Vánoce nebo konec světa 007.

Naruto se s uspokojením porozhlédl po zaplněném náměstí a vražedně se usmál. Jeho úsměv se ale rychle změnil ve znechucený škleb. Pohled mu totiž padl na Jiraiyu, který se přímo pod pódiem opíral o dvě sličné mladé dámy, které mohli být jen stěží plnoleté a zjevně naletěly na jeho santovský oblek.

„Co to má sakra znamenat?!“ zahřímal Naruto.
„Ale tyhle dvě milé dámy mi jen říkají svá přání,“ usmál se Jiraiya a zajel rukou na zadek jedné z dívek. Ta se na něj úkosem podívala a honem se od něj odtrhla.
„Tak to by snad mohlo počkat. Teď je válečná porada,“ zamračil se Naruto, „Konohamaru!“
„Ano Naruto-sama?“ objevil se okamžitě Konohamaru i se svým týmem pod pódiem.
„Eskortujte tyto dvě dámy ven z náměstí a postarejte se o to, aby se tato situace už neopakovala,“ vysvětlil Naruto svůj požadavek a úmyslně ignoroval Jiraiyův psí ublížený výraz.
„Jistě Naruto-sama,“ všichni tři zasalutovali a zmizeli i s holkama v obláčcích prachu.
„Skvěle,“ zamnul si ruce.

Zatímco si to Naruto vyřizoval s Jiraiyou, tak se na náměstí dostavili i Choji, Teuchi, ty tři holky (Kyra, Hija, Ganen) a otrávený Shikamaru, který vypadal, že ještě spí. Choji nesl dva obrovské podnosy, které byli plné jídla a to samé i Teuchi a Shikamaru. Shikamaru při tom ještě spílal osudu a Ganen, která ho do toho zjevně zatáhla.
Jakmile si ostatní na náměstí všimli co to nesou, tak se na ně sesypali jako vosy na med. Byli by to bývali všechno snědli, ale zakročila Ganen. Všechny s výjimkou Tsunade a Orocháče (ten se ještě stále slunil) pomlátila, takže jen leželi na zemi a zoufali si. Tsunade si vedla obstojně a rány holí odrážela dobře mířenými pěstmi. To Ganen trochu dovádělo k šílenství, takže se do toho opřela plnou silou. Tsunade také trochu přidala a výsledkem byl vražedný souboj uprostřed bojiště z konfet a fáborků. Ti co se už sebrali ze země nadšeně přihlíželi a skandovali jména svých favoritek. Na(ne)štěstí Ganen s Tsunade nestihli soubojem nic zničit, protože Naruto si jich všiml. (Tsunade omylem netrefila Ganen a ta rána kapánek přerazila nos Narutovi.)

„A dost!“ vykřikl Naruto a jednou rukou si držel nos, ze kterého proudem tekla krev. Hinata a Sakura u něho honem byli. Sakura se ho jala ošetřit. Jakmile mu spravila nos, tak mu Hinata s láskyplnou péčí začala otírat krev kapesníkem.
„Všichni, až na Teuchiho a spol. co teď přišli, tady zůstanou a budou hlídat, upravovat a zkrášlovat. Velet tady bude Sai a Tsunade dohlídne na Jiraiyu. Orochimaru urychleně sleze z té vánoční jedle a narovná náš vánoční list, se kterým pohnul. Všichni tady budete, až do 20:00 a potom můžete jít domů. Do té doby se z náměstí ani nehnete. Pro oběd a případně večeři si pošlete Izumu s Kotetsem,“ vydal načuřený Naruto rozkazy a mávl na Teuchiho a spol., „Vy půjdete pěkně se mnou na radnici, kde probereme otázky občerstvení a uspořádáme ochutnávky, abychom mohli posoudit jídelníček,“ s tím vyrazil směrem k radnici a nechal ubohou Hinatu stát na pódiu a hromadu rozzlobených lidí pod pódiem.

„Výborně, konečně klid,“ zkonstatoval Naruto, jakmile seděl ve své kanceláři, ve svém křesílku s nohama na stole. Ty ovšem musel dát dolů, protože jinak by se tam nevešly tácy s jídlem. Kdo by byl řekl, že Naruto má nohu 45?
„Co jdeme ochutnat jako první?“ zeptal se s nadšením v hlase Choji.
„Mě se líbí ten vánoční bílý cukrovoslaný rámen s petrželí a rajčaty,“ prohlásila Kyra a vzala si okamžitě jednu misku.
„Já bych dal přednost silnému tučnému pikantnímu rámenu s okurkami,“ ozval se Choji a také se natáhl pro svojí misku.

Nebudu zbytečně vypisovat co si kdo dal. To by bylo na dlouho. Ale všichni měli až do pozdního večera co na práci. Z kanceláře Hokage se ozývalo mlaskání a tlaskání. Pochvalné hlášky na Teuchiho adresu také nebyli výjimkou. Nicméně kolem sedmé hodiny večerní už z táců zmizely i poslední zbytky. Všichni jen polehávali nebo posedávaly. Jedinou výjimkou byla Hija, která byla trochu zelená, takže urychleně opustila místnost. Z nejbližších toalet pak bylo slyšet dávení a mezi ním vzlyky ubohé dívky.

„Měli bychom sestavit jídelníček,“ zasýpal do ticha Teuchi a chytl se za břicho.
„Může někdo psát?“ zareagoval Naruto a honem si dal ruku před pusu. Ozvalo se mohutné říhnutí.
„Možná…“ ozvalo se váhavě z rohu kde seděl Shikamaru a svíral si s bolestným šklebem pravou ruku.
„Možná?“ nepochopil na Naruto a k říhnutí přidal ještě obrovský prd, který vysklil okno za ním. Čím, ale dodal přísun čerstvého vzduchu.
„Ta holka, jak běžela na záchod, tak práskla s těmi dveřmi moc silně. No já seděl za nimi a ona mi jimi zlomila ruku. Pravou,“ osvětlil jim Shikamaru a demonstrativně zkroutil obličej v další ještě větší bolestný škleb.
„Poď sem,“ řekla tiše Kyra a mávla na něj.

Shikamaru se tedy po chvilce váhání zvednul a došel za ní. U ní si klekl, aby byli na stejné úrovni a čekal co se bude dít. Kyra se nejprve zhluboka nadechla a potom se jí okolo levé ruky objevilo trochu zelené chakry. Ta, ale pochvičce zase zmizela, jak Kyra bleskurychle vyskočila na nohy a vrhla se k vysklenému oknu. Asi pět minut vysela přes okraj.
Když se otočila, tak byla v obličeji ještě bělejší než bílá. Bělejší než její vlasy (čisťounké běloučké, bělejší než reklama na Vanish). Jednou rukou se opírala o parapet. Druhou natáhla směrem k Shikamarovi a pokynula mu znovu, aby k ní přišel. Ten nasadil silně otrávený obličej, ale tak trochu mu nevyšel, protože měl obličej stále zkroucený bolestí.
Tentokrát zelená záře vydržela o něco déle. Dostatečně dlouho na to, aby Shikamarovi srostla kost dohromady a dokonce pod správným úhlem. A to se na to Kyra ani nekoukala. Poté co operace zdárně skončila se sesunula na podlahu a upadla do slastného bezvědomí.

„Tak co mám teda napsat?“ zeptal se Shikamaru a cvrnkl do Naruta, který se poslušně svalil ze židle na zem.
„Co asi? Jídelníček,“ zaúpěla Ganen a snažila se sevřít v ruce svou hůl.
„To vim. Ale co v něm má být?“ přikývl otráveně Shikamaru.
„Klasiku, nic extra,“ navrhl Teuchi, „V tomhle stavu nejsem schopen vařit něco speciálního co neumí Ayano.“
„Souhlas….“ ozvalo se ode všech ostatních.
„Dobrá,“ povzdechl si Shikamaru a začal hledat nějaký papír. Jeden našel, ale bohužel byl popsaný, tak zmuchlal a vyhodil z okna. To zahlédl Naruto.
„Cos to udělal?“ zařval, tak moc jak jen mohl (tichounce, že ho skoro nebylo slyšet).
„Vyhodil papír,“ pokrčil nezúčastněně rameny Shikamaru.
„To byl můj vánoční projev ty blbečku,“ spílal mu Naruto a začal se plazit k oknu.
„Tak si napiš novej. Stejně to bylo jen pár řádků,“ opáčil ledabyle Shika a konečně našel prázdný papír.
„Pár řádek? Byli to dvě popsané strany malinkatými písmenky,“ Naruto vytřeštil oči nad Shikamarovou poznámkou.
„Stejně by to nikoho nebavilo poslouchat,“ řekl upřímně, ale radši honem ztichl, protože Naruto zpražil pohledem.

Ovšem, protože se přestal dívat před sebe, tak omylem vypadl z okna. Přímou čarou letěl dolů. Naštěstí si ho všimli dole na náměstí. Chvilku sice panoval obecný názor, že by ho měli nechat spadnout, ale Hinata, ve které se zrodila krutá bezcitná bestie, rázně zakročila (čti: popadla Ino (stála nejblíž) za vlasy a hodila ji vzhůru za Narutem. Ino tedy neměla na výběr a chytla bezmocného Hokageho, který za letu stihl pozvracet a dopadla s ním bezpečně na zem. Po tom mu, ale vlepila pořádnou facku a otočila se k odchodu. Než, ale stihla odejít, tak jí jednu vrazila Sakura, protože to byla přece ona, kdo může Naruta mlátit.
Mezitím se Hinata ujala Naruta, který evidentně nechápal co se kolem něj děje. Pomohla mu ke kraji pódia, aby se mohl posadit. Tam seděli až do osmi, kdy se celá společnost okamžitě rozprchla do svých domovů s výjimkou Orochimara, Kabuta a trojky dívek, které tady nebydleli. Nic méně, každý z nich se k někomu přicpal.
Orocháč si vzpomněl na slizký byteček Anko. Kabuto si přiměl zvonivé sklenice saké u Tsunade. Kyra, mladší vydání Jiraiyi v dívčím, si to namířila k němu a cestou koupila pár zajímavých pánských časopisů. Hija zamířila k Sasukemu, protože jí Orocháč zakázal s ním stýkat. A Ganen se chytla prvního koho uviděla, což byl znovu otrávený Shikamaru. Jo a Naruta dopravila Hinata do jeho bytečku.