Zrození Sanninů II - Kapitola devátá: Setkání v lese

„Jsem velice potěšen Kabuto,“ Orochimarův jazyk kmital ve vzduchu a se zájmem si prohlížel své ruce. „Nic menšího jsem od tebe nečekal.“
„Sarutobi, senilní stařík. Technika zapečetění prováděna klonem vyprchá mnohem rychleji, než normální. Všiml jsem si toho u Naruta. Jeho pečeť začíná pomalu slábnout,“ Kabuto si popostrčil brýle na nose a začal se tvářit povýšeně.
„Cítím se silnější, než, kdy předtím,“ zasmál se Orochimaru.
„Také cítím,“ promluvil Kimimaro. „jisté posílení,“ z ruky mu pomalu vyjížděla dlouhá kost, kterou formoval do podoby katany.
„Použil jsem poslední zbytky prokleté pečetě. Čekal jsem podobné zesílení vrozených schopností. Jsem přece jenom lékařský ninja a navíc velmi chytrý,“ pokračoval Kabuto ve své samochvále.
„Teď,“ Orochimaru zaměřil svůj zájem na ženu choulící se u jednoho ze stromů, kde si právě dopřávali odpočinek. Chytl ji pod krkem a zvedl do výšky svých očí. „K čemu mi je Sharingan, když mohu mít Rinnengan?“ začal dívku víc škrtit. „A ty mi povíš, kde ho najdu!“ jazykem jí přejel po tváři, aby si zapamatoval její chuť. Blue spadla na zem a začala si masírovat pohmožděný krk.

Itachi utíkal Konohou jen co mu síly dovolily. Kurenai zdržela jeho pronásledovatele dostatečně dlouho, aby mohl v poklidu opustit vesnici. Cítil se mu obnovuje síla. Oči začínají reagovat na nového majitele.
Ještě předtím, než nadobro opustil vesnici, shlédnul jak Kakashi horečně gestikuluje s Gaarou.
Kisameho už neviděl, ale zřejmě byl poražen. Místo se začalo pomalu hemžit dalšími ninji. Další posily. Začínalo zde být nebezpečno, a tak musel vyrazit na svoji další misi.

„Musíme jim jít hned na pomoc!“ snažil se prosadit Kakashi.
„Vesnice je několik minut po napadení. Nemůžeme si dovolit jakékoliv další oslabení,“ namítl jeden z radních.
„Takhle odsoudíte Hokage na smrt!“ přidal se do debaty Yamato.
„Bezpečí vesnice je přednější! Rozhodnutí už padlo. Připravte vesnici na další případný útok. Jestli opustíte vesnici a vydáte se za Hokage budete považováni za zrádce a jako s takovými s vámi bude zacházeno,“ vyřkli radní svoje rozhodnutí a odešli zpět do vesnice.
„Ti starci nemají ani tušení,“ zaťal Kakashi pěst.
„Na mě se toto omezení nevztahuje. Stejně jsem vám chtěl pouze doručit tuto zprávu. Teď se vydám zpět do Písečné a cestou se podívám po Hokage,“ uklidnil ho Gaara.
„Kazekage,“ vydechl Yamato.
„Listové toho dost dlužím. Tímto svůj dluh splatím,“

„Připravte se,“ zavrčel Jiraiya.
V tom se zachvěla země. Přímo uprostřed bojiště začala pukat země.
„Co to sakra je?“ zařvala Tsunade.
Okolní stromy se začaly nahýbat až praskly. Všechno směřovalo doprostřed bludiště a pomalu se na sebe nabalovalo do ohromné koule.
Jak obránci tak útočníci začali pomalu ustupovat před neznámou silou.
„Teď máme šanci se stáhnout,“ vmísil se do rozhovoru Asuma.
Tsunade s Jiraiyou na sebe kývli a dali se na útěk.
„Co to sakra bylo?“ zeptal se po chvíli Asuma.
„To neudělali oni. Taky radši ustoupili!“ odpověděla Tsunade.
„Kdo to teda udělal?“ zeptal se Jiraiya. Tsunade jenom pokrčila rameny.

Nagato, připoutaný v křesle, zhluboka oddechoval. Pot mu stékal po čele: „Stihnul jsem to. Teď je to na tobě, Naruto,“ zašeptal do tmy.

O den později.

Slunce vystoupalo nad stromy, které začaly vrhat dlouhé stíny. Po včerejších bojích nebylo v přírodě žádných památek. Ptáci spokojeně poletovali shánějící si potravu.
Itachi si sundal obvazy a zadíval se do země. Vše bylo v pořádku. Pomalu svůj zrak zaměřoval do světlejších míst.
„Vidím,“ řekl si pro sebe a vstal. Sebral černý plášť, který se mu podařilo ukořistit, když utíkal z Listové. Netrvalo to dlouho a dostal se na louku, která oddělovala uskupení několika lesů od sebe.
„Tebe bych tady nečekal,“ zastavil se Itachi v běhu.

„Jak daleko jsme od Listové?“ zeptal se Suigetsu.
„Už musíme být jenom pár kilometrů před hlavní branou,“ odpověděl Naruto.
„Musíme si pospíšit,“ řekla Sakura a ujala se vedení ve skupině.
„Naruto,“ obrátil se Sasuke na blonďáka. „co uděláme s ním?“ ukázal na Killer-Beeho.
„Pomohl nám, kdyby to byl nepřítel tak už dávno zaútočil,“ zašeptal Uzumaki.
„Mám z něj divný pocit. Budu na něj dávat pozor.“
„Jak myslíš.“
„Sakra,“ Sasuke se náhle zastavil. „Je blízko,“ chytl se za hlavu a zasténal v bolestech.
„He?“ jako jediný se zastavil Naruto. Ostatní pokračovali v běhu. „Kdo je blízko?“ zeptal se Naruto.
„To je jedno,“ odbyl jej Sasuke. „Jdeme!“

„Blížíme se,“ zasmál se Asuma a zapálil si další cigaretu.
„Moc se neraduj. Konce bývají vždycky nejtěžší,“ zpražil ho pohledem Jiraiya.
„Ticho, oba!“ okřikla je Tsunade. „Někdo se blíží.“
Jiraiya udělal dva kroky do předu. V dálce uviděl postavu jak kráčí po cestě rovnou k nim.
„Co ten tady dělá?“ zaskřípal Jiraiya zuby a připravil se na tvoření pečetí.

„Nesešli jsme moc z cesty?“ zajímal se Kabuto.
„Jsme blízko Listové, že? Taky to cítíš?“ olízl se Orochimaru.
„Strávil jsem tady hodně času. Znám tyhle místa. Už jsme dost blízko,“ přikývl Kabuto.
„Proč jdeme do Listové?“ zeptal se Kimimaro, jenž stále přidržoval Konan.
„Chtěl bych si zde něco zařídit se starým známým. Kromě toho je tam i někdo komu hodně dlužím,“ odpověděl Orochimaru.
„Při útoku na Listovou jsme měli podporu Písečné a ještě několik desítek vlastních ninjů. Teď jsme jenom tři,“ namítal Kimimaro.
„Minule jsme neměli tebe,“ zasmál se Kabuto.
„Hahaha, tentokrát nejdu Konohu zničit. Chci si zde pouze vybrat staré dluhy,“ smál se jejich vůdce. Ve stejnou chvíli však přešel jeho smích do úšklebku. „Ty?!“

Kakashi právě doběhl před dům ve kterém sídlil vůdce jednotek Root.
„Chci s ním mluvit,“ dožadoval se vstupu do rezidence.
„Nikdo nesmí vstoupit,“ odpověděl jeden ze dvou strážných.
„Mám dost blbou náladu,“ zasmál se Kakashi a praštil muže do obličeje. Ten se skácel na zem. Druhý už chtěl kosit katanu, když v tom ho srazila k zemi dřevěná pěst od Yamata.
„Teď budeš mluvit,“ Kakashi si vyhrnul členku a chytl strážného pod krkem. „Kde je Danzou!“
„Odešel včera večer. Vzal si s sebou většinu Root. Byl hodně naštvaný,“ strážný hned začal mluvit.
„Ten parchant,“ odhodil strážného do prachu. Tenzou jej pro jistotu připoutal k zemi svým Mokutonem.
„Šel zabít Tsunade,“ pronesl Hatake chladně.
„Jestliže opustil vesnici stal se hledaným ninjou a je naší povinností jej zastavit.“
„Líbí se mi tvoje uvažování,“ polichotil Yamatovi Kakashi.