A.S.P. 2 - Tarya

Kvůli véélkéému ohlasu je tu další díl a kvůli technickým problémům ho sem dávám já.
Takže repete - Modrá já, Červená Honestarka a Kurzíva michaaa-chan (ta se tu ale etě neobjevuje).

„Ty si ale paličatá! Normálně, ty snad nejsi ani moje příbuzná! Proč ne?!“ Nagato na ní nerudně zahlížel. „Nechci mít na krku celou Konohu a navíc – nepřesvědčíš ho.“
„Že ty jsi na ty Kage tak citlivá… Navíc Nami, ty už mrtvá jsi, tak nevím co v tom vidíš za problém. Půjdou po mě, ne?“ Namiko potřásla hlavou. „No proto. Chápej, že tě nechci ohrozit. Už jen to, že tohle děláme za zády Madary tě vystavuje strašnému nebezpečí a koneckonců jsi můj jediný příbuzný. A navíc i oživování má své meze.“ Pein se ušklíbl. „A co se týče toho přesvědčení… Tvé techniky jsou úžasné, ne? Použiješ Hisohiso Akogare no jutsu (Našeptání přání) a máme ho ve své moci, ne?“ Namiko opět potřásla hlavou. „Nevím, nevím Nagato. Pořád je to strašné riziko. To, že jsem ti jednou vskřísila Druhého Tsuchikageho neznamená, že musí být i další.“ Než stačil Nagy odpovědět, celá místnost se naplnila ohlušujícím řevem. „NAMÍÍÍÍÍ!“ Jmenovaná se otočila jako na obrtlíku a s řevem: „DEIDÝÝÝ!“ se rozeběhla k oživeným.

„Taryo, máš se okamžitě dostavit ke Gaarovi-sama.“ Hnědovláska se otočila na příchozího muže. „Vyřiď, že hned příjdu. Nějaké novinky?“ Muž přikývl. Tarya se rychlým krokem vyfala ke kanceláři Kazekageho. Neomaleně tam vpadla a vyhrkla: „Našli jste-“ Když zjistila, že kromě Gaary je tam i Kankuro a Temari, ústa jí sklapla. A navíc – soudě dle jejich výrazů ty zprávy nebyli moc dobré. „Zjistili jsme kde je.“ Gaara si odmlčel a po chvíli zkormouceně pokračoval. „Jenže v úkrytu Akatsuki.“
“V-v úkrytu A-Akatsuki?“ Tarya vyvalila oči a v její tváři byl vidět strach. Kankuro sáhl do brašny a vytáhl z ní čtyři svitky. „Taryo, věřím ti. Doufám, že nezklameš a neuděláš loutkářům ostudu.“ Přešel k ní a ty svitky jí podal. Tarya si je plaše vzala a zamumlala něco ve smyslu díky.

Zatímco se ti dva objímali a dělali skopičiny jako puberťáci, Pein pomáhal vstávat ospalému Itachimu. Jenže jakmile si Ita všimnul Nami, okamžitě vyskočil a triumfálně vykřikl: „HA! TY!“ načež se proti nebohé zrzce rozeběhl. Nakonec stejně skončil ve zdi, pověnadž Naminkou proletěl. „Že si nedá pokoj…“

„Chápu, Kazekage-sama.“ Tarya s těžkým srdcem odpochodovala z kanceláře Kazekageho. „Myslíš, že to zvládne?“ Temari s obavama pohlédla na Gaaru. „Musíme doufat. Doufat, že láska k její sestře bude silnější než strach.“
Tarya si udělala několik červených čar na tvářích, ochrannou čelenku si uvázala okolo krku, natáhla si oblečení, na záda dala batoh a vyrazila vstříc noci. Vydrž Matsuri!

„Už je to konečně všechno?“ Nami ospale zívla a zatahala spícího Deidaru za culík. Pein přikývl. „No hurá! Tak mi se teď připravíme a pak si půjdeme lehnout, ok?“ Nagato opět přikývl. Nam ještě vyfasovala Akatsuki obleček a všichni tři odpochodovali. Itachi se šel umýt, Deidara připravit a Nami převléct do stylu alá Akatsuki.
„To je děs, jak v tomhle můžete chodit!? Kterej trouba tohle navrhoval…“ prskala vztekle Namiko, která se pokoušela projít dveřmi do haly. Deidara a Itachi umírali smíchy a nakonec jí milostivě poradili. „Sundej si ten vrchní plášť. To proto je teď nemáme na sobě, kapiš?... Hele, ale tohle není běžný úbor pod plášť!“
„Přeče sis nemyslel, že si pod to vezmu tu hrůzu co máte na sobě!“ odfrkla a odpromenádovala k nim.

Mezitím, co Nami usínala Deideimu na hlavě (neptejte se mě jak XD) , Tarya stanula před vstupem do úkrytu Akatsuki.

Bum. Prásk. „Blbka.“ „Kravka.“ „Imbecilka.“ Chudák Tarya stanula ve dveřích a už se na ní sypala tahle slova. „Navalte Matsuri!“ zatvářila se rádoby drsně a zaujala rádoby bojovný postoj. „Koho?“ „Hráblo jí?“ „Pche!“ Tarya se ale nedala. „Říkám Matsuri. Matsuri z Písečné!“ Všichni tři se na sebe podívali. „Písečné?“ „Ty o tom něco víš?“ „Ne!“ Tarye už docházela trpělivost. „Ku*vix, napočítám do tří a bude tu!“ Nami se rozchechtala. „Má kuráž, to se musí nechat.“ „Ale rozumu moc nepobrala!“ „Ale Deidei… měr podle sebe.“ Jenže v tu chvíli se stalo to, co nikdo nečekal – Tarya se vrhla Deidarovi okolo krku. Nami zaprskala jako kočka a ty dvě se začaly prác. „Tě péro, o mě se holky ještě nikdy moc nepraly.“ Poznamenal smutně Itachi. Deidara udělal úsměv alá Gai a jal se vysvětlovat jak na to. „Za prvé – musíš mít sexy účes. Pak sílu mládí…“ A ty dvě se mezitím pokoušely jedna druhou zabít. V tomhle měla výhodu Nami, páč ona už mrtvá je. Ať do ní Tarya bušila jak chtěla, nikdy se jí ani nedotkla, protože jí proletěla. Zato Nami si do ní bušit mohla jak do xylofonu. Jak totiž později poznamenala, byla žijící duch. Nikdo uchopit nemohl, ale ona mohla. Plus se ještě mohla vystužit chakrou (viva tužidlooo! XD). Najednou mezi ně vtrhl jeden z vězňů.

Třetí dílek
Co zjistíme příště? Kdo bude narušitelkou rvačky. A také, jestli Nami kývne na Peinův nápad oživit Yondaimeho ;)