Obchodníci 26 - Čistka

Starší muž s obličejem plným jizev procházel temnější uličkou Konohy. Hůlkou podpíral vratký krok a pomalu postupoval nocí.
„Trvalo vám to,“ zakašlal do tmy.
„Danzou,“ vyšel ze stínu Shino a Yamato.
„Máte ty kódy?“ Zašeptal stařík.
„Nebylo to lehké, ale tady,“ Yamato podal muži zalepenou obálku.
„Výtečně, dítě Tsunade! Heslo k jejím bankovním účtům kam dávala své špinavé peníze. Takové ohromné bohatství nám konečně umožní provést náš plán. Tenzou, ty povedeš mojí Root jednotku Anbu s kterou zaútočíte na Yondaimeho ubožáky při zasedání. Shino mi bude dělat strážného dokud,“ pozvedl obálku. „dokud nedostanu všechny její peníze s kterými uplatím i ostatní Anbu jednotky v Konoze! Způsobím převrat, při kterém se já stanu konečně Kágem této vesnice! Jakýkoliv neúspěch znamená smrt a já chci ještě žít.“ Danzou píchnul holí mužům do prsou pro výstrahu a dál pokračoval nerušeně v noční procházce.

Ještě téhož večer v opuštěných skladištích probýhalo jednání Yondaimeho skupiny. Bylo zde pár bezvýznamných lidí, ale také Morino Ibiki, Ino Yamanaka, Shikamaru a Iruka. Minato však chyběl.
„To je mu podobný nebýt tam, kde se něco děje,“ Shikamaru kouřil jednu cigaretu za druhou. Iruka si pohrával s loveckým nožem a čistil si špínu za nehty: „Však můžeme rokovat bez něj. Stejně to budou další kraviny. Nikdo proti nám už nestojí,“ jakmile dořekl uslyšeli výtah, jenž pomalu sjížděl do jejich tajné základny.
„Že by?“ Morino se pootočil na židli, aby dobře viděl dveře výtahu.
„Kontroluje vůbec někdo kamery?“ zeptal se Shikamaru. Ticho mu bylo odpovědí. „A do p***le,“ bouchl rukou do stolu.
Výtah dorazil a s ním i Yamato s Root.
„Zabte je všechny!“ Vyštěkl na podřízené. Ti ihned vyrazili. Plně vyzbrojení tasili katany a prosekávali si cestu. Morino padl jako jeden z prvních. Snažil se bránit pouhou dřevěnou židlí, ale jakmile přišel o zápěstí následovalo přeseknutí krční tepny.
„Ino, dělej schody!“ Zařval Shikamaru a chytl svojí ženu za ruku. Iruka nehybně seděl na svém místě. Teprve, když po něm vystartoval první maskovaný nepřítel udělal pár rychlích pohybů. Židlí podrazil útočníkovi nohy, aby mohl rozpustit gejzír krve zaražením loveckého nože nepříteli do krku. Ihned soupeře odzbrojil o katanu a začal zmenšovat počet nepřátel. Po chvíli narazil na samotného vůdce skupiny Yamata. Strhl se krátký souboj. Iruka nebyl vůbec cvičený v boji s mečem na rozdíl od Tenzoua. Nacvičené bojové sekvence. Pirueta a podseknutí protivníkových nohou. Efektní probodnutí srdce s otočkou meče v dlani a poslední vydechnutí Iruky.
„Dostali jste je všechny?“ Zeptal se nejbližšího muže v masce.
„Dva utekli,“
„Idioti!“ Tenzou rozmáchl rukou a měl co dělat, aby muže nezabil.

„Jestli to chápu dobře,“ rozjímal Naruto u baru a nasával s ostatními pivo. „jenom my čtyři porazíme zbytek Akatsuki vedené Yondaimem. Říct mi tohle Itachi tak to chápu, konec konců byl v blázinci, ale, že s tim přijde Yamata a Sasuke…“
„Ještě jeden nám pomůže. Pokud ho překecáme.“ Lokl si Sasuke.
„Každej se nechá překecat,
aby šel někoho rozsekat.“ Jediný Býk neměl půllitr, ale koktejl různých barev.
„Ha-ha, a kdo to bude? Teď mi řeknete, že starej mrtvej Sarutobi.“ Blonďák vycenil zuby v úšklebku.
„Tak Sarutobi není mrtvej a za druhý ano, je to on, kdo nám pomůže.“ Přisvědčil Itachi. Naruto bezděky vyprskl pivo servírce do výstřihu.
„Bude celej šťastnej, že nás uvidí…“ zarkoutil Sasuke hlavou.

Dřevěná chalupa hluboko v lesích oddělená od veškeré civilizace. Zelená luka, les, králíci v králíkárně u chalupy.
„Jó, tak vy jste si mysleli, že s vámi půjdu zabít pár násilníků? Ven!“ Sarutobi dloubl hůlkou Naruta do prsou a zabouchl za sebou dveře.
„Říkal jsem vám, že máte mluvit i vy!“ Běsnil Uzumaki.
„Bah, teď já,“ Itachi vykopl dveře. „dost mi dlužíš dědku tak neser!“
„Uchiha… ten úkol zněl zabít všechny Uchihy včetně tebe.“
„Dědulu zabijem,
jó to se pomějem.
Když nechce pomáhat,
kosti budu lámat!“ Kousek umění Býka uvolnil atmosféru a Sarutobi trochu vyměkl při pohledu na nebezpečnou čtveřici.
„Dobrá, jdu do toho s vámi. Stejně jsem se začínal nudit.“ Nakonec souhlasil.

„Měli jsme kliku,“ Smál se Sasori.
„Ho*no kliku ty dřeváku,“ spražil ho Hidan. „nebejt peněz co máme nikdy by se nám nepodařilo podplatit dost lidí v Písečný. Teď jí velí pěkně Namikaze.“
„A většina Anbu má teď jasný cíl. Zabít Kankuroua a Temari. Škoda, že tu nebyla,“ nová Akatsuki seděla v honosném bordelu a užívala si patřičné slávy. Teď jim patří Listová i Písečná. Plán začíná být naplňován.

Panství rodiny Sabaku.

„V televizi zase dávaj velký kulový,“ Kankurou hodil prázdnou lahev od piva do rohu místnosti. Neměl vůbec tušení o smrti svého bratra, nebo o jeho plánované vraždě.
Nádherná noc, kdy měsíc osvětloval město. Hnědovlasý muž odešel do kuchyně, aby našel něco dobré k snědku.
„Temari by taky mohla už přijít z toho nákupu,“ třískl dveřmi od lednice a vzal si kuchyňský nůž, aby mohl nakrájet chleba.
„Sabaku no Kankurou?“ Muž s maskou Anbu stál ve dveřích.
„Co tu k*rva…“
„Zabít vás,“
„Jo ták,“ Kankurou vrhl po muži nůž. Ten jej však chytl za ostří.
„HA!“ Smál se. To už však hnědovlasý bral velkou paličku na maso praštil násadu nože, která tak mohla pohodlně zabijákovi project hrudním košem.
Kankuro vyskočil na chodbu, kde stáli další tři vrazi. Byli dost zaskočení ze smrti svého kapitána. Kankurou se rozpřáhl k další ráně. Kosti zakřupali a další byl s řevem dole. Další už chtěl tasit katanu, když dostal ránu do kolene, jenž bylo rozemleto na krvavou kaši. Otočka a další rána do obličeje. Maska i kousky zubů odletěly do dály.
„Proč by na mě útočili moje vlastní Anbu?“ Přemýtal Kankurou. „Sakra, Temari je venku!“ Rychle vyběhl z domu.

Noční Písečná. Temari procházela ulicemi s taškou plnou nákupů: „Příště jdeš Kankurou se mnou. Kdo se ti s tim má tahat?“ Klela na svého bratra.
„Sabaku no Temari,“ Dívku obklíčili čtyři muži v maskách Anbu. „Připravte se zemřít,“ všichni tasili.
„C-co to děláte?“ Blondýna upustila tašku. Vzduchem cosi zasvištělo a první z Anbu klesl s řevem k zemi: „Moje oko!“ Držel se za masku z které trčela jehlice.
Další svištění jehlic vzduchem. Anbu vůbec nevěděli od kud útoky přichází. Netvralo to dlouho a další z nich se skácel na zem. Temari na nic nečekala a jejich kapitána kopla v nestřežené chvíli do rozkroku. Sebrala mu katanu a uťala mu hlavu. Všichni Anbu mrtvý. Ze stínu v uličce vyšel Temarin zachránce: „Koukám, vše při starém.“ Haku si sundal masku a usmál se.