Proti všem
Už jen chvíli. Touro říkal, že v nejbližších dnech by se měl narodit. Můj syn, můj prvovrozený syn. Chlapec, který se jednou stane vůdcem toho nejsilnějšího klanu. Klanu Uchiha.
Můj manžel je slaboch. Nemyslí na moc, jde mu jen o to aby klan přežil. Ale neuvědomuje si, že klan přežije jen když má moc. Nemyslete si, že jsem krutá nebo bezcitná, nejsem. Ale jen vím co je potřeba k přežití. Vím, co je nejlepší pro mého syna.
Uchihovci prožívají období největší nenávisti s klanem Senju. Divím se, že můj muž si drží převahu. Má svůj způsob jak přežít. Neodsuzuji ho za to, miluji ho, ale přesto je to slaboch. Ale můj syn bude jiný. Můj syn bude silný, překoná všechny své předky a stane se legendou. Vkládám něj všechny své naděje. Ne, já ani zdaleka nejsem tak silná abych mohla mít takovou moc jako bude mít on. Cítím to. Cítím, že se narodí s Sharinganem v očích a touhou po moci v srdci.
Slzy mi skapávají z očí, ale přitom jsem šťastná. Můj syn je silný. Má moc a využije ji. Ale pořád tu jsou ty slzy. Slzy za mého druhého syna. Nebyl narozen k tomu aby měl moc. Byl narozen k tomu aby mu moc poskytl. Svojí láskou měl z mého prvorozeného syna udělat silného. To jsem věděla už tenkrát když mi spal v břiše.
Slzy schnou. Už není potřeba se zabývat bolestí, oslavujme šťastnou událost! Vím to tak jistě jako jsem to věděla před lety. Má sílu, díky které bude mít moc. Moc, se kterou změní svět. A jednou pro vždy zničí Senju...
Objímám ho a šeptám mu do ucha. Dobře synu... Prohrábnu jeho černé vlasy a podívám se do uhlových očí. Odhodlanost kterou jsem mu vštípila v nich dobře vidím. Ještě jednou ho obejmu a políbím. Pak odcházím. Odcházím za svým druhorozeným. Sedí osamoceně u zídky a hlavu má v dlaních. Přicházím k němu a kleknu si. Položím ruku na hlavu. Synu, dal jsi mu moc. Nikdy nebude více milujícího bratra. Děkuji. Políbím ho na týl a obejmu jeho hlavu. Po chvilce pustí obličej a pevně stiskne mé ruce. Šeptá, že pro něj by udělal vše. Kývám hlavou. Pak odstrčí ruce a svůj obličej nastaví těsně před můj. Bolest je tak velká, když se podívám do míst, kde se kdysi pyšnil Sharingan. Radši zavřu oči a ještě jednou ho políbím. Musím potlačit mateřkou lásku, kvůli které mi puká srdce. Ale to je život. Boj o moc. Je vítězů a poražených. Můj prvorozený je výtěz, druhorozený poražený. Co jsem já? Poražený vítěz.
Doslýchám se o tom, co se stalo v Údolí konce. Čekala jsem to, takhle to nemohlo trvat dál. Nesouhlasil se spojením se Senju, ale byla to vůle klanu. Má hrdost trpí a ještě víc mě ničí, že musím chodit po zemi, kterou naše klany společně zvelebovaly a nakonec nás odstrčili. Jako staré psy. Konoha... Proklínám tu vesnici. Hokage, od teď věčný nepřítel Uchihů. Můj syn byl poražen, ale mrtvý není. Říkají, že ho Hishimara zabil. Náš Hokage. Jak já to slovo nesnáším... Ale on neumřel. Vím to. Načerpá sílu a vrátí se. Spolu s Kyuubim. A zničí tu příšernou vesnici.
Moc? Měl ji a bude ji mít. S Konohou přicházejí nové časy. Klany se nestarají jen o sebe, žijeme v jedné vesnici a tomu to odpovídá. Ale klan Uchiha bude vždy jiný. Moc je dnes dána do rukou Hokage. Do rukou toho prokletého Senju. My se ale nikdy nepodřídíme. Budeme mít moc. Můj syn nám ji znovu dá. Nejsilnější, který se kdy narodil. Příjde s armádou, která zničí ty prokleté Senju. A dá nám moc. Nám, Uchihům.
Budu na něj čekat. Budu čekat až se prvorozený vrátí. Do té doby budu sedět v zahradě a hladit svého druhorozeného.
Už je tady. Nevidím, ale slyším hlasité kroky vesnicí. Můj syn se vrátil.
Říká se, že Konohu napadl Kyuubi. Všude je spěch, jen já sedím a poslouchám. Druhorozený už dávno zemřel a já čekala sama. Konečně jsem se dočkala. Yondaime byl povolán do akce. Když byl malý, jednou do mě vrazil. V jeho očích byla odhodlanost. Stejná odhodlanost jakou jsem výdávala v očích mého prvorozeného. Stařec Sarutobi byl dítkem Senju, ale Namikaze je jiný. Namikaze a Uchiha... Málo kdo ví, že tyto dva klany kdysi byly spojenci. Dali si slib věčného přátelství. Ne proti Senju, proti všem nepřátelům. Ale na Namikaze se zapomnělo, nemyslím si, že Yondaime o tom slibu ví. Vím, že dnes zemře. Je mi ho líto. Hokage... Ten strašný titul. Ale v jeho rukou byl něco jiného.
Nesmím na to myslet. Ztráta Yondaimeho bude nic proti ztrátě očí syna. Prvorozený má zničit vesnici. Ano, jsem na něj hrdá. Má, ale nezničí. Uchiha a Namikaze proti sobě nepůjde. Můj syn odejde s nepořízenou a Yondaime zemře.
Sedím v zahradě a poslouchám. Slyšíš? Kyuubi je tady. Zazpívám tichou písničku a opět poslouchám. Yondaime je v bitvě. Kyuubiho řev je nesnesitelný. Kroky... Blíží se. Sídlem klanu Uchiha se ozývají milované kroky. Kroky mého syna. Přichází...
Stojí, mlčí a dívá se na mě. Znovu zpívám tichou písničku.
Yondaime je mrtev. První Hokage, kterého jsem aspoň z části ctila. Byl to přeci Namikaze. Pořád mlčí... Říká se, že se mu před pár dny narodil syn. Nešťastník, bude vyrůstat bez rodičů. Stejně starý jako ty... Podívá se na něj a odejde. Jde nabrat sílu a pak se znovu vrátí, ale já tu už nebudu. Ty a Namikaze změníte svět. Veďte spolu lidi novou cestou. Získej moc a splň mé přání. Podruhé dávám své naděje do Uchihy. Stejně jako Madara je splníš. S Namikazem budete nepřemožitelní přátelé můj malý Sasuke...
Musím říct, že tohle se mi líbí. Hlavně ten konec. Asi jste pochopili, že to vypráví matka Uchihy Madary. Nejprve jsem to chtěla udělat ve stylu Ty hloupá a psát tam o tom jak je z něj matka nešťastná, ale takhle je to přeci jen lepší. Vypráví to příběh Madarovi nenávisti, muže, kvůli kterému je všechno. Ale nemohla jsem si odpustit tam nedat něco o přátelství Naruta a Sasukeho 
Jsou tam čtyři období, před narozením Madary, poté co si Madara vzal Mangenkyou Sharingan od bratra, kdy Shodaime porazil Madaru v Údolí konce a přepadovka Kyuubiho na Konohu. Pokud jste to dobře pochopili víte, že za všechno může matka. Já ošklivá to na ni hodila
Tak, doufám, že se vám to líbí :)
Hm... Madara... Že by ho tolik ovlivnila matka? Že by za to mohla ona? No moc pěkná myšlenka x) A ještě lépe zpracovaná. Jak píšou ostatní, ta psychologická stránka je neuvěřitelná.
Prostě a jednoduše - pěkné!
Byakko: stručné a moc milé
díky
tu psycholigii mi předpověděla jedna profesorka, byla jsem u ní v kabinetu a řikala mi, že by ji nepřekvapilo, kdybych chtěla studovat psychologii, ale samozdřejmě tenkrát jsem to ještě prudce vyvracela. no, dneska uvažuju 
ale prd, bude ze mě novinářka! velká, slavná, co bude umět hezky česky 
Plesnivý_sýr: oo děkuju sejra
2 roky... já už tu jsem 2 roky právě dnes 17. srpna 2010 :)
Mě taky řekla, že bych měla být psycholožka, ale já se vidím v jiném, hodně jiném odvětví. A co se týče té tvé novinářky... No hodně štěstí, dřív jsme jí taky chtěla být, ale stačilo mi kamarádky vyprávění xD
podle mě to spíš řekla ironicky, že bych se na to nehodila
vyprávění? to chci slyšet! 
ale spíš soukromě ať nespamujem 
2 roky... já už tu jsem 2 roky právě dnes 17. srpna 2010 :)
K tomu nemám co dodat!!!
krása! Fakt! Huh a já musím zase přemýšlet, jak nerada to dělám x x
Protože mi většinou zabijí postavy, které si oblíbím, tak už to nedělám. Ale Utakata byl prostě fešák!
Na to mám len jedno slovo: WAU!!!
A ešte je to o mojej najobľúbenejšej postave, čo viac povedať, ďakujem za krásnu poviedku 
Kumi, to bola tak krásna poviedka, až nemám slov... Popísala si to všetko tak úžasne, tie slová sa mi tak dobre čítali, juuuj, naozaj paráda
Hm, ale toho trpáka, ktorý tak pos*al to hodnotenie by som rýchlo kamsi nakopla...
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.
Tak tohle je vážně nádherně napsané. Já sama trošku píšu, ale při porovnáním s tímhle bych se mohla zahrabat do země. Jsou tam úžasné slovní obraty a je to psané tak, že to člověka zcela vtáhne do děje. Opravdu skvěle napsané. A taky skvěle vybrané téma.
__________________
To, že znáš mé jméno... Neznamená, že znáš mě..
Přeji si mít odvahu změnit věci, které změnit jdou,
vyrovnanost přijmout věci, které změnit nejdou
a moudrost, která by napověděla ten rozdíl mezi nimi.
Tak. Dvě věci xD Něž se dostanu k těm dalším
Za prvé... 4.5?! Kterej idiot?!!! (xD)... Tohle byl neuvěřitelně kvalitní psychologickej profil, kterej by si zasloužil čistejch pět! Bože... *nechápavě kroutí hlavou*
Nechápu, jak někdo, komu je 13, může psát tak bezvadně. Nejenomže je to správně stylisticky, je to dokonalý jak po stránce příběhový a po stránce psychologie je to taky neuvěřitelně kvalitní, ale ty to navíc máš správně gramaticky... Tohle jsem si říkala celou dobu, dokud se tam neobjevil výtěz xD (Promiň, já strašně nerada poukazuju na gramatický chyby, protože si příjdu blbě, ale když má někdo dílo, kterýmu vadí na kráse jenom malá chybička, říkám ji 
) Prostě... Jsem z tvýho psaní strašně nadšená 
A nemyslím to jenom tak... neříkám to jenom tak... Už dlouho jsem u nikoho nebyla tak nadšená... naposledy, co jsem objevila povídky Takku 
A co si myslím, řeknu 
A ta druhá věc... Takže. Jsi druhá osůbka na konoze, co mě překvapila svým bezvadným psaním a věkem na to, jak "málo" jí je
A ještě něco... Ty tvoje obraty... "kde se kdysi pyšnil Sharingan"... Dostávaj mě do kolen
Človíčku... ty seš fakt talent
ostrov, odpovídám: ‚Telefonní seznam. Je v něm tolik postav! Mohl bych
vymýšlet nekonečné množství příběhů.‘“
U. Eco
hmm zaujímave ku-míchan dobrej pribeh
Moc hezký, Kumí--chan... pohled Madarovy matky by mě vážně nikdy nenapadl, tys ho předvedla skvěle. Byla dobrá Uchiha, chladný politik a hrozná matka... dost nepěkně ovlivnila Madaru, až bych řekla - chudák xD
Krásné vyprávění, nejlepší byl vážně ten konec.
EDIT - dobrá matka myslí hlavně na své děti... ona myslela jen na prestiž rodiny. Skvělá Uchiha, leč...
a ano, skvěle psychologicky napsáno 
Takku: díky díky
poslední dobou jsem silnej Madarofil, jeho osud je prostě fascinující! heh když si to přečtu po těch pár týdnech připadá mi to hrozný 
většinou píšu tak, že to nikdo nechápe, Ty hloupá je ideální příklad 
co říct, opět díky díky 
Bět co se to s tebou stalo 
tak to je pro mě největší chvála co mi takový prdlo jako ty může dát 
ale tím, že si řekla, že byla dobrá Uchiha jsi to naprosto vystihla. díky i tobě za chválu 
jinak, fakt nevim co říct... tvůj komentář mě povalil na zem a mě se nechce vztávat 
kdybych já měla vypisovat všechny tvoje úžasný obraty v jedný povídce tak to jsme tu ještě dlouho 
jen si nemysli, že jsem ve 13 nějaká inteligentní, to co předvádim v normálnim životě je podle mě úplnej opak toho profilu co mám tady 
naivní, hlučná, občas až dětinská... vypisovat bych se mohla do nekonečna a ty by jsi se teprve divila 
ale... ale mockrát děkuju... víc než mockrát, komentáře jako jsou ten tvůj mě strašně těší, ale přitom i znejistí, jelikož o jistém talentu o kterém píšeš tak moc přesvědčená nejsem... ale jakože ve mě něco je 
jo a mockrát děkuju 
ale u mě Kakashiho nikdy nikdo nepřekoná 
vlastnoručně ti jí vezmu a bouchnu tě lehce po hlavě aby jsi na to nemyslela 
lady_anjelik: on to někdo chápe?
--×Miharu×--: žádná kritika?
nettiex: hrozná matka? já jsem jí chtěla vykreslit co nejlíp, jelikož já jsem o ní přemýšlela jako o dobré matce, co chce to nejlepší pro své dítě. no, samozdřejmě hodně přehnaně
Vessan: mě se příběh Madary strašně líbí a všechno kolem něj je naprosto skvělý příběh. jenom moje psaní to lehce mutuje a proto je dobře, že to tobě pořád vyznělo jako ten dobrý příběh
Minatka:neuvěřitelně kvalitní psychologickej profil kde jsi tohle sebrala?
Katsumi-hime: víš co jsem si řikala před půl rokem když jsem začla psát? stejný to co ty. a byla to pravda... piš dál a časem se ukáže co v tobě je
sorafay: díky soruš, pochvala od tebe mě moc těší, jsi druhej Madarofil kterýho znám
Kameko-sama: opovaž se myslet na lopatu!
2 roky... já už tu jsem 2 roky právě dnes 17. srpna 2010 :)
Na lopatu? Na tu už nemyslím! Sekáček na maso forever!
Protože mi většinou zabijí postavy, které si oblíbím, tak už to nedělám. Ale Utakata byl prostě fešák!
oooo... to téma.. ten nápad.. opravdu krááááááááááááása bejbi
moooc chválim 
Tak mne sa to teda fakt páčilo. Bolo tam napätie, a tie myšlienky tej matky...to bolo krásne. Dokonca som ju aj chápala...Nádherne napísané.
EDIT: Ja som myslela že som chápala tú matku...nie jednorázovku xD(teda aj tú som chápala!Veď to bolo super!xD) No zas to moje vyjardovanie...xDD
Real Sasuke (ja som to hovorila vždy xD)
Mně se to teda líbilo.
I když to nebyla moc dějovka, stejně to mělo úžasné napětí a hlavně skvělou silnou myšlenku... Prostě super práce 
Got a fullmetal heart? ;)