Akatsuki ve sprše

Akatsuki si po dlouhém pracovním dnu plného masakrování nevinných obětí našli chvilku na rozptýlení v podobě basketbalového zápasu.
„Já vím, že Tobiho hlava vypadá jako basketbalák, ale i přes to se s ní už nesnaž driblovat.“ Upozorňoval Pein Hidana.
„Jo, zkus mi nahrát jsem rozený střelec.“ Ukázal Tobi svojí pravačku.
„S jedním okem?“ Napil se Itachi z flašky.
„Tobi si stoupne do jablka a bude čekat na přihrávku, případně doskočí.“ Ignoroval Tobi Itachiho poznámku.
„Říká se hruška.“ Opravil ho Hidan.
„Tobi říká jablko.“
„Kosu, chci svojí kosu.“
„Ok, jdeme na ně. Zbývá jenom pár vteřin do konce. Dáme trojku a vyhrajeme.“ Snažil se Pein své spoluhráče povzbudit.
Hidan se postavil na vyhazování z pod vlastního koše. Nahrávka na Peina, který mu míč hned vrátil a běžel odclonit ve předu stojícího Itachiho.
„Deset sekund do konce.“ Hidan se dostal na půlku a přemýšlel co dál. Jeho tým prohrával o dva body. Tobi byl nikým nehlídaný. Nahrát mu, nebo ne? Vrchní mamlas, jenž všechno zkazí, ale, když mu nevyhraje bude slyšet jenom samé výčitky jak ho každý přehlíží. Risknul to a vyslal prudkou nahrávku. Kakuzo ihned vystartoval k Tobimu na kterého mířil míč. Tobi celý šťastný napřáhl ruce po přihrávce… ta mu však proklouzla mezi prsty a strefila ho přesně do obličeje. Tobi padl na znak a strhl s sebou i Kakuza. Pein zatím odclonil Zetsua bránícího Itachiho. Itachi se rozběhl nikým nehlídaným k trojce. Kisame se Sasorim vyrazili proti míči, který se od Tobiho hlavy odrazil zpátky k Hidanovi. Zbývalo už jen pár sekund.
„Hidane! Nahraj, jsem volnej.“ Tleskl si Itachi o míč. Hidan však vzal všechno na sebe a vystřelil. Míč proletěl obroučkou se zněním sirény ukončující zápas.

„Měli jste štěstí.“ usmál se Zetsu, když si podával ruce s Peinem.
„Mohl jsi mi nahrát, byl jsem v lepší pozici.“ vztekal se Itachi.
„Věřil jsem si víc, než tobě.“ odbyl ho Hidan.
„Můj nos, to tak bolí a moje oko! Nevidím na jedno oko!“
„To jsi neviděl ani před zápasem Tobi.“ Pomohl mu Kakuzo zvednout se.
Deidara už zalezl do šatny, kde se vyřízený posadil na lavičku.
„Ty budeš asi fakt chlap, když jsi v chlapský šatně.“ poškleboval se mu Kisame.
Deidara nasadil naštvanou grimasu a odešel s ručníkem kolem pasu do sprch. Chvíli na tom za ním přišel Tobi.
„Deidara-senpai, dneska jste…“ Tobi se zarazil. Zíral na Deidaru od pasu dolů. „Jůůů.“
„Tobi, nečum mi tam!“ Okřikl ho a snažil se zakrýt choulostivé partie rukou.
„Jak si přejete Deidara-senpai.“
„Dyť vidím jak mi tam pořád koukáš.“
Tobi se nenápadně otočil, ale pořád na Deidaru pomrkával.
V tom přišel Sasori.
„Od kdy se ty musíš sprchovat?“ Zeptal se Deidara.
„Nemusím, chtěl jsem se jenom kouknout jestli jsi fakt chlap. No, aspoň si umyji hlavu.“
„Proč mi každej kouká tam dolu.“ Oháněl se sprchou Deidara.
„Dávej pozor. Takhle akorát pocákáš strop a Pein nás seřve.“ Varoval ho nově příchozí Zetsu. „Héj, ty jsi fakt chlap.“
„Hele, chlapi, zapomněl jsem si ručník, kdo mi ho půjčí?“ Nakoukl do sprch Kakuzo.
„Klidně já, ale až potom co si utřu všechny partie a to důkladně.“ Zazubil se Zetsu.
„Brr.“ Otřásl se Kakuzo.
V tom vstoupili Hidan a Itachi. Itachi zabral poslední volnou sprchu, ale k jeho smůle mu mýdlo spadlo na zem.
„Sakra, musím ho sebrat nenápadně.“ Pomyslel si. Nenápadně se snažil ohnout, ale ostatní si toho všimli.
„No, no, Itachi, tímhle starým trikem nás nesbalíš.“ Posmíval se mu Sasori.
„Proč mýdlo pokaždé spadne jenom mě.“ Bědoval Itachi.
„Na mě nekoukej já ti ho nepodám. Ať se ohne první příchozí.“ ohradil se Hidan.
„Čau chlapi jak to jde?“ Usmál se nově příchozí Kisame. Všichni se na něj otočili a vycenili své zuby v úšklebku.
„Co je?“ tvářil se zmateně. Rychle se však vzchopil a podíval se na Deidaru.
„Jsi vážně chlap teď to vidím.“ Řehtal se svým nezaměnitelným způsobem.
„Ještě chvíli a někoho zabiju.“ Mumlal si Deidara pro sebe.
„Kisame, musíš se ohnout pro mýdlo.“ Smál se Hidan.
„Cože? Na to zapomeň.“
„Itachimu….“
„Kde leží?“
„Ne.“ Vrhl se Itachi pro mýdlo s takovou rychlostí, že to nikdo z přítomných nezaregistroval.
„Sakra, nemám šampón.“ Rozhlídl se po ostatních Kakuzo.
„Chytej.“ Hodil mu svůj Pein. „Hej, kdo pocákal ten strop?“ Koukal se na skvrny na stropě.
Kakuzo při pokusu chytit šampón však na kluzké namydlené podlaze uklouzl a spadl.
„Au, to bolí.“
„Tohle si nech na večer.“ Myl se vedle na něj Hidan.
„Ty blbče.“ Ohradil se.
„Takhle si včera nemluvil.“ Mrkl Hidan na ostatní.. Propukl hlasitý smích všech ostatních zúčastněných.
„Konečně vidím, že jsi opravdu chlap Deidaro.“ Pronesl Pein tak nahlas, aby to slyšel jen on.
„Tobi, nečum na mě.“
„Juůů.“
„Tobi, nečum na mě.“ Vztekal se dál Hidan.
„Tobi, ty jsi hrozný čuně.“
Deidara pocítil svojí šanci, když byl Tobi zaměstnaný koukáním na někoho jiného a vypnul mu studenou vodu. Teplou naopak přidal.
„Jáááu. To pálí.“ Uskočil Tobi stranou a mával spálenou rukou.
„Ti patří ty zmetku.“ Usmíval se Deidara.
Mezi tím vedle v dámských sprchách.
„Zase si tam tak užívají a já nic.“ povzdechla si Konan.
Vypnula sprchu, aby lépe slyšela o čem si povídají vedle.
„Pusť ten ručník! Je můj!“
„Nikdy!“
„Mám mýdlo v očích a nic nevidím pomóc.“
„To je tak nespravedlivé.“ zapnula si opět vodu.

Pein dostal velmi neobvyklí nápad, který by mohl napadnout jenom osmiletého kluka. Vypnul světlo.
„Sakra, zase jsem na chvíli oslepnul. Ten Sharingan nesmím tolik používat.“
„Peine, zase jsi nezaplatil elektriku?“ zařval Zetsu.
„Ha, moje šance mu zase vypnout studenou.“ usmál se zlotřile Deidara.
„Ááá, kdo mi pustil teplou vodu.“ Řval Hidan.
„Kruci je vedle.“
„Aáá, kdo mi pustil tak vařící.“ Řval Kisame.
„Kurňa.“ Vztekal se Deidara.
„Já chci ven.“ Vřískl Kakuzo. Rozeběhl se směrem, kde tušil dveře, ale narazil do umyvadla. Cestou srazil Tobiho, který se teď klouzal po podlaze.
„Kdo se tu válí?“ Přišlápl Tobiho Sasori.
Tobi stačil jenom vyprsknout a shodit Sasoriho také na zem.
„Tak ty se chceš bít?“ Zařval Sasori.
„Necákej tady tak tou sprchou umočíš nám ručníky.“ Strachoval se Pein.
„Jdeme se klouzáát.“ Skočil Kisame na zem.
„Držím Tobiho, pojďte mu něco udělat.“ Řval Sasori, když si kleknul na Tobiho.
„Narveme mu sprchu tam kam se odváží jen celníci.“ Spěchal Zetsu se sprchou v ruce.
„Drž ho pevně.“ Zařval Deidara. Doběhl k místu, kde měl být Tobi a začal mu lít šampón do oka. Mezitím zalehl Hidan Tobiho zmítající se nohy.
„Áááá, moje oči moje nádherné oči to pálíí.“
„To nejsi ty? Tobi?“ Zarazil se Deidara.
„Já jsem za vámi senpai. Hihi.“
„Takže ten komu jsem to nalil do očí je…“
„Deidaro ty hovado!“ Válel se Sasori v agónii.
„Tak to bych tě měl pus…..jáááuu.“ Vykřikl Hidan bolestí.
„A přece jsem ti tam tu sprchu vrazil.“ Smál se Zetsu.
„Jděte ode mě, jděte ode mě.“ Vřískal hystericky Itachi a máchal před sebou sprchou jíž měl puštěnou na plný proud studené vody.
„Ááá, ihned to vypni.“ Skučel Zetsu, jenž dostal první ledovou ránu.
„Ne.“ Vřískal Itachi a dál šermoval.
„Moje šance odsud nepozorovaně zmizet.“ Řekl si Deidara a nenápadně se prosmýkl mezi ostatními. „Sakra, zapomněl jsem si smýt pěnu z vlasů. Tam se už nevrátím, ale co teď s tou hlavou.“ Přemýšlel. „Zkusím to vedle. Snad už tam Konan nebude.“
„Tak tady taky nejde proud.“ Rozhlížel se po tmavé šatně. Vešel do sprch, kde však Konan stále byla. Deidara vstoupil do naprosté tmy. Světla se z ničeho nic opět rozsvítila.
„J-já, jsem zabloudil a-a…eeeh.“ Culil se Deidara na nahou Konan. Ručník, který měl kolem pasu mu už dávno spadl.
„Koukám, že jsi opravdu chlap Deidaro.“ Mrkla na něj a věnoval se dál mytí svých vlasů. Deidara si stoupl vedle ní a pustil sprchu. Nezkoušel nijak zakamuflovat své nebetyčné zírání na její přednosti a jenom litoval toho, že si s sebou nevzal svůj foťák.
V tom oba zaslechli další řvaní z vedlejších sprch.
„To mejdlo je moje Zetsu, najdi si svý.“ Řval Itachi.
„Žádný jiný už tady není.“
„Ten ručník je můj tak ho pusť.“ Dožadoval se Hidan.
„Nikdy.“ Ozval se Kakuzo.
„Nešlapejte na mě.“ Prosil Sasori.
„Tum tu dum.“ Prozpěvoval si Tobi.
„Proč držíš tu sprchu v bojoví pozici Peine?“ Řval Kisame. „Ááu, nemlať mě s ní. Pomóc on mě s ní škrtííí.“
„A pořádný chlap.“ Také zhodnotila Blue Deidaru. Ten si rychle smyl pěnu z vlasů a s remcáním, že chlap je už odmalička opustil dámské sprchy.