Řeka lásky

„Je to jako sen a já chci, abys to se mnou prošel každým snem, který se mi zdá, ale vím, že i když bys chtěl být někde jinde, tak se o to alespoň snaž. Možná, že když budeme sledovat soumrak dne, tak možná najdeme nějaké kouzlo, které nás dá konečně dohromady a ty si uvědomíš, že je to láska a to kouzlo ti jen pomůže si vše ujasnit.
Chci, abychom tam stáli na té řece jménem láska a tam mi klidně říkej jak mě miluješ a mým studeným bílým dlaním dát tolik potřebné teplo.“ Zašeptala dívka do noci a to netušila, že ji ten dotyčný poslouchá a uvědomil, že už v té řece je…

„Chci jen životem s tebou jít a život by nám mohl dát odpovědi na všechny naše otázky, které se kolem objeví.
Kdybys ses vyznal u té řeky, tak tvé oči by nabraly tu křišťálovou modř a padli bychom si do náruče a vše bychom pak zvládali mnohem snáz a všechno bolestné by se zdálo jako vzpomínka minulosti a proměnilo se ve štěstí. Jak se to píše v těch starých pověstích a myslím, že by jsi měl možnost milovat a být milován.
Ani nevím proč tě miluji, ale vím, že trpíš a chci, aby kousky tvé bolesti a nevyplněných snů se staly jen útržkovitou minulostí.“
Dál šeptala do noci a pořád netušila, že ji slyší, jak by také mohla, ale byli od sebe jen kousek a on si všiml jejich jemných rysů a v duchu si nadával jak to, že ji pořád, tak přehlížel…

„Máme jen jeden život/řeku a pokud ji přebrodíš, tak si uvědomíš, že láska osvobozuje a i když spálíš mosty minulosti a vzpomeneš si na sliby jejž si dal, tak musíš vědět, že láska nechce, abys ty sliby nechal nevyplněné, ale můžeš je plnit aniž by jsi si zradil mě či tomu, kterému jsi ten slib dal.
Život půjde dál ať chceš nebo ne, ale věz, že tvoje sny ti zůstanou a ty je neztratíš. Jako nikdy neztratíš moji lásku.
Kdyby to bylo, tak jednoduché a já ti tohle všechno mohla říct. Jsem zbabělá.“
Mladík se užuž chtěl ozvat, ale něco v dívčině hlase ho zarazilo a nechal ji dál s vyznáním a to ji sem přišel jen oznámit, že má s ním od zítřka misi! Tohle je asi osud, ale v té řece jsem s tebou. Říkal si v duchu.

„Jestli by jsi čekal konec téhle řeky, tak ta konec nemá a i kdybys tím proudem šel věčnost, tak konce nedohlédneš. Stejné je to s láskou. Také tu bude navždy jako ten proud.
Dostaneš žízeň, tak se napiješ jako když zatoužíš po mém těle. Dám ti ho.
Tvoje oči se opět zbarví do modra a řekneš mi mám tě rád a já budu vědět, že tě mám. Škoda, že je to popsané jen v pověstech a mě bude štěstí zapovězeno, protože nejsem nic jen holka, která ani nezvládla být kunoichi!
Proč já? Moje bolest a sny nikoho nezajímají a kéž by jsi si mě jen všímal víc!“
Mladík si chtěl nafackovat a dál v duchu klel, že ji způsobil tolik bolesti, ale na druhou stranu byl pěkný blbec, když si nevšiml svého citu k této výjimečné dívce.

Už to nevydržel a vynořil se z křoví, které ho doteď chránilo. Dívka zalapala po dechu.
„Nic jsi neslyšel, že ne?“ zeptala se s nadějí v hlase.
„Slyšel jsem všechno a chci se ti omluvit, že jsem si tě nevšímal. Pojď něco ti ukážu.“ Zvedl ruku a ona tu svou trochu nervózně dala do jeho.
A než se vzpamatovala, tak stáli na nedaleké říčce a držel ji pevně v náručí.
„Chci ti jen říct…“ Dívka chtěla něco namítnout, ale mladík ji zarazil a pokračoval v tom co ji chtěl říct.
„Že jak tady stojíme, tak jak řeka pluje dál, tak má láska také pluje do tvého srdce a zapomenu na minulost a chci svůj život spojit s tvým a nechat život jít dál, ale s tebou. A již jsem pochopil, že sny o ty nepřijdu a jedině s láskou budou dál žít jako já. Můj život do dneška nebyl život, ale živoření a jen tě chci poprosit, abys mi dala šanci a začneme znovu, co ty na to?“
„Já souhlasím a nemůžu tomu věřit…!“ mladík ji políbil a nasadil novou tvář.
„Dobrý večer, jak se jmenujete?“ zeptal se.
„Dobrý večer, moje jméno zní Hyuuga Hinata a vaše?“ Hinatě se ta hra líbila.
„Jak překrásné jméno a moje je Uzumaki Naruto k vašim službám a nechtěla by jste se mnou jít na misi, kterou mi zadala bábi Tsunade?“
„Ale jistě s radostí. Když už budeme konat misi spolu, tak by jsme si měli tykat,“ navrhla Hinata.
„To je dobrý nápad!“ Naruto se opět s Hinatou přemístil ke jejímu domu a políbil ji ruku a se slovy:
„Tak zítra před bránou v deset.“ Odešel a Hinata tam stála jako opařená a za sebou slyšela hlas.
„Kde jsi byla?“
„Nikde a oyasumi nasai, otósan,“ řekla Hinata a odešla spát.
Druhý den se potkali u brány a vykonali misi na jedničku a za půl roku se vzali.
„Tahle řeka života a lásky se mi líbí,“ řekl Naruto, když se dozvěděl, že Hinata je těhotná.
„Mě taky.“