Kekkei Genkai trio 6.díl

Tři kunoichi a jeden ninja stojící před budovou konání chudinských zkoušek zahalil stín. Zelenovláska zaklonila hlavu a sledovala stěnu budovy.
„Děláte si ze mě srandu?“ Dívka s hnědými copy se na ni tázavě podívala.
„Co se ti nezdá, Shikayore…?“
Ninja v modrém oblečení s černými kalhotami se rozesmál na celé kolo. Rudovláska vedle něj taky.
„Koti-chan, Raro-chan, nechte toho prosím vás!“ Strego se válel na zemi při pohledu na Rařin přísný výraz a Kotiin nadnesený škleb. Kotia se taky rozesmála a pomohla Stregovi na nohy.
„Takže… Jsme tady… No, tak jdeme…?“ Skaara mávla rukou směrem ke dveřím a čekala na souhlas ostatních. Ostýchavě tedy vešli do budovy a mířili k místnosti 301, kde stála spousta lidí, a povídali si. U dveří postávali dva kluci a nehodlali nikoho pustit dovnitř. Kotia se zamračila, zdáli se jí povědomí, Strego se nechal uklidňovat od Skaary a Rara sledovala okolí. Cestu si brzy prorazil tým 7. Sachikův tým sledoval Sakuru, jak se bavila se Sasukem a pak s těmi dvěma kluky. Číslo se změnilo, genjutsu bylo zrušeno a ti dva se snažili nenápadně vypařit. Kotia opustila zbytek svého týmu a nenápadně klusala za nima. Ookamiwo dvojice a Rara šli dál. Ti dva se za rohem přeměnili na dva ninji Kotie moc dobře známé.
„ Bruuuutůůůůůs!!“ zavřískala Kotia a rozesmála se, když Izumo zděšením sejmul Kotetsua a oba šli na podlahu.
„Ty?! Zmizni Shikayore, při první zkoušce si na tebe budeme dávat obzvlášť pozor!“ vyhrožoval s úsměvem Izumo a zkoušel se zvednout. Kotia jim zamávala a zdrhala za zbytkem.

Než Sachikův tým vešel do místnosti, objevil se kočičí summon
„Proč nepřišel Sachiko-sensei?“ zeptala se Rara, když jim kočka popřála hodně štěstí.
„Nemohl, stala se mu jistá, hm…. Nehoda….“ Řekla kočka a slabounce se zasmála. „Nehoda s oblečením….“ Dodala, když viděla vyděšené pohledy. Všechny vyděšené pohledy protočily oči v sloup. Kočka se rozloučila a zmizela. Kotia vydechla a jako první vešla do dveří. Všichni se na ně otočili. Kotia nadzvedla jedno obočí, Rara si všechny měřila pohledem, Strego se schovával za Skaaru, která vypadala, že se nenachází v tomto světě… Brzy se pozornost obrátila na příchozí tým 7, respektive na Naruta.
„jsem Uzumaki Naruto a s váma neprohraju!“ Rara se otočila na Skaaru a řekla: „To je ale číslo, budeme mít…. KOTI!!!“ Skaara se otočila na Kotiu, která zabodla do Naruta prst a shlížela na něj z výšky. „Ty, ty jsi moc hlučnej….“ Rara se plácla do čela, drapla Kotiu za loket a odtáhla ji za zbytkem týmu. Brzy zařval Naruto znovu a s ním i Sakura.
„Bože zhe*ni!“ Skaaře došlo, co řekla, plácla se přes pusu a rozesmála tím ostatní. Brzy vpadl do místnosti člověk, který upoutal veškerou pozornost.
„Morino Ibiki!“ rozlehlo se celou místností. Všichni se ihned usadili. Kotia zapadla do úplně zadní lavice. Někdo jí zaklepal na rameno. Otočila se o kousek a vedle sebe uviděla Izumu. Zakřenila se a usmála. Kotetsu seděl hned vedle něj a něco si zapisoval do bloku v deskách. Kotia se rozhlédla po místnosti. O několik řad před sebou zahlédla Rařinu hlavu očima hledající Skaaru. Ta seděla na úplně opačné straně třídy s vlkem vedle sebe. Ibiki jim vysvětloval pokyny a informace o první zkoušce. Vedle Kotie seděla holka s hnědýma vlasama staženýma do drdolu. Na sobě měla černé skoro šaty, pod kterými měla bílé leginy. Boty měla normálního tradičního stylu. Sjela Kotiin vzhled a posměšně si odfkla. Kotia se zašklebila a dívala se na Izumu, jak něco šeptá Kotetsuovi a ukazuje tužkou na Skaaru.
Kotia

Zamračila se, a když Ibiki odstartoval první zkoušku, sledovala papír.
Ach bože, zajímalo by mě, kolik lidí zvládne tyto úlohy… Vždyť tohle dělá problém i Skaaře s jejíma schopnostma! pomyslela si Kotia, když viděla Skaaru, jak šeptá něco Stregovi. Pak se vrátila ke svému testu. Začala psát, když na sobě ucítila tři pohledy. Izumo a Kotetsu, těma dvěma si byla jistá, ale ten třetí přicházel z opačné strany, od té holky s hnědým drdolem. Snažila se opisovat. Kotia jí nenápadně nastavila papír. Pak si vyvolala na stůl ledovou plošku a na strop taky. Nenápadně ji nakládněla tak, aby viděla ostatním do papírů a opisovala to, co nevěděla. Když měla test „hotový“ otočila se na Izumu. Ten vypláznul jazyk. Kotia vracela škleby tak, aby ji vidělo co nejmíň lidí a rozesmívala tím Kotetsua.

Skaara a Strego

Skaara byla neuvěřitelně ráda za svou schopnost spojit se se Stregem v myšlenkách. Napovídali si a Strego pak zkoušel okoukat od ostatních jejich odpovědi.
Tohle je pěkně blbej test. Podvádět umí snad každej, ale ne tak dobře jako já se Stregem. Skaara se musela usmát svým myšlenkám. Kolem ní proplulo vzduchem něčí oko. Naběhla jí husí kůže. Strego jí napověděl poslední úlohu a ona ho za to podrbala na hlavě. Akamaru na Kibově hlavě hleděl na Strega. Strego zavrčel a Akamaru se schoval Kibovi do bundy. Ookamiwo dvojice se zahuhňala.

Rara

Rara nebyla nadšená ze svého posazení kousek před Ibikim. Vyvolala několik květin. Ty nenápadně obtiskly odpovědi ostatních na své listy a pak je předali Raře. Ta spokojeně psala. Na ruce ucítila chlad. Nenápadně zaklonila hlavu a zahlédla ledovou tabulku, která se nakláněla. Kotia, pomyslela si Rara. Na prstu jí přistál brouk. Masožravá rostlina, která zrovna přinesla odpověď na úlohu sedm, jej spolkla a ukázala odpověď. Rara se ušklíbla a psala dál.

Brzy se Ibiki zeptal na poslední otázku. Kdo ji chce vědět a kdo chce odejít. Pár lidí se zvedlo. S nimi odešel i zbytek jejich týmu. Naruto zvedl ruku a pak s ní třískl o stůl. Mluvil o své cestě ninji a o tom, že nehodlá prohrát, vzdát se a podobně… Ibiki nechal chvíli napětí a pak řekl, že všichni postoupili, závěrečná otázka neexistuje a řekl Kotie, ať neprovokuje Izumu. Ta si s ním plácla a pak nasadila správný „americký úsměv“. Do místnosti vpadla Anko a okamžitě vzbudila ve Skaaře sympatie. Skaara pak zvedla na Kotiu a Raru vítězně palce a ty jí je oplatily. Kotiu zezadu klepl po hlavě Izumo blokem a ta po něm hodila tužku. Vysloužila si za to Ibikiho káravý pohled.

~ později ~

„Nebeský svitek, zemský svitek!“ doléhalo ke Kotie. Spokojeně se opírala zády o kámen, na kterém sídlila Skaara. Strego se ve své vlčí podobě vyhříval na sluníčku a Rara šla za Anko.
„Hej ty!“ Skaara zvedla hlavu a Kotia se Stregem střihli ušima.
„ty!“ vřískala ta černovlasá kunoichi, která seděla na první zkoušce vedle Kotie. Skaara poklepala Kotie poslepu na rameno, čili na hlavu. Shikayore se otočila, opřela si hlavu o kámen (takže zády k Anko) sledovala, jak k ní ta holka běží. Pod rukama ucítila jemný kožíšek.
„Čiči!“ černá kočka bíle pruhovaná se jí stulila do klína a předla, když ke Kotie doběhla vřískající kunoichi, kterou oslovovali Mívie-chan.
„Zelená hlavo, díky tobě jsem měla celý ten test blbě! Ani vyplnit to neumíš!“ Kotia pozvedla jedno obočí a zadržovala smích.
„Tak proč jsi opisovala zrovna od ní?“ Skaara se mračila a čekala na odpověď. Mívie ji okázale ignorovala a dívala se na Kotiu
„Ty jako nemluvíš?“ Kotia nereagovala, protože by se rozesmála a tak Mívie pokračovala. „Vypadáš jako idiot… zelený vlasy a bílej xicht!“ Vítězně se pousmála. Skaara se mračila a vyštěkla: „Ne, viděla tebe, chytračko….“ Takže Kotiu donutila schovat se za kámen, aby se mohla rozesmát.
„No,“ začala se bránit Mívie, „rozhodně vypadám líp než ty!“ Strego si odfrknul a prohodil: „Neřekl bych…“ Mívie odkráčela a nechala Sachikův tým aby se rozesmál. Doklusala Rara s nebeským svitkem a odebrala se zbytkem ke své vstupní bráně.
„Už zase vy?“ ujelo Kotie, když uviděla Kotetsua a Izumu *sakra to jsou jména xD*. Pak si všimla, co dělají a již po druhé toho dne šla smíchem k zemi.
„Shikayore nech toho smíchu laskavě!“ volal Kotetsu přes smích a lomcoval se zámkem.
„Do háááááj… Háje s tím!“ zavřískal Izumo a jediným kopnutím zámek roztříštil na kousíčky. Kotia se zvedla ze země a šla s ostatníma dovnitř.
„Hodně štěstí!“ zavolal za nima Kotetsu, když se mu skoro ztratily z dohledu a Izumo šel hledat Anko.
„No, lidi, věříte tomu…?“ začala Skaara, když je pohltily stíny stromů. „Jsme na chuuninských zkouškách, jsme v druhé části…“ blaženě si oddechla. Rara přikyvovala. „Měly bychom si to nějak rozdělit. Kotia-chan bude sledovat ze vzduchu, jestli jdeme dobře, já půjdu pod zemí a budu dávat bacha na nepřátele a Skaa-chan se Stregem půjdou jako normální civilizovaní lidé na povrchu zemském a budou sledovat okolí.“ Kotia se zasmála a vyvolala Shi no me. Brzy zamávala křídly a rozletěla se k obloze. Rara vplula do hlíny. Ještě než tam zalezla celá, Skaara si k ní dřepla a řekla: „Víš, co je divný? Ty se dokážeš jakoby prosáknout skrze hlínu, ale pod zemí máš cestičky…“
„To proto, že je pohodlnější chodit tunelem a nechat se vozit hlínou a kořínkama, než se hlínou prodírat… A teď už pojďme, abychom nebyli poslední.“ Skaara přikývla, nechala Raru zmizet a se Stregem vyrazili. Běželi neuvěřitelně dlouho, ale když se začalo stmívat, zastavili na odpočinek.
Udýchaná trojice si opékala právě ulovenou rybu a čekala na jejich létající čtvrtinu. Kotia přistála, až když měli jídlo v sobě.
„Blíží se k nám načuřená Mívie se zbytkem svého střeleného týmu. Díky za večeři.“ Hlásila a vyhřátou propečenou rybu zchladila mávnutím ruky.
„Koti, můžu se tě na něco zeptat…?“ řekl Strego dojídající svoji porci. Kotia složila křídla, sedla si na zem a poslouchala.
„Jak to, že v tak raném věku už ovládáš dva, tři elementy?“ Kotia polkla sousto a protáhla křídla.
„No… myslím, že už jsem to říkala… Díky svému klanu mám už od narození dva elementy. Vodu a vítr. Ani jeden z nich samostatně ale ovládat neumím. Můžu vyvolat jen slabý poryv větru nebo ze země vytáhnout trochu vody ze spodního pramene. Od mala jsou všichni z mého klanu učeni ovládání spojeného elementu – ledu… A dál už to znáte, černý jed, Shi no me, dračí démon… děsivé Kekkei genkai… Skaa-chan, můžu mít teď já otázku…?“ Skaara přikývla a Kotia krmila koťátko ve svém klíně rybou. Bylo roztřepané z děsivého letu. „Proč máš vlasy přes jedno oko…? Nepřijde mi, že je to kvůli image…“ Strego se zahihňal.
„Ne, s image to nemá nic společného… Víš, jak jsme si tu jednu noc povídaly o minulosti a kekkei genkai? Moje kekkei genkai je takové, že na mě nepůsobí jiné kekkei genkai,“ Ozvalo se zahuhňání. „proto jsi měla obtíže vtáhnout mě do genjutsu. Ani nechápu, jak to, že se ti to vůbec povedlo.“
„Shi no me, oko smrti. Zabíjím přímým pohledem do očí. Jinou technikou je to genjutsu. Tebe bych zabít nemohla, bylo těžký tě do iluze i jen vtáhnout. Ale je to sakra silná oční technika, takže moje kekkei genkai předehnalo to tvé.“ Kotia se zašklebila. Věděla, že Skaaru by nemohla jedem ani otrávit. Ale vtáhla ji do iluze, takže by nějakou sílu v očích mít měla.
„Teď je na řadě Rara-chan a její splývání s hlínou.“ Rara se na Strega zašklebila. V očích se jí odrážely plamínky prskajícího ohně.
„Tohle si nechávám pro sebe. Jen vám můžu říct, že jsem od narození duševně spřízněná s květinami. Je to jako kekkei genkai, ale přitom není. Takový odrůda“ Rara se usmála.
„Takže… Strego nám to kazí, jinak bychom byly Kekkei genkai trio!“
„Takže ho zabijeme jako prvního.“ Kekkei genkai trojice a Strego se otočili za hlasem. Mívie se opírala o kmen stromu. Z druhé strany stála dívka s podlouhlými černými vlasy spletenými do copánku a ty svázané do copu alá Neji Hyuuga. Měla i stejně světlé oči. Na sobě měla tmavě fialové hodně volné tričko, které jí sotva drželo na ramenou. Proto mělo ještě tlustá černá ramínka. Dál měla kunoichi síťované leginy a na nich krátké černé kalhoty. Boty měla taky normální. Na třetí straně (lool xD), takže do trojúhelníku stála dívka s krátkými blond vlasy. Měla na sobě to samé, co Mívie. „TEĎ!“ zvolala Mívie a rozběhla se, aby zaútočila na Kotiu. Kotia seděla na zemi, u pusy měla ruku s kouskem rybího masa a nechápavý výraz v očích.
Proč se, sakra, nehodlá bránit?! pomyslela si Mívie. Kotia dala ruku dolů, opřela si ji o nohu, takže maso schramstla kočka, a nasadila provokativní úsměv. Mívie se zarazila, ale běžela dál. Najednou se před ní něco zalesklo. Ozvalo se tupé „dump!“ když narazila do ledové stěny. Rara odhodila kopnutím Míviinu společnici a Strego se Skaarou tu druhou.
Mívie se zvedla a na klepoucích se kolenech chtěla znovu zaútočit.
„Naražený koleno může bolet,“ Kotia se zvedla, mávla křídly a zvířila trochu prach. Kotě měla v náručí. „ale co teprve vyraženej dech?!“ přiskočila k Mívii a kopnutím jí odhodila. Když to viděly její společnice, spěchaly s křikem za ní. „Anebo vnitřní zranění…“ řekla si Kotia pro sebe a šla za ostatníma.
„Všimli jste si někdo alespoň, jakej mají svitek?“ všichni zavrtěli hlavou na Rařin dotaz.
„POČKAT! Mám malý dotaz – proč na ‚Mívii‘ volaly Tatsuya…?“
„To nevím, ale dokonalá rozhodně není!“ rozesmál se Strego, když si v hlavě znovu odehrál její rozmáznutí na ledové stěně. Svou hlášku rozesmál i ostatní.
„Uáááám!“ zívla si Skaara. „věřte nebo ne, ale šla bych spát…“ Kotia přikývla. „Budu vás hlídat, běžte spát.“ Rara z květin vytvořila jakési hnízdo, do kterého zalehli a spali. Kotia se s kotětem posadila na větev. Roztáhla křídla, aby na ně nefoukalo a sledovala okolí utápěné v půlnoční tmě. Na obloze se třpytily první hvězdy a kolem proběhli tři ninjové, kteří spoléhali na rouško tmy jako na svou ochranu. Nevšimli si ani Kotie ani Rařina hnízda. Kotia si vytvořila na větvi nad sebou rampouchy a cinkala na ně. Jemné zvuky se nesly nocí a ztrácely se v chladném větru.

Poznámky: 

4 stránky ve wordu! rekord xDD No, jsem ve své oblíbené části. Chuuninské zkoušky se mi vážně líbí, protože tam holky a strego ukážou svoje schopnosti >: ) ale nehodlám spoilerovat

POZOR! Spam! xD

Jak jsem psala to " Strego nám to kazí, jinak bychom byly kekkei Genkai trio!(či jak to bylo xDDD) tak mě napadlo, že už jen chybí "Skaara! Kotia! Rara! WITCH přeměnaaaaa xDDDD

PS: pro ty, co jsou zmínění v povídce - doufám, že vám nevadí, co dělám s vašima postavama Pro ty, co čtou tuto FF - Nebojte se o Mív
►Prosíím komentáře :D◄