sasuke, tohle je Shikamaru. Je to osluk. To znamená nějakej kříženec nevimčeho s něčím divným, no, jasný?“ vyhrkla na své bratry Temča.
„A kde to jsme?“ vyptával se Sasuke.
„Vy to nevíte? Jste přeci v Narutii. Copak jste ztratili paměť?“
„Ne...“ zněla jednoznačná týmová odpověď.
„Vy nejste zdejší?“ optal se Shikamaru.
„Ne, víte my jsme se sem dostali záchodem a...“
„Počkat,“ přerušil ji osluk. „Co je to záchod?“
„To je takový to místo, kam se chodí dělat bobky a ostatní potřeba, víš?“ odsekl Sasuke.
„Aha, tak to jste měli říct dřív, že myslíte strom!“ opravil je Shikamaru.
„Eh... no radši nic. My už půjdeme!“
„A kam jdete?“ vyptával se Shika.
„Nevím, projít se.“ Odpověděla Temari.
„Tak čau a dávejte bacha na Oroxichta!“ rozloučil se s nimi. Kluci seškrábli ze země svou malou setřičku a odtáhli ji pryč.
„To byl blázen, co? A na co si to máme dávat bacha?“ dělal si z něj srandu Gaara.