Ten silnější

Měsíc vyšel nad údolím, kterému dominoval burácející vodopád. Kapky vody se třpytily ve svitu měsíce. Protáhlé stíny stromů zakrývaly dva muže, jež se tyčili nad propastí.
Byli vysocí, Madara nebyl o nic menší než Hashirama. Byli vážní a krásní. Celí oděni v červené zbroji, jejichž kousky k sobě poutaly kožené přezky. Jejich vlasy byly dlouhé a černé. Nejevili žádné známky nervozity, snad jenom jejich oči, protože ty prozrazovaly skutečný obraz duše těchto legend.
„Já tvrdím,“ Madara se chopil slova. „Že spravedlnost není nic jiného než to, co je prospěšné pro silnějšího.“
„Tvoje smýšlení,“ odvětil Hashirama. „Se zakládá na myšlence práva silnějšího.“
„Přesně tak,“ pokýval Madara hlavou. „Nikdo nemá větší právo rozhodovat o osudech druhých, než ten silnější.“
„Ach,“ zakroutil představitel klanu Senju hlavou. „Tvoje myšlenky. Nebyl bys o nic lepší, než kdejaký tyran. Je naprostou přirozeností lidí seskupovat se do větších hloučků a tvořit společenství. Založili jsme vesnici, abychom předešli zbytečným potyčkám. Každý jsme udělali ústupek. Vzdali jsme se kousku vlastní svobody, jenom proto, abychom se nemuseli bát o své životy.“
„Kdo ale určil, zrovna tebe jako našeho vůdce? Hokage má být ten nejsilnější, protože jenom nejsilnější dokáže vládnout skrze svoji sílu!“ namítal Madara.
„Vládnutí skrze sílu vyvolá akorát strach a nejistotu. Vše zabředne do stejného bahna zoufalství, zrady a nenávisti. Ocitneme se v nekonečném kruhu, který by vedl ke vzpouře a dalším bojům,“ vysvětloval Hokage
„Nejlepší způsob jak zabránit vzpouře je opět skrze sílu!“
„Zabíjením vyvoláš opět ten bludný kruh! Síla není řešení!“
„Že není? Tak proč? Řekni mi proč vybrali za Hokageho zrovna tebe? Ty jež jsi v této době nejsilnější!“
„Nejde o sílu, jde o morálku, moudrost a shovívavost. O všechny ctnosti člověka, které by měl mít každý dobrý vůdce.“
„Jaké to žvásty.“
„Klást otázky je snazší, než odpovídat,“ usmál se Hashirama.
„Nah,“ mávl Madara rukou.
„Podle tebe je spravedlnost právo silnějšího. Tvoje vize míru, který je spravedlivý, pochází z tvého pohledu chápání. Tedy mír vynucený silou. Mír musí být budován nekonfliktními prostředky. Mír postavený na síle není skutečný mír.“
„Mír je mír a účel světí prostředky,“ zasmál se Uchiha a pokračoval. „Dokonalý mír přichází s dokonalou silou. Každý touží po prostředku k realizaci svého štěstí a to je v tomto světě pouze síla. Lidé ji odsuzují jenom proto, že nechtějí být její obětí. Lidé respektují zákony proto, aby nebyli potrestáni silou mocnějších. Spravedlivý, slabý člověk trpí moha zly, úděl naivních hlupáků,“ zakončil Madara svůj poslední útok.
„Podle tebe skrze sílu dokážeš vše?“ tázal se Hashirama.
Madara přikývl na souhlas.
„Mne uznáváš jako nejsilnějšího muže na světě, kterého jsi nedokázal porazit. Skrz svoji sílu jsem dokázal zastavit války, ale pouze skrz svoji sílu, ale ani tato síla nejsilnějšího muže na světě tady nebude věčně. Tento mír padne a to brzy a jenom proto, že byl vystavěn na síle! Pravý mír je pouze ten, který je dosažený nenásilnou cestou. Jestliže založíš mír na síle co bude potom, až člověk s tou silou zemře? Zhroutí se i jeho mír. Jeho přání, hodnoty, vše za co bojoval. Mír, který nebude založený na síle, zde může přetrvat tisíce let a stejně tak s ním i tvoje ideály za které jsi bojoval!“ dokončil Hokage svoji řeč.
„Gratuluji,“ zvedl Madara ruku a podal ji Hashiramovi. „Vyhrál jsi,“ řekl se sklopenou hlavou.
Uchiha Madara přiznal svoji porážku v Údolí Konce. Opustil Konohu a dlouhé roky o něm nikdo neslyšel.