Kekkei Genkai Trio 7.díl

„Uhm…“ vyhekla přidušená Skaara, když ji Strego ze spánku kopl do břicha. Zvedla se, protáhla a otřela si oči. Blonďáček se ze spaní usmíval a kopal nohama na všechny strany. Skaara pohlédla na spící Raru a pak zvedla pohled k zelenovlásce s dračími křídly, jak jinak. Kotia stála v koruně stromu a s roztaženými křídly se dívala do dálky, kde vycházelo slunce. V náručí jí dřímalo černobílé kotě. Skaara opatrně obešla Strega a vyskákala za Kotiou nahoru.
„Dobrý ráno…“ řekla Kotia, aniž by se otočila.
„Naštěstí je… Tak co, jak to vypadá?“ řekla Skaara a rozhlížela se po lese. Kotia k ní sklopila zrak. „Nikde nikdo, všichni spí, jen tamhle v dálce jsem viděla toho praštěnýho blonďáka… Ještě že si nás nevšimnul.“ Skaara se usmála při vzpomínce na ukřičeného Naruta a to už se pod nimi vzbudila Rara. Obě jí zamávaly, dostalo se jim zamávání zpět. Brzy na to se vzbudil i Strego. Když si všichni dostatečně probrali, aby mohli vyrazit, Rara je zarazila.
„Teď ráno by měla být kupa týmů vzhůru, budou pročesávat les, budou hledat spáče… Proto navrhuji, aby Kotia-chan letěla nad námi, a hlídala směr, já půjdu pod zemí a budu hledat nepřátelé a Skaara se Stregem si hezky poklušou po zemi.“ Skaara se zamračila, ale, jako ostatní, odkývla. Kotia se odrazila a plula studeným vzduchem s kotětem v náručí. Koťátko se snažilo bránit studenému vzduchu, proto si jej Kotia dala za krk. Rara zamávala Ookamiwu a propadla se pod zem. Ookamiwo si kráčeli lesem, až když je Rara nakopla, tak pospíšili. Běželi, s občasnými přestávkami, až do pozdního odpoledne. Zastavili se z jednoho důvodu. Viděli trojku ze zvučné vesnice, jak pokouší nemohoucí růžovovlásku a chvíli na to i hyperaktivního ninju v zelené kombinéze. Rara se mračila, zatímco Kotie už chyběl k úplné spokojenosti jen popcorn. Skaara se zašklebila, když si všimla, že jeden z Kotiiných zvučných oblíbenců ztratil svitek. Ležel na zemi, trochu schovaný v hromádce vytržené trávy. Drbla do Rary a ukázala jí svůj objev.
„Hana no jutsu…“ zašeptala Rara, semkla prsty a tráva u svitku se zavrtěla, povyrostla, obmotala svitek a pomalu mířila k nim.
„Rychleji… Tohohle si někdo… A do nebíčka…“ Rara se s kapkou potu na čele pootočila za Skaařiným pohledem, a viděla jednoho ze zvučné, jak si jde pro svitek.
„Blbá tráva… Kdyby byla silnější, už jsme dávno pryč!“ Rara zavřela oči a svitek zmizel v trávě, avšak brzy na to vystoupal zas nahoru. Klon, návnada. Skaara se kousla do rtu a čekala, co se bude dít. Rara zatahala Kotiu za nohu a ukázala jí vítězně ukořistěný zemský svitek. Zataháním donutila Kotiu shlédnout dolů z větve, na které seděla, takže jí vyklouzlo kotě z objetí, zaseklo se na botě a stáhlo Shikayore dolů. Strego se plácl do čela a vytáhl Skaaru zpod hromádky rukou a nohou. Kotia se zvedla, drapla kotě a vyskákala po větvích nahoru, do bezpečí, na rozdíl od Rary, která se stihla jen usmát na příchozího zvučňáka… Kotia bezmyšlenkově vytvořila ledovou stěnu kolem zvučného týpka a dala tím Raře možnost utéct, ta ji využila, propadla se do země a zmizela. Kotia čekala, zda si jí někdo všimne, nebo ne, a pak odskákala za ostatníma.
„Máme svitek! Máme svitek! Yahuuu!“ Rara přetáhla svitkem Kotiu po hlavě a naznačila jí, aby sklapla, a pokračovala v cestě, což bez protestů vykonala. Zamávala křídly a nasměrovala je ke věži, kam dorazili ještě tu noc.

„Sachiko-kun? Eh, teda Sensei?“ Rara se neotočila, věděla o něm. Sachiko zamračeně vyšel zpoza sloupu a došel k nim. Nastala ona chvilka, kdy si povídali… Co bylo, je, bude… Pak Skaara s Rarou roztáhly svitky a Sachiko spustil sáhodlouhý projev, který poslouchal jen Strego. Všichni ostatní přikyvovali a dělali, že poslouchají… Pak se vydali do hlavní areny… Skaara se zamračila na okolí, ale pak nasadila ležérní výraz a pokračovala v cestě. Rara by nejraději splynula s podlahou, ale neměla zde jak udělat chodbičky… Takže musela jít po svých… Strego šel s Koti přesně za Sachikem, aby se nemuseli dívat na ostatní… Došli na přehledné místo a rozplácli se na zem. Sachiko se posadil na zábradlí, jeho tým se rozsypal na podlahu a prohlížel si ostatní. Byl tu písečný tým, divně se tvářící na celé širé okolí. Rara se nahnula ke Skaaře a něco jí pošeptala. Kotia se opřela o chladivé zábradlí a hladila předoucí kotě. Sachiko se zamyšleně díval na podlahu areny.
Po určité a neurčité době kdy si nepamatuju, co se vlastně dělo xD

„Vítejte v Areně, kde se bude odehrávat další část chuuninských zkoušek!“ Gekko Hayate stál před obří sochou dvou rukou svírajících pečeť tygra. Nyní zde byly všechny týmy, které prošly se svitky a někteří Kage. Hayate se rozpovídal o pravidlech. Kotia stála na konci řady vedle Sakury a sledovala, jak se Sasuke (vedle Skaary ) drží za rameno a syčí na Sakuru. Rara stála vepředu a po očku mrkala za sebe, jak Sakura spustila, že se o Sasukeho bojí. Strego, sedící vedle Skaary mimo řadu poslouchal Hayateho, jak mluvil o kvalifikaci, že jsou omezeni časem, budou tedy bojovat teď hned a to v náhodných dvojicích. Sasuke Sakuře vynadal, že je to jeho věc a ať si laskavě všímá svého. Pak se Sachikův tým zaostřil na tabuli, která se rozsvítila a rozkmitala se na ní písmena.
„Uchiha Sasuke a Akadou Yoroi,“ řekl Hayate a pobídl ty dva, aby vystoupili.
„Faaaajn, a co že se to teď děje??“ zeptala se Kotia, když poklusávala za Sachikem a Skaara obrátila oči v sloup. Osoba, na niž bylo toto gesto mířeno jen sklopila oči a nejistě se pousmála. Majitelka vražedného pohledu spustila: „Tohle je třetí zkouška. Jelikož ty dvě předchozí byly příliš jednoduché a postoupilo moc lidí, bude se teď bojovat mezi sebou. Dál postoupí jen polovina lidí tu přítomných. Bude to sranda, no“… Kotia se zadívala dolů na Sasukeho a Skaara odešla. Kolem proletěla Rara se slovy: „ Moc vody, příroda volá!“ a Skaara se k ní se smíchem přidala.
„Hmmh… Uchiha… Co mi to jen říká?“ Sachiko, který zachytil její brblání, se k ní naklonil a potichu řekl: „Co třeba velký Uchiha masakr? Uchiha Itachi? Vymřelý klan? Nu?“ Kotia se jeho poznámky lekla a ucukla, ale poslouchala ho. Při jménu Itachi se jí rozšířily oči. Sasuke zrovna ležel na zemi a Yoroi z něj vysával chakru, když se oba opět otočili do Areny. Sasuke Yoroiho odkopl a chytil se za rameno. Pak vyskočil za Yoroim, kopl ho do brady, čímž ho dostal do „vzduchu“. Strego se zamračil, což u vlka vypadalo komicky. Příchozí Skaara se potichu bavila s Rarou, a obě sledovaly dění ve vzduchu. Letící Sasuke se dostal pod Yoroiho, po těle se mu rozlévala neznámá prokletá pečeť, důvod jeho držení se za rameno. Rara odstoupila od zábradlí se zděšeným pohledem upřeným na Sasukeho, který se po Narutově výkřiku vzpamatoval. Skaara se na Raru tázavě podívala, ale pak se upřela zpět na Sasukeho, který Yoroiho sejmul na zem. Hayate ukončil boj s tím, že Sasuke vyhrál a protivník není schopen pokračovat. Za vítězem se „zjevil“ Kakashi, podepřel ho kolenem, aby nespadl na záda a pak s ním zmizel.
„Tsurugi Misumi a Kankurou!“oznámil Hayate, když se písmena na tabuli ustálily.
„Hele, to je ten z týmu toho kluka s tykví na zádech!“ řekla Kotia, když viděla Kankura. Přejela pak pohledem na zamračeného Gaaru. „Sabaku no Gaara. Jinchuurikki ichibiho a navíc pod ochranou písku smíšeného s krví. Na jeho zápas se těším, ale doufám, že proti němu nebudeme…“ řekl Strego, když zachytil Kotiin pohled.
„ Tak proto jsem sebou řízla! Zatracený písek…“ Když se opět podívali na boj, Kankuro byl obmotán Misukim. Ozvalo se křupnutí a Kankuro svěsil hlavu.
„Je po něm, to byl vaz… Jdeme dál…“ zašeptala Rara.
„Nene.“ Opáčil Strego a přimhouřil oči. Kankuro otočil hlavu s cizím obličejem na Misukiho. Mumiovitý předmět na jeho zádech se rozmotal a v něm byl pravý Kankuro. Loutka, v Tsurugiho objetí, se vyprostila a omotala ho naoplátku kolem dokola. Kankurova pravá ruka zazářila chakrou a chakrová vlákna ukázala ovládání loutky.
„Jak jsi to věděl?“ zajímala se Rara se stále upřeným pohledem na dusícího se Misumiho, který se pak složil na zem.
„Mám nos, víš? Být jedním z nejlepších hledačů v shinobi světě je někdy výhoda.“ Řekl Strego a usmál se. Hayate počkal, až se odklidí po boji a opět se zadíval na tabuli.
„Shino Aburame a Rara Morimorato!“ Rara stuhla. Sachiko se na ni otočil a popřál jí štěstí.
„No, kytička versus brouček. Bude to zajímavé, ale vsázím na Raru.“ Zavrčel Strego a sledoval Rařin skok k Hayatemu.