Naruto šesti cest – část 1 – Nelehký úděl

„Není to o tom, jestli jsem chtěl jít nebo ne. Musel jsem, slíbil jsem to tolika lidem a spoustu lidí ve mně věří. Od začátku mi bylo jasné, že to nebude procházka růžovým sadem, přesto jsem se rozhodl vydat na cestu. Hledat mír, sám pořádně nevím, co to znamená, možná proto jsem musel odejít, pochopit sám sebe. Zatím jsem prošel spoustu vesnic v několika zemích, ale pořád si připadám, jako na začátku cesty, když jsem nic nevěděl. Možná jsem pomohl změnit myšlení několika lidí, ale to nestačí. Ještě tuhle jednu věc a pak se konečně dočkám. Myslím, že musím jít tam, kde to všechno začalo do země Vodních vírů. Domů.“ Uvažoval mladý Mudrc šesti cest.
„Naruto pojď se taky bavit, je tu spousta krásných dívek. Hohooo.“ Křikl po něm Jiraiya.
„Teď jsem přemýšlel Zvrhlej poustevníku!“ Křičel na něj Naruto.
„Ty a přemýšlel, nechtěj mě rozesmát. Ne, tak daleko jsme se ještě nedostali slečno.“ Přerušil jejich rozhovor Jiraiya.
„Ten se vážně nikdy nezmění, ale co sám bych se unudil k smrti. Skrytá Vířivá, je možné, že se z ní něco zachovalo? Nevím, ale myslím, že tam musím jít.“ Uvažoval Naruto.
„No taaak, Naruto, pojď se bavit!“ Přemlouval ho znova Jiraiya.
„Řekl jsem, že přemýšlím!“ Odpověděl mu stroze Naruto.
„Máte to, ale zadumaného žáka staříku.“ Řekla jedna z dívek se žlutými vlasy.
„Haha. Takhle byste nemluvily, kdybyste ho znaly lépe.“ Řekl Jiraiya.
„Tak nám o něm něco povězte.“ Přitiskla se mu druhá dívka blíže k rameni.
„No když se tak snažíte, tak proč ne.“ Byl Jiraiya v sedmém nebi.
„Vy jste, ale zábavný stařík.“ Usmála se na něj blonďatá dívka.
„Slyšeli jste už o Mudrci šesti cest?“ Zeptal se Jiraiya.
„Ano. Prý ukončil tu strašnou válku, ale nechcete nám snad namluvit, že je to tenhle kluk.“ Řekla dívka, která se mu tisknula k pravému rameni.
„No já vám nemusím nic namlouvat, protože opravdu je to on.“ Řekl s úsměvem Jiraiya.
„Vážně? Tomu nevěřím. Vy lžete staříku.“ Nevěřila mu dívka pověšená na jeho rameni.
„Naruto, no tak pojď sem, ony mi nevěří, že jsi Mudrc šesti cest. Musíš je přesvědčit, že nelžu. Ani nevíš, jak ti budu vděčný.“ Přemlouval ho Jiraiya.
„Ten je, ale otravný, co?“ Zeptal se Naruta Kyuubi.
„To ty jsi někdy taky.“ Odsekl mu Naruto.
„Ale má pravdu, z toho věčného přemýšlení můžeš vážně zmagořit.“ Řekl Kyuubi.
„Možná máš pravdu, ale jak dlouho, už jsem pryč z Listové a výsledky jsou pořád nejisté.“ Řekl Naruto.
„Už to bude kolem tří měsíců a možná dva týdny.“ Řekl Kyuubi.
„Tak vidíš, pokud lidé nemají společného nepřítele, tak nedokážou udržet mír. Tak jaký má tahle cesta vlastně smysl?“ Zeptal se Naruto.
„Máš pravdu, každý má především strach sám o sebe, ale to mají i zvířata. Až pomsta, to je teprve lidská vlastnost.“ Řekl Kyuubi.
„Ninjutsu bylo vytvořeno, aby lidem pomáhalo, ale ti byli tak hloupí, že jej začali využívat k boji. Stále věřím, že dokážu přinést mír i jiným způsobem, než jak si představoval Nagato.“ Zamyslel se Naruto.
„To je skvělý nápad, Nagato, možná by ti mohl pomoct, přece má taky Rinnegan.“ Dostal Kyuubi nápad.
„Ne, Nagato má dost starostí se skrytou Deštnou. Já půjdu tam, kde byla skrytá Vířivá a zkusím najít, to, co potřebuju. Pak už zbývají jenom čtyři vesnice, které musím přesvědčit. Ale nyní musím zachránit toho zvrhlíka, než se zpije do němoty.“ Řekl Naruto.
„Dobrý plán.“ Poznamenal Kyuubi.
„Odcházíme Zvrhlý poustevníku. Jde se tam, co dříve byla skrytá Vířivá.“ Rozhodl se Naruto.
„Ne tam nechoďte! Pro kluka a staříka je to tam příliš nebezpečné!“ Zděsila se blonďatá dívka.
„Já jsem Mudrc šesti cest, mám Rinnegan. Pro mě už je jenom existovat nebezpečné.“ Řekl Naruto.
„Ale tam je stvůra. Rozsápala skupinu vykradačů hrobek, tan který její útok přežil, se dostal sem k nám a vyprávěl nám o tom a my jsme mu to věřily, protože byl těžce raněný.“ Vykládala s hrůzou blondýnka.
„To mohla být skupina, vlků.“ Opáčil Naruto.
„Ne vážně to musela být stvůra, protože jich tam šlo dvacet a vrátil se jenom jeden, to nemohli být vlci.“ Oponovala blondýnka.
„Jenže já tam stejně půjdu, stvůra, ne stvůra, a když na ni narazím, tak ji zabiju.“ Řekl Naruto.
„To se takhle chová vždycky, staříku?“ Zeptala se blondýnka Jiraiyai.
„Jo je to paličák, ale nějaká stvůra ho nemůže zastavit, když sám ukončil válku.“ Usmál se Jiraiya. „Tak, kdy vyrážíme, Naruto?“ Zeptal se.
„Já jdu sám, kdyby tam náhodou něco bylo, nechce se mi tě znova oživovat.“ Řekl Naruto a zmizel v záblesku.
„Jo to je celý Naruto, moc toho nenamluví.“ Řekl Jiraiya a dál se radoval s přítomnými ženami.

Kyuubi varoval Naruta, aby byl připravený na přepadení, co kdyby přece jenom ta stvůra nebyla výmysl. Naruto spatřil postavu postávající nedaleko. Rozhodl se, že se podívá blíže. Když se dostal dostatečně blízko, rozpoznal, o koho se jedná.
„Nagato?“ Podivil se Naruto.
Nagato nečekal ani vteřinu a okamžitě na Naruta zaútočil, ale Naruto se mu bez problémů vyhnul a snažil se zjistit proč ho Nagato napadl.
„Nagato, co to děláš?! Jseš snad ty ta stvůra?“ Zeptal se ho Naruto.
„Ne jseš to ty! Moji lidé to tu měli prozkoumat, ale vrátil se jenom jeden a dokonale tě popsal! Proč to děláš Naruto?!“ Křičel po něm při boji Nagato.
„Ty si vážně myslíš, že jsem zabil tvoje lidi?! Ne to bych nikdy neudělal!“ Rozčílil se Naruto.
„To jsem si taky myslel, ale když jsi tu mě zaútočil, tak jsem změnil názor.“ Řekl Nagato.
„Ale já jsem teď teprve dorazil!“ Okřikl ho Naruto.
„Proč ti to nevěřím.“ Řekl Nagato.
„Protože jsi hlupák, Nagato.“ Řekla třetí postava, která se právě objevila uprostřed boje.
„Kdo jsi?!“ Zeptal se Naruto.
„Copak mě nepoznáváš? Já jsem ty!“ Řekla postava.
„Nemůžeš být, protože já jsem já a nikdo jiný není já.“ Řekl Naruto.
„Víš, když jsme se viděli naposledy, tak si tak nějak zanevřel na nenávist ve svém srdci, ale jelikož tě Kyuubi potom ovládnul tak pro mě už nebylo místo a byl jsem vytržen z tvého těla. Chvíli jsem bloumal světem, jako stín, ale pak koho nevidím? Zbídačený Madara. Tak si říkám, hele nové tělo. A ono to vyšlo.“ Zazubil se temný Naruto.
„Takže jsi jenom ohromná shoda náhod.“ Řekl Nagato.
„Možná. Každopádně, i když měl Madarův plán jisté trhliny, tak se mi nezdá úplně špatný. Naštěstí démoni se prozatím znovu nezjevili, takže jejich odchyt bude lehký.“ Řekl temný Naruto.
„Jestli seš já, tak víš, že ti to nedovolím!“ Naštval se Naruto a vrhl se na svoje temné dvojče, ale prošel skrz něj.
„Jak jsem řekl, vzal jsem si Madarovo tělo, takže mám i jeho schopnosti, ale je ti doufám jasné, že já je dokážu lépe využít.“ Usmál se temný Naruto.
„Porazil jsem Madaru, porazím i tebe.“ Řekl odhodlaně Naruto.
„Chceš porazit sám sebe? Tobě to vážně nedochází. My jsme jeden, není vítěze, není poraženého.“ Smál se temný Naruto.
„Ne to tobě to nedochází! Už nejsme jeden člověk, ty máš vlastní tělo, a proto tě můžu zabít!“ Řekl Naruto.
Tyto slova jeho temný protějšek poněkud znepokojila. Temný Naruto se přemístil dále od Naruta a Nagata.
„Ještě není čas. Mějte se.“ Řekl a zmizel ve víru.
„Proč jsi sem přišel Naruto?“ Zeptal se ho Nagato.
„Něco mě sem táhlo.“ Odpověděl Naruto.
„Myslel jsem si to. Já měl také touhu sem jít.“ Řekl Nagato.
„Myslíš, že za to může on?“ Zeptal se Naruto.
„Možná. A možná to sem táhlo i jeho, stejně jako nás.“ Řekl Nagato.
„Asi bychom to tu měli prozkoumat.“ Řekl Naruto.
„Dobrý nápad.“ Odpověděl Nagato.
Hledali několik hodin, ale nenašli nic kromě starých věcí denní potřeby, nějaké zašlé ninja vybavení a spoustu pavučin. Pokaždé, když se znovu a znovu postavili, podívali se směrem na východ. Po nějaké chvíli to Nagatovi došlo, že se dívá pořád stejným směrem.
„Hej Naruto! Nepřijde ti tady na tom místě něco zvláštní?“ Zavolal na něj.
„Kromě toho, že je to desítky let opuštěné?“ Odpověděl Naruto.
„Ne myslím, že vždy když vstanu, tak se dívám na východ.“ Řekl Nagato.
„Máš pravdu, taky se tam pořád dívám.“ Odpověděl Naruto.
„Takže, možná to, co nás sem táhne, je tím směrem.“ Vysvětlil svou teorii Nagato.
„Tak to půjdeme prozkoumat.“ Řekl Naruto.
Šli, nespěchali, už zde nebylo žádného nepřítele. Došli k jedné budově, která nevypadala moc poškozeně. Bylo to velice zvláštní, že ve zničené vesnici našli téměř dokonale zachovanou budovu.
„Tak, tohle je docela zvláštní.“ Utrousil Naruto.
„To máš pravdu, je to zvláštní.“ Řekl Nagato.
„Myslím, že to co nás sem táhne, je uvnitř té budovy.“ Řekl Naruto.
„Takže budeme muset odklidit ty trosky. Naruto vyvolej stínové klony, ať nám to jde rychleji.“ Řekl Nagato.
„Mám lepší nápad. Shinra Tensei.“ Vyvolal techniku Naruto a trosky se okamžitě rozlétly do všech stran.
„Ty ses snad zbláznil! Vždyť jsi to mohl zbourat.“ Rozčílil se Nagato, který se lekl.
„Nemohl, podívej se pořádně.“ Řekl Naruto a ukázal na kruhový vzor, který pokrýval celou budovu.
„To vypadá jako…“ Nedokončil větu Nagato.
„Jako Rinnegan.“ Dokončil za něj Naruto.
„Takže tohle je hrobka prvního Mudrce.“ Řekl Nagato.
„Asi ano. Tak pojďme dovnitř.“ Řekl Naruto.
Když vešli dovnitř, uviděli spoustu nápisů na stěnách a uprostřed rakev s těžkým víkem. Nyní si byli naprosto jisti, že se jedná o hrobku prvního Mudrce šesti cest. Pustili se do čtení textu na rakvi, ale ten nedával žádný smysl, vypadal jako konec nějakého příběhu.
„Co to sak*a, znamená?“ Divil se Naruto.
„Počkat, kolem na stěnách je taky spousta textu. Možná příběh začíná na nich.“ Přišel s nápadem Nagato.
„Jo, ale na které stěně začít?“ Zeptal se Naruto.
Oba chvíli hledali, kde příběh může začínat. Hledali, hledali až najedenou se Naruto zaradoval a oznámil Nagatovi, že nešel začátek příběhu.
„Začíná to tady, když jako mladý vstoupil na horu Myobokum.“ Řekl Naruto.
„Jseš si tím jistý, že to nezačíná až na místě, kde porazil Juubi?“ Zeptal se Naruto.
„Ne, když jsem s ním mluvil, tak mi řekl, že taky byl žabím poustevníkem.“ Řekl Naruto.
„Ty jsi s ním mluvil?“ Divil se Nagato.
„Ano tehdy při souboji s Gedu Mazo a tam mi to řekl ve snu.“ Vysvětlil Naruto.
Nagato tomu nechtěl moc věřit. Ale co mu zbývalo, protože když četli příběh od místa, kde Naruto řekl, že je začátek, tak dával smysl. Popisoval všechny události, které se staly. A co víc je překvapilo, že zde byli i události z jejich doby. Byl zde dokonce zmíněn i jejich souboj v Listové. Narutův boj proti pečetící soše a taky zhmotnění jeho nenávisti. Když dočítali to, co bylo na stěnách, tak se příběh zmiňoval o dvou potomcích Mudrce šesti cest, kteří právě čtou příběh o něm.
„Myslíš, že to co je napsáno na jeho rakvi se ještě nestalo?“ Zeptal se Naruto.
„Možná, rozhodně by byla výhoda znát budoucnost, nemyslíš.“ Řekl Nagato.
Oba dva se pustili do čtení toho, co bylo napsáno na víku rakve. Nebylo to moc příjemné počtení, ale na závěr se dočetli, že tato část ještě není pevně daná.
„Takže záleží jenom na nás, jak příběh skončí.“ Řekl Naruto.
„Ne Naruto, to záleží pouze na tobě, mě potřebují lidé v mé vesnici. Ale rozhodně budu šířit tvoji myšlenku míru. Řeknu lidem, že nenávist a pomsta jsou hlouposti. Snad ti tím ulehčím tvoji práci.“ Rozloučil se Nagato a odešel.
„Snad ano.“ Řekl tuše Naruto.
„Myslím, že se věci zase dávají do pohybu. Ukaž lidem, jak zabiješ svoji nenávist a oni uvěří, že mír je skutečný.“ Zašeptal mu vítr do uší.
„Děkuji ti první Mudrci.“ Poděkoval Naruto a také se vydal svojí cestou.