Jak se chtěl Sasuke zúčastnit FFkové soutěže v Konoze

"Dobré ráno Konoho, už dlouho jsem přemýšlel, že o tobě něco napíšu, něco s čím bych mohl soutěžit v jedné tak trochu správně prdlé soutěži týkající se fanfiction. Vážně! Jenže pak jsem si uvědomil, že to asi nebude dobrý nápad, když to jediné co bych dokázal vyplodit by byl trakták o tom jak tě ty plesnivá díro nenávidím a jak doufám, že se jednou zadávíš vlastní špínou a chcípneš tou nejhorší možnou smrtí (ještě si nejsem jistý, jestli nejhorší možnou smrtí je pomalé rozřezání na malé kousíčky pomocí raitonu, jemné grilování katonem zakončené mírně pompézním flambovacím Amaterasu, nebo konečně vysoce účinné leč příliš rychle propíchnutí Kusanagim... furt na tom pracuji). Já vím, já vím... máme se rádi asi jako Senju a Uchiha... eh, blbý příklad... máme se rádi jako, jako, jako... no prostě se vůbec nemáme rádi. Nesnáším ty tvoje plky o lásce, bratrství a bůhvíjakých nesmyslech o ochraně slabších a blábláblá... beztak jsi se lacině inspirovala v Rousseauovi či u jiných humanistů. Já raději Nietzscheho. A taky ty tvoje žvásty o týmové práci a přátelství! Probůh! Přestaň s tím už, jsi otravnější než vyjetý kokršpaněl vracející se k pánečkovi na "after-party" po propařené noci! Ne! Vážně! A nekoukej na mě tak! Jak? No já myslím, že moc dobře víš o čem mluvím. Ty tvoje smutné a prosebné oči! Zapomeň! Nedostaneš keks! Nic nebude."

Sasuke Uchiha se odmlčel pozorujíc centrum Konohy (na jejímž okraji stál) před sebou a tiše zaklel: "Zpropadeně, beztak je ta celá soutěž dopředu celá domluvená! Beztak vyhraje zase nějaká patetická čtrnáctka se svým "och Naruto je tak skvělý a Konoha je ubercool a moc kawai"... fujtajxl!" Vesnice před ním, jakoby slyšela jeho slova se momentálně tvářila jako ideální domov pro všechny "hodné lidi", kde panuje mír a láska (a přesto tam nejsou hipíci kvůli zákazu požívání omamných látek). Sasuke se zamračil a rozhodl se, že začne znovu... není přece možné, aby nějaký Uchiha prohrál! Nikdy a nikde! A rozhodně ne teď a tady!

"Co se tak děje v Konoze? Pořád se tam něco děje. V jednu chvíli sedíte u baru a doufáte, že si dnes pochutnáte na grilovaném mase a v druhé chvíli se na vás lepí růžovlasá obluda a žlutovlasé torpédo. Neuplyne ani vteřina a jste celí zmáčení od slin a nudlí z rámenu. Proč proboha musí ten idiot žvanit s plnou pusou, když má od vás tvář pouhých dvacet centimetrů? Jo a když jsem už u těch slin - Orochimaru. No to je snad největší poděs z celé Konohy. Jako vážně by mě zajímalo jak tohle vzniklo! Nejenže by z fleku mohl postávat s podezřele lákavými bonbónky před akademií, aby na ně lákal děti do svého brlohu, ale nadto je to individuum co pořád vláčí nějaké hady a má neodbytnou potřebu se dotýkat mladých chlapců... jazykem... a na padesát metrů! Bohajeho! Zaplaťpánbůh, že jsem se od něj odstěhoval, ale to je vedlejší. A netvař se jak, kdybys měla zaražené prdy! Konoho jedna pitomá!"

To zda se vesnice tvářila jako by právě měla problémy s odchodem větrů nelze dost dobře posoudit, ale podle mírně pootevřené hlavní brány a jakéhosi nesouhlasného mručení šlo dedukovat, že příliš nesouhlasí se Sasukeho názory, nebo spíše nesouhlasí s tím co si vybírá za příklady. Sasuke se znovu odmlčel a znovu se pořádně zamyslel:

"Pitomá soutěž! Vážně pitomá! Mám plný šuplík povídek na téma "Jak zničit Konohu!", "Jak pomstít klan!", "Jak ubít Naruta" a "Jak sáhnout pod sukni Tsun..." HEJ! TO NENÍ MOJE POVÍDKA! Jiraiyio! Ty prase jedno vypadni z mojí povídky!"
Jiraiya se objevil vedle Sasukeho tváříc se značně poťouchle a hned oznámil:
"Mladý muži! Slyš mocného, moudrého a galantního Jir... KŘUP! ÁÁÁÁ, PROČ MI TO NIKDY NEVYJDE?!" Ječel Jiraiya na zemi, kam se dostal během jediné vteřiny, poté co mu Sasuke vztekle prokopl koleno na pravé noze.
"Vysmahni ty žaboperverzní tupče! Na tebe tu nikdo není zvědavej."
"Za to na sociopatického emaře si počká i ten divák co obvykle usíná hned po skončení úvodního reklamního bloku co?" ozval se náhle vynořivší se Yamato a Sasukeho barva nyní připomínala něco mezi rudou a "rudě-rudou".
"TÁHNĚTE VŠICHNI K ČERTU!" zařval jako lev, či spíše týrané zvíře Sasuke a prudce namířil prstem na Yamata:
"Jo a tenhle je taky pěkný exot, nejenže měl k Orochimarovi mnohem blíž než já, ale navíc mu nebylo ani deset, když ho nechal ve spánku, aby se ho dotýk... AU!" Yamato praštil Sasukeho srolovanýma novinama přes ruku, až si jí ten začal cumlat v puse a ostře prohlásil:
"Mezi mnou a Orochimarem nic nebylo... nemohu za to, že na mě experimentoval a přestaň se sakra chovat jako retard! Když chceš psát o Konoze soutěžní povídku, tak napiš něco pozitivního. Na tvé všem nám známé nenávistné výlevy není nikdo zvědavej, nebo skončíš jako tenhle!" Yamato rozvinul noviny a vrazil je Sasukemu před nos, křiklavý titulek přes půl stránky (nešlo zrovna o seriózní plátek, ale co byste čekali od novin, které se jmenují "Věstík Šestého Hokageho -dattebayo" a jejichž hlavním redaktorem je cosi co se jmenuje "Konohamarův krutopřísně nebezpečný gang mírně bláznivých prepubescentní jedinců") hlásal následující:

"-UCHIHA SASUKE- INTERNOVÁN V BLÁZINCI POTÉ CO BYL PŘISTIŽEN JAK HONÍ VÁŽENÉHO ČLENA AKATSUKI ITACHIHO UCHIHU S KLACKEM V RUCE A ŘVE NA NĚJ: "ZABIJU TĚ AŽ Z TOHO UMŘEŠ TY KRVEZRÁDNÁ S***Ě!" ŘEDITEL BLÁZINCE NÁS UJISTIL, ŽE INJEKCE LÉČÍ."

Uchiha Sasuke vytáhl ruku z pusy (mírně oslintanou) a udeřil s ní do novin (což se mohlo rovnat poplivání tohoto plátku s ohledem na množství slin na Sasukeho ruce) až ty odletěly a uraženě prohlásil: "S tím magorem nemám nic společného! On není já!"
Jiraiya - kterému se pomocí speciálního triku, ke kterému je zapotřebí obyčejně kladivo a majzlík - podařilo vrátit si koleno do původní polohy se zvedl a promluvil:
"Myslíš? On se za tebe považuje!"
"Ale není já!"
"Dokaž to a napiš povídku o Konoze, ve které bude něco pozitivního! On to nikdy nedokázal."
"Pch... a proč bych jako měl psát o Konoze něco pozitivního? Já přeci nesnáším Konohu!"
"Ale s nenávistí soutěž nevyhraješ," připomenul mu Yamato.
"Kdo stojí o tu pitomou soutěž, stejně proti mě budou stát akorát uslintané teenagerky milující různé obskurdní párování, analfabeti, kteří ani nikdy pořádně nečetli mangu a nakonec pár těch "šéfů" soutěže, kteří si již výhru dopředu rozdělili mezi sebe, známe takové soutěže," opáčil trucovitě Sasuke.
"No hlavní cenou čokoládový dort!" zkusil to Jiraiya.
"Nesnáším sladké! Sakra - od prvního databooku každý narutard musí vědět, že nesnáším sladké! Sám jsem to tam napsal, aby mě s tím přestali fanynky otravovat," vypěnil Sasuke.
"Ty máš fanynky?" zeptal se Jiraiya a v duchu přemýšlel jak by si mohl takové fanynky taky získat.
"Jo, ten nejhorší druh. Infantilní děcka, kteří mě otravují s výlevy typu "Sasuke ty si tak kawai", nebo ještě líp "Chudinko malý rodina ti musí strašně chybět nechceš obejmout?" a nebo nakonec to nejhorší "Sasukéééé buď můůj plyšáááček!!!!!"
"To musí být něco, já bych taky chtěl být něčí plyšáček," vydechl nadšeně Jiraiya doufaje, že za fanynku získá Tsunade. Sasuke i Yamato věnovali Jiraiyovi nevěřícné pohledy a z roští, ze kterého koukalo velké hadí oko se ozvalo:
"Kukuku... Jiraiya-kun, nechceš hrát se svým kamarádem? Můžeš být můj plyšáček!" Jiraiya poznaje hlas s výkřikem hrůzy vyšplhal na nejvyšší strom, kam se ovšem za ním začal z onoho křoví plazit jako had orochimarův jazyk.
"Proboha... už je to tady zase," zaúpěl Sasuke a posadil se zničeně na pařez, zatímco Yamato zamířil opatrně z druhé strany do křoví, aby zaskočil Orochimara, který se plně věnoval pronásledování Jiraiyi pomocí svého jazyku.

"Ha! A mám tě ty hade! Teď ti oplatím zničené dětství," vykřikl vítězoslavně Yamato a začal škrtit zcela zaskočeného Orochimara, který ze sebe jen sípavě a šišlavě vysoukal: "Nešceš lišátko chlapešku?"
Sasuke to chvíli pozoroval a poté si povzdechl: "Nemám inspiraci, tyhle trotly bych musel zabít na místě. Já tu vesnici prostě nenávidím oh bože! Takhle vážně nevyhraju!"
Yamato to zaslechl a naokamžik přestal škrtit Orochimara a klidně řekl: "Říkal jsi, že přeci o vítězství nestojíš."
"Pfffr... jsem Uchiha, jasněže musím vyhrát, nebo v případě porážky prohlásit soutěž za zmanipulovanou zamindrákovanými porotci jejichž IQ není sto pochopit mou genialitu."
Orochimaru zahuhňal sladce: "Tak napiš nějaké yaoi pro ty fanynky a určitě vyhraješ, těch je tam většina... já taky píšu yaoi, ale mě to tam nechtějí otisknout ta jejich pověřenkyně pro "kontrolu kvality FF" mi tvrdí, že je to příliš perverzní pornografie a navíc mi nevěřila, že jde o mé autentické deníkové zápisy! Hrůza!"
"To teda ano, hrůza!" pronesl s odporem Sasuke znaje Orochimarovi odpornosti víc než dobře.
"Tak zkus něco veselého, třeba z dětství!" zkusil to Jiraiya, který mezitím větvičkou, kterou ulomil ze stromu šťouchal do Orochimarova jazyku, aby zjistil, jestli už "je to mrtvé".
Sasuke se ušklíbl a začal:

"Oh ano to bych mohl. Mohl bych psát o svých rodičích, které zavraždil bratr. Nebo o svém bráškovi, kterého jsem zavraždil já. Nebo o tom jak Uchihové byli zavražděni, nebo o tom, jak to VŠECHNO STOJÍ ZA VELKÝ HO.. HOROROVÝ SCÉNÁŘ!" zařval na konci opět vytočený Sasuke. Jiraiya pokrčil rameny a utrousil:
"Tobě se vážně jeden nezavděčí. Samé vraždy, násilí, trudnomyslnost... hmm... možná by sis měl dát nejdřív nějaké sedativum než o tom začneš psát, taková traumata z dětství jsou dost ošemetná, znal jsem jednoho co to dopracoval až na nejodpornějšího sannina ze všech, jmenoval se Orochimaru a skončilo to s ním moc špatně, budu ti o něm povídat. Bude to příběh vyprávěným velkým žabím senninem galantním Jir... ÁÁÁ PRÁSK!" Jiraiya sletěl ze stromu po hlavě dolů což byl následek "zcela nečekané události", kdy zdánlivě mrtvý jazyk Orochimara ožil a švihnutím podrazil Jiraiyovi nohy.
"Já jsem tady a tohle se mě dotýká," prohlásil uraženě Orochimaru, který momentálně čelil zdrcujícímu Yamatovu "fear ksichtu", kterým chtěl Yamato pomstít své "zničené dětství" aniž by to s ním však jakkoliv hnulo.
"Hlavně, že ty se nikoho nedotýkáš," opáčil uštěpačně Sasuke.
"No myslím, že bys měl hlavně myslet na něco pozitivního," pronesl Jiraiya a věnoval Sasukemu přesvědčivý úsměv.
"Když jsi pozitivní, jde všechno lépe!"
"Já jsem HIV pozitivní a je to naprd," oponoval Orochimaru.
"Cože?" vykřikli Sasuke, Jiraiya i Yamato.
"Ne... nejsem, to byl vtip... ale když jsem byl malý měl jsem spalničky," usmál se Orochimaru jako koťátko a zmizel opět v roští.
"My asi taky půjdeme, musím ještě sepsat svou soutěžní "Icha, Icha speciál - tajné praktiky pro porotce FFkové soutěže!" zahlaholil Jiraiya. Yamato trochu znejistěle namítl:
"Ale není to náhodou ovlivňování poroty?"
"Ne... stejně to nikdo číst nebude a navíc to nevydají! Jsou moc úzkoprsí!" odpověděl Jiraiya s úsměvem a vyrazil k vesnici. Yamato si povzdechl a následoval ho v neblahé předtuše, že se bude muset taky zúčastnit té soutěže, alespoň jako křoví či kus lesa - obé uměl dobře. Sasuke osaměl a chvíli váhal jak to celé zakončit. Nakonec k vesnici pronesl:

"Tak fajn, zúčastním se, ale varuji tě! Žádné kritické komentáře! Žádné oponování ději a žádné... - to zdůrazňuji - žádné kecy typu "Sasuke ty jsi tak sugoi!" Ani to nezkoušej, jinak ti vážně něco udělám!"

S těmi slovy Sasuke Uchiha zakončil své veledílo (autorský podíl Jiraiyi, Orochimara a Yamata přirozeně zamlčel) a zamířil na radnici Konohy předat své dílko k posouzení.