Akatsuki jedou na hory 002

Druhý den brzy ráno
„Vstávat!!“ rozeznělo se sídlem Akatsuki. Nic se ani po 2 minutách nestalo. Konan se po prvním neúspěšném pokusu vzbudit své parťáky rozhodla každý pokoj probudit zvlášť. První vyšel(čti vyletěl po prudkém kopanci) Tobi ve svém pyžamu se Supermanem.
Po chvilce (asi dvě hodiny) stáli Akatsuki učesáni, někteří i nalíčeni, teple oblečeni v hale. Pein začal rozdělovat do skupinek: „ Itachi, Deidara, Sasori a Tobi půjdou nakupovat oblečení, tady máte seznam a né abyste koupili něco navíc!“ při těch slovech se zvlášť významně koukl na Ita a Deie „ a tady máte peníze.“(Kakuzo, z nějakého jim záhadného důvodu při tom ani neuronil slzičku).
„Konan, Kakuzo a Kisame seženete v Tescu něco k jídlu. Já, Hidan a Zetsu půjdeme nakoupit lyže a ostatní vybavení.“
„Ku*va, proč musim jít taky pro nějaký krámy když tam nejedu,“ vztekal se Hidan.
„ Na to teda rychle zapomeň, jedeš taky jako všichni ostatní,“ ukončil Pein. Následoval další příval nadávek na Peinovu a hlavu a na ten blbej nápad. Akatsuki se dohodli, že se tu sejdou večer a po skupinkách se začali trousit za svými cíli.

1.skupinka (I, D, S, T)
Po chvilce (tedy přesněji 2 hodiny) narážení do sloupů, odtrhávání slintajících členů od výlohy s lízátky, zhlédnutí loutkového divadla a pyrotechnické show (umění přece musí vybuchovat) se naše čtyřčlenná skupinka dohrabala do obchodu.
Itachi a Deidara vzali okamžitě útokem regály a stojany s oblečením. Sasori, který měl naštěstí ještě dost zdravého rozumu, odvedl Tobíčka do dětského koutku, tam ho posadil k televizi, kde právě Pat a Mat malovali svůj pokoj. Tobimu se to moc líbilo a už se těšil, až si taky tak vymaluje. Sasori se po zanechání Tobíka v koutku vrátil k nakupování.
Asi tak po pěti hodinách měli všechno. Vybrali oranžovou kombinézu pro Tobíka, oteplováky s rybičkama pro Kisameho. Itachi si vybral černou bundu a červené lyžařské kalhoty a Deidara modrou bundu a černý kalhoty. Dále pořídili spoustu dalších věcí pro ostatní. Itachi a Deidara chtěli udělat Sasorimu radost a do vozíku propašovali pletené palčáky. Sasori jim na to ale přišel a honil je po obchodě se slovy: „Vy idioti, umělec jako já potřebuje všechny prsty volný!!“
Všichni tři se konečně dostali k pokladně. Prodavačka na ně koukala dosti vyjeveně, protože tolik věcí snad nepotřeboval ani Napoleon, když táhnul do Ruska. Konečně pokladní napočítala poslední věc a ukázala jim displej s cenou, při které by byl Nuselák pro Kauza moc nízkej. Itachi nic neviděl(zas někde nechal berejle). Pokladní vidíc Itachiho neschopnost přečíst si cenu, mu ji sladkým hláskem přečetla: „Bude to patnáct tisíc sedm set dvacet korun!“ Sasori odpočítal peníze a podal je pokladní. Ta musela být snad ještě slepjejší než Itachi, protože nepoznala, že jsou falešný a ještě ke všemu natištěný na obalech od lízátek. (Kakuzo konečně přišel na to, jak využít ty blbý Tobiho lízátka xD) Tak tedy sebrali tašky s nákupem, Tobiho z dětského koutku a šli domů.