Láska ukrytá v nenávisti – Boj za lásku, část 18.

Mari a Gaara

Mari se pak od Kankura dozvěděla pravdu o tom jak to celé bylo. Že Kara unesla Kazemi. Jak se do toho vložil on sám. Na konec tenhle výpadek paměti.
„Vy se fakt nenudíte,“ podotkla Mari.
„To máš pravdu,“ souhlasil.

Gaara, Temari a Maero se vydali určeným směrem. Moc času neměli. To věděli, proto museli spěchat, ale co nechtěli byla písečná bouře. I Sabaku no Gaaru ta bouře zaskočila. Našli si jeskyni.
„Tohle se mi snad zdá!“ rozčiloval se Gaara,
„Klid, moc nám nepomůže, když budeš vyvádět.“ Klidnila ho sestra. Věděla co na něho platí.
„Já vím,“ přitakal Gaara.
„Nevím, co je Shira zač, ale určitě musí být výjimečná.“ Poznamenal Maero.
„To máš pravdu. Je tak podobná mé lásce. Jsou dvojčata, ale já myslel, že to všechno víš.“ Kazekage šťouchl do citlivého bodu.
„Měl jsem znalosti jen napůl.“ Sdělil Maero.
„Ale i tak.“

Po dvou dnech se bouře uklidnila. Nasadili rychlejší tempo, ale náš milovaný kazekage pojal podezření, že stejně buď přijdou pozdě, nebo v průběhu. Bral by to v průběhu. Nechtěl vysvětlovat své lásce, že Shira je mrtvá nebo v kritickém stavu.

Mari opět nemohla usnout, musela myslet jak na svého milého, tak i na svoji sestru. To o tom jejím „bratrovi“ ji Kankurou neřekl nic. Nepotřebovala to vědět. V tom pocítila náhlý nával smutku a beznaděje. Jenže v další měla pocit, že se zblázní od radosti. Nechápala co se to s ní děje.
„To bude těmi emocemi,“ snažila se uklidnit sebe samu. Nešlo to.
Proto vstala, šla do kuchyně, kde již seděla Kazemi, která také nad něčím přemýšlela.
„Zdravíčko, proč nespíš?“ zajímala se Mari.
„Musím přemýšlet o životě, kdo jsem a proč si nemohu na nic vzpomenout.“ Svěřila se Kazemi.
„Takhle to je, já myslím, že se nemáš čeho bát. Podle mě to způsobuje strach. Pokud se ho zbavíš, tak se ti vrátí paměť a pak budeš nadávat, že bys polovinu věcí nevěděla. Zkus to a uvidíš.“ Poradila ji Mari a rozhodla, že to bude dodržovat také.
„Moc ti děkuji. Zbavím se strachu, pak již vše bude jako předtím.“ Řekla pozitivně Kazemi.
„To je slovo do pranice.“ Souhlasila Mari, napila se mléka a šla si lehnout. Lehčí než odcházela. Podobný rozhovor potřebovala. V ten moment usnula.

I Gaara usnul, sice neklidným spánkem. Temari měla hlídku, Maero spal jako zabitý.
Temari musela myslet na Shikamara. Přesto, že teď milovala Maera, tak ji Shikamaru chyběl. Pořád k němu něco cítila…
Temari probudila svého brášky, aby ji vystřídal na hlídce. Alespoň může promyslet taktiku, až tam vkročí. Což nebylo tak lehké. Musel myslet na toho psychopata Kenshina, jak jim radil Itachi. Chtě nechtě uznal, že má pravdu.
K cíli to měli ještě hodný kus cesty. Něco přes sto padesát kilometrů…

Shira a Sasuke

V tom narazila do… ani si neuvědomila do koho.
Snažila se mu vykroutit, ale nešlo to. Byl na ni moc silný. Předtím vydala moc energie a teď neměla chakru ani na Tsukihan.
„Utíkat se ti zalíbilo. Sasuke, pojď si pro svoji holubinku!“ řval Sanado.
„Jasně, už jdu.“ Bylo slyšet Sasukeho, který se k nim pomalu blížil. Shira jen čekala co ji čeká, protože to měla mít rychle za sebou.
„Sanado předal Shiru Sasukemu. „Postarej se o ni, musím za svými pěšáky.“ Zasmál se Kenshin a byl pryč.
„Tak na co čekáš?“ zeptala se Shira.
„Nebraň se a půjde to rychle.“ Náhle se choval velice podivně jakoby to nebyl ani jeden z těch dvou.
„Víš, že už jsem vyčerpala celou sílu. I když jsem si myslela, že tohle dopadne jinak. Jsem připravená zemřít, ale mrzí mě, že neuvidím sestřino dítě.“ Řekla Shira smutně. Sasuke ji bez dalších slov odvlekl na relativně bezpečné místo.
„Tady bude moje poslední místo?“ prohodila Shira.
„Přestaň s těmi řečmi, nehodí se to k tobě!“ ozval se dost hlasitě Sasuke.
„Fakt? Tak s tím něco udělej!“ namítla.
„Jak si přeješ.“ Ovšem Sasuke udělal něco, co Shira nepředvídala. Políbil ji se vší láskou, kterou vládl. „Stačí?“ řekl.
„Jako důkaz, že jsi můj, ale nevysvětluje tvoji změnu.“ Podotkla.
„Když jsi mi zmizela, tak mě začaly hlodat pochybnosti a tím polibkem, který jsi mi věnovala mi pomohl, přemoci toho druhého, kterého již nikdy nechci zažít. Miluji tě.“ Svěřil se Sasuke.
„Vítám tě zpátky a…“ usmála se s tím svým způsobem. Věděl co přijde, ale i přesto zůstal pevně stát. Ani se nehnul.
Rána přišla asi tři vteřiny potom co již tušil. Shira se napřáhla a jednu mu vrazila do břicha. Na tohle si najde sílu vždycky, blesklo Sasukemu.
„Tohle jsem čekal, ale takovou šlupku, ne,“ poznamenal Sasuke, když se vzpamatoval.
„To víš musím si nějak oplatit tvoje sklony.“ Pak Sasukeho pohled směřoval nevyhnutelně ke krku, kde se již skvěly modřiny, které způsobil svým rukám. Právě ty ruce se zatnuly v pěst.
„Když zapřemýšlím, nikdy jsem neudělal správnou věc. Pořád jen chyby. Tohle to jen potvrzuje. Kdybych se do tebe nebyl býval zamiloval, tak by se nic z toho nestalo. Stejně chybělo málo a…“ nedořekl, protože mu Shira vlepila facku.
„Takhle o sobě mluvit nebudeš! Rozumíš? Co se stalo nedá se odestát, ale jsem naživu. Vše jsem to dávno odpustila.“ Řekla Shira, podíval se jí do očí, kde viděl známou lásku a oddanost k němu.
„Ani si tě nezasloužím. Vždyť jsem nukenin,“ ohradil se Sasuke.
„Pro mě ne. Pro mě jsi můj hrdina a zachránce. Zachránil jsi mě od cely, která mě dusila celý život.“ Když chtěl něco namítnout rázně se na něho podívala a pokračovala. „Nevím co bych si jinak počala, i když jsem měla sestru, nějaké ty přátelé, tak mi chyběla jen láska a tu teď mám. V srdci již necítím prázdnotu. Jsem úplná. Tohle je moje ukrytá pravda. A tvoje?“ zeptala se ho, ale než mohl odpověď, tak se ve dveřích objevil Sanado a tleskal.
„Slečinko, tohle se ti povedlo! Netušil jsem, že ta vaše záležitost, kterou nazýváte láskou je silnější než iluze nenávistí.“ Poznamenal Sanado.
„Tak to jsi asi nepoznal lásku, co?“ utrhla se něho Shira.
„Ty mlč! Tvoje rodina je vinna, že jsem nikdy nepoznal lásku, ale to je teď stejně jedno! Zemřete tu! Nikdo vás tady hledat nebude!“ řekl Sanado jistě.
„Ale co moje sestra? Ta určitě vyšle svého milého Gaaru a spoustu bojovníků!“ vytasila se Shira.
„Na to bych se moc nespoléhal. Za dva dny bude připravena moje armáda, která má za cíl zničit Sunu!“ to bylo víc než Shira čekala.
„Užijte si poslední okamžiky.“ Řekl a zamkl je v místnosti. Odkud nebylo úniku.
„Sasuke se vydal ke dveřím, snažil se je otevřít, ale vůbec mu to nešlo. Shira ho napodobila s druhými, ty také nešly otevřít. Okna jakbysmet.
Byli v pasti!